Myslím, že je rozhodně pozitivní, je-li vždy všem všechno jasné, zábavné až tragické to začíná být v okamžiku, kdy zúčastnění zjistí, že každému je to jasné zcela jinak, až je to v konečném důsledku zcela nejasné. Rovněž tak bude rozdíl, bude-li vše jasné v rodině, která sama o sobě těžko může ovlivnit společnost, a bude-li vše jasné ve společnosti, která rodinu může ovlivnit velmi.

Všichni víme, a snad to nebude nikdo zpochybňovat, že za určitých okolností je v zájmu všech, aby určité skutečnosti byly zřejmé, pochopitelné, odvoditelné, a nebylo nutné pro jejich poznání  zjišťovat další vyjádření osob, osobně účastných v té které konkrétní věci. První nutnou podmínkou k tomu ale je používání slov, v jejich pravém slova smyslu. Pokud někomu řeknete bílá, opravdu se nemůžete zlobit, že myslel bílá a nikoliv černá, jak jste si sice mysleli, ale z nějakého důvodu jste to nemohli říci a předpokládali jste, že ostatní z kontextu věci pochopí, jak to vlastně myslíte. Je to sice extrémní případ, vztáhneme-li jej ale na pojem regulační poplatky ve zdravotnictví, myslím, že jde o podobnost značnou.

Rozhodně nechci polemizovat s oprávněností či neoprávněností plateb u lékaře, podmínek, za jakých by takováto platba měla být realizována, polemizovat je ale třeba s její formální úpravou. Je nesmyslné nazývat regulací něco, co regulací v plném rozsahu není  (svým způsobem to v pravém slova smyslu regulací sice být může, tak to ale zákonodárci snad proboha nemysleli ?!?).  V daném případě by asi nebylo zcela jednoduché dostát pravému významu slova, možná by část stávajících regulačních poplatků zůstala poplatky regulačními, z části by se staly např. poplatky manipulační, část by se třeba přesunula do daní, která je v rámci „správných názvů“ nazývána zdravotním pojištěním, apod.

Každopádně, začněme už prosím při  čtení psaného textu uvažovat, zda má tento text obsah, a pokud ano, tak jaký. Pokud totiž proces zmatení pojmů bude pokračovat, podaří se i věci pozitivní, které by mohly mít kladný efekt, dokonale znehodnotit jejich formou a  jejich ne zcela správným použitím, v důsledku čehož by došlo k jejich znegování (konec  konců myslím, že v rámci stávající politické scény stále platí, „máš sice pravdu, souhlasit ale s tebou nemohu, protože jsi to ty).