Akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV) a podfondy byly zavedeny zákonem o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) jako (pro české právo) zcela nové instituty. SICAV je zvláštní formou akciové společnosti, která vždy musí být investičním fondem, mít monistickou strukturu a která vydává dva základní druhy kusových akcií, a to zakladatelské akcie a investiční akcie, přičemž s investičními akciemi zpravidla nejsou spojena hlasovací práva (na rozdíl od zakladatelských). U SICAV se do obchodního rejstříku nezapisuje základní kapitál (který je proměnný), ale tzv. zapisovaný kapitál, který je tvořen prostředky získanými úpisem zakladatelských akcií. Zapisovaný kapitál se nicméně řídí obdobnými pravidly, jako základní kapitál u akciové společnosti (např. minimální výše zapisovaného kapitálu činí 2.000.000 Kč).

Podfond je definován jako „účetně a majetkově oddělená část jmění“, nemá právní subjektivitu a dle současné úpravy se použije pouze u SICAV. Je zřizován volitelně, tj. SICAV podfondy nutně mít nemusí (záleží na vůli zakladatelů). Svými vlastnostmi se blíží podílovému fondu, ale je vytvářen uvnitř SICAV a vyčleňuje se do něj část majetku SICAV. Pro každý podfond SICAV vydává zvláštní investiční akcie, jejichž majitelé se podílí pouze na majetku tohoto podfondu. Míra oddělenosti majetku v podfondu od majetku v ostatních podfondech a v samotném SICAV je popsána níže.

Výhodou SICAV a podfondů je velká flexibilita při shromažďování finančních prostředků k investičním účelům a při použití podfondů i možnost relativně bezpečné diverzifikace investičních strategií v rámci jednoho subjektu. Další výhodou je v některých případech i daňová efektivita (více níže).

Připravované koncepční novinky

V současné době probíhá čilý ruch ohledně novelizace ZISIF. První jeho novela nabyla účinnosti již 1.1.2015 a další jsou v přípravě.

Nejaktuálnější návrh novely, který byl na konci ledna předložen vládě, pochází od ministerstva financí[1]. Ten mimo jiné přináší zásadní novinky do úpravy podfondů a SICAV:

• 1. Podfondy by se nově měly oddělit od úpravy SICAV a měly by tak představovat samostatnější institut použitelnější pro širší okruh investičních fondů. Své podfondy by měly mít možnost vytvořit nejen SICAV, ale i investiční fondy ve formě běžných (uzavřených) akciových společností a podílové fondy. V budoucnu se tedy pravděpodobně budeme moci setkat s komplexnějšími strukturami investičních fondů, kdy možnost diverzifikace investičních strategií uvnitř jednoho subjektu (u podílových fondů uvnitř jednoho souboru jmění) nebude náležet již pouze SICAV.
• 2. Na druhou stranu, nově by SICAV měla povinnost podfondy vytvářet vždy. Z návrhu není zcela jasné, zda je z této změny nutné vyvodit závěr, že SICAV jako taková nemůže vydávat investiční akcie (tj. že investiční akcie lze vydávat pouze v souvislosti s podfondy).
• 3. SICAV by již nadále nemusel mít monistickou strukturu. Ta je v současnosti povinná, nicméně v praxi činí potíže v případech, kdy kvůli vyšší bezpečnosti za SICAV má jednat více osob společně, nebo kdy z důvodu flexibility má za SICAV jednat více osob samostatně.
• 4. SICAV by neměl povinnost vydávat zakladatelské akcie, bude moci vydávat pouze akcie investiční (za splnění stanovených podmínek – např. spojení hlasovacích práv alespoň s jedním druhem investičních akcií).
• 5. Nadále se již nemluví o zapisovaném kapitálu, ale o základním kapitálu (tvořen je ale stejně – prostředky z úpisu zakladatelských akcií). Pokud by SICAV nevydávala zakladatelské akcie, neměla by základní kapitál.

Oddělenost majetku podfondu a „mateřského“ SICAV

Novela rovněž řeší jeden z dosavadních interpretačních oříšků v ZISIF, a to rozsah oddělenosti majetku mezi jednotlivými podfondy navzájem a mezi podfondy a mateřskou SICAV.

Podfondy jsou často přirovnávány k podílovým fondům z důvodu, že se v obou případech jedná o samostatný (oddělený) soubor jmění. Nicméně, na základě aktuálně účinné dikce ZISIF nelze dojít k závěru, že majetek v podfondech je od ostatních podfondů a SICAV striktně oddělen.

Nová úprava stanoví, že „Majetek v podfondu nelze použít ke splacení dluhu, který není dluhem téhož podfondu.“ Navrhovaná úprava je oproti té aktuální („dluhy vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením lze uspokojit pouze pomocí majetku v tomto podfondu.“) obecnější, díky čemuž při její aplikaci nevznikají problémy[2] a měla by tedy být posunem k lepšímu. Jako praktičtější se rovněž jeví negativní vymezení navrhovaného ustanovení.

Pro případ, že SICAV vydává zakladatelské akcie (viz bod 4. předchozí kapitoly), je v návrhu novely oddělenost majetku nesouvisejícího s investováním a majetku souvisejícího s investováním upravena obdobně jako v současné úpravě. Je tedy vyloučeno uspokojení dluhů mateřské SICAV vzniklých mimo investiční činnost tohoto SICAV z majetku investičního.

V této oblasti návrh novely představuje vítaný posun směrem k odstranění interpretačních problémů a ostřejšímu oddělení (i) majetku v podfondech od majetku SICAV a jiných podfondů a (ii) investičního majetku SICAV od jejího ostatního majetku.

Novinky ve zdanění SICAV od 1.1.2015

Od 1.1.2015 rovněž došlo k důležité změně týkající se zdanění investičních fondů. Nově na sazbu daně z příjmů ve výši 5 % dosáhne dle § 17b zákona o dani z příjmů pouze ten SICAV (a/nebo jeho podfond):

a) jehož akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu;
b) investující v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do cenných papírů, nástrojů finančního trhu a/nebo jiných finančních aktiv; nebo
c) za splnění dalších podmínek obdobné zahraniční fondy.

Tento daňový režim umožňuje zajímavou variantu, kdy by v korporátní struktuře mohla holdingová společnost ve formě SICAV fungovat jako efektivní „banka“ a půjčovat svým dceřiným společnostem finanční prostředky. Úrokové výnosy by totiž na úrovni SICAV byly daněny pouze 5 %, zatímco úrokové náklady by byly daňově uznatelnými náklady dceřiných společností, jejichž příjmy jsou daněny 19 %. Tato koncepce je samozřejmě dále podmíněna dalšími pravidly daňového práva.

Pro úplnost je třeba dodat, že na rozdíl od SICAV, podílové fondy budou mít své příjmy nadále daněny 5 % bez dalších podmínek.

Mgr. Jiří Mačát,
advokátní koncipient

Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8

Tel.: +420 255 706 500
Fax: +420 255 706 550
e-mail: praha@dhplegal.com

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Při současné úpravě činí problém úzká definice „dluhy vzniklé nikoliv v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením“, která nepokrývá veškeré možnosti vzniku dluhů podfondu

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz