Rámcová ilustrace (návod pro výpočet) exekučních srážek ze mzdy v r. 2025
Již jsme informovali o změnách, a to jak těch každoročních parametrických, odvíjených od inflačních veličin, tak i o mimořádných změnách právní úpravy, které se dotýkají srážek ze mzdy v r. 2025, když jsme zejména upozornili na valorizaci nezabavitelných částek na povinného dlužníka i na vyživované osoby. Vysvětlili jsme, že i přes valorizaci nezabavitelných částek s ohledem na změnu právní úpravy může celkové nezabavitelné minimum povinného dlužníka pro r. 2025 oproti loňskému r. 2024 klesnout.
Tentokrát se již budeme věnovat nástinu aktuálního výpočtu exekučních srážek ze mzdy.
Nejprve v zájmu přístupnosti textu připomeňme novou aktuální výši parametrů exekučních srážek ze mzdy.
|
V r. 2025 čili od srážek za měsíc prosinec 2024 v lednu 2025 až do srážek za měsíc prosinec 2025 v lednu 2026 |
|
|
13 026,67 Kč |
|
|
3 256,67 Kč |
|
Postup při provádění srážek po třetinách zbytku čisté mzdy dle druhu pohledávky
1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.
Absolutní přednost i v rámci přednostních pohledávek má výživné
Dochází-li srážkám z 2. třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. (Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.) Nebylo-li by však částkou sraženou z 2. třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z 2. třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Pokud 2. třetina zbytku čisté mzdy nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. A pak jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z 1. třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve 2. třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, jak už jsme naznačili, uspokojují se ještě z 1. třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí. - Pořadí pohledávek se přitom řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.[1]
Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Co (kolik) zůstává povinnému dlužníku a co (kolik) se sráží ve prospěch oprávněných věřitelů
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Rozlišení přednostních a nepřednostních pohledávek
Přednostní pohledávky specifikuje ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. Postavení přednostní pohledávky má v podstatě i paušální náhrada náhrada nákladů pro plátce mzdy (nebo jiného příjmu) za provádění exekuce. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se totiž uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.[2] Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. V praxi jde např. o nezaplacený výsledek (nedoplatek na) vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka ze zápůjček, úvěrů, přečerpaných kreditních karet apod.
Na nepřednostní pohledávky se použije toliko jedna třetina zbytku čisté mzdy, ovšem jen pokud jsou nařízeny nejvýše 3 exekuce; při 4 a více nařízených exekucích srážky probíhají ze dvou třetin zbytku čisté mzdy
Je-li v rámci exekuce sráženo ze mzdy toliko pro nepřednostní pohledávky, sráží se vždy jen z jedné třetiny (z 1. třetiny) zbytku čisté mzdy. Ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (1. a 2. třetiny) se případně sráží v případě uspokojování přednostních pohledávek. Jsou-li však na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí (exekuce) k vymožení splatných peněžitých pohledávek (a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno plátci mzdy resp. jiného příjmu), pak se sráží ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (čili 1. a 2. třetiny).
To však neplatí, doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod (anebo plátce důchodů zjistil ze své úřední činnosti, že dlužníkovi byl alespoň jeden z výše uvedených důchodů přiznán a srážky jsou prováděny z takového důchodu). Dochází-li ke srážení ze dvou třetin zbytku čisté mzdy z důvodu 4 a více exekučně vymáhaných pohledávek, pak se 2. třetina (zbytku čisté mzdy - jinak určená pro vydobytí přednostních pohledávek) přičte k 1. třetině (zbytku čisté mzdy - určené pro vydobytí nepřednostních pohledávek). Jsou-li však vedle nepřednostních pohledávek vymáhány i přednostní pohledávky, uspokojují se z 2. třetiny přednostní pohledávky a k 1. třetině se připočte (samozřejmě jen) zbývající část (z 2. třetiny).
