Předně je nutné si uvědomit, že Ústavní soud ČR se sídlem v Brně není součástí řádné soudní soustavy, není tedy ani řádnou odvolací instancí, ale jeho postavení se odvozuje ze speciální zákonné úpravy, kterou je zejména zákon č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, v platném znění. Stěžejní úlohou Ústavního soudu je zejména dohled a přezkoumávání ústavnosti právních předpisů, mezinárodních smluv a rozhodnutí státních orgánů. Ostatně koncepce Ústavního soudu jako orgánu zařazeného mimo řádnou soudní soustavu není ničím výjimečným a lze se s ní setkat i v jiných vyspělých státech světa.

Z Vašeho pohledu může pravomoc Ústavního soudu sehrát významnou roli ve vztahu k výsledku soudního řízení, které bylo vedeno před soudy v České republice. V důsledku pravomoci Ústavního soudu přezkoumávat na základě podané ústavní stížnosti ústavnost rozhodnutí státních orgánů je totiž možné takové rozhodnutí z důvodu jeho tvrzené neústavnosti napadat. Nebude-li se zakládat ústavní stížnost adresovaná Ústavnímu soudu na důvodech, kterými je zejména tvrzená neústavnost předmětného rozhodnutí státního orgánu ve vztahu k porušení ústavní pořádkem zaručeného práva, nebude taková ústavní stížnost z důvodu vybočení z rozhodovací pravomoci Ústavního soudu úspěšná.

Ústavní soud rozhoduje nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ústavní stížnost zcela zamítne anebo jí zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne.

Důvody tvrzené neústavnosti lze spatřovat v rozhodnutích státních orgánů zejména v tom, že řízení, které předcházelo vydání takového rozhodnutí, bylo stiženo vadou, která není slučitelná s právy přiznanými účastníkům soudního řízení ústavním pořádkem České republiky. V běžné praxi dochází k porušení zejména práva na spravedlivý proces, což je širší kategorie práv upravující zejména práva účastníků řízení na řádné a včasné projednání a rozhodnutí věci. Z Vašeho dotazu bychom zejména doporučovali přezkoumat závěry soudního rozhodnutí z hlediska řádně vedeného soudního řízení, aplikace dopadajících právních předpisů a časové přiměřenosti rozhodnutí souzené věci. Vzhledem k výše uvedenému nelze tedy již před Ústavním soudem tvrdit jiné skutečnosti, které by se neopíraly o tvrzený rozpor předmětného rozhodnutí s ústavním pořádkem. Samotný pojem ústavní pořádek je pojmovým označením souboru ústavních zákonů, které zaujímají vzhledem ke svému charakteru dominantní postavení v našem právním řádu. Důsledkem úspěchu v řízení před Ústavním soudem je obvykle dosažení zrušení napadaných rozhodnutí a vrácení věci k opětovnému projednání. Ústavní soud pravidelně vyslovuje ve svých nálezech i právní názory k předmětné věci, které jsou jednak významným pramenem práva pro právní praxi, ale zejména mají rozhodující vliv na opětovné vedení postiženého řízení.

Mgr. Martin Grácz
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři