Promlčecí lhůta u přestupků spáchaných před 1.7.2017
Dne 4.2.2020 vyhlásil Ústavní soud nález v řízení sp.zn. Pl. ÚS 15/19[1] (dále jen jako "nález"), kterým v rámci konkrétního přezkumu ústavnosti zrušil ustanovení § 112 odst. 2 větu první zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen jako "zákon o odpovědnosti za přestupky"), a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Toto zrušované přechodné ustanovení stanovovalo pravidlo, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky nepoužijí.
Podle zákona o odpovědnosti za přestupky zaniká odpovědnost za přestupek nejpozději uplynutím 3 let od doby jeho spáchání. Podle původní právní úpravy upravené zejména v zákoně č. 200/1990 Sb. , o přestupcích zanikala odpovědnost za přestupek uplynutím nejpozději 2 let od doby jeho spáchání. Je třeba však upozornit, že ve specifických případech upravovaly různé speciální zákony různé délky promlčecí doby[2].
Ústavní soud svůj nález opřel o čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv[3] a svobod, podle něhož se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Již v minulosti dospěl Ústavní soud[4] i Nejvyšší správní soud[5] k závěru, že čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv se vztahuje i na správní trestání. Proto bez většího překvapení Ústavní soud v nálezu pod pojem "trestnost" podřadil také i institut zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby.
Pro úvahy vyplývající z nálezu budeme níže pracovat s původní právní úpravou obsaženou v zákoně č. 200/1990 Sb. , o přestupcích.
Enunciát nálezu tedy znamená, že hypotetické přestupky či jiné správní delikty, spáchané dne 30.6.2017 se nejpozději promlčely dne 30.6.2019. Přitom ale správní orgány podle dosavadní praxe pracují s promlčecí dobou takových hypotetických přestupků tak, že by promlčení mělo nejpozději nastat až dne 30.6.2020. Vzhledem k tomu lze tedy očekávat, že je správními orgány stále vedeno množství neukončených správních řízení, jejichž předmětem je rozhodování o přestupku spáchaného dne 30.6.2017 a dříve a nelze tedy souhlasit s výrokem obsaženým v disentním stanovisku jinak ctihodných a vážených ústavních soudců prof. JUDr. Jana Filipa, CSc. a doc. JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Ph.D., kteří uvádí, že výrokem nálezu rušené ustanovení je "téměř obsolentní". Navíc u mnohých již pravomocně ukončených správních řízení bude lze aplikovat přezkumné řízení podle ustanovení § 94 a násl. správního řádu. Konečně pak výrok nálezu bude muset být z úřední povinnosti také reflektován ve správním soudnictví.
Shrnutí:
Na promlčecí lhůtu u přestupků spáchaných před 1.7.2017 se vztahuje původní právní úprava.
Mgr. Michal Kincl,
právník
[2] Viz např. § 30 odst. 7 zákon č. 99/2004 Sb. , o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů ve znění účinném do 30.6.2017
[3] Ústavní zákon č. 23/1991 Sb. , , kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
[4] Viz nález Ústavního soudu ze dne 13.6.2002 v řízení sp.zn. III. ÚS 611/01 a nález ze dne 11.7.2007 v řízení sp.zn. II. ÚS 192/05
[5] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.10.2004, č.j. 6 A 126/2002-27
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
