Jelikož se právní úprava v České a Slovenské republice v mnohém odlišuje, účelem tohoto článku je informovat českou veřejnost a tudíž zejména subjekty, které jsou jako partneři veřejného sektoru zapsáni v rejstříku partnerů veřejného sektoru podle zákona o RPVS o právních institutech resp. sankcích vyplývajících ze zákona o RPVS za jeho porušení a také upozornit na skutečnost, že slovenská právní úprava je v této oblasti přísnější než česká právní úprava, která je zakotvena v již zmíněném Zákoně.

Určitě Vás loni neobešla často zmiňovaná téma nové právní úpravy evidence skutečných majitelů platné v České republice, a to přijetí zákona č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů (dále také jen "Zákon"), jejíž nutnost byla argumentována kromě jiného častokrát opomíjenou povinností evidujících osob (např. obchodních korporací, svěřeneckých fondů a jiných subjektů), zapsat svých skutečných majitelů do evidence skutečných majitelů. Dalším důvodem potřeby nové právní úpravy bylo odstranění mezer spočívajících v absenci přímých sankcí za nezapsání skutečných majitelů evidujících osob do této evidence. (Stručně jsme se novou právní úpravou zabývali v našem článku)

Podle nového Zákona, který vstoupil v platnost dne 01.06.2021, může být evidujícím osobám pro případ nesplnění evidenčních povinností nebo existence nesrovnalostí mezi skutečným a zapsaným stavem v evidenci uložených hned několik druhů sankcí jako např. finanční pokuty (při absenci jakéhokoliv údaje v evidenci nebo při neprovedení opravy soudem zjištěné nesrovnalosti může být evidující osobě uložena pokuta až do výše 500 000,- Kč) a pokuta také může být udělena tomu, kdo neposkytnutím součinnosti nesrovnalost způsobil (např. skutečný majitel). Kromě toho Zákon upravuje negativní soukromoprávní následky absence evidence skutečných majitelů resp. provozní a organizační sankce v podobě neplatnosti korporátních rozhodnutí či pozastavení výkonu hlasovacích práv společníků. Stejně tak v případě nedostatků může dojít k omezení, respektive zamezení výplaty podílu na zisku skutečných majitelů.

Jelikož nová česká právní úprava vyplývá mimo jiné z evropské legislativy upravující ochranu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a ochranu před financováním terorismu resp. oblast boje proti praní peněz, obdobná právní úprava zápisu konečných uživatelů výhod konkrétních subjektů do příslušných registrů existuje i v Slovenské republice (např. obchodní společnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou povinny zapsat své konečné uživatele výhod do obchodního rejstříku, nadace zapsané v rejstříku nestátních neziskových organizací jsou povinné zapsat svého konečného uživatele výhod do registru nestátních neziskových organizací a podobně). Navíc, v Slovenské republice existuje vedle této legislativy upravující povinnost zapsat konečných uživatelů výhod subjektů do příslušných registrů, v nichž jsou zapsány, i povinnost zapsat konečných uživatelů výhod partnerů veřejného sektoru do tzv. registru parterů veřejného sektoru, která je stanovena zákonem č. 315/2016 Sb. o rejstříku partnerů veřejného sektoru a o změně některých zákonů (dále také jen "zákon o RPVS"). Rozdíly mezi zápisem konečných uživatelů výhod do příslušných registrů a zápisem partnera veřejného sektoru a jeho konečných uživatelů výhod do registru partnerů veřejného sektoru jsou blíže popsány v tomto článku.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Registr partnerů veřejného sektoru

Zřízení registru partnerů veřejného sektoru bylo zakotveno zákonem o RPVS. Tento zákon upravuje zřízení registru partnerů veřejného sektoru, údaje zapisované do rejstříku, postup při zápisu dat do registru, zápisu změny zapsaných údajů a výmazu zapsaných údajů, ověřování údajů zapisovaných do registru a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Registr partnerů veřejného sektoru je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje podle zákona o RPVS a jehož správcem a provozovatelem je Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky. Registrujícím orgánem je Okresní soud Žilina. Registr je zpřístupněn na webovém sídle Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky. Registr je součástí Centrálního informačního systému soudnictví.

