Konečné přijetí nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům evropských institucí se blíží. Poté, co návrh nařízení ve středu schválil výbor pro občanská práva a svobody Evropského parlamentu a Výbor stálých zástupců COREPER, bude jej příští čtvrtek schvalovat Evropský parlament. Pak návrh formálně přijme Rada ministrů EU.

Z původního textu vypadlo sporné ustanovení, které dovolovalo zemím EU brát v úvahu svá vnitřní opatření upravující veřejný přístup k dokumentům, nebudou-li zpochybňovat účel nařízení EU.

Nová pravidla se mají vztahovat na všechny kategorie dokumentů včetně vnitřních pracovních podkladů a obranných materiálů, uvedlo švédské předsednictví. Každý požadavek podléhá individuálnímu posouzení, zda se na něj nevztahují pravidla o odmítnutí přístupu. To lze jedině, pokud instituce prokáže, že přístup k dokumentu by narušil veřejné zájmy v oblasti veřejného bezpečí, obranných a vojenských záležitostí, mezinárodních vztahů nebo finanční, monetární či hospodářské politiky EU nebo státu EU či lidské soukromí, zejména ve vztahu k ochraně osobních údajů.

Kromě toho lze odmítnout přístup za účelem ochrany obchodních zájmů fyzické či právnické osoby, soudních procedur, právních porad nebo kvůli možnosti maření účelu kontrol, vyšetřování a auditů. Je-li ale v těchto případech veřejný zájem závažnější než podmínka utajení, lze přesto přístup umožnit.

Maximální délka ochrany dokumentu činí 30 let. Žádosti musejí být vyřízeny do 15 dnů a při zamítnutí přístupu se občané mohou obracet na evropského ombudsmana nebo na Evropský soudní dvůr. Instituce navíc mohou zaručit přístup k dokumentům za stejných podmínek i občanům nečlenských zemí EU. Zatím to bylo možné jen tehdy, pokud měli občané trvalé bydliště na území EU.

Zvláštní pravidla platí pro "citlivé" dokumenty - sem patří dokumenty označené jako přísně tajné, tajné a důvěrné, mají-li chránit nejsilnější bezpečnostní zájmy, především veřejné bezpečí, obranné nebo vojenské záležitosti EU nebo členských států. Přístup k těmto dokumentům lze umožnit jen se schválením instituce či země, jež jej vydala.

Švédská ministryně pro demokratické záležitosti Britta Lejonová přijetí nových pravidel uvítala. "Jde o velké vítězství pro evropské občany a demokracii. Nová pravidla podstatně zlepší přístup občanů k dokumentům EU a Evropa se stane otevřenější společností," řekla.

Tradičně otevřené Švédsko přikládalo přijetí návrhu velký význam a švédský velvyslanec Gunnar Lund během Velikonoc, kdy se zdálo, že návrh nebude parlamentnímu výboru včas předložen kvůli neschopnosti diplomatů členských zemí přijmout kompromisní znění, vyvinul velké úsilí, aby se to nakonec podařilo.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz