Rozvod a jeho následky
Právní vztah, který mezi manželi vzniká uzavřením manželství, samozřejmě s rozvodem zaniká. Rozvodem manželství zanikají i osobní práva a povinnosti manželů, která pro ně z manželství vyplývaly a zaniká také vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Rozvod přináší změny i ohledně společného jmění manželů a dědění.
Podle §§ 18 –20 zákona č. 94/1963 Sb. , o rodině mají muž a žena v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni spolu žít, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat se, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Podle svých schopností, možností a majetkových poměrů jsou povinni pečovat o uspokojování potřeb rodiny a společně rozhodují o záležitostech rodiny. Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech. Všechna výše uvedená práva a povinnosti rozvodem samozřejmě zanikají.
Rozvod se dále může, ale nemusí, dotknout i příjmení toho manžela, který při vstupu do manželství přijal příjmení druhého manžela. Podle § 29 totiž tomuto manželovi, zpravidla půjde o ženu – manželku, zákon o rodině dává možnost, aby do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámil matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívější. Je tedy zcela na úvaze rozvedeného manžela, zda-li možnosti dané mu zákonem využije, nebo zda-li si z jakéhokoli důvodu společné příjmení ponechá i nadále po rozvodu.
Rozvodem manželství zaniká i vzájemná vyživovací povinnost manželů a každý manžel je po rozvodu povinen se o sebe postarat sám. Pokud jsou však splněny podmínky předpokládané zákonem o rodině v ustanovení § 92 a násl. může vzniknout rozvedenému manželovi povinnost přispívat na přiměřenou výživu svému bývalému manželovi, který není schopen se sám živit.
Se zánikem manželství zaniká také společné jmění manželů. Toto společné jmění manželů, které zaniklo, je zapotřebí vypořádat. Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné, přičemž každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Vypořádání společného jmění manželů je možné provést na základě dohody. Pokud se neprovede vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.
Rozvodem manželství manžel přestává být zákonným dědicem, kdy v případě úmrtí svého manžela mohl dědit jako zákonný dědic v 1 nebo v 2. dědické skupině. Bývalý manžel může po rozvodu dědit pouze jako testamentární dědic. V úvahu ještě přichází dědění jako osoba spolužijící, tedy osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z toho důvodu pečovala o společnost domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz