Podle §265 NOZ platí, že je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami. Pokud stanovy působnost rozhodčí komise neurčí, rozhoduje rozhodčí komise (i) spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a (ii) přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku. Dále lze uvažovat např. o působnosti rozhodčí komise v oblasti sporů o rozsah nebo výkon členských práv a plnění členských povinností, řešení vzájemných sporů mezi členy apod.

Ustanovení § 265 NOZ je dispozitivní povahy, záleží tedy na stanovách spolku, zda rozhodčí komisi jako orgán spolku zřídí či nikoliv.

Neurčí-li stanovy jinak, má rozhodčí komise 3 členy, které volí a odvolává nejvyšší orgán spolku. NOZ v §266 odst. 2 jasně definuje požadavky na členy rozhodčí komise, kterými jsou: (i) bezúhonnost[1] (vzhledem k tomu, že tento termín NOZ nedefinuje, analogicky se uplatní § 1205 odst. 2 NOZ, podle kterého se za bezúhonnou považuje osoba, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání), (ii) zletilost a plná svéprávnost (podle § 30 NOZ se plně svéprávným stává člověk zletilostí a zletilost se nabývá dovršením osmnáctého roku věku), (iii) neslučitelnost funkce s funkcí člena statutárního orgánu nebo kontrolní komise a (iv) obecné požadavky na člena voleného orgánu dle § 159 NOZ.

Řízení před rozhodčí komisí spolku a zákon o rozhodčím řízení

V souvislosti s přijetím NOZ se uvažovalo také o přijetí samostatného zákona, který by upravoval otázky týkající se rozhodčí komise spolku. Nakonec však bylo od tohoto záměru ustoupeno a úprava řízení před rozhodčí komisí spolku byla zařazena novou částí sedmou do zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ZRŘ“). Konkrétně je tedy nová úprava obsažena v ustanovení §40e-40k ZŘ s tím, že je nezbytné aplikovat také příslušná ustanovení zbývající části ZRŘ s výjimkou části upravující stálé rozhodčí soudy (viz §40e ZRŘ poslední věta).

Podle ZRŘ obecně platí, že strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud.

Podle §40e ZRŘ se tohoto zákona použije i na rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy v řízení před rozhodčí komisí spolku.

Určité promítnutí zásady spolkové autonomie i do této oblasti lze spatřovat v ustanovení §40 f odst. 2 ZRŘ, podle kterého mohou stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený, nebo písemně uzavřená dohoda stran odchylně od ZRŘ upravit postup, kterým má komise řízení vést.

Řízení před rozhodčí komisí je zahájeno doručením žaloby na adresu uvedenou ve stanovách spolku, není-li taková adresa ve stanovách uvedena, doručuje se žaloba komisi na adresu sídla spolku. Komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů, nejméně však 3. Pokud počet členů klesne pod 3, komise řízení zastaví.

Velmi důležitým ustanovením je §40h ZRŘ, podle kterého musí rozhodčí komise ve věci samé rozhodnout nejpozději do 3 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li komise v této lhůtě rozhodnutí, může strana uplatnit právo u soudu. Ve stanovách spolku (nebo ve vnitřním předpisu výslovně označeném nebo písemně uzavřené dohodě stran) lze však shora uvedenou lhůtu prodloužit, ne však na více než 9 měsíců. V tomto ohledu je tedy nezbytné provést důkladnou revizi stanov a revizi rozhodovací praxe rozhodčích orgánů spolku tak, aby byl zákonný požadavek respektován. Nebudou-li stanovy obsahovat odchylku, platí, že rozhodčí komise musí ve věci samé rozhodnout do 3 měsíců.

Podle §40j ZRŘ se připouští, aby soud zrušil rozhodčí nález vydaný komisí i v případě, že komise rozhodovala spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Jde tedy o rozšíření možnosti soudního přezkumu rozhodnutí spolkového orgánu dle ustanovení §258 NOZ.

Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný (podle §27 ZRŘ se však lze dohodnout, že rozhodčí nález může být k žádosti některé ze stran přezkoumán jinými rozhodci).

Rozhodčí komise ČOV a nový Statut Rozhodčí komise ČOV

Působnost rozhodčí komise dle zákona plní v rámci ČOV Rozhodčí komise ČOV (dále jen „RK ČOV“). V souladu s čl. 8 Stanov ČOV jde o orgán, který je zřízen Plénem ČOV. RK ČOV má 5 členů a dva náhradníky. Působnost RK ČOV je dána Stanovami ČOV a Statutem RK ČOV.

Do působnosti RK ČOV dané Stanovami ČOV lze zařadit: (i) rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím sportovních subjektů o porušení antidopingových pravidel ve smyslu Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v České republice, (ii) rozhodování o dovoláních v případech, kdy tuto pravomoc zakládají stanovy nebo jiné předpisy příslušného sportovního subjektu a (iii) rozhodování o dovoláních proti rozhodnutí sportovních subjektů – členů ČOV nebo rozhodnutí ČOV ve sporu, jehož předmět se vztahuje k olympijským hrám (po vyčerpání všech opravných prostředků v rámci sportovní organizace).

Dne 6. 11. 2013 schválil Výkonný výbor ČOV nový Statut RK ČOV. Působnost dle Statutu zahrnuje prvostupňové řešení sporů v případě, kdy (i) účastníci uzavřou rozhodčí smlouvu nebo smlouvu o rozhodci v souvislosti se sportovní činností, činností sportovních subjektů a jejího zabezpečení nebo je některý z účastníků sporu členem ČOV nebo pokud se spor jakkoliv dotýká olympijských her nebo olympijského hnutí, přičemž rozhodčí smlouva může mít i formu tzv. veřejné nabídky rozhodčí doložky obsažené ve stanovách sportovního subjektu a (ii) v případě, že zákon vyžaduje zřízení rozhodčí komise sportovního subjektu – spolku, je RK ČOV povolána k rozhodování sporů na základě zmocnění obsaženého ve stanovách sportovního subjektu přímo nebo prostřednictvím rozhodčí instituce. Statut RK ČOV však také výslovně umožňuje, aby RK ČOV svěřila rozhodování sporů jiné stálé rozhodčí instituci nebo stálému rozhodčímu soudu za splnění následujících podmínek: (i) rozhodčí instituce bude vést samostatný seznam rozhodců pro sportovní spory, (ii) nejméně polovina rozhodců uvedených na samostatném seznamu rozhodců bude zapsána na seznam rozhodců pro sportovní spory na návrh předsedy RK ČOV a (iii) spory budou rozhodovány jménem RK ČOV a vždy signovány předsedou příslušné rozhodčí instituce a předsedou RK ČOV.

V souvislosti s možnostmi danými novým Statutem RK ČOV lze jednotlivým, zpravidla střešním, sportovním organizacím doporučit, aby v případě, kdy budou zřizovat rozhodčí komisi, přenesli její působnost právě na RK ČOV. Lze totiž zaručit, že jakýkoliv spor bude řešen odborníky na spolkovou a sportovní problematiku a i když nelze samozřejmě vyloučit právo člena na využití možnosti soudního přezkumu rozhodnutí RK ČOV, dá se předpokládat, že důvody pro zrušení rozhodnutí vydaného RK ČOV budou značně limitovány.

Mgr. Lukáš Trojan,
partner

JUDr. Jiří Janák,
advokát

KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 00  Praha 4

Tel.: +420 221 412 611
Fax: +420 222 254 030
e-mail: ksd.law@ksd.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Podle § 266 odst. 2, druhá věta NOZ platí, že „Nenavrhl-li nikdo vyslovení neplatnosti volby člena rozhodčí komise pro nedostatek bezúhonnosti, platí s výhradou změny okolností, že byla zvolena svéprávná osoba.“

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz