4. 5. 2001
ID: 6469upozornění pro uživatele
Rada České televize
Po vypjatých chvílích na přelomu roku došlo v zájmu vyřešení situace 23.1.2001 k přijetí zákona č. 39/2001 Sb. , kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Nehodlám se v žádném případě zabývat podtextem oněch událostí, ani hodnocením jejich dopadu na pozdější situaci, ale pouze novou legislativní úpravou postavení Rady České televize, která byla jednou z hlavních příčin vyhrocené situace v České televizi.
Po vypjatých chvílích na přelomu roku došlo v zájmu vyřešení situace 23.1.2001 k přijetí zákona č. 39/2001 Sb. , kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Nehodlám se v žádném případě zabývat podtextem oněch událostí, ani hodnocením jejich dopadu na pozdější situaci, ale pouze novou legislativní úpravou postavení Rady České televize, která byla jednou z hlavních příčin vyhrocené situace v České televizi.
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen Rada ČT). (§4 zákona) Tato má 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. V této souvislosti je potřeba zauvažovat, zda při tak širokém vymezení navrhujících subjektů nebudou vyslyšeny návrhy opět pouze těch subjektů, které patřičně lobují a mají své kontakty v Poslanecké sněmovně PČR. Návrhy kandidátů na členství v Radě lze předkládat ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů stanoveným způsobem. §4 odst. 3 dále stanoví předpoklady k tomu, aby občan ČR mohl být zvolen členem Rady, kterými jsou: způsobilost k právním úkonům, trvalý pobyt na území České republiky a bezúhonnost. Přičemž za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen (milost prezidenta republiky) a dále ten, kdo nesplňuje požadavky podle zákona č. 451/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech.
Dále je v zákoně stanoveno, že členové Rady jsou voleni na funkční období 6 let, přičemž každé dva roky je volena jedna třetina členů Rady. Lze tedy říci, že se uplatňuje systém obdobný způsobu voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Pro účely zejména nyní aktuálního ustavení Rady celé je určeno, že délka mandátů jednotlivých členů Rady bude určena losem (tj. 5 členů s funkčním obdobím 2 roky, pět s funkčním obdobím 4 roky a 5 s šestiletým mandátem).
Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně PČR a členství v ní je veřejnou funkcí, v souvislosti s jejímž výkonem náleží členům Rady odměna, jehož výši určí Poslanecká sněmovna. V dalším textu jsou vyjmenovány úřady a funkce, jejichž výkon je neslučitelný s členstvím v Radě ČT, z nichž se zmíním pouze o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Vzhledem k tomu, že taty dvě rady bývají často zaměňovány stručně připomenu, že Rada České televize dohlíží nad činností pouze České televize jako veřejnoprávního televizního kanálu a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má za úkol dozor nad úrovní a fungováním veškerého rozhlasového a televizního vysílání v České republice, tedy včetně soukromých stanic. §5 zákona je doplněn o nový odstavec třetí, který říká: „Člen Rady nebo osoby jemu blízké nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k České televizi, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.“ Toto ustanovení se zdá býti velmi problematickým, a to z několika důvodů. Za prvé poměrně překvapivě vylučuje z členství v Radě osoby, jejichž rodinný příslušník je například řidičem zaměstnaným Českou televizí, a to i dva roky po ukončení členství v Radě. To tedy znamená, že osoba blízká bývalému členovi Rady by se ani neměla o nějaké takové místo ucházet, protože jej z mně neznámých důvodů nemůže získat. Naopak před získáním mandátu člena Rady může osoba blízká kandidátovi být v pracovněprávním a obdobném poměru. Jaké budou eventuelní důsledky, kdy do pracovního poměru k ČT nastoupí před uplynutím této lhůty osoba blízká bývalému členovi, zákon neřeší. (Druhým problematickým aspektem je tedy absence sankčních důsledků).
Členství v Radě ČT zaniká (§6 zákona): uplynutím funkčního období, dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, odvoláním z funkce, dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady a smrtí. Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá pokud přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce, narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady, případně se dopustil jednání zpochybňujícího jeho nezávislost a nestrannost vůči ČT, nebo nevykonává-li po dobu více než tří měsíců svou funkci. Celou Radu ČT může Poslanecká sněmovna odvolat, neplní-li Rada své povinnosti stanovené zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize. (§6 odst. 3 zákona).
Závěrem je nutno poznamenat, že pouze praxe ukáže, zda nově formulovaný způsob výběru (resp. navrhování) členů Rady přinese očekávané zlepšení ve fungování tohoto orgánu. Dřívější zákonný text, jež předpokládal volbu členů tak, aby v Radě byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy, nebyl ve své podstatě zase až tak odlišný a v současné české politické kultuře tyto „kosmetické“ změny snadno zaniknou.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