Do rejstříku partnerů veřejného sektoru se zapisuje partner veřejného sektoru (a osoby podle § 17 zákona o RPVS - dobrovolně zapsané subjekty) spolu s údaji partnera veřejného sektoru uvedenými v zákoně o RPVS. Jedním z těchto údajů je i údaj o konečných uživatelích výhod partnera veřejného sektoru v rozsahu jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, datum narození, státní příslušnost a údaj, zda konečný uživatel výhod je veřejným funkcionářům vykonávajícím funkci v Slovenské republice.

Při partnerovi veřejného sektoru, který je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu, který podléhá požadavkům na zveřejňování informací podle zvláštního předpisu, rovnocenného právního předpisu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo rovnocenných mezinárodních norem, nebo společností, kterou tento emitent přímo či nepřímo výlučně majetkově ovládá a přímo či nepřímo výlučně řídí, se do registru zapisuje namísto konečných uživatelů výhod statutární orgán a členové statutárního orgánu partnera veřejného sektoru.

Návrh na zápis údajů do rejstříku, návrh na zápis změny zapsaných údajů a návrh na výmaz zapsaných údajů (dále jen "návrh na zápis") podává za partnera veřejného sektoru oprávněná osoba (oprávněná osoba je subjekt ustanoven zákonem o RPVS, který vykonává činnosti pro partnera veřejného sektoru v registračním řízení a který je spoluodpovědný za správnost údajů zapsaných v rejstříku a jejich pravidelnou aktualizaci. Oprávněnou osobou může být advokát, notář, banka, pobočka zahraniční banky, auditor, daňový poradce, kteří mají místo podnikání nebo sídlo na území Slovenské republiky, a kteří se na základě písemné dohody zavázaly plnit povinnosti oprávněné osoby pro partnera veřejného sektoru). Partner veřejného sektoru je povinen poskytnout oprávněné osobě pro účely podle tohoto zákona součinnost. Oprávněná osoba je povinna při identifikaci konečného uživatele výhod a ověřování identifikace konečného uživatele výhod jednat nestranně a s odbornou péčí, pořídit si o předmětu zápisu do rejstříku všechny dostupné informace a tyto vyhodnotit. Oprávněná osoba není vázána pokyny partnera veřejného sektoru.

Pravdivost a úplnost údajů o konečném uživateli výhod partnera veřejného sektoru v rejstříku partnerů veřejného sektoru a možnosti jejich ověření

Za správnost údajů zapsaných v rejstříku, identifikaci konečného uživatele výhod a ověřování identifikace konečného uživatele výhod odpovídá partner veřejného sektoru a oprávněná osoba zapsaná v rejstříku.

Ověření pravdivosti a úplnosti údajů o konečném uživateli výhod partnera veřejného sektoru zapsaných v rejstříku partnerů veřejného sektoru může být provedeno jedině v soudním řízení. Registrující orgán může ověřit pravdivost a úplnost údajů o konečném uživateli výhod partnera veřejného sektoru zapsaných v rejstříku partnerů veřejného sektoru z vlastního podnětu nebo na základě kvalifikovaného podnětu, přičemž pro registrující orgán je rozhodující právní stav a skutečnosti v době zahájení řízení. Kvalifikovaný podnět může podat každý. V kvalifikovaném podnětu musí být kromě obecných náležitostí podání uvedený popis skutečností odůvodňujících důvodnou pochybnost o pravdivosti nebo úplnosti údajů o konečném uživateli výhod zapsaných v rejstříku.

Soud v takovém řízení ověřuje pravdivost a úplnost údajů o konečném uživateli výhod zapsaných v rejstříku. V praxi to znamená, že soud ověřuje pravdivost údajů o zapsaných konečných uživatelích výhod v rejstříku (v rozsahu podle zákona o RPVS - jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, datum narození, státní příslušnost a údaj, zda konečný uživatel výhod je veřejným funkcionářům vykonávajícím funkci v České republice) a dále ověřuje zda zapsaný konečný uživatel výhod partnera  veřejného sektoru je ve skutečnosti konečný uživatel partnera veřejného sektoru (splňuje definiční znaky konečného uživatele výhod) a také, zda neexistuje nějaká jiná fyzická osoba, nezapsaná v registru jako konečný uživatel výhod, nikoliv je stejně konečný uživatel výhod partnera veřejného sektoru (a tedy splňuje definiční znaky pro konečného uživatele výhod) resp. zda existují takové skutečnosti, které zakládají postavení konečného uživatele výhod i jiné fyzické osobě než té, která je zapsána v rejstříku jako konečný uživatel výhod partnera veřejného sektoru.

Pokud v takovém řízení o ověření pravdivosti a úplnosti údajů o konečném uživateli výhod zapsaných v rejstříku partner veřejného sektoru partnerů veřejného sektoru hodnověrně neprokáže, že údaje o konečném uživateli výhod zapsané v rejstříku jsou pravdivé a úplné, registrující orgán rozhodne o výmazu partnera veřejného sektoru z registru - to neplatí, jestliže vzhledem k způsob porušení povinnosti, její následky, okolnosti, za kterých byla povinnost porušena, a míru zavinění je závažnost porušení povinnosti nepatrná. Po právní moci tohoto rozhodnutí vymaže soud partnera veřejného sektoru z registru a zahájí řízení o uložení pokuty.

Sankce podle zákona o RPVS

Zákon o RPVS obecně umožňuje uložení následujících sankcí, jejichž stručný přehled Vám nyní uvádíme:

a) finanční sankce (pokuty);
b) sankce ve formě výmazu partnera veřejného sektoru z registru partnerů veřejného   sektoru.
 

a) finanční sankce

1. Pokuty ukládané partnerovi veřejného sektoru resp. jeho statutárnímu orgánu (jeho členem)

                Registrující orgán uloží pokutu pokud:   

- se v návrhu na zápis uvedou nepravdivé nebo neúplné údaje o konečném uživateli výhod nebo veřejných funkcionářích;

- není splněna povinnost podat návrh na zápis změny zapsaných údajů týkajících se konečného uživatele výhod ve lhůtě stanovené zákonem o RPVS;

- se poruší zákaz podle § 19 zákona o RPVS (který upravuje vyloučení oprávněné osoby, t. z. definuje skutečnosti, kdy oprávněná osoba nemůže vykonávat činnosti oprávněné osoby pro konkrétního partnera veřejného sektoru např. z důvodu jakéhokoliv jejich vztahu nebo personálního nebo materiálního propojení).

 
                V těchto případech registrující orgán uloží sankci následovně:

A. pro partnera veřejného sektoru

- pokutu ve výši hospodářského prospěchu, který partner veřejného sektoru získal,

- pokud hospodářský prospěch nelze zjistit, registrující orgán uloží pokutu od 10 000 EUR do 1 000 000 EUR;

B. pro osobu, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu partnera veřejného sektoru v době porušení povinnosti

- pokutu od 10 000 EUR do 100 000 EUR, členové statutárního orgánu odpovídají za zaplacení pokuty podle předchozí věty společně a nerozdílně.

2. Pokuty ukládané konečnému uživateli výhod               

Konečný uživatel výhod je povinen do 15 dnů, odkdy se dozvěděl, že se stal konečným uživatelům výhod partnera veřejného sektoru, sdělit partnerovi veřejného sektoru, že se stal jeho konečným uživatelům výhod, a oznámení doručit i oprávněné osobě zapsané v rejstříku.

V případě, že si tuto povinnost nesplní, registrující orgán uloží konečnému uživateli výhod pokutu do 10 000 EUR.

3. Pokuty ukládány oprávněné osobě

Oprávněná osoba nesmí provádět úkony podle tohoto zákona, jestliže             

a) je v téže věci zároveň partnerem veřejného sektoru nebo konečným uživatelům výhod partnera veřejného sektoru, pro kterého má plnit povinnosti oprávněné osoby,

b) konečný uživatel výhod partnera veřejného sektoru a oprávněné osoby je tatáž fyzická osoba,

c) má jakýkoliv vztah k partnerovi veřejného sektoru nebo k členům jeho orgánů, který by mohl zpochybnit její nestrannost, zejména pokud je personální nebo majetkově propojena s partnerem veřejného sektoru; vztahem, který by mohl zpochybnit nestrannost oprávněné osoby, není vztah partnera veřejného sektoru a oprávněné osoby při výkonu její činnosti podle zvláštních předpisů (např. vztah advokát a klient).

V případě, že oprávněná osoba poruší tento zákaz, registrující orgán uloží oprávněné osobě pokutu od 10 000 EUR do 100 000 EUR.

b) sankce ve formě výmazu partnera veřejného sektoru

                Sankce ve formě výmazu partnera veřejného sektoru z registru je následkem:

1. ukončení řízení o ověření pravdivosti a úplnosti údajů o konečném uživateli výhod zapsaných v rejstříku v případě, že partner veřejného sektoru hodnověrně v takovém řízení neprokáže, že údaje o jeho konečném uživateli výhod zapsané v rejstříku jsou pravdivé a úplné (následně registrující orgán zahájí řízení o uložení pokuty). Na tomto místě zdůrazníme, že při rozhodování o výmazu registrující orgán posuzuje závažnost porušení povinnosti partnera veřejného sektoru (mít v rejstříku zapsané údaje o konečných uživatelích výhod správně a úplně), zda je sankce ve formě výmazu partnera veřejného sektoru přiměřená, a to vzhledem ke způsobu porušení povinnosti, její následky, okolnosti, za kterých byla povinnost porušena a míru zavinění. Čili i v případě, že partner veřejného sektoru v řízení hodnověrně neprokáže, že údaje o jeho konečných uživatelích výhod jsou úplně a správně, soud nemusí rozhodnout o vyškrtnutí partnera veřejného sektoru, pokud je závažnost porušení povinnosti nepatrná. Pro úplnost uvádíme, že pokud partner veřejného sektoru hodnověrně prokáže, že údaje o konečném uživateli výhod zapsané v rejstříku jsou pravdivé a úplné, registrující orgán řízení zastaví.
2. nezaplacení pokuty ve lhůtě stanovené soudem, která byla partnerovi veřejného sektoru uložena za porušení povinnosti podat návrh na zápis změny zapsaných údajů týkajících se konečného uživatele výhod ve lhůtě nebo za porušení zákazu podle § 19 zákona o RPVS. V tomto případě tak nejprve soud rozhodne o uložení pokuty a pokud ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu nebude pokuta zaplacena, rozhodne soud o vyškrtnutí partnera veřejného sektoru z registru. V tomto případě mluvíme o výmazu partnera veřejného sektoru na základě rozhodnutí soudu jako o sankci podle § 13 zákona o RPVS.

Pro úplnost uvádíme, že partner veřejného sektoru může být vymazán z registru partnerů veřejného sektoru i na základě jeho návrhu resp. návrhu oprávěné osoby. Taková situace je poměrně běžná a nastává zejména tehdy, pokud partner veřejného sektoru již nesplňuje definiční znaky partnera veřejného sektoru resp. jeho povinnost zápisu do rejstříku již není dána - laicky řečeno, nemusí být (již nadále) v rejstříku zapsán. Tento výmaz však není následkem nebo sankcí za porušení povinností vyplývajících ze zákona o RPVS jako tomu je v případě výmazu partnera veřejného sektoru z rejstříku na základě rozhodnutí soudu.

Ve smyslu výše uvedeného partner veřejného sektoru na základě rozhodnutí soudu o neplatnosti nepodává návrh na výmaz zapsaného partnera veřejného sektoru sám, resp. prostřednictvím oprávněné osoby, ale soud vymaže partnera veřejného sektoru na základě rozhodnutí soudu. V těchto případech přímo soud svým rozhodnutím resp. usnesením rozhodne, že partnera veřejného sektoru z registru vymazává a nenařizuje povinnost oprávněné osobě resp. partnerovi veřejného sektoru podat návrh na výmaz zapsaného partnera veřejného sektoru z registru.

Porušení povinností stanovených zákonem o RPVS partnerem veřejného sektoru nenaplňují skutkovou podstatu žádného trestného činu dle platné legislativy. Není však vyloučena skutečnost, že v průběhu soudního řízení se objeví takové skutečnosti nebo jednání účastníků řízení, které platná legislativa definuje jako trestný čin, a tedy které naplňují skutkovou podstatu některého trestného činu podle zákona č. 300/2005 Sb. Trestní zákon. Uvedené může nastat například během tohoto, kdy soud v usnesení o zahájení řízení podle § 12 zákona o RPVS vyzve partnera veřejného sektoru, aby uvedl skutečnosti a navrhl důkazy, které potvrzují pravdivost a úplnost údajů zapsaných údajů. V případě, že by např. partner veřejného sektoru v takovém řízení předložil důkaz, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, na účel použít jej jako pravý nebo by např. zfalšoval důkaz, může se dopustit trestného činu maření spravedlnosti ve smyslu § 344 trestního zákona. Stejně tak v průběhu řízení mohou být ze strany účastníků řízení předloženy takové listinné důkazy, které by prokazovaly spáchání různých majetkových trestných činů nebo eventuálně i trestných činů týkajících se podvodu ve smyslu trestního zákona.

Navíc ve smyslu zákona o RPVS jsou veřejné orgány (např. orgány činné v trestním řízení - prokuratura a jiné) a povinná osoba podle zákona č. 297/2008 Sb. povinné soudu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě poskytnout součinnost při ověřování pravdivosti a úplnosti údajů o konečném uživateli výhod zapsaných v rejstříku a tudíž soud si může na dožádání zajistit i důkazy, které potvrzují / vyvracejí pravdivost a úplnost zapsaných údajů. I na základě takové součinnosti může při partnerovi veřejného sektoru nastat důvodné podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů, jimiž by se orgány činné v trestním řízení mohly zabývat. Orgány činné v trestním řízení by tak mohly začít jednat například na základě podnětu soudu nebo ex officio při podezření na spáchání výše uvedených trestných činů, ne na základě toho, že byly porušeny povinnosti vyplývající pro partnera veřejného sektoru ze zákona o RPVS.

Podle našich zkušeností rozhodnutí o vyškrtnutí na základě rozhodnutí soudu jako následek porušení povinností partnera veřejného sektoru resp. forma sankce nejsou zcela "běžné", ale takové rozhodnutí existují. Uvedené však logicky vyplývá z tohoto, že takové výmazy jsou následkem porušení povinností uložených legislativou nebo formou sankce a jako takové by neměly být běžné - jsou následkem jednání, které není v souladu s platnou legislativou. Pokud budou nastávat situace, že partneři veřejného sektoru budou konat tak, že údaje o jejich konečných uživatelích výhod zapsané v rejstříku nebudou pravdivé a úplné, nebo pokud pokuty podle zákona o RPVS nebudou zaplaceny, je předpoklad, že výmazy na základě rozhodnutí soudu výše uvedené se budou vyskytovat častěji.

Závěrem bychom si dovolili uvést, že jelikož jsou sankce vyplývající se zákona o RPVS mnohem přísnější než v nově přijatém a účinném Zákoně, je třeba myslet na řádné plnění povinnosti partnerů veřejného sektoru podle zákona o RPVS a nespoléhat se na to, že právní úprava a její instituty jsou obdobné.

Tyto odpovědi prezentují právní názor advokátní kanceláře Hronček & Partners, s. r. o. a nejsou závazné. Soudy, resp. jiné orgány, které jsou povolány aplikovat ustanovení obecně závazných právních předpisů v konkrétních případech mohou v dané věci zaujmout odlišné stanovisko.

Hronček & Partners, s. r. o. ,
advokátska kancelária

Hronček & Partners, s. r. o.

Kálov 1
010 01 Žilina

tel.: +421 908 602 103
e-mail: info@legalfirm.sk