AML směrnice má být v České republice implementovaná aktuálně projednávanou novelou zákona o některých opatřeních proti praní špinavých peněz (dále jen „AML zákon“).[2] Novela AML zákona se aktuálně nachází před svým projednáním ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně.[3] Český zákonodárce již na některé nové návrhy Evropské komise proaktivně reaguje.

Důvod předložení návrhu

Evropská komise vychází zejména z Akčního plánu Evropské komise pro boj proti terorismu ze dne 2. února 2016, který má zvýšit úsilí v oblasti sledování pohybů finančních toků z nelegálních činností a narušit zdroje těchto příjmů. Dalším důvodem předkládaných změn je i rostoucí počet teroristických hrozeb a významný pokrok v oblasti komunikačních a informačních technologií, který umožňuje snadnější pohyb peněžních prostředků. Významným stimulem pro předložení navrhovaných změn je i poslední vývoj na půdě Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala k přijetí opatření bránících teroristickým skupinám v přístupu k mezinárodním finančním institucím, jakož i organizace G20, FATF[4] a globálního fóra OECD pro transparentnost.[5]

Virtuální měny a jejich burzy

Evropská komise navrhuje zařadit do výčtu povinných osob podle AML směrnice platformy působící jako směnárny virtuálních měn, jakož i poskytovatele tzv. virtuálních peněženek (virtuální platební brány). Evropská komise argumentuje tím, že transakce s virtuálními měnami představují významné riziko z hlediska jejich anonymity a obtížné sledovatelnosti. Zahrnutí osob poskytujících služby spojené s virtuální měnou do katalogu povinných osob je již v návaznosti na doporučení FATF obsaženo v projednávané novele AML zákona. Z tohoto důvodu by návrh Evropské komise neměl mít zásadní přesah do české právní úpravy.

Snížení některých transakčních limitů pro účely provádění kontrol

Povinné osoby by podle návrhu Evropské komise měly být nově povinny provádět kontrolu klientů v případech transakcí prováděných předplacenými platebními kartami, které nelze dobíjet dosahujících minimální výše 150 euro oproti stávající výši 250 euro. V této souvislosti Evropská komise navrhuje i zrušení možnosti využívání výjimky z režimu AML směrnice, která členským státům umožňuje nezavedení povinnosti provádět kontrolu klientů v případě on-line předplacených platebních karet. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že se zpřísnění pravidel v oblasti využívání předplacených platebních karet promítne do AML zákona.

Změny v oblasti vymezení skutečných majitelů právnických osob

Evropská komise v případech některých právnických osob navrhuje snížit práh, při jehož dosažení jsou vlastníci těchto osob považováni za tzv. skutečné majitele (beneficial owners).[6] Tento práh by se měl snížit ze současných 25 % na 10 % a má se aplikovat na právnické osoby naplňující definici tzv. passive non-financial entities podle směrnice o správní spolupráci v oblasti daní.[7] V případech ostatních právnických osob má být stávající práh ve výši 25 % nadále zachován. V případech trustů,[8] jejichž činnost směřuje ke generování zisku, Evropská komise navrhuje, aby veřejnost měla přístup k informacím o jejich skutečných majitelích. V případech trustů, jejichž činnost nespočívá v generování zisku má nadále zůstat zachováno, že přístup k informacím o skutečných majitelích trustů budou mít pouze taxativně uvedené osoby.[9]

Zesílení kontrol v případech osob usazených ve třetích zemích

Evropská komise navrhuje harmonizovat pravidla upravující tzv. zesílenou kontrolu osob působících ve třetích zemích. Evropská komise již připravila návrh nařízení v přenesené pravomoci, který identifikuje jednotlivé třetí země, jež představují z hlediska uplatňování pravidel AML vyšší riziko.[10] V rámci zesílení kontrol v případech osob ze třetích zemí s vyšším rizikem Evropská komise konkrétně navrhuje zjišťovat např. doplňující informace o těchto osobách, doplňující informace o povaze jednotlivých transakcí či informace o zdrojích příjmů či majetku těchto osob.[11]

Rozšíření oprávnění FIU požadovat informace

Evropská komise navrhuje rozšíření oprávnění FIU (Financial Inteligence Unit) požadovat od povinných subjektů některé informace, a to i v případě, kdy ze strany povinných subjektů nedošlo k oznámení podezřelé transakce.[12] AML směrnice bude nadále umožňovat, aby členské státy stanovily vlastní pravidla pro zpracování získaných informací, a to zejména z hlediska zajištění bezpečnosti těchto informací. Evropská komise dále navrhuje zřízení automatizovaných centralizovaných mechanismů, které by měly umožnit snazší identifikaci majitelů bankovních a platebních účtů. Získaná data by se měla elektronicky zadávat a poskytovat navzájem mezi jednotlivými FIU v členských státech EU.

Závěr

Návrh Evropské komise na změny AML směrnice má být v rámci standardního legislativního procesu projednán Evropským parlamentem a Radou EU. Evropská komise navrhuje urychlit proces implementace AML směrnice do právních řádů členských států a jako doporučené datum implementace AML směrnice navrhuje již 1. leden 2017. Projednání navrhovaných změn AML směrnice tak lze v institucích EU předpokládat v poměrně krátké době. Z těchto důvodů doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost průběhu legislativní procesu.




Mgr. Ing. et Ing. Zdeněk Husták, PhD.,
of Counsel



JUDr. Filip Michalec,
spolupracující advokát


BBH, advokátní kancelář, s. r. o.

Klimentská 1207/10
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 234 091 355
Fax:    +420 234 091 366
e-mail:    legal@bbh.cz



------------------------------
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
[2] Zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění.
[3] Novela je aktuálně projednávána jako sněmovní tisk 752, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] Financial Action Task Force - Finanční akční výbor je mezinárodní mezivládní organizace, která vytváří standardy a hodnocení jurisdikcí v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
[5] Globální fórum OECD pro transparentnost a výměnu informací (GF OECD).
[6] Stávající definice skutečného majitele je obsažena v § 4 odst. 4 AML Zákona.
[7] Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS. V tomto ohledu se jedná o entity, jejichž příjem je tvořen z více než 50 % tzv. pasivními zdroji - tj. např. úroky, dividendy, nájem apod.
[8] V České republice se za trust považuje svěřenský fond.
[9] Podle novely AML zákona mají mít k těmto údajům přístup např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správce daně, zpravodajské služby či Finanční analytický úřad.
[10] Návrh nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci je dostupný na www, k dispozici >>> zde.
[11] Úplný seznam těchto nových povinností je navrhován do nového čl. 18a AML Směrnice.
[12] V České republice plní funkci FIU Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ MF), tento útvar má být od 1. ledna 2017 nahrazen Finančním analytickým úřadem.

[*] Aktualizace textu - 25. 8. 2016

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz