Přístrojové zkoumání a digitální komparace pachových stop

Odborná nauka definuje pach jako „podíl odpařených nebo odsublimovaných molekul nebo atomů, které se vyskytují ve vzduchu a které svým chemickým složením dostatečně charakterizují objekt, ze kterého pocházejí.“[2] Z kriminalistického hlediska má význam tělesný pach soustředěný v lidském potu, dechu a jiných lidských sekretech.

Pachové stopy utkvívají všude tam, kde došlo ke styku zdroje pachu (osoby) s objektem. Například zanecháním potu z ruky na klice dveří (přímý kontakt) nebo spádem drobných částeček kůže (lupů) na předmět (nepřímý kontakt, absence vůle).

Nauka o pachových stopách se nazývá kriminalistická odorologie. Kriminalistická odorologie náleží k oborům kriminalistické techniky a zabývá se identifikací osob nebo věcí na základě jejich pachu. Jejím hlavním cílem je zjištění původce určitého pachu a jeho detailní identifikace.

Kriminalistická odorologie ke zkoumání pachů užívá dvou prostředků:

1. biologických – čichový orgán speciálně vycvičeného psa,
2. technických – přístrojová technika.

Podle užitých prostředků odborná nauka rozlišuje metodu identifikace pachu:

1. olfaktorickou - ta se zabývá individuálním subjektivním zkoumáním pachu za využití čichových vlastností speciálně vycvičeného psa; tato metoda nese jistá rizika, proto jsou výsledky olfaktorické metody pachové identifikace formou odborného vyjádření dle § 105 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) brány soudy jako nepřímý (podpůrný) důkaz, který sám o sobě zpravidla k uznání viny trestným činem nepostačuje (vezmeme-li v potaz zásadu volného hodnocení důkazů),
2. olfaktronickou – ta se zabývá objektivním zkoumáním pachu za využití laboratorní přístrojové techniky (zejména plynové chromatografie nebo hmotnostní spektrometrie); v praxi používaná technická zařízení umožňují výhradně určení skupinové příslušnosti osob (pohlaví, přibližný věk, rasová a etnická příslušnost aj.) a nelze s nimi provést individuální pachovou identifikaci osob.

Shrneme-li předchozí řádky, dojdeme k závěru, že v současné době je možné využít jako důkazní prostředek v rámci individuální pachové identifikace osob výhradně olfaktorické metody. Pouze touto metodou lze individuálně identifikovat osobu, která byla přítomna na místě spáchání trestného činu, či byla v kontaktu s doličným předmětem.[3] Respektive dosud šlo.

Vraťme se ale na začátek. V roce 2011 se plk. Mgr. Vladimír Táborský z Policejního prezidia České republiky obrátil na prof. RNDr. Štěpána Urbana, CSc., z VŠCHT v Praze s žádostí o výzkumnou spolupráci na přístrojovém zkoumání pachových stop. V letech 2014-2016 byl realizován projekt s názvem „Pachová signatura“. Cílem projektu bylo nalezení postupu pro bližší přístrojovou identifikaci složení individuální pachové signatury, vytvoření metodiky pro provádění detekce pachové signatury, nalezení způsobu záznamového (digitálního) vyjádření pachové stopy a vytvoření kriminalistické sbírky digitálních pachových stop s možností jejich komparace.[4] Projekt skončil zdárně, kdy došlo k objevení multiplicity pachové signatury. Pachovou signaturu (též individuální pachový podpis) lze vymezit jako soubor nově objevených přístrojově měřitelných molekul obsažených v kožním pachu, jejichž relativní koncentrace umožňují druhovou a individuální identifikaci osob.

 Na úspěšný projekt navázal projekt s názvem „Digitalizace lidské pachové signatury pro aplikace v kriminalistice a v boji s mezinárodním terorismem“ a projekt s názvem „Vývoj aparatury pro odběr molekul pachových stop“. Mám-li vyzdvihnout největší přínosy těchto pokračujících projektů, bude to digitalizace molekul pachové signatury (tj. digitalizovaný zápis olfaktronického vyjádření pachové signatury) a sestrojení přístroje na odběr molekul pachové signatury (tzv. přístrojový digitální pes). To znamená, že individuální pachovou signaturu je v současné době možno přístrojově detekovat, digitálně vyjádřit, jednoduše evidovat v databázi digitálních pachových signatur a fulltextově komparovat prostřednictvím speciálně vyvinutého komparačního softwaru s již evidovanými pachovými signaturami pachových vzorků osob nebo s otisky pachových signatur zajištěných na místech trestných činů.[5] Tato databáze by měla jednou fungovat na obdobném principu jako databáze otisků prstů. V současné době je testována vzorová databáze.

Reklama

Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 10.2.2026

10.2.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Poznatky z realizovaných projektů byly promítnuty do nálezu Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15 a novely pokyn policejního prezidenta č. 313/2017, o pachové identifikaci osob. Dále byla založena nová forenzní disciplína s názvem Olfaktronika – přístrojové zkoumání a digitální komparace pachových stop.

Přepokládá se, že výsledky projektů a jejich zavedení do odborné praxe výrazným způsobem ovlivní činnost orgánů činných v trestním řízení ve všech stádiích trestního řízení, zejména v oblasti operativní činnosti a dokazování. Principiálně se očekává urychlení pachové komparace a identifikace osob spojených s místem trestného činu; výsledky olfaktronické metody pachové identifikace budou natolik objektivní, že už nebudou moci poskytovat důvod k pochybnostem. A kdo ví, třeba se jednoho dne skutečně dočkáme toho, že dojde k posunutí významu pachových stop z důkazu nepřímého na důkaz přímý, jak by si autoři ústředního projektu přáli.

Na závěr nutno dodat, že v současné době běží projekt s názvem „Identifikace pachatele pomocí forenzní analýzy pachových a dotykových stop zajištěných na místě činu“ a na schválení čeká projekt s názvem „Projektil“. Ústřední hypotézou „Projektilu“ je, že molekuly pachové signatury lze úspěšně vyhledávat za pomoci přístrojové techniky i na vystřeleném projektilu a nábojnici.

V současné době neexistuje ve světě policejní nebo forenzní pracoviště, které by již využívalo poznatky forenzní olfaktroniky při vyšetřování trestných činů.