Vzhledem k tomu, že problematika leasingové smlouvy má v českém právním řádu poměrně krátkou historii, musíme vycházet z neutěšeného stavu, který kolem samotného charakteru a obsahu práv a povinností vyplývajících z leasingové smlouvy do dnešní doby panuje. Leasingová smlouva je neupraveným smluvním typem, jejíž práva a povinnosti se řídí především smluvními ujednáními. Z toho důvodu je nanejvýš vhodné věnovat pečlivé úsilí jednotlivým ustanovením leasingové smlouvy. Smluvní strany si tedy do textu smlouvy mohou včlenit taková smluvní ujednání, která budou nejlépe vyhovovat jejich potřebě. Je pravdou, že leasingový nájemce nebude mít nikdy faktickou možnost odvrátit hrozbu prohlášení konkursu na leasingového pronajímatele, ale lze teoreticky uvažovat o tom, že leasingový nájemce může své postavení v leasingové smlouvě pro výše uvedené případy alespoň částečně zlepšit. Do kontrastu s takovým projevem vůle je nutné ovšem postavit smluvní autonomii obou smluvních stran, tedy i nutný souhlas leasingového pronajímatele s takovým posílením postavení leasingového nájemce.

V případě prohlášení konkursu na majetek leasingové společnosti náleží totiž všechen její majetek do konkursní podstaty. Vzhledem k tomu, že leasingová společnost je na základě uzavřeného leasingového kontraktu vlastníkem předmětu leasingové smlouvy, náleží i tyto věci k majetku úpadce. Leasingový nájemce by mohl v důsledku poskytnutí finančního protiplnění získat předmět leasingu a momentálně součást konkursní podstaty do svého vlastnictví, nicméně nelze přehlédnout ani situaci, kdy se leasingový nájemce bude muset spokojit s pozicí konkursního věřitele, bez možnosti získat předmět leasingu do svého vlastnictví i bez možnosti na vrácení zaplaceného souhrnu leasingových splátek v přiměřené výši. Leasingový nájemce se stane totiž konkursním věřitelem a podílníkem na výtěžku zpeněžení konkursní podstaty, neboť leasingový pronajímatel sice na jednu stranu vystupuje v leasingové smlouvě jako pouhý zprostředkovatel financování předmětu leasingu mezi dodavatelem a leasingovým nájemcem, na druhou stranu mu ovšem svědčí vlastnické právo k předmětu leasingu, které je zajisté pro případy všeho druhu nejlepším zajišťovacím institutem.

Doporučujeme tedy věnovat zvýšenou pozornost samotnému výběru poskytovatele leasingových služeb a obsahu předložené leasingové smlouvy s vědomím, že dosáhnout uspokojení nároků leasingového nájemce v důsledku prohlášení konkursu na majetek leasingové společnosti (leasingového pronajímatele) lze bez odpovídajícího smluvního zajištění dosáhnout jen obtížně a velmi zdlouhavě.

Martin Grácz
AK HOLEC, ZUSKA & Partneři