Tato tvrzení mnohdy slibují, že daný doplněk stravy přispívá ke zlepšení zdraví nebo dokonce k prevenci nemocí. Jsou taková tvrzení přípustná?

Článek si klade za cíl seznámit čtenáře s právní problematikou úpravy užívání léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování doplňků stravy, díky čemuž výrobci mohou předejít negativním právním následkům a zákazníci získají schopnost lépe rozpoznat skutečné výživové a zdravotní benefity konkrétních doplňků stravy.

Doplněk stravy - potravina nebo lék?

Legální definici doplňku stravy nalezneme v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích.[3] Stručně řečeno se jedná o potravinu, jež má doplňovat běžnou stravu. Je koncentrovaným zdrojem vitaminů, minerálních a dalších látek, určeným k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. Doplněk stravy není lékem s léčivým účinkem.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Výrobci doplňků stravy jsou při uvádění výživových či zdravotních tvrzení u svých výrobků limitovaní řadou právních pravidel, z nichž zmíníme zejména zákon o regulaci reklamy[4]. V evropském právním prostoru je to nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin[5] nebo nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům[6]. Bezpodmínečně platí, že reklamní sdělení nesmí vzbuzovat v adresátech reklamy dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným léčit lidské choroby nebo jim předcházet.[7] Výrobci jsou mimo jiné povinni zřetelně uvést při propagaci svého produktu označení „doplněk stravy“.[8]

Co je to výživové nebo zdravotní tvrzení a jak je správně uvádět?

Obecně se tvrzením rozumí jakékoli sdělení nebo znázornění, mimo povinně uváděné údaje, které uvádí, naznačuje nebo zprostředkovaně vyjadřuje, že potravina má určité vlastnosti.

Výživovým tvrzením se rozumí tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že potravina má určité prospěšné výživové vlastnosti v důsledku energetické hodnoty, živin nebo jiných látek. Příkladem výživového tvrzení může být např. výrok „bez tuku“, „bez cukru“, „s vysokým obsahem vlákniny“.

Zdravotní tvrzení uvádí, naznačuje nebo z něj vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Zdravotní tvrzení jsou vždy konkrétní a souvisí s účinkem na zdraví. Příkladem zdravotního tvrzení je např. výrok „aktivní uhlí podporuje trávicí systém“ nebo „vitamin K přispívá k normální srážlivosti krve“.

Pro obě skupiny tvrzení platí, že jsou zakázána, pokud neodpovídají obecným požadavkům a zvláštním požadavkům a pokud nejsou schválena podle výše zmíněných předpisů. Schválená zdravotní tvrzení jsou výslovně uvedena v oficiálních seznamech.[9] V seznamech existuje i kategorie on-hold, která obsahuje tvrzení, o jejichž schválení nebo zamítnutí nebylo doposud rozhodnuto.

Výrobce by se měl před zveřejněním propagačních materiálů ujistit, že reklamní motta a tvrzení jsou schválena a nehrozí mu tak žádný právní postih za jejich užití.

Doplněk stravy slibuje léčivé účinky? Zbystřete!

Na rozdíl od výživových a zdravotních tvrzení, jež jsou za určitých okolností povolena, je zákaz používání léčebných tvrzení absolutní. Popis nebo reklamní sdělení doplňku stravy nesmí doplňku stravy připisovat jakékoli vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat.[10]

V tvrzení se nesmí objevit například názvy nemocí dle Mezinárodní klasifikace nemocí (chřipka, nachlazení, průjem, artritida, akné, aj.), názvy symptomů (bolest, dušnost, závrať, zvracení, horečka, aj.) nebo slova jinak spojená s nemocemi či zdravotními problémy (lék/léčit, akutní, chronický, prevence, aj.)

Pokud tedy doplněk stravy (nikoliv však registrované léčivo) slibuje vyléčení nebo prevenci nemocí, jedná se o absolutně zakázané tvrzení. Doplňky stravy nejsou léčivými přípravky, nýbrž nadstavbou k pestré stravě. Cílovou skupinou výrobců (prodejců) doplňků stravy jsou často osoby trpící určitým zdravotním nedostatkem, které jsou k nabídce vyřešení jejich problémů citlivější, neboť často zoufale hledají východiska a alternativní způsoby léčby svých nemocí. Je tudíž potřeba zohlednit nižší kritičnost a větší důvěřivost vůči reklamě slibující vyléčení nemoci u takových spotřebitelů.[11]

Potraviny na pranýři – prohřešky výrobců na očích veřejnosti

Státní zemědělská a potravinářská inspekce provozuje projekt „Potraviny na pranýři“ (webové stránky  www.potravinynapranyri.cz). Cílem projektu je varovat spotřebitele před nákupem potravin s nevyhovující šarží a výrobků z webových stránek, na kterých jsou nabízeny potraviny v rozporu s právními předpisy.

Projekt má svůj zákonný podklad v zákoně o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, který stanoví, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce vede seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo jejichž obsah závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy.[12] Takovým závažným porušením může být i uvádění zakázaných tvrzení.

V případě pochybností může spotřebitel web navštívit a informovat se, zda se doplněk stravy či webová stránka jej nabízející na seznamu vyskytuje.

Pokud inspektorát zařadí webovou stránku podnikatele na seznam rizikových internetových stránek, je poskytovatel služby přístupu k internetu povinen zamezit v přístupu na webovou stránku, která byla na seznam inspektorátem zařazena.[13] Jinými slovy, rizikové webové stránky budou zablokovány, a to do 15 dní od zveřejnění v seznamu.

 Závěrem

Uvádění výživových a zdravotních tvrzení je problematikou, v níž se může výrobce doplňků stravy cítit poměrně ztracený. Pravidla jsou ovšem pevně daná a reflektují potřebu ochrany spotřebitele, zejména ve vztahu k jeho zdraví a tělesné kondici. Nerespektování pravidel často vede k dlouhým právním sporům a narušení mnohdy dlouho budované reputace mezi zákazníky. Svědomitý a pečlivý výběr tvrzení v propagačních materiálech výrobců doplňků stravy je cestou k bezproblémovému marketingu a posílení důvěryhodnosti produktu.

doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.,[1]
advokátka

JUDr. Bc. Matěj Řičánek, [2]
advokát

LEGATO advokátní kancelář

Bělehradská 299/132
120 00 Praha 2

Tel.:    +420 733 654 022
e-mail:    office@aklegato.cz