Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 6. část
Šestá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě koordinačního řízení.
Cílem tohoto článku je blíže nastínit principy a fungování tzv. koordinačního řízení.
Koordinační řízení je nový nástroj, který zavádí Nové nařízení, pro usnadnění účelného vedení insolvenčních řízení proti členům skupiny. Jeho přidaná hodnota oproti postupu podle pravidel spolupráce a komunikace, jak byly popsány v předchozí části tohoto článku, spočívá zejména v účasti nezaujatého profesionála, který není aktivně zapojen do žádného z dílčích insolvenčních řízení, takzvaného koordinátora.
Zahájení koordinačního řízení
Koordinační řízení se zahajuje
Návrh musí být adresován soudu, který má o zahájení rozhodnout a bude i dále hrát ve vztahu ke koordinačnímu řízení významnou roli. Zvolen by měl být tudíž takový soud, který zahájil insolvenční řízení s tím členem skupiny, jehož činnost je pro skupinu klíčová nebo v některém důležitém ohledu významná.
V případě, že byl jednou podán návrh na zahájení koordinačního řízení k přípustnému soudu, prohlásí se každý další soud, kterému bude poté předložen návrh ve stejné věci, za nepříslušný ve prospěch soudu, u něhož byl takový návrh podán jako první (platí zde pravidlo přednosti).
Pokud více jak dvě třetiny insolvenčních správců spravujících členy skupiny společností nesouhlasí s výběrem soudu zvoleného insolvenčním správcem, který návrh podal, mají možnost uzavřít dohodu o volbě soudu a za příslušný pro zahájení a vedení koordinačního řízení označit jiný soud.
Náležitosti návrhu na zahájení koordinačního řízení
K návrhu je třeba přiložit samostatný návrh týkající se osoby koordinátora. Z návrhu musí být zřejmé, že je koordinátor oprávněn vykonávat činnosti insolvenčního správce, že není ve střetu zájmů a není ve vztahu k žádnému členu skupiny společností. Dále musí být v návrhu podrobně vylíčena odborná kvalifikace navrhovaného koordinátora a připojen písemný souhlas této osoby s působením v roli koordinátora.
Návrh musí dále obsahovat nástin navrhované koordinace a odůvodnění, proč je zahájení koordinačního řízení vhodné a že není pravděpodobné, že by věřitel kteréhokoli člena skupiny, který by se měl podle předpokladů koordinačního řízení účastnit, byl zahrnutím tohoto člena do koordinačního řízení finančně znevýhodněn.
V návrhu musí být též uvedeni insolvenční správci jmenovaní ve vztahu k členům skupiny a příp. též soudy a další orgány zapojené do insolvenčních řízení proti členům skupiny.
V neposlední řadě musí navrhující insolvenční správce v návrhu na zahájení koordinačního řízení předestřít nástin odhadovaných nákladů na navrhovanou koordinaci. Vedle celkové částky musí též uvést podíly, v jakých by se na úhradě nákladů měli podílet jednotliví členové skupiny.
Poté, co příslušný soud zkontroluje náležitosti podaného návrhu, oznámí jeho podání ostatním insolvenčním správcům, tj. insolvenčním správcům jmenovaným ve vztahu k ostatním členům skupiny.
Námitky k návrhu na zahájení koordinačního řízení
Insolvenční správci jsou oprávněni podat své námitky do 30 dnů ode dne doručení oznámení. Námitky mohou být dvojího typu:
- 1) námitky proti zahrnutí do koordinačního řízení proti skupině (opt-out);
- 2) námitky proti osobě koordinátora.
V druhém případě soud zkoumá, zda jsou námitky insolvenčního správce důvodné. Pokud shledá, že ano, vyzve insolvenčního správce, který námitky podal, aby podal nový návrh na zahájení koordinačního řízení.
Práva a povinnosti koordinátora
Koordinátor zejména navrhuje a stanovuje doporučení pro koordinované vedení insolvenčních řízení, sestavuje plán koordinace skupiny, navrhuje vhodná opatření, řeší spory mezi insolvenčními správci, navrhuje vhodné dohody, které uzavírají členové skupiny. Má také právo být slyšen v každém dílčím insolvenčním řízení, má právo účastnit se schůzí věřitelů a požadovat vysvětlení a informace od insolvenčních správců.
Koordinátor je povinen plnit své povinnosti nestranně a s náležitou péčí.
Koordinátor také eviduje náklady koordinačního řízení. V případě, že by tyto náklady mohly o 10 % převýšit nástin předložený v návrhu, je koordinátor povinen předem o této skutečnosti informovat insolvenční správce a předem si zvýšené náklady nechat odsouhlasit soudem, který koordinační řízení zahajoval.
Doporučení a plán koordinace skupiny
Plán koordinace skupiny sestavuje koordinátor. Tento plán nesmí zahrnovat žádná doporučení ohledně sloučení řízení nebo majetkových podstat.
Insolvenční správci mohou doporučení koordinátora a obsah plánu koordinace zohledňovat při vedení insolvenčních řízení. Nejsou však povinni se těmito doporučeními nebo plánem koordinace řídit. Pokud se jimi neřídí, poskytnou zdůvodnění, a to osobám, kterým toto zdůvodnění musí poskytnout v souladu s vnitrostátními předpisy, a koordinátorovi.
Vzhledem ke skutečnosti, že Nové nařízení v čl. 90 odst. 2 ukládá Komisi nejpozději do 27. června 2022 předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování koordinačních řízení proti skupinám (a předložit spolu s ní případný návrh změn), lze předpokládat, že (pokud se úprava osvědčí) bude postupně upuštěno od její fakultativní povahy a dané postupy se stanou pro participující osoby povinnými.
Závěrem
Ustanovení Nového nařízení (včetně ustanovení o úpadku skupin společností) se začne uplatňovat na insolvenční řízení zahájená po 26. červnu 2017. Insolvenčním správcům a soudům, jakož i odpovědným národním legislativcům, tak již nezbývá příliš mnoho času se na novou právní úpravu připravit, podrobně se s ní seznámit, resp. na ni vhodně reagovat ve vnitrostátních předpisech. Situaci jim může usnadnit fakt, že je tato právní úprava po dobu nejbližších pěti let pouze fakultativní povahy a zúčastněné subjekty se tak její aplikaci mohou zcela vyhnout. To však jistě nebylo cílem evropského legislativce, a tak nezbývá než doufat, že se i přes nejisté a ne zcela pregnantně nastavené právní prostředí najdou odvážlivci zejména z řad insolvenčních správců, kteří se mezinárodní spolupráce nebudou obávat a přispějí tak třeba i k záchraně některého z ohrožených nadnárodních koncernů.
Mgr. Tereza Hošková
Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář
Florentinum
Na Florenci 15
110 00 Praha 1
Tel.: +420 225 385 333
Fax: +420 225 385 444
email: wl@weinholdlegal.com
________________________________________
[*] Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 1. část, pojednávající obecně o plánované novele, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 2. část, pojednávající o změnách v oblasti rozšíření působnosti, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 3. část, pojednávající obecně o plánované novele, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 4. část, pojednávající o změnách v úpravě vedlejších insolvenčních řízení, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 5. část, o spolupráci a komunikaci v rámci řešení úpadku skupiny společností, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz