Co se rozumí prokurou je uvedeno v ustanovení § 14 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. ).

Prokurou zmocňuje podnikatel fyzickou osobu (prokuristu) ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Jedná se tedy vlastně o způsob zmocnění, který může použít pouze podnikatel.

Zmocnění prokuristy se zakládá zvláštní plnou mocí (prokurou) a prokurista je tedy zmocněncem podnikatele. Prokurista je oprávněn jednat za podnikatele ve všech věcech souvisejících s provozováním podnikatelova podniku. Tím se prokura stává obsahově nejširším zmocněním.

 Prokuru lze udělit i více osobám. V takovém případě může každá z těchto osob buď zastupovat podnikatele samostatně, nebo je k tomu potřeba souhlasu buď všech případně alespoň dvou z nich. Tato skutečnost musí plynout ze zápisu v obchodním rejstříku (viz následující odstavec).

Prokura (a prokurista) se povinně zapisuje do obchodního rejstříku. Jde o zápis tzv. konstitutivní. To znamená, že účinky prokury nastávají až jejím zápisem do obchodního rejstříku. Do té doby není prokurista oprávněn za podnikatele jednat, a to bez ohledu na to, že mu podnikatel prokuru již udělil. Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh na její zápis do obchodního rejstříku obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popř. kolik prokuristů musí jednat společně.

Prokura zahrnuje všechny úkony při provozu podniku s výjimkou práva zcizovat nemovitosti (zcizením nemovitosti se rozumí např. její prodej, koupě či výměna) a práva zatěžovat nemovitosti (např. zřízením věcného břemene nebo dáním nemovitosti do zástavy). I tato oprávnění mohou být v prokuře  zahrnuta, za předpokladu, že se tak stalo výslovným uvedením v rozhodnutí o udělení prokury.

Podnikatel nemůže vůči třetím osobám rozsah oprávnění prokuristy nijak omezit. To znamená, že i kdyby prokura či vnitřní předpis podnikatele obsahovaly seznam záležitostí, které nemůže prokurista bez souhlasu jiných osob činit, a prokurista by takové omezení nerespektoval, nemá to na platnost jednání prokuristy vliv (tedy kupř. smlouva, kterou prokurista s třetí osobou v rozporu s omezením uzavřel, je platná). To samozřejmě nevylučuje odpovědnost prokuristy vůči podnikateli za takovéto jednání.

 Obchodní zákoník upravuje i způsob, jakým se musí prokurista podepisovat. Prokurista se podepisuje tak, že k firmě (názvu, jménu a příjmení) podnikatele připojí vedle svého podpisu dodatek označující prokuru – „prokurista“ nebo zkratku „p. p.“ či „p. p. a.“ (per procuram).