Dřívější právní úprava kolektivního investování, zejména zákon č. 248/1992 Sb. , o investičních fondech a investičních společnostech, který byl Zákonem s účinností od 1. května 2004 zrušen, se problematice schvalování vedoucích osob investičních společností a investičních fondů komplexně nevěnovala (s výjimkou určitých dozorových pravomocí Komise vůči zahraničním osobám zabývajícím se kolektivním investováním na území České republiky).

Zákon neobsahuje vlastní definici vedoucích osob a odkazuje na vymezení tohoto pojmu v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Vedoucí osobou se tedy i v případě investičních společností a investičních fondů rozumí člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo prokurista  právnické osoby nebo osoba, na kterou byla pravomoc některé z těchto osob delegována nebo která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby.

Podobně jako zákon o podnikání na kapitálovém trhu i Zákon vyžaduje pro výkon funkce vedoucí osoby předchozí souhlas Komise. Zákon rovněž přehledně stanoví kritéria, na základě nichž Komise o udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby rozhoduje. Opět se jedná o poměrně vágně  formulované kriterium důvěryhodnosti, odborné způsobilosti či neexistence jiné činnosti, bránící řádnému výkonu funkce. Vedoucí osoba investiční společnosti nebo investičního fondu však musí mít navíc zkušenosti se způsobem kolektivního investování, který daná investiční společnost nebo investiční fond vykonávají.

Okruh funkcí neslučitelných s výkonem funkce vedoucí osoby podle Zákona je širší, než jak je vymezen v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Kromě „standardních“ neslučitelných funkcí (jako je např. poslanec, senátor či zaměstnanec Komise) se jedná např. i o vedoucí osoby nebo zaměstnance banky, která pro daný investiční fond nebo investiční společnost vykonává funkci depositáře, vedoucí osoby nebo zaměstnance jiné investiční společnosti, investičního fondu nebo pensijního fondu.

Schválení vedoucích osob investiční společnosti, resp. investičního fondu, je na základě Zákona součástí výroku rozhodnutí Komise o udělení povolení k činnosti investiční společnosti, resp. investičního fondu. Zákon dále stanoví, že změna vedoucí osoby investiční společnosti, resp. investičního fondu, podléhá předchozímu schválení Komisí. Výklad příslušných ustanovení Zákona by mohl vést k závěru, že kromě předchozího souhlasu Komise s výkonem funkce vyžaduje Zákon ještě předchozí schválení změny vedoucí osoby, které by mělo být uděleno v samostatném řízení.

Potenciální interpretační problém Komise promptně vyřešila ve svém zářijovém stanovisku k pojmu a podmínkám výkonu funkce vedoucí osoby: pro existenci dvou schvalovacích řízení, která se týkají vyslovení souhlasu s výkonem jedné a téže funkce jednou a toutéž vedoucí osobou v jednom a tomtéž dozorovaném subjektu, podle Komise neexistuje rozumný důvod. Také s ohledem na případnou nejasnost pojmu „změna osoby“ považuje Komise požadavek schválení změny osoby pouze za odkaz k základní úpravě schvalování vedoucích osob podle Zákona (tj. souhlasu Komise). Institut předchozího souhlasu Komise s výkonem funkce vedoucí osoby je z hlediska ochrany investorů a pro účely regulace zcela dostačující. Je nutné ocenit, že Komise tento svůj názor rovněž opírá o komunitární předpisy v oblasti kolektivního investování (směrnici o UCITS a směrnici o trzích s finančnímu instrumenty).

Vzhledem k tomu, že osobě, jež vykonává funkce vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu bez předchozího souhlasu Komise, hrozí pokuta až do výše 5 milionů Kč, bude zajímavé sledovat, jak bude tato povinnost v praxi dodržována a jaká bude rozhodovací praxe Komise v této oblasti.