Řada podnikatelů má pojem „škoda“ zafixován jako rovnici: škoda = nedaňový náklad. O tom, že zdaleka ne každá škoda je nedaňovým nákladem a že v řadě případů výše uvedeným mýtem poškozují někteří poplatníci sami sebe bude následující pojednání.
Podle § 25 odst. 1 písm. n) jsou nedaňovým nákladem mj. manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24. V § 24 odst. 2 písm. l) jsou pak (mezi daňovými náklady!) uvedeny škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
Shrnuto a podtrženo: nedaňovým nákladem jsou škody s výjimkou:
–škod do výše kryté náhradami
–škod způsobených živelní pohromou
–škod způsobených podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
Důležité je mít na zřeteli, že zákon o daních z příjmů má v § 25 odst. 3 vlastní definici škod. Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.
Jinými slovy: má-li se jednat o nedaňovou škodu (nyní neuvažuji tři výše zmíněné výjimky), musí být splněny současně dvě podmínky – škoda musí být způsobena na majetku ve vlastnictví poplatníka a majetek musí být (v důsledku škody) vyřazen.
Způsobí-li tedy poplatník škodu jinému subjektu, k jejíž náhradě je podle § 373 a dalších obchodního zákoníku povinen, jedná se o daňový náklad.
Obdobně je daňovým nákladem i náklad související s opravou škodou poničeného vlastního majetku.
Zákon o daních z příjmů má rovněž vlastní definici živelní pohromy, a to v § 24 odst. 10. Tou je nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuvy půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
Živelní pohromou je tedy „pohroma“, která není, resp. nebyla zaviněna lidským faktorem. Když by např. majetek poplatníka byl zničen požárem zaviněným (bez ohledu na to, zda pachatel byl zjištěný nebo zůstal neznámy) nejedná se o škodu způsobenou živelní pohromou.
V případě živelní pohromy musí být škoda doložena posudkem pojišťovny, a to i v případe, že poplatník není pojištěn , nebo posudkem znalce.
Toto je důležitá - byť vcelku logická – podmínka, která živlem poškozeným poplatníkům může komplikovat situaci. Vzpomeňme např. na loňské povodně, kdy živel v mnoha případech „poničil a odnesl“ co mohl a – vzhledem k tomu, že ministerstvo financí ani pro tyto situace nestanovilo žádné úlevy či výjimky – poškozený musel mít tuto ztrátu doloženu potvrzením. Na druhé straně nutno uvést, že řada znalců, kteří škody posuzovali, se stavěla k těmto případům velice vstřícně.
Jak jsem již uvedla, „nedaňovou“ škodou není ani škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. V tomto ohledu zákon nestanovuje, že se musí jednat pouze o policie České republiky. Lze tedy takto zohlednit škodu způsobenou neznámým pachatelem podle potvrzení policie jakéhokoliv státu.
Za nepříjemnou situaci lze nepochybně označit případy, kdy škodu způsobí zjištěný pachatel. Pravděpodobnost, že se poškozený domůže v historicky krátké době jakékoliv náhrady je minimální a navíc nemůže o vzniklou škodu snížit základ daně.
Na závěr bude vhodné demonstrovat daňové pojetí škod na příkladech:
1.
Poplatník vlastní osobní automobil, se kterým havaroval. Automobil nechal opravit, za opravu zaplatil 70 000 Kč a automobil dále používá.
Jedná se o daňový náklad (opravu), byť si poplatník fakticky způsobil „škodu“ ve výši 70 000 Kč.
2.
Poplatník vlastní osobní automobil, zůstatková cena je 100 000 Kč. Automobil byl zcizen podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
Zůstatková cena (100 000 Kč) je daňovým nákladem. Škodu způsobil podle potvrzení policie neznámý pachatel.
3.
Poplatník vlastní osobní automobil, zůstatková cena je 20 000 Kč. Poplatník s automobilem havaruje a vzniklá škoda je takového rozsahu, že oprava nemá smysl a poplatník automobil vyřadí.
Zůstatková cena (20 000 Kč) je nedaňovým nákladem. Vznikla škoda na vlastním majetku a v důsledku této byl majetek vyřazen.
Pozn.: Pokud v této situaci poplatník automobil za symbolickou cenu prodá jako „šrot“ nebo na náhradní díly, dosažený příjem zdaní, avšak zůstatková cena do výše tohoto příjmu bude daňovým nákladem.
4.
Poplatník vlastní počítač, zůstatková cena je 35 000 Kč. Při povodni byl počítač zcela poničen, existuje posudek soudního znalce.
Zůstatková cena (35 000 Kč) je daňovým nákladem. Škodu způsobila živelní pohroma.
5.
Poplatník vlastní kopírku, zůstatková cena 30 000 Kč. Kopírka byla poničena vodou (poplatník nechal při dešti otevřené okno, v jehož blízkosti byla kopírka umístěna). Náhrada od pojišťovny činí 20 000 Kč.
Daňovým nákladem je zůstatková cena ve výši 20 000 Kč a 10 000 Kč je nedaňovým nákladem-. Přijatou náhradu je pochopitelně nutno zdanit.
6.
Poplatník má vypůjčený k přepravě většího množství materiálu nákladní automobil. S automobilem havaruje a vlastníkovi uhradí vzniklou škodu ve výši 65 000 Kč.
Náhrada škody je pro poplatníka, který škodu způsobil daňovým nákladem. Jedná se o náhradu, k níž je poplatník povinen podle zvláštních (ve vztahu k zákonu o daních z příjmů) zákonů.

Pozn.: ve všech případech vyřazení majetku v průběhu roku (byl-li tento majetek evidován na začátku roku) lze jako daňový náklad uplatnit daňový odpis ve výši jedné poloviny. Teprve u – o tento odpis snížené - zůstatkové ceny se posuzuje její daňová účinnost.

Helena Machová, daňová poradkyně
hmachova@iol.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz