10. 9. 2000
ID: 99upozornění pro uživatele
Smlouva o převodu obchodního podílu
Z ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že rejstříkový soud je povinen zkoumat, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro povolení zápisu do obchodního rejstříku
I. Z ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že rejstříkový soud je povinen zkoumat, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro povolení zápisu do obchodního rejstříku. Podmínkou povolení změn v osobách společníků při převodu obchodního podílu je i to, zda byla platně uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu. Proto je rejstříkový soud povinen zkoumat, zda tato podmínka byla splněna.
II. Souhlas valné hromady s převodem části obchodního podílu zahrnuje i souhlas s rozdělením obchodního podílu, jehož část se převádí, a to i když to není v usnesení valné hromady uvedeno výslovně.
III. Smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu.
IV. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.
V. Uplynutím funkčního období zaniká funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu).
Z odůvodnění.
Napadeným usnesením odmítl vrchní soud odvolání společnosti F.M.I., s.r.o. (dále jen \"společnost\"), zastoupené JUDr. I.O., advokátem, do usnesení okresního soudu ze dne 24.11.1995, čj. Rg C 6528/2/3, Firm 20777/95/35-45, kterým tento soud vyhověl návrhu na zápis změn společnosti do obchodního rejstříku. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že z obsahu rejstříkového spisu zjistil, že návrh na zápis změn podal dosud nezapsaný jednatel Ing. J.J. a doložil ho notářsky ověřeným zápisem z jednání valné hromady společnosti, konané dne 2.7.1993, ze kterého vyplynulo, že byl zvolen jednatelem. Tato skutečnost dle obsahu spisu změněna nebyla. Napadené usnesení rejstříkového soudu bylo společnosti doručeno dne 6.12.1995. Podáním z téhož dne se společnost prostřednictvím svého jednatele Ing. J.J. vzdala práva odvolání. Společnost poté dne 18.12.1995 podala odvolání jednak prostřednictvím dalších jednatelů, když byli všichni oprávněni jednat za společnost samostatně, jednak prostřednictvím JUDr. I.O., kterému titíž jednatelé udělili plnou moc k zastupování společnosti dne 11.7.1995.
Odvolací soud dále konstatoval, že \"plná moc udělená Ing. J.J. dne 21.7.1995 JUDr. J.B. nebyla udělena k zastupování společnosti, ale Ing. J.; teprve plná moc udělená dne 9.1.1996 opravňuje JUDr. B. k zastupování společnosti, přičemž na základě ní zanikají plné moci udělené k zastupování společnosti před tímto datem.\"
Odvolání společnosti sice rejstříkový soud usnesením ze dne 19.12.1995, čj. Rg. C 6528/2/3, Firm 20777/96/65, autoremedurou vyhověl a napadené usnesení zrušil, ale toto usnesení zrušil svým nálezem ze dne 22.4.1997, sp. zn. I. ÚS 142/96, Ústavní soud.
Protože se společnost po doručení usnesení napadeného odvoláním práva odvolání vzdala, nebyla osobou oprávněnou odvolání podat. Kromě toho bylo jejímu návrhu napadeným usnesením plně vyhověno. V této souvislosti odvolací soud připomněl, že účastníkem řízení je společnost, nikoli její jednotliví jednatelé. Proto odvolací soud odvolání podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. b) o.s.ř. odmítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal v zastoupení společnosti JUDr. I.O., na základě plné moci udělené Ing. S.Ch., jako jednatelem společnosti, dovolání. Jako důvody dovolání označil, že rozhodnutí spočívá na skutkovém zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování § 241 odst. 3 písm. c) o.s.ř. a nesprávné právní posouzení věci § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.
V dovolání se uvádí, že Ing. J.J. sice převzal napadené usnesení rejstříkového soudu ze dne 24.11.1995 a vzdal se práva odvolání do tohoto usnesení, nicméně za společnost \"tak učinit nemohl, ale jen za svoji osobu.\" Vrchní soud sice konstatuje, že podle notářského zápisu z jednání valné hromady ze dne 2.7.1993 byl Ing. J.J. zvolen jednomyslně jednatelem, nicméně zcela opomenul, že podle společenské smlouvy společnosti, a to jejího článku XIV. je funkční období jednatelů dvouleté. To znamená, že funkční období Ing. J.J. skončilo dne 2.7.1995, tj. dříve, než tento podal dne 21.7.1995 návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, a než tedy o půl roku později převzal napadené usnesení rejstříkového soudu a vzdal se práva odvolání.
Dne 12.7.1995 proto proběhlo hlasování o volbě jednatelů; zde však, na rozdíl od ostatních, Ing. J. nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Právě otázka počtu a rozdělení hlasů je základním problémem, který ve společnosti trvá již od roku 1993, jak je zřejmé ze spisu, z množství zde obsažených podání \"obou stran\". Podle názoru jednatele, který podává jménem společnosti dovolání, nemohl společník J.J.I., kterého ve společnosti zastupuje jeho statutární orgán, Ing. J., získat ve společnosti nadpoloviční podíl, protože smlouvy o převodu obchodních podílů z roku 1993, které měly být základem k získání nadpolovičního podílu, byly neplatné.
Ve skutečnosti tedy bylo odvoláním napadené usnesení doručeno společnosti až 18.12.1995, kdy bylo také podáno odvolání, a to do rukou právního zástupce zmocněného \"právoplatnými\" jednateli.
Podáním ze dne 17.9.1997, doručeným soudu dne 22.9.1997, vzal JUDr. J.B., kterého zmocnil k zastupování společnosti Ing. J.J., dovolání zpět. K obsahu dovolání sdělil, že jeho koncepce vychází z nesprávného právního názoru o platnosti smluv o převodu části obchodního podílu ze dne 2.7.1993, kterou musí ten, kdo neplatnost tvrdí, prokázat ve sporném řízení. Rejstříkovému soudu nepřísluší podle jeho názoru tuto spornou záležitost řešit.
JUDr. I.O. v zastoupení společnosti podal ke zpětvzetí dovolání vyjádření, ve kterém uvedl, že úkon \"Ing. J.J. ze dne 17.9.1997, nazvaný zpětvzetí dovolání je pouze pretencí podle zákona neexistujících jednatelských práv a snahou zabránit, aby ve velmi složité věci bylo konečně rozhodnuto kvalifikovaně.\" Opakovaně poukázal na to, že funkční období Ing. J.J. skončilo dne 2.7.1995.
Dne 19.11.1997 byla Nejvyššímu soudu doručena \"kanceláří\" JUDr. O. kopie podání rejstříkovému soudu s upozorněním na podání žaloby na neplatnost usnesení náhradní valné hromady společnosti konané dne 30.10.1997, na které dle přiloženého notářského zápisu došlo za nepřítomnosti společníka Ing. S.Ch. mj. k rozhodnutí o uvolněném obchodním podílu Ing. K.M., ke jmenování Ing. J.J. a Ing. D.M. jednateli a o odvolání jednatele Ing. S.Ch., a dále na probíhající spor \"o výši obchodních podílů a platnost dalších úkonů\" (soudní spis 22 Cm 1287/93).
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř.
Nejvyšší soud se především zabýval tím, zda je možné přiznat podání ze dne 17.9.1997, doručenému soudu dne 22.9.1997, kterým vzal JUDr. J.B. v zastoupení společnosti dovolání zpět, účinky zpětvzetí dovolání. K tomu je třeba ověřit, zda Ing. J.J., který JUDr. B. zmocnil k zastupování společnosti, byl v době, kdy udělil jmenovanému plnou moc ke zpětvzetí dovolání, tj. dne 17.9.1997, jednatelem společnosti. Přitom rozhodnutí o této otázce se odvíjí od rozhodnutí o tom, kdo je společníkem F.M.I., s.r.o., a o velikosti obchodních podílů jednotlivých společníků a počtu s nimi spojených hlasů, což je, jak shora uvedeno, mezi společníky sporné.
Jak konstatoval již odvolací soud, dne 2.7.1993 valná hromada společnosti, které se zúčastnili všichni společníci (J.J.I., spol. s r. o., Ing. K.M. a Ing. Ch.) odvolala jednoho z dosavadních jednatelů, Ing. E., a novým jednatelem zvolila Ing. J.J. Volbu Ing. J. jednatelem navrhovatelky dne 2.7.1993 v průběhu řízení nikdo nezpochybňoval.
Dále valná hromada \"projednala přistoupení nových společníků, a to Ing. L.N., bytem B. a Ing. D.M., bytem B., s tím, že na nové společníky Ing. K.M. a Ing. Ch. převedou 1/2 svých podílů\". K tomu valná hromada přijala usnesení: \"Valná hromada souhlasí s přistoupením nových společníků do společnosti a převodem 1/2 obchodních podílů na nové společníky.\"
Téhož dne pak uzavřeli Ing. K.M. jako převodce a Ing. D.M. jako nabyvatel smlouvu o převodu 1/2 obchodního podílu převodce ve společnosti. Stejně znějící smlouvu uzavřeli i Ing. S.Ch. jako převodce a Ing. L.N. jako nabyvatel.
Jak vyplývá ze zápisů z jednotlivých valných hromad společnosti založených ve spisu a rovněž ze žaloby J.J.I. o platnost převodu obchodních podílů, a z \"protinávrhu\" žalovaných Ing. K.M. a Ing. S.Ch. k této žalobě, který krajský soud vyloučil k samostatnému projednání, a na který odkazuje JUDr. O. v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 19.11.1997, je platnost obou uzavřených smluv mezi společníky společnosti předmětem sporu, a to zejména z toho důvodu, že smlouvy neobsahují ujednání o ceně, za kterou se část obchodního podílu převádí, a rovněž proto, že valná hromada nerozhodla o rozdělení obchodních podílů. Oba převodci z předmětných smluv a jediný žijící nabyvatel (když Ing. L.N. zemřel dne 15.7.1993) opakovaně označovali smlouvy o převodu obchodních podílů za neplatné.
Tak zejména v zápisu z valné hromady společnosti, konané dne 19.6.1995, se k tomu konstatuje, že JUDr. J.B. \"jako zástupce J.J.I.\" k rozdělení obchodních podílů mezi společníky uvádí,\"že dne 2.7.1993 valná hromada společnosti F.M. za účasti zakládajících společníků schválila převod poloviny obchodních podílů, a to polovinu obchodního podílu Ing. S.Ch. na Ing. L.N. a polovinu obchodního podílu Ing. K.M. na Ing. D.M. Tyto převody považuje za platné a právně relevantní. Dále prohlašuje, že Ing. D.M. je společníkem s právem hlasovat. Oproti tomu je stanovisko Ing. S.Ch., Ing. D.M. a Ing. K.M., kdo je společníkem obchodní společnosti F.M.I., spol. s r. o. a v jakých podílech na základním jmění.\" \"Pan D.M. není společníkem a je přítomen pouze jako host\". Obdobné stanovisko je zachyceno i v zápisu z valné hromady, konané dne 12.7.1995.
Přitom na platnosti smluv o převodu částí obchodních podílů a na tom, zda obchodní podíly uvolněné smrtí Ing. K.M. a Ing. L.N. přešly rozhodnutím valné hromady na ostatní společníky v poměru jejich vkladů, jak tvrdí společnost J.J.I., s.r.o. mimo jiné závisí, jaký počet hlasů přísluší jednotlivým společníkům, a tedy i platnost jejich hlasování na valných hromadách při volbě jednatelů společnosti.
