Rekodifikace u komanditní společnosti

Rekodifikace soukromého práva, tedy zejména zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), se dotkla zejména kapitálových společností. Úprava týkající se společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti doznala více či méně změn, na které musí tyto společnosti adekvátně reagovat a své zakladatelské dokumenty příslušně upravit.

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na méně známou a méně využívanou formu obchodní společnosti, a to na komanditní společnost, přičemž zmíníme nejdůležitější změny, které nová úprava přinesla. Komanditní společnost patřila vždy mezi osobní společnosti, takto je tomu i dnes, nicméně v minulosti byla často označována jako společnost smíšená s prvky kapitálové i osobní společnosti.

Úprava komanditní společnost se však v novém zákoně o obchodních korporacích vrátila spíše k osobnímu pojetí. To se projevuje zejména tím, že byla opuštěna koncepce, dle které se na právní postavení komanditisty zásadně použila právní úprava postavení společníka společnosti s ručením omezeným [§ 93 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obchodní zákoník“)]. Pravidla platící jak pro společníky společnosti s ručením omezeným se nově na komanditisty vztahují pouze ohledně vypořádacího podílu (§ 120 odst. 2 zákona o obchodních korporacích) a převoditelnosti podílu (§ 123 zákona o obchodních korporacích). Komanditista může převádět svůj podíl a může jich držet i více (obdobně jako společník ve společnosti s ručením omezeným). Tato situace může nastat například v případě, když nabude podíl jiného komanditisty převodem. Podíl komplementáře nelze převádět (§ 116 zákona o obchodních korporacích ) ani zastavit (§ 32 odst. 3 zákona o obchodních korporacích), podíl komanditisty naproti tomu převést i zastavit lze (§ 123 zákona o obchodních korporacích). Podíl komanditisty se může stát předmětem spoluvlastnictví (§ 32 odst. 4 zákona o obchodních korporacích).

Na komanditní společnost se použije především úprava veřejné obchodní společnosti dle § 119 zákona o obchodních korporacích. Na komanditní společnost se použije též úprava obecných institutů, pokud samotná úprava v § 118 a násl. zákona o obchodních korporacích nestanoví něco jiného.

Komanditní společnost je osobní společnost, ve které alespoň jeden ze společníků (komplementář) ručí za dluhy (v obchodním zákoníku se uvádělo ručení za „závazky“) společnosti neomezeně celým svým majetkem a alespoň jeden ze společníků (komanditista) ručí za dluhy společnosti omezeně, a to do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do obchodního rejstříku (§ 122 zákona o obchodních korporacích), popřípadě do výše komanditní sumy snížené o splacené vklady (§ 130 zákona o obchodních korporacích). Společníci se mohou rozhodnout, zda komanditní sumu stanoví, či nikoliv. Ručení se tedy jen mírně odlišuje od dosavadní definice (rozuměj definice obsažená v § 93 obchodního zákoníku). Nová právní úprava spíše jen zavádí nové pojmy. Výše ručení se tedy nově neodvíjí jen od výše splaceného vkladu, ale od výše komanditní sumy, která představuje novinku v právní úpravě (§ 129 zákona o obchodních korporacích), tedy peněžní částky, která je určena ve společenské smlouvě a jejíž výše se zapisuje do obchodního rejstříku. Nelze však sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty.

Mezi další důležité změny, které přinesla nová právní úprava, patří především to, že komanditní společnost lze založit nejen za účelem podnikání, nýbrž i za účelem správy vlastního majetku (§ 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích). Právní forma komanditní společnosti se využívá často z důvodu zvláštního daňového režimu, kdy se zisk společnosti dělí na část připadající komplementáři, která se na úrovni komanditní společnosti nezdaňuje daní z příjmu, a část připadající samotné komanditní společnosti, která se po zdanění dělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů.

Komplementář v komanditní společnosti již na rozdíl od předchozí právní úpravy nemusí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a podmínkou nebude ani překážka provozování živnosti, nepůjde-li o společníka, který je statutárním orgánem. V minulosti se totiž komplementářem nemohla stát osoba, na jejíž majetek byl v posledních třech letech prohlášen konkurs, nebo pokud byl návrh na zahájení insolvenčního řízení proti němu zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že byl majetek komplementáře zcela nepostačující. Ovšem společenská smlouva může tuto benevolenci vyloučit (§ 121 odst.2 ve spojení s § 103 zákona o obchodních korporacích).

Komplementář, který není statutárním orgánem, není povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Nový zákon však zavádí ve vztahu ke komplementářům, kteří naopak jsou statutárním orgánem společnosti, informační povinnosti při hrozícím střetu zájmů nebo při záměru kontrahovat se společností (§ 54 až 58 zákona o obchodních korporacích).

Ve společenské smlouvě může být se souhlasem všech společníků nyní dle nové právní úpravy ujednáno, že společník splní svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím či poskytováním služby (§ 118 odst.2 zákona o obchodních korporacích). V takovém případě musí společenská smlouva obsahovat také ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.

V zákoně je nyní rovněž zakotvena povinnost společnosti nahradit komplementáři výdaje v rozumné míře potřebné k zařizování záležitostí společnosti.

Závěrem je potřeba připomenout, že také na komanditní společnosti se vztahuje povinnost stanovená v § 777 odst. 2 přizpůsobit do 30. června 2014 ujednání společenské smlouvy, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích, a doručit takto přizpůsobené listiny do sbírky listin obchodního rejstříku.

Vzhledem k tomu, že společenská smlouva komanditní společnosti se neuzavírá ve formě notářského zápisu, nýbrž podpisy společníků musí být na této listině pouze úředně nebo notářsky ověřeny, lze úpravu společenské smlouvy a eventuální podřízení se komanditní společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku učinit dohodou společníků o změně společenské smlouvy případně dodatkem ke společenské smlouvě, přičemž forma tohoto dokumentu bude stejná, tj. pouze podpisy společníků budou úředně nebo notářsky ověřeny.

Mgr. Regina Huntley