Jak vyplývá z Listiny práv a svobod, nikdo nesmí být nucen vykonávat svou funkci proti své vůli. Tato zásada je pro vztah obchodní společnost – statutární orgán vyjádřena v ustanovení § 66 odst. 1 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. ) tak, že zákonodárce poskytuje statutárnímu orgánu společnosti či jeho členu právo rezignovat, tj. ze své funkce odstoupit.

Jednatel společnosti s ručením omezeným má proto právo kdykoliv na výkon své funkce rezignovat. Toto rozhodnutí je však povinen společnosti oznámit. Výkon funkce jednatele potom končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat nejblíže se konající valná hromada společnosti (neumožňuje-li společenská smlouva společnosti či její stanovy to, aby rezignaci projednala nejblíže se konající schůze jednatelů).

V případě, že jednatel svoji rezignaci v předstihu společnosti neoznámí a rozhodne se ze své funkce odstoupit až přímo na zasedání valné hromady (příp. na schůzi jednatelů, umožňuje-li to společenská smlouva nebo stanovy společnosti), končí výkon jeho funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení. Valná hromada (příp. schůze jednatelů) však může na žádost odstupujícího jednatele schválit i jiný okamžik zániku jeho funkce (např. ještě v tentýž den, co jednatel na funkci rezignoval).

Z předchozích odstavců plyne pro tazatele rozhodující závěr. Bez ohledu na to, zda jeho rezignaci projedná zasedání valné hromady či schůze jednatelů, jakož i bez ohledu na to, zda svoji rezignaci oznámí společnosti dopředu či odstoupí až na samotném zasedání příslušného orgánu společnosti, vždy platí, že tento orgán společnosti bere jeho odstoupení pouze na vědomí. Nemůže ji proto ani schválit, ani odmítnout, pouze ji projedná. I pokud by proto valná hromada společnosti s rezignací nesouhlasila, nic to neznamená, protože výkon funkce jednatele společnosti skončí nejpozději uplynutím 2 měsíců od konání této valné hromady.