Nepřijme-li věřitel řádně nabídnuté plnění, či neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu v době plnění dluhu, dostává se věřitel do prodlení a je zejména povinen nahradit dlužníkovy náklady, které mu vznikly v souvislosti s prodlením věřitele. Dostane-li se věřitel do prodlení je třeba tuto situaci posuzovat podle příslušného předpisu, neboť jak občanský zákoník tak obchodní zákoník obsahují vlastní komplexní úpravu prodlení věřitele.
K prodlení věřitele může dojít jak opomenutím tak jeho jednáním, zavinění není v těchto případech relevantní. Právním následkem prodlení věřitele podle občanského zákoníku není zánik samotného závazku, pohledávky, ale vznik skutečnosti, že po dobu prodlení věřitele se do prodlení nemůže dostat dlužník. Po dobu prodlení přechází na věřitele nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození věci věřitele (samozřejmě se tím nevylučuje odpovědnost dlužníka za jím zaviněnou škodu) a přechází na něj i nebezpečí nahodilé zkázy věci. Dostane-li se věřitel do prodlení, vzniká dlužníkovi právo splnit dluh uložením do úřední úschovy a přivodit tak zánik závazku. Věřitel je za dobu svého prodlení povinen dlužníkovi nahradit náklady, které dlužníkovi vznikly v souvislosti s řádným uskutečněním nabídky plnění, která nebyla věřitelem přijata. Dlužník je také oprávněn žádat po věřiteli náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s prodlením věřitele. Po dobu prodlení věřitele není dlužník povinen platit úroky, a to ani úroky z prodlení ani úroky za užívání jistiny, jež byly dohodnuty smluvně.
Prodlení věřitele v obchodně závazkových vztazích posuzované v režimu obchodního zákoníku vznikne v případě, jestliže věřitel nepřevezme v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek. Prodlení věřitele je tedy objektivní a nastává, jestliže věřitel poruší své povinnosti bez ohledu na příčiny a okolnosti, které k tomu vedly. Také v režimu obchodního zákoníku nezaniká prodlením věřitele samotná pohledávka, ale trvá dále a dlužník po věřiteli může požadovat splnění jeho povinnosti. Dlužníkovi dále může vzniknout právo odstoupit od smlouvy, a to v případech, kdy tak zákon nebo je tak dohodnuto ve smlouvě. Dlužník je vždy oprávněn požadovat od věřitele, který je v prodlení náhradu škody podle § 373 a následujících obchodního zákoníku.
Podle obchodního zákoníku přechází na věřitele po dobu jeho prodlení nebezpečí škody na věci („Je-li předmětem plnění věc, kterou věřitel nepřevezme v rozporu se svými povinnostmi, přechází na věřitele po dobu jeho prodlení nebezpečí škody na věci (§ 368 odst. 2 obchodního zákoníku ), jestliže předtím toto nebezpečí nesl dlužník. Jestliže škoda na věci vznikla v době, kdy ji nesl věřitel, není dlužník povinen k její náhradě nebo k jejímu odstranění, ledaže škoda byla způsobena porušením povinností dlužníka“).


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz