Konkursnímu soudu ukládá naopak zákon o konkursu a vyrovnání povinnost konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů přezkoumat. Zjistí-li v ní chyby nebo nejasnosti, odstraní je po slyšení správce. Stejným způsobem konkursní soud postupuje za situace, zjistí-li chyby nebo nejasnosti ve vyúčtování odměny a výdajů.

Vzhledem k tomu, že se konečná správa nezasílá účastníkům konkursního řízení, konkursní soud ji spolu s vyúčtováním vyvěsí na své úřední desce.

O vyvěšení konečné zprávy a vyúčtování je konkursní soud povinen uvědomit jak úpadce, tak i konkursní věřitele. Zároveň je přitom upozorní, že do 15 dnů ode dne, kdy byly konečná zpráva a vyúčtování na úřední desce soudu vyvěšeny, mohou proti nim podat námitky. Obsahem námitek jsou zpravidla výhrady věřitelů vůči zpeněžování majetku konkursní podstaty.

Z uvedeného je zřejmé, že zákon přiznává možnost podat námitky proti konečné zprávě a vyúčtování jen účastníkům konkursního řízení; právo vznést námitky tak kupř. nemá věřitelský orgán (zástupce věřitelů či věřitelský výbor), třebaže jinak vykonává dohled nad činností správce konkursní podstaty. V této souvislosti je vhodné poukázat na ustálenou soudní judikaturu, ze které plyne, že při jednání o konečné zprávě (viz následující odstavec) nelze vznášet jiné námitky než ty, které byly uplatněny v zákonné 15 denní lhůtě. Je proto důležité námitky formulovat dostatečně určitě a srozumitelně tak, aby bylo soudu zřejmé, jaký údaj v konečné zprávě a vyúčtování je jimi napadán a proč.

Konečnou zprávu a vyúčtování, jakož i případné námitky podané proti nim, projedná soud při jednání, které za tímto účelem nařídí. Jednání soud nařizuje vždy; není proto rozhodné, zda byly proti konečné zprávě podány námitky či nikoliv. 

K jednání o konečné zprávě a vyúčtování konkursní soud obešle správce konkursní podstaty, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor.

O konečné zprávě rozhoduje konkursní soud usnesením. To doručí osobám, které k jednání obeslal (viz předchozí odstavec). Zároveň usnesení vyvěsí na úřední desce soudu.

Zákon umožňuje podat proti usnesení o schválení konečné zprávy odvolání. I zde platí, že odvolací soud může přezkoumat usnesení o schválení konečné zprávy pouze co do námitek, které byly vzneseny v zákonné 15 denní lhůtě určené k jejich podání. Uplatní-li proto osoba podávající odvolání i námitky obsahově odlišné, odvolací soud se jimi nebude zabývat. Zde je opět vhodné upozornit na následující judikaturní závěr. Jakmile jednou usnesení o schválení konečné zprávy nabude právní moci, není možné, aby se otázkami, k jejichž řešení je konečná zpráva určena, zabývaly soudy i v pozdějších fázích konkursního řízení (např. při vydání rozvrhového usnesení).

Výše uvedeným postupem tak zákon o konkursu a vyrovnání zabezpečuje přezkoumání toho, zda správce postupoval správně jak při soupisu konkursní podstaty, tak při jejím zpeněžování a nakládání s výtěžkem tohoto zpeněžení.