Rozvrh pracovní doby nově i pro „dohodáře“
Od 01.10.2023 je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Rozvrh pracovní doby musí být písemný a nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak, musí být zaměstnanec s rozvrhem pracovní doby, nebo s jeho změnou, seznámen nejpozději tři dny předem. Za nedodržení této povinnosti uvedené v ustanovení § 74 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) hrozí zaměstnavatelům vysoké pokuty.
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. v souvislosti s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii přinesla zásadní změnu úpravy pracovní doby pro zaměstnance vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Z důvodové zprávy k zákonu č. 281/2023 Sb. vyplývá, že cílem zákonodárce bylo zajistit větší transparentnost a předvídatelnost dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti tak, aby se tyto pracovní režimy staly zcela nebo převážně předvídatelné.[1]
Touto novelou se tak dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr přiblížily pracovním poměrům. Na rozdíl od pracovních poměrů, kde je zaměstnavatel povinen „vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení“[2], má v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel povinnost seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby nejpozději „3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena.“[3] I v tomto případě se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem pracovní doby.
Jiná doba seznámení s rozvrhem pracovní doby
Z dikce § 74 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel může seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby i dříve než tři dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, aniž by s ním musel uzavírat jakoukoli dohodu. Dřívější seznámení s rozvrhem pracovní doby je žádoucí například u dohod o pracovní činnosti, kdy zaměstnanec pracuje dlouhodobě a pravidelně dvacet hodin týdně.
Naopak zkrácení doby seznámení s rozvrhem pracovní doby bude již vyžadovat dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákon nestanoví minimální dobu pro seznámení zaměstnance s rozvrhem pracovní doby. Důvodová zpráva k tomu poznamenává, že zkrácení doby seznámení je možné „při dodržení podmínky dostatečné předvídatelnosti práce“.[4] Podmínka dostatečné předvídatelnosti práce je poněkud abstraktní. Obecně se však uvádí možnost zkrácení doby seznámení až na jeden kalendářní den předem.[5]
Lze si však představit i situaci, kdy zaměstnavatel objektivně nebude mít možnost den předem zjistit, zda zaměstnance druhý den bude potřebovat, a tudíž nebude ani schopen zaměstnance s rozvrhem práce den předem seznámit. Příkladem může být dohoda „o provedení práce sjednaná za účelem zajištění odklízení sněhu, u které přirozeně není možné pracovní dobu rozvrhnout ani den předem.“[6] V podobných případech je možné uvažovat o zkrácení doby seznámení s rozvrhem pracovní doby dohodou i pod jeden den.[7]
Ačkoli ze zákona nevyplývá požadavek písemné formy dohody o zkrácení doby seznámení s rozvrhem pracovní doby, lze písemnou formu doporučit.
Sankce
Při nesplnění zákonné povinnosti, tedy při nevypracování písemného rozvrhu pracovní doby nebo při neseznámení zaměstnance s rozvrhem pracovní doby v dostatečném předstihu, se zaměstnavatel dopouští přestupku dle zákona č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, za který zaměstnavateli hrozí pokuta až do výše 2.000.000 Kč.[8]
Vliv novely na flexibilní formy rozvrhování pracovní doby Z důvodové zprávy vyplývá, že „povinnost zaměstnavatele rozvrhovat předem pracovní dobu zaměstnance nijak neomezuje aplikaci stávající právní úpravy flexibilních forem rozvrhování pracovní doby umožněných zákoníkem práce“.[9] I zaměstnancům vykonávajícím práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude tak zaměstnavatel moci stanovit pružnou pracovní dobu či konto pracovní doby.[10]
Závěr
Novela zákoníku práce s účinností od 01.10.2023 zavedla povinnost zaměstnavatele rozvrhnout pracovní dobu i zaměstnanci vykonávajícímu práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zaměstnavateli tak vzniká povinnost písemně rozvrhnout pracovní dobu a seznámit s ní zaměstnance nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel tedy může zaměstnance bez dalšího seznámit s rozvrhem pracovní doby i více než tři dny předem. Pokud by však dobu seznámení s rozvrhem pracovní doby chtěl zkrátit, musí se na tom se zaměstnancem dohodnout. Obecně se uvádí, že k seznámení s rozvrhem pracovní doby musí dojít alespoň jeden den předem. V odůvodněných případech pak lze tuto dobu ještě zkrátit.
Zaměstnavatelé by výše uvedené povinnosti neměli brát na lehkou váhu. V případě jejich nedodržení se dopouští přestupku, za který jim hrozí pokuta ve výši až 2.000.000 Kč.
Mgr. Jan Kodeš
Na Poříčí 1079/3a
110 00 Praha 1
[4] Důvodová zprávu k návrhu novely zákoníku práce, zvláštní část, bod 7.
[5] (BĚLINA, Tomáš. § 74 [Obecné ustanovení]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 507, marg. č. 10.)
[6] Kadlubiec Vojtěch. Současné změny regulace vztahů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jako brána k nelegální práci? Právní rozhledy 1-2/2024, s. 13.
[7] Ibid., srov. Morávek, J. Novela zákoníku práce 2023 – shrnutí. Právní prostor, 23. 10. 2023.
[9] Důvodová zprávu k návrhu novely zákoníku práce, zvláštní část, bod 7.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
