Prodloužení lhůty pro podání nabídek v případě změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů
Jak prodloužit lhůtu pro podání nabídek v případě, kdy tak zadavatel neučiní „současně s provedením úpravy zadávacích podmínek“?
Zákon č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v ustanovení § 40 odst. 3 uvádí, že provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy.
 |
Ačkoliv se může zdát, že ustanovení § 40 odst. 3 zákona z hlediska svého výkladu nemůže činit výrazné aplikační problémy, je dobré si připomenout, od kdy stanovit počátek prodloužení lhůty pro podání nabídek[1] v případě, kdy zadavatel spolu s provedenou úpravou zadávacích podmínek opomene adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek.
Ustanovení § 40 odst. 3 zákona v první větě hovoří o dvou úkonech zadavatele, jednak o provedení úpravy zadávacích podmínek a dále o přiměřeném prodloužení lhůty pro podání nabídek. Tyto úkony jsou věcně (s jedním úkonem je nutné učinit úkon druhý) a podle našeho názoru i časově spojeny termínem „současně“. Zákon nikde ve svém textu pojem „současně“ nedefinuje, lze však podle našeho názoru poměrně jednoznačně dojít k závěru, že se jedná o vyjádření (vymezení) souvislosti mezi dvěma a více jevy realizovanými v identickém čase.
Zákon zde tedy předkládá povinnost zadavatele učinit dva odlišné úkony (změna zadávacích podmínek a prodloužení lhůty), které pojmem „současně“ de facto věcně i časově spojuje do úkonu jediného. Pokud tedy zadavatel provádí, resp. provede úpravu zadávacích podmínek (bude se jednat primárně o formu dodatečných informací k zadávacím podmínkám), je jeho povinností v přímé vazbě a ve spojení s tímto úkonem rovněž adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek.
Druhá věta ustanovení § 40 odst. 3 zákona poté ve vazbě na provedenou změnu zadávacích podmínek a s tím související nutností prodloužit lhůtu pro podání nabídek (v daném případě s ohledem na naplnění podmínek druhé věty § 40 odst. 3 zákona) o celou původní její délku, definuje okamžik, od kterého se „nová“ lhůta pro podání nabídek počítá. Tento okamžik je definován souslovím „ od okamžiku změny“.
Z uvedeného by tedy bylo možné dovodit, že pokud zadavatel provede (např. 20. června) změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, přičemž neprodlouží lhůtu pro podání nabídek „současně“ s touto změnou, ale např. až za 5 dnů (tedy 25. června), měl by stanovit celou původní délku lhůty pro podání nabídek tak, že její počátek spadá do termínu provedení změny zadávacích podmínek (tj. ke dni 20. června). Podle našeho názoru by byl takový výklad tohoto ustanovení nesprávný. Jeho nesprávnost lze přitom názorně demonstrovat na poměrně extrémním případu, jehož reálnost si však lze bez obtíží představit.
Zadavatel zahájí otevřené zadávací řízení se lhůtou pro podání nabídek v délce 50 dnů, přičemž po 10 dnech od zahájení provede úpravu zadávacích podmínek, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů (např. zmírní původně stanovené požadavky na kvalifikaci uvedené ve Věstníku veřejných zakázek). Jedná se tedy o situaci, na kterou dopadá věta druhá ustanovení § 40 odst. 3 zákona. Zadavatel v tomto případě neprovede spolu s úpravou zadávacích podmínek (kterou uveřejní ve Věstníku veřejných zakázek) zákonem požadovanou změnu lhůty pro podání nabídek. Na tuto skutečnost je zadavatel upozorněn některým z dodavatelů námitkami proti zadávacím podmínkám 40. den běhu lhůty pro podání nabídek. Zadavatel tuto výtku akceptuje a prodlouží lhůtu pro podání nabídek způsobem, který předvídá § 40 odst. 3 zákona, tedy tak, aby nová lhůta od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek. V takovém případě by tedy dle výše předestřeného výkladu došlo k tomu, že zadavatel 40. den běhu lhůty (padesátidenní) pro podání nabídek prodlouží tuto lhůtu o pouhých 10 dnů (neboť 10. den běhu lhůty pro podání nabídek byla provedena změna zadávacích podmínek) a další potenciální dodavatelé, kteří nově stanovené kvalifikační předpoklady splňují, mají od tohoto okamžiku de facto pouze dvacetidenní lhůtu pro podání nabídek.
Tímto způsobem není podle názoru autorů tohoto článku naplněn smysl povinnosti stanovené v druhé větě § 40 odst. 3 zákona, kterou je povinnost zadavatele zajistit, aby všichni potenciální dodavatelé měli od provedené změny zadávacích podmínek stejné podmínky (a aby jim byla tato skutečnost jednoznačně prezentována již od okamžiku takové změny), jako „původní“ dodavatelé před provedenou změnou. Pokud jim tato skutečnost není náležitě předestřena (formou zveřejnění adekvátního prodloužení lhůty pro podání nabídek) od okamžiku provedené změny, jediným východiskem této situace, které současně naplňuje účel věty druhé § 40 odst. 3 zákona, je postup zadavatele, kterým prodlouží lhůtu pro podání nabídek tak, aby její začátek nebyl vázán na provedenou změnu zadávacích podmínek, ale na okamžik prodloužení lhůty jako takové.
S povinností adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek při provedení změny zadávacích podmínek totiž přímo souvisí povinnost zadavatele takové prodloužení lhůty uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek (resp. na profilu zadavatele). Bez tohoto zveřejnění, ač by formálně zadavatel svým rozhodnutím lhůtu pro podání nabídek prodloužil, nemůže být účel § 40 odst. 3 zákona naplněn. Pokud má provedená změna zadávacích podmínek vliv na možný okruh potenciálních dodavatelů, pak se tito potenciální dodavatelé o této změně a prodloužení lhůty pro podání nabídek musí z logiky věci dozvědět. Můžeme tedy shrnout, že požadavek § 40 odst. 3 zákona o „současném“ prodloužení lhůty pro podání nabídek spolu s provedenou změnou zadávacích podmínek je naplněn až v okamžiku, kdy je příslušným způsobem (tj. odesláním opravného oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek či uveřejněním na profilu zadavatele) zveřejněna jak změna zadávacích podmínek, tak informace o prodloužení lhůty pro podání nabídek (bez ohledu na to, zda k tomu dojde tentýž den nebo až následně). Tento okamžik je tedy nutné brát jako okamžik, od kterého je třeba počítat počátek nově stanovené lhůty pro podání nabídek.
Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel neprovede současně s realizovanou změnou zadávacích podmínek, která by mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, adekvátní prodloužení lhůty pro podání nabídek, a toto prodloužení lhůty provede až následně, je nezbytné pro naplnění smyslu a účelu ustanovení § 40 odst. 3 zákona počítat okamžik počátku této nově stanovené lhůty od vlastního prodloužení, nikoliv od původně provedené změny zadávacích podmínek. Teprve za těchto okolností je „rozšířený okruh možných dodavatelů“ ve stejné pozici jako „původní“ dodavatelé na počátku zadávacího řízení. Tímto způsobem je tedy dodržen nejen požadavek zákona stanovený v ustanovení § 40 odst. 3, ale i zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 zákona.
Mgr. David Říčný,
analytik veřejných zakázek
Ing. Eva Marečková,
analytik veřejných zakázek
Samaritská 199/16
301 00 Plzeň
Tel.: +420 727 817 132
e-mail: info@hirst.cz
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Pro lepší přehlednost textu rozumíme lhůtou pro podání nabídek též lhůtu pro podání žádostí o účast, jejíž prodloužení za stejných podmínek požaduje § 40 odst. 3 zákona.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
