Rezervní fond stanoví jistou kapitálovou rezervu, která zajišťuje a potažmo stabilizuje fungování kapitálové společnosti. Dle ustanovení §§ 124 a 217 obchodního zákoníku rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost ze zisku běžného účetního období po zdanění (tzv. „čistý zisk") nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud tuto možnost zákon nevylučuje. Tento rezervní fond, v rozsahu, v němž jej vyžadován dikcí obchodního zákoníku, lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti, nestanoví-li zákon jinak.

Společníci mohou vytvořit rezervní fond hned při vzniku společnosti nebo až později, tj. při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií. Znamená to, že podíl na čistém zisku společnosti s r.o. nebo akciové společnosti lze určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku, společenské smlouvy nebo stanovami společnosti.

V případě polských  kapitálových společnosti tj. spol. s ručením omezením (spółka z ograniczonš odpowiedzialnościš) a akciové společnosti (spółka akcyjna) se vytvoření rezervního fondu vyžaduje zásadně v případě akciové společnosti. Polská společnost s ručením omezeným je povinná vytvořit rezervní fond pouze v případě vygenerování zisku převodem obchodního podílu za cenu vyšší než činí jeho nominální hodnota tzv. ažio. Jinak rezervní fond akciové společnosti, a přesně řečeno dle nomenklatury polského obchodního zákoníku „záložní kapitál“ polské akciové společnosti je vytvářen ze zisku běžného účetního období po zdanění, tj. stejně jak je tomu v případě rezervního fondu české společnosti z tzv. „čistého zisku“. 

V souladu s ustanovením čl. 369 polského obchodního zákoníku, polská akciová společnost je povinna vytvořit záložní kapitál z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši 8 %  z čistého zisku, a tento kapitál bude ročně doplňován, až do dosažení výše 30 % základního kapitálu.

Do záložního kapitálu lze převést m.j. finanční prostředky  získané z prodeje akcií nad jejich nominální hodnotu a mimořádné vklady do záložního kapitálu, které akcionáři uhradili za přiznání dodatečných práv jejich akciím, pokud tyto prostředky nebyly použity k úhradě nebo vyrovnání ztráty společnosti. O použití rezervního fondu rozhoduje valná hromada, přičemž rezervní fond lze použít pouze k úhradě případných ztrát společnosti. do výše 30 % základního kapitálu společnosti

Pak je možné zřídit dobrovolně zvláštní fond, o kterém polský zákon hovoří jako o rezervním kapitálu (kapitał rezerwowy), který se liší od záložního kapitálu (kapitał zapasowy) tím, že je zcela nepovinný, a to jak v případě spol. s r.o. tak v případě akciové společnosti.

V čem tedy spočívá rozdíl mezi rezervním fondem české a záložním kapitálem polské kapitálové společnosti?

Kromě rozdílné dikce obchodních zákoníků tj., nepovinné vytváření rezervního fondu v polské společnosti s ručením omezeným kromě shora uvedené výjimky podstatným rozdílem je skutečnost, že použití rezervní fondu (záložní kapitál polské spol s r.o.) není vázáné na úhradu ztráty společnosti. A tímto lze takovýto rezervní fond (záložní kapitál) přirovnat spíše k českému zvláštnímu fondu, který je v české spol s r.o. pokaždé založen dobrovolně a je použit k předem stanoveným účelům. 

Mgr. Piotr Kłosowski
Právník
ECDiDP s.r.o.