Na smlouvu o obchodním zastoupení se dle § 658 odst. 1 obchodního zákoníku použije právní úprava smlouvy o zprostředkování, nestanoví-li ustanovení o smlouvě o zprostředkování jinak. Obchodní zástupce tak nesmí navrhovat zastoupenému uzavření smlouvy, popř. jeho jménem uzavřít smlouvu s osobou, o které ví nebo musí vědět, že je důvodná pochybnost, že splní řádně a včas své závazky ze zprostředkované smlouvy. Obchodní zástupce je  dále  povinen, jestliže o to zastoupený požádá, sdělit mu údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, se kterou navrhuje uzavření smlouvy.

Výše uvedené povinnosti obchodního zástupce tak mají za cíl co nejvíce minimalizovat rizika zastoupeného spjatá  s uzavíráním smlouvy s osobou, s níž zastoupený nepřichází, zpravidla vyjma samotného podpisu sjednané smlouvy, přímo do  styku.

Nyní již k samotnému předmětu dotazu. Obchodní zástupce ručí za splnění povinností (např. zaplacení kupní ceny) z uzavřené smlouvy třetí osobou, s níž navrhl zastoupenému uzavření obchodu nebo se kterou jménem zastoupeného přímo uzavřel obchod, jen když se k tomu zastoupenému písemně zavázal a obdržel-li za převzetí ručení zvláštní odměnu. V takovém případě se řídí jeho práva a povinnosti podle ustanovení o ručení. Stejně jako smlouva o obchodním zastoupení samotná i převzetí ručení musí mít písemnou formu a zpravidla bude součástí uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení.

V opačném případě tedy obchodní zástupce za splnění závazků třetí osobou, se kterou pro zastoupeného zprostředkoval uzavření příslušné smlouvy, popř. se kterou na základě plné moci jménem zastoupeného a na jeho účet tuto smlouvu přímo uzavřel, neodpovídá.