Jednoduché ilustrativní příklady výpočtu exekučních srážek:
1) Srážky pro 1 nepřednostní pohledávku při neuplatnění nezabavitelné částky na manželku:
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Exekučně splácí 1 nepřednostní pohledávku. Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a dvou částek na vyživovanou osobu (na děti, nikoliv už na manželku) po 3256,67 Kč, takže činí 19 540,01 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 19 541 Kč. Ze mzdy po jejím odečtení zbývá 10 459 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 3486 Kč + zbytek 1 Kč. Jedna třetina 3486 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 19 541 Kč + 2 x 3486 Kč čili 6972 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy) a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním, takže celkem 26 514 Kč (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)
2) Srážky pro 1 nepředností pohledávku při uplatnění nezabavitelné částky na manželku:
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Exekučně splácí 1 nepřednostní pohledávku. Manželka zaměstnance je plně invalidní (pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně), a proto bude započtena částka na vyživovanou osobu nejen na děti, ale i na manželku. Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 3 částek na vyživovanou osobu (na 2 děti a na manželku) po 3256,67 Kč, takže činí 22 796,68 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 22 797 Kč. Ze mzdy po jejím odečtení zbývá 7203 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 2401 Kč. Jedna třetina 2401 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 22 797 Kč + 2 x 2401 Kč čili 4802 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy), takže celkem 27 599 Kč (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)
3) Srážky pro nadlimitní počet nepřednostních pohledávek - více jak 3 čili 4 a více, při neuplatnění nezabavitelné částky na manželku:
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Jsou vůči němu nařízeny 4 exekuce pro nepřednostní pohledávky. Exekučně splácí zatím jen jednu nepřednostní pohledávku, která je první v pořadí. Na úhradu pohledávky padnou dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 2 částek na vyživovanou osobu (na děti, ne na manželku) po 3256,67 Kč, takže činí 19 540,01 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 19 541 Kč. Ze mzdy po jejím odečtení zbývá 10 459 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 3486 Kč + zbytek 1 Kč. Dvě třetiny po 3486 Kč budou sraženy ve prospěch oprávněného věřitele, takže celkem 6972 Kč. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 19 541 Kč + 3486 Kč a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním, takže celkem 23 028 Kč (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)
4) Srážky při souběhu 3 nepřednostních pohledávek a 1 přednostní (výživné), takže při nadlimitním počtu pohledávek (více jak 3 čili 4 a více), a bez uplatnění nezabavitelné částky na manželku:
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi (z toho jedním ve vlastní péči) pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Jsou vůči němu nařízeny 4 exekuce realizované srážkami ze mzdy pro 3 nepřednostní pohledávky a 1 přednostní pohledávku - exekuci pro běžné výživné na dítě z prvního manželství s měsíční splátkou 4000 Kč. Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a (jen) 1 částky na vyživovanou osobu 3 256,67 Kč (protože nezabavitelná částka na dítě, v jehož prospěch je nařízena srážka, se nepočítá, a nově se nepočítá ani nezabavitelná částka na manželku), takže činí celkem 16 283,34 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 16 284 Kč. Zbývá proto z čisté mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky 13 716 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 4572 Kč. Jedna třetina 4572 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele s nepřednostní pohledávkou první v pořadí. Z další třetiny bude sraženo 4000 Kč pro přednostní pohledávku výživného, přičemž zbude 572 Kč. Tento zbytek 572 Kč se přičte ke třetině (4572 Kč) určené k uspokojení nepřednostní pohledávky. Celkem tedy bude sraženo 9144 Kč a z toho na výživné 4000 Kč a na nepřednostní pohledávku 5144 Kč. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 16 284 Kč + jedna třetina zbytku čisté mzdy 4572 Kč čili celkem 20 856 Kč. (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená z 1. třetiny ve prospěch nepřednostní pohledávky sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)
5) Srážky při souběhu 3 nepřednostních pohledávek 1 přednostní (výživné), takže při nadlimitním počtu pohledávek (více jak 3 čili 4 a více), ale současně při uplatnění nezabavitelné částky na manželku:
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi (z toho jedním ve vlastní péči) pobírá čistou mzdu 33 000 Kč. Jsou vůči němu nařízeny 4 exekuce realizované srážkami ze mzdy pro 3 nepřednostní pohledávky a 1 přednostní pohledávku - exekuci pro běžné výživné na dítě z prvního manželství s měsíční splátkou 4000 Kč. Manželka zaměstnance je plně invalidní (pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně), a proto bude započtena částka na vyživovanou osobu nejen na jedno z dětí, ale i na manželku. Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 2 částek na vyživovanou osobu po 3 256,67 Kč, a to na manželku a na jedno z dětí (nezabavitelná částka na druhé dítě, v jehož prospěch je nařízena srážka, se nepočítá). Celková (základní) nezabavitelná částka tak činí 19 540,01 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 19 541 Kč. Zbývá proto z čisté mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky 13 459 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 4486 Kč. A zbude 1 Kč. Jedna třetina 4486 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele s nepřednostní pohledávkou první v pořadí. Z další třetiny bude sraženo 4000 Kč pro přednostní pohledávku výživného, přičemž zbude 486 Kč. Tento zbytek 486 Kč se přičte ke třetině (4486 Kč) určené k uspokojení nepřednostní pohledávky. Celkem tedy bude sraženo 8972 Kč a z toho na výživné 4000 Kč a na nepřednostní pohledávku 4972 Kč. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 19 541 Kč + jedna třetina zbytku čisté mzdy 4486 Kč a zbytek 1 Kč čili celkem 24 028 Kč. (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená z 1. třetiny ve prospěch nepřednostní pohledávky sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)
Richard W. Fetter,
právník věnující se zejména pracovnímu právu a souvisejícím kapitolám jiných právních odvětví
[1] Příklad poměrného uspokojení pohledávek: Shodou okolností byly zaměstnavateli doručeny dva exekuční příkazy pro přednostní i nepřednostní pohledávku téhož dne. Příslušná třetina zbytku čisté mzdy činí 5000 Kč. Přednostní pohledávka činí 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč. Pohledávky budou uspokojovány poměrně bez ohledu na to, že jedna je přednostní a jedna nepřednostní: Celková výše pohledávek je součtem 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč. Vypočteme poměrné číslo jako podíl částky, z níž se sráží, tedy 5000 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,03125. Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částku 2812,50 Kč ohledně přednostní pohledávky ve výši 90 000 Kč a částku 2187,50 Kč ohledně nepřednostní pohledávky ve výši 70 000 Kč, které budou ze mzdy sráženy.
[2] Paušální náhrada pro plátce mzdy jako přednostní pohledávka: Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému (jde-li o tzv. mnohočetnou exekuci, tedy provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou).. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. (Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní - celkové nezabavitelné částky), v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky ((nebo jsou nařízeny vůči mzdě více jak 3 exekuce) 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje. Např. po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance, zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele, tak paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce). Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí resp. exekucí, které byly zahájeny 1. 1. 2022 a později. (Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.)
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
