Prokura – jaké změny přinese nový občanský zákoník v její právní úpravě?

Současná právní úprava institutu tzv. prokury vychází z ustanovení § 14 zákona č. 513/1991 Sb. , Obchodní zákoník (dále jen „ObchZ.“). Nicméně zákon č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), přináší do právní úpravy tzv. prokury určité novinky a doplnění. Logicky je právní úprava tzv. prokury zařazena v novém občanském zákoníku do dílu smluvního zastoupení, hlava III s názvem „Zastoupení“. Důsledkem takovéhoto zařazení do nového občanského zákoníku je i skutečnost, že se na právní institut prokury nyní budou vztahovat i všeobecná ustanovení o zastoupení, jež jsou uvedena v úvodu této hlavy III. S názvem „Zastoupení“. Ze zmíněných všeobecných ustanovení tak např. plyne, že základem prokury není samotné udělení prokury, ale dohoda mezi podnikatelem (zmocnitelem) a prokuristou (zmocněncem).

I nadále právní úprava tzv. prokury bude respektovat pravidlo, že prokuru může udělit jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku a že prokurista může jménem podnikatele právně jednat ve všech záležitostech, k nimž při provozu obchodního závodu běžně dochází, vyjma zcizování nebo zatěžování nemovitých věcí, u nichž se vyžaduje specifické zmocnění.

Nově se však zavádí prakticky významný institut prokury pro pobočku, který je v jiných právních úpravách již zcela běžný a který existoval i ve zdejším právu až do r. 1964.[1] Z ustanovení § 450 odst. 2 nového občanského zákoníku vyplývá, že pokud podnikatel uděluje prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod. Prokurista bude v tomto případě zřejmě zmocněn ke všem úkonům, ke kterým dochází při provozu takovéto pobočky. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že současný obchodní zákoník nepočítá s udělením prokury jen pro určitou pobočku nebo pro určitý závod. Tato změna v oblasti úprava prokury v novém občanském zákoníku tak bude lépe odpovídat praxi a dynamickým obchodním vztahům.

Ani nová právní úprava nestanoví výslovný požadavek písemné formy pro udělení prokury. Nicméně tento požadavek vyplývá z obecných ustanovení o udělování plných mocí, podle kterých je písemné formy pro plnou moc zapotřebí v případech, kdy se zmocnění netýká jen určitého právního jednání nebo v případech, kdy se zmocnění týká takových právních jednání, pro něž se vyžaduje písemná forma.[2]

Zásadní změnu v porovnání se současnou právní úpravou právního institutu prokury pak představují účinky udělení prokury, kdy nadále účinnost udělení prokury již není spojena s jejím zápisem do obchodního rejstříku. Prokura tedy nabývá účinnosti již udělením, stejně jako je tomu v případě běžné plné moci. Podmínka zápisu prokury do obchodního rejstříku je novou právní úpravou zachována, avšak pouze ve vztahu k účinkům publicity, nikoli jako podmínka účinnosti prokury jako takové.[3]

Nový občanský zákoník tak výrazným způsobem zasahuje do právní úpravy tzv. prokury a zjednodušuje proces jejího udělení a následné realizace v praxi.

Mgr. Jana Kyseľová,
advokátka

KŠD ŠŤOVÍČEK
advokátní kancelář, s.r.o.

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 78 Praha 4

Tel.: +420 221 412 611
Fax: +420 222 254 030
e-mail: ksd.law@ksd.cz

PFR 2011

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, zveřejněná na stránkách www.justice.cz, str. 112 ..
[2] Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, zveřejněná na stránkách www.justice.cz, str. 112 .
[3] Srov. Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, zveřejněná na stránkách www.justice.cz, str. 113.