Proto Nejvyšší soud především posuzoval, zda smlouvy o převodu části obchodního podílu ze dne 2.7.1993 byly uzavřeny platně. K tomu JUDr. J.B. v podání ze dne 17.9.1997 namítl, že v rejstříkovém řízení platnost takových smluv nelze přezkoumávat, neboť námitku neplatnosti uvedených smluv musí ten, kdo ji uplatňuje, prokázat ve sporném řízení. Nejvyšší soud konstatuje, že vyslovený právní názor není správný. Z ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že rejstříkový soud je povinen zkoumat, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro povolení zápisu, a to i když to účastník nenavrhuje. Podmínkou zápisu změn v osobách společníků do obchodního rejstříku na základě převodu obchodního podílu je mimo jiné i to, že byla platně uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu. Rejstříkový soud je proto ze zákona povinen se platností takové smlouvy zabývat. Pokud by soud následně ve sporném řízení rozhodl o platnosti uvedených smluv jinak, než ji posoudil rejstříkový soud, musel by rejstříkový soud ve věci zahájit řízení podle ustanovení § 81 a 200a o.s.ř. k dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.3.1997, sp. zn. 1 Odon 61/96).
Podle ustanovení § 115 odst. 2 obch. zák. může společník společnosti s ručením omezeným převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, připouští-li to společenská smlouva. Podle ustanovení § 117 odst. 1 obch. zák. je rozdělení obchodního podílu možné mj. při jeho převodu, pokud to společenská smlouva nevylučuje. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady. Společenská smlouva společnosti v čl. V. připouští převod obchodního podílu na jinou osobu se souhlasem valné hromady a připouští i rozdělení obchodního podílu se souhlasem valné hromady.
Jak se uvádí shora, valná hromada, konaná dne 2.7.1993, \"projednala přistoupení nových společníků, a to Ing. L.N., bytem B. a Ing. D.M., bytem B., s tím, že na nové společníky Ing. K.M. a Ing. Ch. převedou 1/2 svých podílů\". K tomu valná hromada přijala usnesení: \"Valná hromada souhlasí s přistoupením nových společníků do společnosti a převodem 1/2 obchodních podílů na nové společníky.\" Společenskou smlouvou požadovaný souhlas valné hromady s převodem tedy valná hromada udělila.
Někteří společníci však tvrdí, že valná hromada nerozhodla o rozdělení obchodního podílu, jak to ukládá ustanovení § 117 odst. 1 obch. zák. a čl. V. odst. 3 společenské smlouvy. Ze znění usnesení valné hromady Nejvyšší soud dovodil, že i když valná hromada nerozhodla o rozdělení obchodního podílu výslovně, z toho, že výslovně rozhodla o převodu 1/2 obchodních podílů vyplývá, že souhlasila i s rozdělením obchodních podílů převodců.
Dále Nejvyšší soud zkoumal text obou sporných smluv o převodu části obchodního podílu. Obě smlouvy obsahují shodný text, odlišený pouze v osobách účastníků. Smlouva uzavřená mezi Ing. K.M. a Ing. D.M. zní: \"Na základě rozhodnutí valné hromady F.M.I., s.r.o. B., ze dne 2.7.1993 se uzavírá tato smlouva o převodu 1/2 obchodního podílu Ing. K.M., bytem B., ve výši 21 000 Kč na Ing. D.M., bytem B. Ing. D.M. současně prohlašuje, že přistupuje ke společenské smlouvě uvedené společnosti a přebírá závazek k převáděnému vkladu.\"
Obchodní zákoník upravuje v § 115 odst. 2 možnost převodu obchodního podílu na třetí osobu obecně, aniž by stanovil, zda se má obchodní podíl podle tohoto ustanovení převádět za úplatu, anebo bezúplatně. Je tedy třeba dovodit, že uvedené ustanovení umožňuje jak úplatný, tak i bezúplatný převod obchodního podílu. Přitom obchodní zákoník neupravuje samostatně podmínky pro úplatný a bezúplatný převod obchodního podílu. Z uvedeného vyplývá, že smlouvu o převodu obchodního podílu upravenou v ustanovení § 115 obch. zák. lze uzavřít jak o úplatném, tak i bezúplatném převodu obchodního podílu.
Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Nejvyšší soud konstatuje, že aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy úplatné nebo smlouvy bezúplatné. Pokud nelze z konkrétní smlouvy o převodu obchodního podílu zjistit, zda se její účastníci dohodli na úplatném či na bezúplatném převodu obchodního podílu, není taková smlouva dostatečně určitá, a je tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák.
Ve smlouvě o převodu obchodního podílu uzavřené mezi Ing. K.M. a Ing. D.M., popsané shora, jsou jednoznačně identifikováni účastníci smlouvy, a to uvedením jejich jména, příjmení a bydliště, a jednoznačně je identifikován rovněž předmět převodu, totiž polovina obchodního podílu Ing. K.M. ve společnosti F.M.I., s.r.o, ke které přísluší vklad ve výši 21 000 Kč. Dále je ve smlouvě zákonem výslovně požadované prohlášení nabyvatele, že přistupuje ke společenské smlouvě a prohlášení, že přebírá závazek k převáděnému vkladu. Tím je obsah uvedené smlouvy zcela vyčerpán. Ve smlouvě tedy není uvedeno, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný, a to ani uvedením ceny převáděného podílu, popřípadě způsobu jejího určení.
Z uvedeného vyplývá, že z obsahu posuzované smlouvy nelze zjistit, zda se její účastníci dohodli na úplatném či na bezúplatném převodu obchodního podílu; posuzovaná smlouva tedy není dostatečně určitá, a je proto absolutně neplatná. Přitom neurčitost právního úkonu nemohla být v daném případě odstraněna ani výkladem, neboť výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však právní úkon, v projednávané věci smlouvu, doplňovat. (K tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.7.1996, sp. zn. 3 Cdon 227/1996).
Z uvedeného vyplývá, že společníky navrhovatelky zůstali i po 2.7.1993 pouze dosavadní společníci.
Na základě usnesení valné hromady ze dne 2.7.1993 a uzavřených smluv o převodu obchodních podílů společnosti ani nenavrhla zápis změn z nich vyplývajících do obchodního rejstříku, a to, jak se uvádí v podáních založených ve spisu, pro rozpory mezi společníky.
Návrh na zápis změn byl podán až po valné hromadě, konané dne 12.7.1995, o které je ve spisu založen notářský zápis. Na této valné hromadě byli hlasy všech společníků zvoleni jednateli společnosti Ing. S.Ch., Ing. K.M. a Ing. D.M. Pro návrh, aby byl jednatelem zvolen Ing. J.J., hlasovala pouze J.J.I., s.r.o., která však měla ve společnosti pouze 49% hlasů, nepostačujících ke zvolení jednatele. Ostatní společníci hlasovali proti.
Podáním ze dne 18.7.1995, založeným na č. l. 18 spisu, se pak domáhala společnost povolení zápisu změn do obchodního rejstříku. Podáním ze dne 26.7.1995 Ing. J. dle svého tvrzení jménem společnosti, podal další návrh na provedení změn v obchodním rejstříku. Oba uvedené návrhy jsou předmětem posuzování v projednávané věci.
Podle čl. XIV. společenské smlouvy společnosti je volební období jednatelů dvouleté. Jak se uvádí shora, jednatelé společnosti Ing. S.Ch., Ing. K.M. a Ing. D.M. byli zvoleni jednateli společnosti dne 12.7.1995, a jejich funkční období tedy uplynulo dnem 12.7.1997.
K rozhodnutí o tom, zda byli oprávněni udělit plnou moc k podání dovolání v projednávané věci a také o tom, zda byl Ing. J. oprávněn udělit plnou moc ke zpětvzetí dovolání, je proto nutno posoudit, zda uplynutím funkčního období jednatelů zaniká jejich funkce; a pokud ano, zjistit, zda valná hromada společnosti po uvedeném datu zvolila nové jednatele.
Obchodní zákoník neupravuje pro společnost s ručením omezeným délku funkčního období jednatelů. Podle ustanovení § 135 odst. 2 obch. zák. se však pro společnost s ručením omezeným použije obdobně ustanovení § 194 odst. 2 první věta obch. zák., která stanoví, že pokud člen představenstva akciové společnosti zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období, anebo státní orgán v případech stanovených zvláštním zákonem neudělil souhlas s výkonem funkce, musí příslušný orgán společnosti do tří měsíců zvolit nového člena představenstva.
Společenská smlouva navrhovatelky nespojuje s uplynutím funkčního období jednatelů žádné právní důsledky. Proto je potřeba zkoumat, jaké právní důsledky spojuje s uplynutím funkčního období statutárního orgánu obchodní zákoník zejména, zda lze z jeho ustanovení dovodit, že uplynutím funkčního období zaniká funkce konkrétního jednatele.
Ani obchodní zákoník nespojuje v odkazovaném ustanovení výslovně s uplynutím funkčního období zánik funkce členů představenstva. Z toho, že v citovaném ustanovení přiřazuje uplynutí funkčního období ke smrti člena představenstva a k jeho vzdání se funkce, tedy k právním skutečnostem, kterými nepochybně výkon funkce zaniká, lze dovodit, že i uplynutím funkčního období dochází k zániku funkce člena představenstva.
Dalším důvodem pro závěr, že uplynutím funkčního období zaniká funkce všech členů orgánu, jehož funkční období uplynulo, je to, že pokud by se s uplynutím funkčního období nespojoval takový důsledek, nemělo by jeho stanovení žádný smysl. To platí i v případě, že je funkční období stanoveno pro orgány tvořené jednou osobou.
Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že uplynutím funkčního období zaniká výkon funkce jednatelů společnosti s ručením omezeným. Ke stejnému závěru pak dospěl dovolací soud, pokud jde o účinky uplynutí funkčního období jednatelů před účinností zákona č. 142/1996 Sb. , neboť ani před touto novelou by nemělo určení funkčního období jednatelů ve společenské smlouvě žádný význam, pokud by se na ně nevázal zánik funkce jednatelů.
V projednávané věci byl, jak se uvádí shora, Ing. J. zvolen jednatelem dne 2.7.1993, jeho funkční období skončilo dnem 2.7.1995 a tímtéž dnem zanikla i jeho funkce. Na valné hromadě konané dne 12.7.1995 Ing. J. již jednatelem zvolen nebyl a jednateli byli zvoleni Ing. Ch., Ing. K.M. a Ing. D.M. Jejich funkční období tedy uplynulo dnem 12.7.1997.
Proto Nejvyšší soud zjišťoval, zda po tomto datu došlo k platné volbě jednatelů společnosti.
Z pozvánky na valnou hromadu, rozeslané společníkem, J.J.I., s odvoláním na ustanovení § 129 odst. 3 obch. zák., založené ve spisu, Nejvyšší soud zjistil, že uvedený společník svolal na 30.6.1997 valnou hromadu s tím, že pro případ, že valná hromada nebude usnášeníschopná ve smyslu ustanovení čl. VIII. odst. 1 písm. e) společenské smlouvy, svolává \"v návaznosti na shora citovaný článek společenské smlouvy další valnou hromadu F.M.I., s.r.o. na den 4.7.1997.\"
V čl. VIII. odst. 1 písm. e) společenské smlouvy společnosti se určuje, že \"valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomno nebo zastoupeno alespoň 70% základního jmění. Není-li tento předpoklad splněn, musí se do tří týdnů sejít další valná hromada, která je potom usnášeníschopná bez ohledu na výši přítomného nebo zastoupeného jmění. Na tento právní následek je při druhém pozvání nutno upozornit.
V notářském zápisu z valné hromady, konané dne 4.7.1997 se konstatuje, že valná hromada svolaná na den 30.6.1997 nebyla usnášeníschopná, proto se sešla valná hromada náhradní, která je schopná usnášení. Tato valná hromada rozhodovala hlasy jediného přítomného společníka, jehož podíl na obchodní společnosti, jak shora uvedeno, představuje 49% hlasů, též o volbě jednatelů společnosti. Nejvyšší soud však konstatuje, že \"náhradní valná hromada\" konaná dne 4.7.1997 nebyla platně svolána, neboť nebyla, jak určuje čl. VIII., odst. 1 písm. e) společenské smlouvy, svolána \"druhým pozváním\", ale jedinou pozvánkou; spolu s valnou hromadou řádnou. Kromě toho nebyli společníci v pozvánce řádně upozorněni na to, že náhradní valná hromada je usnášeníschopná \"bez ohledu na výši přítomného nebo zastoupeného jmění\", jak to požaduje společenská smlouva. Vzhledem k závažnosti důsledků neúčasti na valné hromadě a výslovnému požadavku společenské smlouvy nelze za takové upozornění považovat pouhý odkaz na příslušný článek společenské smlouvy obsažený v pozvánce. Náhradní valná hromada tedy nebyla řádně svolána a proto nemohla platně zvolit nové statutární orgány společnosti.
Uvedeného důsledku si zřejmě byli vědomi i svolavatelé, neboť na 30.10.1997 svolali další náhradní valnou hromadu. V notářském zápisu o jejím průběhu se konstatuje, že \"tato náhradní valná hromada byla svolána z toho důvodu, že není mezi společníky konsens o tom, že valná hromada, která proběhla dne 4.7.1997, byla svolána řádně.\"
Nejvyšší soud konstatuje, že valnou hromadu, konanou dne 30.10.1997, nelze považovat za náhradní valnou hromadu, neboť se nekonala, jak určuje společenská smlouva, do tří týdnů ode dne konání valné hromady, kterou nahrazuje. K její usnášeníschopnosti byla proto potřebná účast společníků s nejméně 70% hlasů. Vzhledem k tomu, že na této valné hromadě byl přítomen jediný společník, J.J.I., který nedisponuje potřebným 70% podílem na hlasovacích právech, nebyla valná hromada usnášeníschopná, a nemohla tedy platně přijmout usnesení o volbě orgánů společnosti. Jiná valná hromada se dle dokladů založených ve spisu do dne podání dovolání a jeho zpětvzetí již nekonala.
Z uvedeného vyplývá, že Ing. J., na základě jehož zmocnění vzal JUDr. J.B. zpět dovolání, nebyl v době, kdy toto zmocnění udělil, oprávněn je udělit, neboť nebyl jednatelem společnosti. Společnost však neměla jednatele ani dne 8.9.1997, kdy Ing. Ch. udělil plnou moc JUDr. I.O k podání dovolání.
Z uvedeného nelze než dovodit, že osoby, které podepsaly plnou moc advokáta k podání dovolání v projednávané věci, nebyly řádně ustaveny jednateli dovolatelky, a tedy ani nebyly oprávněny takovou plnou moc udělit. Jak shora dovodil dovolací soud, neexistuje v současné době osoba oprávněná udělit jménem dovolatelky plnou moc k podání dovolání. Při podání dovolání tedy nebyla splněna jedna ze základních podmínek řízení o dovolání, totiž zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 o.s.ř.). Tento nedostatek je obecně odstranitelným nedostatkem podmínky řízení a soud jej odstraňuje výzvou k předložení řádné plné moci.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
II. Souhlas valné hromady s převodem části obchodního podílu zahrnuje i souhlas s rozdělením obchodního podílu, jehož část se převádí, a to i když to není v usnesení valné hromady uvedeno výslovně.
III. Smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu.
IV. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.
V. Uplynutím funkčního období zaniká funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu).
Z odůvodnění.
Napadeným usnesením odmítl vrchní soud odvolání společnosti F.M.I., s.r.o. (dále jen \"společnost\"), zastoupené JUDr. I.O., advokátem, do usnesení okresního soudu ze dne 24.11.1995, čj. Rg C 6528/2/3, Firm 20777/95/35-45, kterým tento soud vyhověl návrhu na zápis změn společnosti do obchodního rejstříku. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že z obsahu rejstříkového spisu zjistil, že návrh na zápis změn podal dosud nezapsaný jednatel Ing. J.J. a doložil ho notářsky ověřeným zápisem z jednání valné hromady společnosti, konané dne 2.7.1993, ze kterého vyplynulo, že byl zvolen jednatelem. Tato skutečnost dle obsahu spisu změněna nebyla. Napadené usnesení rejstříkového soudu bylo společnosti doručeno dne 6.12.1995. Podáním z téhož dne se společnost prostřednictvím svého jednatele Ing. J.J. vzdala práva odvolání. Společnost poté dne 18.12.1995 podala odvolání jednak prostřednictvím dalších jednatelů, když byli všichni oprávněni jednat za společnost samostatně, jednak prostřednictvím JUDr. I.O., kterému titíž jednatelé udělili plnou moc k zastupování společnosti dne 11.7.1995.
Odvolací soud dále konstatoval, že \"plná moc udělená Ing. J.J. dne 21.7.1995 JUDr. J.B. nebyla udělena k zastupování společnosti, ale Ing. J.; teprve plná moc udělená dne 9.1.1996 opravňuje JUDr. B. k zastupování společnosti, přičemž na základě ní zanikají plné moci udělené k zastupování společnosti před tímto datem.\"
Odvolání společnosti sice rejstříkový soud usnesením ze dne 19.12.1995, čj. Rg. C 6528/2/3, Firm 20777/96/65, autoremedurou vyhověl a napadené usnesení zrušil, ale toto usnesení zrušil svým nálezem ze dne 22.4.1997, sp. zn. I. ÚS 142/96, Ústavní soud.
Protože se společnost po doručení usnesení napadeného odvoláním práva odvolání vzdala, nebyla osobou oprávněnou odvolání podat. Kromě toho bylo jejímu návrhu napadeným usnesením plně vyhověno. V této souvislosti odvolací soud připomněl, že účastníkem řízení je společnost, nikoli její jednotliví jednatelé. Proto odvolací soud odvolání podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. b) o.s.ř. odmítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal v zastoupení společnosti JUDr. I.O., na základě plné moci udělené Ing. S.Ch., jako jednatelem společnosti, dovolání. Jako důvody dovolání označil, že rozhodnutí spočívá na skutkovém zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování § 241 odst. 3 písm. c) o.s.ř. a nesprávné právní posouzení věci § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.
V dovolání se uvádí, že Ing. J.J. sice převzal napadené usnesení rejstříkového soudu ze dne 24.11.1995 a vzdal se práva odvolání do tohoto usnesení, nicméně za společnost \"tak učinit nemohl, ale jen za svoji osobu.\" Vrchní soud sice konstatuje, že podle notářského zápisu z jednání valné hromady ze dne 2.7.1993 byl Ing. J.J. zvolen jednomyslně jednatelem, nicméně zcela opomenul, že podle společenské smlouvy společnosti, a to jejího článku XIV. je funkční období jednatelů dvouleté. To znamená, že funkční období Ing. J.J. skončilo dne 2.7.1995, tj. dříve, než tento podal dne 21.7.1995 návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, a než tedy o půl roku později převzal napadené usnesení rejstříkového soudu a vzdal se práva odvolání.
Dne 12.7.1995 proto proběhlo hlasování o volbě jednatelů; zde však, na rozdíl od ostatních, Ing. J. nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Právě otázka počtu a rozdělení hlasů je základním problémem, který ve společnosti trvá již od roku 1993, jak je zřejmé ze spisu, z množství zde obsažených podání \"obou stran\". Podle názoru jednatele, který podává jménem společnosti dovolání, nemohl společník J.J.I., kterého ve společnosti zastupuje jeho statutární orgán, Ing. J., získat ve společnosti nadpoloviční podíl, protože smlouvy o převodu obchodních podílů z roku 1993, které měly být základem k získání nadpolovičního podílu, byly neplatné.
Ve skutečnosti tedy bylo odvoláním napadené usnesení doručeno společnosti až 18.12.1995, kdy bylo také podáno odvolání, a to do rukou právního zástupce zmocněného \"právoplatnými\" jednateli.
Podáním ze dne 17.9.1997, doručeným soudu dne 22.9.1997, vzal JUDr. J.B., kterého zmocnil k zastupování společnosti Ing. J.J., dovolání zpět. K obsahu dovolání sdělil, že jeho koncepce vychází z nesprávného právního názoru o platnosti smluv o převodu části obchodního podílu ze dne 2.7.1993, kterou musí ten, kdo neplatnost tvrdí, prokázat ve sporném řízení. Rejstříkovému soudu nepřísluší podle jeho názoru tuto spornou záležitost řešit.
JUDr. I.O. v zastoupení společnosti podal ke zpětvzetí dovolání vyjádření, ve kterém uvedl, že úkon \"Ing. J.J. ze dne 17.9.1997, nazvaný zpětvzetí dovolání je pouze pretencí podle zákona neexistujících jednatelských práv a snahou zabránit, aby ve velmi složité věci bylo konečně rozhodnuto kvalifikovaně.\" Opakovaně poukázal na to, že funkční období Ing. J.J. skončilo dne 2.7.1995.
Dne 19.11.1997 byla Nejvyššímu soudu doručena \"kanceláří\" JUDr. O. kopie podání rejstříkovému soudu s upozorněním na podání žaloby na neplatnost usnesení náhradní valné hromady společnosti konané dne 30.10.1997, na které dle přiloženého notářského zápisu došlo za nepřítomnosti společníka Ing. S.Ch. mj. k rozhodnutí o uvolněném obchodním podílu Ing. K.M., ke jmenování Ing. J.J. a Ing. D.M. jednateli a o odvolání jednatele Ing. S.Ch., a dále na probíhající spor \"o výši obchodních podílů a platnost dalších úkonů\" (soudní spis 22 Cm 1287/93).
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř.
Nejvyšší soud se především zabýval tím, zda je možné přiznat podání ze dne 17.9.1997, doručenému soudu dne 22.9.1997, kterým vzal JUDr. J.B. v zastoupení společnosti dovolání zpět, účinky zpětvzetí dovolání. K tomu je třeba ověřit, zda Ing. J.J., který JUDr. B. zmocnil k zastupování společnosti, byl v době, kdy udělil jmenovanému plnou moc ke zpětvzetí dovolání, tj. dne 17.9.1997, jednatelem společnosti. Přitom rozhodnutí o této otázce se odvíjí od rozhodnutí o tom, kdo je společníkem F.M.I., s.r.o., a o velikosti obchodních podílů jednotlivých společníků a počtu s nimi spojených hlasů, což je, jak shora uvedeno, mezi společníky sporné.
Jak konstatoval již odvolací soud, dne 2.7.1993 valná hromada společnosti, které se zúčastnili všichni společníci (J.J.I., spol. s r. o., Ing. K.M. a Ing. Ch.) odvolala jednoho z dosavadních jednatelů, Ing. E., a novým jednatelem zvolila Ing. J.J. Volbu Ing. J. jednatelem navrhovatelky dne 2.7.1993 v průběhu řízení nikdo nezpochybňoval.
Dále valná hromada \"projednala přistoupení nových společníků, a to Ing. L.N., bytem B. a Ing. D.M., bytem B., s tím, že na nové společníky Ing. K.M. a Ing. Ch. převedou 1/2 svých podílů\". K tomu valná hromada přijala usnesení: \"Valná hromada souhlasí s přistoupením nových společníků do společnosti a převodem 1/2 obchodních podílů na nové společníky.\"
Téhož dne pak uzavřeli Ing. K.M. jako převodce a Ing. D.M. jako nabyvatel smlouvu o převodu 1/2 obchodního podílu převodce ve společnosti. Stejně znějící smlouvu uzavřeli i Ing. S.Ch. jako převodce a Ing. L.N. jako nabyvatel.
Jak vyplývá ze zápisů z jednotlivých valných hromad společnosti založených ve spisu a rovněž ze žaloby J.J.I. o platnost převodu obchodních podílů, a z \"protinávrhu\" žalovaných Ing. K.M. a Ing. S.Ch. k této žalobě, který krajský soud vyloučil k samostatnému projednání, a na který odkazuje JUDr. O. v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 19.11.1997, je platnost obou uzavřených smluv mezi společníky společnosti předmětem sporu, a to zejména z toho důvodu, že smlouvy neobsahují ujednání o ceně, za kterou se část obchodního podílu převádí, a rovněž proto, že valná hromada nerozhodla o rozdělení obchodních podílů. Oba převodci z předmětných smluv a jediný žijící nabyvatel (když Ing. L.N. zemřel dne 15.7.1993) opakovaně označovali smlouvy o převodu obchodních podílů za neplatné.
Tak zejména v zápisu z valné hromady společnosti, konané dne 19.6.1995, se k tomu konstatuje, že JUDr. J.B. \"jako zástupce J.J.I.\" k rozdělení obchodních podílů mezi společníky uvádí,\"že dne 2.7.1993 valná hromada společnosti F.M. za účasti zakládajících společníků schválila převod poloviny obchodních podílů, a to polovinu obchodního podílu Ing. S.Ch. na Ing. L.N. a polovinu obchodního podílu Ing. K.M. na Ing. D.M. Tyto převody považuje za platné a právně relevantní. Dále prohlašuje, že Ing. D.M. je společníkem s právem hlasovat. Oproti tomu je stanovisko Ing. S.Ch., Ing. D.M. a Ing. K.M., kdo je společníkem obchodní společnosti F.M.I., spol. s r. o. a v jakých podílech na základním jmění.\" \"Pan D.M. není společníkem a je přítomen pouze jako host\". Obdobné stanovisko je zachyceno i v zápisu z valné hromady, konané dne 12.7.1995.
Přitom na platnosti smluv o převodu částí obchodních podílů a na tom, zda obchodní podíly uvolněné smrtí Ing. K.M. a Ing. L.N. přešly rozhodnutím valné hromady na ostatní společníky v poměru jejich vkladů, jak tvrdí společnost J.J.I., s.r.o. mimo jiné závisí, jaký počet hlasů přísluší jednotlivým společníkům, a tedy i platnost jejich hlasování na valných hromadách při volbě jednatelů společnosti.
Proto Nejvyšší soud především posuzoval, zda smlouvy o převodu části obchodního podílu ze dne 2.7.1993 byly uzavřeny platně. K tomu JUDr. J.B. v podání ze dne 17.9.1997 namítl, že v rejstříkovém řízení platnost takových smluv nelze přezkoumávat, neboť námitku neplatnosti uvedených smluv musí ten, kdo ji uplatňuje, prokázat ve sporném řízení. Nejvyšší soud konstatuje, že vyslovený právní názor není správný. Z ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že rejstříkový soud je povinen zkoumat, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro povolení zápisu, a to i když to účastník nenavrhuje. Podmínkou zápisu změn v osobách společníků do obchodního rejstříku na základě převodu obchodního podílu je mimo jiné i to, že byla platně uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu. Rejstříkový soud je proto ze zákona povinen se platností takové smlouvy zabývat. Pokud by soud následně ve sporném řízení rozhodl o platnosti uvedených smluv jinak, než ji posoudil rejstříkový soud, musel by rejstříkový soud ve věci zahájit řízení podle ustanovení § 81 a 200a o.s.ř. k dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.3.1997, sp. zn. 1 Odon 61/96).
Podle ustanovení § 115 odst. 2 obch. zák. může společník společnosti s ručením omezeným převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, připouští-li to společenská smlouva. Podle ustanovení § 117 odst. 1 obch. zák. je rozdělení obchodního podílu možné mj. při jeho převodu, pokud to společenská smlouva nevylučuje. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady. Společenská smlouva společnosti v čl. V. připouští převod obchodního podílu na jinou osobu se souhlasem valné hromady a připouští i rozdělení obchodního podílu se souhlasem valné hromady.
Jak se uvádí shora, valná hromada, konaná dne 2.7.1993, \"projednala přistoupení nových společníků, a to Ing. L.N., bytem B. a Ing. D.M., bytem B., s tím, že na nové společníky Ing. K.M. a Ing. Ch. převedou 1/2 svých podílů\". K tomu valná hromada přijala usnesení: \"Valná hromada souhlasí s přistoupením nových společníků do společnosti a převodem 1/2 obchodních podílů na nové společníky.\" Společenskou smlouvou požadovaný souhlas valné hromady s převodem tedy valná hromada udělila.
Někteří společníci však tvrdí, že valná hromada nerozhodla o rozdělení obchodního podílu, jak to ukládá ustanovení § 117 odst. 1 obch. zák. a čl. V. odst. 3 společenské smlouvy. Ze znění usnesení valné hromady Nejvyšší soud dovodil, že i když valná hromada nerozhodla o rozdělení obchodního podílu výslovně, z toho, že výslovně rozhodla o převodu 1/2 obchodních podílů vyplývá, že souhlasila i s rozdělením obchodních podílů převodců.
Dále Nejvyšší soud zkoumal text obou sporných smluv o převodu části obchodního podílu. Obě smlouvy obsahují shodný text, odlišený pouze v osobách účastníků. Smlouva uzavřená mezi Ing. K.M. a Ing. D.M. zní: \"Na základě rozhodnutí valné hromady F.M.I., s.r.o. B., ze dne 2.7.1993 se uzavírá tato smlouva o převodu 1/2 obchodního podílu Ing. K.M., bytem B., ve výši 21 000 Kč na Ing. D.M., bytem B. Ing. D.M. současně prohlašuje, že přistupuje ke společenské smlouvě uvedené společnosti a přebírá závazek k převáděnému vkladu.\"
Obchodní zákoník upravuje v § 115 odst. 2 možnost převodu obchodního podílu na třetí osobu obecně, aniž by stanovil, zda se má obchodní podíl podle tohoto ustanovení převádět za úplatu, anebo bezúplatně. Je tedy třeba dovodit, že uvedené ustanovení umožňuje jak úplatný, tak i bezúplatný převod obchodního podílu. Přitom obchodní zákoník neupravuje samostatně podmínky pro úplatný a bezúplatný převod obchodního podílu. Z uvedeného vyplývá, že smlouvu o převodu obchodního podílu upravenou v ustanovení § 115 obch. zák. lze uzavřít jak o úplatném, tak i bezúplatném převodu obchodního podílu.
Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Nejvyšší soud konstatuje, že aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy úplatné nebo smlouvy bezúplatné. Pokud nelze z konkrétní smlouvy o převodu obchodního podílu zjistit, zda se její účastníci dohodli na úplatném či na bezúplatném převodu obchodního podílu, není taková smlouva dostatečně určitá, a je tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák.
Ve smlouvě o převodu obchodního podílu uzavřené mezi Ing. K.M. a Ing. D.M., popsané shora, jsou jednoznačně identifikováni účastníci smlouvy, a to uvedením jejich jména, příjmení a bydliště, a jednoznačně je identifikován rovněž předmět převodu, totiž polovina obchodního podílu Ing. K.M. ve společnosti F.M.I., s.r.o, ke které přísluší vklad ve výši 21 000 Kč. Dále je ve smlouvě zákonem výslovně požadované prohlášení nabyvatele, že přistupuje ke společenské smlouvě a prohlášení, že přebírá závazek k převáděnému vkladu. Tím je obsah uvedené smlouvy zcela vyčerpán. Ve smlouvě tedy není uvedeno, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný, a to ani uvedením ceny převáděného podílu, popřípadě způsobu jejího určení.
Z uvedeného vyplývá, že z obsahu posuzované smlouvy nelze zjistit, zda se její účastníci dohodli na úplatném či na bezúplatném převodu obchodního podílu; posuzovaná smlouva tedy není dostatečně určitá, a je proto absolutně neplatná. Přitom neurčitost právního úkonu nemohla být v daném případě odstraněna ani výkladem, neboť výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však právní úkon, v projednávané věci smlouvu, doplňovat. (K tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.7.1996, sp. zn. 3 Cdon 227/1996).
Z uvedeného vyplývá, že společníky navrhovatelky zůstali i po 2.7.1993 pouze dosavadní společníci.
Na základě usnesení valné hromady ze dne 2.7.1993 a uzavřených smluv o převodu obchodních podílů společnosti ani nenavrhla zápis změn z nich vyplývajících do obchodního rejstříku, a to, jak se uvádí v podáních založených ve spisu, pro rozpory mezi společníky.
Návrh na zápis změn byl podán až po valné hromadě, konané dne 12.7.1995, o které je ve spisu založen notářský zápis. Na této valné hromadě byli hlasy všech společníků zvoleni jednateli společnosti Ing. S.Ch., Ing. K.M. a Ing. D.M. Pro návrh, aby byl jednatelem zvolen Ing. J.J., hlasovala pouze J.J.I., s.r.o., která však měla ve společnosti pouze 49% hlasů, nepostačujících ke zvolení jednatele. Ostatní společníci hlasovali proti.
Podáním ze dne 18.7.1995, založeným na č. l. 18 spisu, se pak domáhala společnost povolení zápisu změn do obchodního rejstříku. Podáním ze dne 26.7.1995 Ing. J. dle svého tvrzení jménem společnosti, podal další návrh na provedení změn v obchodním rejstříku. Oba uvedené návrhy jsou předmětem posuzování v projednávané věci.
Podle čl. XIV. společenské smlouvy společnosti je volební období jednatelů dvouleté. Jak se uvádí shora, jednatelé společnosti Ing. S.Ch., Ing. K.M. a Ing. D.M. byli zvoleni jednateli společnosti dne 12.7.1995, a jejich funkční období tedy uplynulo dnem 12.7.1997.
K rozhodnutí o tom, zda byli oprávněni udělit plnou moc k podání dovolání v projednávané věci a také o tom, zda byl Ing. J. oprávněn udělit plnou moc ke zpětvzetí dovolání, je proto nutno posoudit, zda uplynutím funkčního období jednatelů zaniká jejich funkce; a pokud ano, zjistit, zda valná hromada společnosti po uvedeném datu zvolila nové jednatele.
Obchodní zákoník neupravuje pro společnost s ručením omezeným délku funkčního období jednatelů. Podle ustanovení § 135 odst. 2 obch. zák. se však pro společnost s ručením omezeným použije obdobně ustanovení § 194 odst. 2 první věta obch. zák., která stanoví, že pokud člen představenstva akciové společnosti zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období, anebo státní orgán v případech stanovených zvláštním zákonem neudělil souhlas s výkonem funkce, musí příslušný orgán společnosti do tří měsíců zvolit nového člena představenstva.
Společenská smlouva navrhovatelky nespojuje s uplynutím funkčního období jednatelů žádné právní důsledky. Proto je potřeba zkoumat, jaké právní důsledky spojuje s uplynutím funkčního období statutárního orgánu obchodní zákoník zejména, zda lze z jeho ustanovení dovodit, že uplynutím funkčního období zaniká funkce konkrétního jednatele.
Ani obchodní zákoník nespojuje v odkazovaném ustanovení výslovně s uplynutím funkčního období zánik funkce členů představenstva. Z toho, že v citovaném ustanovení přiřazuje uplynutí funkčního období ke smrti člena představenstva a k jeho vzdání se funkce, tedy k právním skutečnostem, kterými nepochybně výkon funkce zaniká, lze dovodit, že i uplynutím funkčního období dochází k zániku funkce člena představenstva.
Dalším důvodem pro závěr, že uplynutím funkčního období zaniká funkce všech členů orgánu, jehož funkční období uplynulo, je to, že pokud by se s uplynutím funkčního období nespojoval takový důsledek, nemělo by jeho stanovení žádný smysl. To platí i v případě, že je funkční období stanoveno pro orgány tvořené jednou osobou.
Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že uplynutím funkčního období zaniká výkon funkce jednatelů společnosti s ručením omezeným. Ke stejnému závěru pak dospěl dovolací soud, pokud jde o účinky uplynutí funkčního období jednatelů před účinností zákona č. 142/1996 Sb. , neboť ani před touto novelou by nemělo určení funkčního období jednatelů ve společenské smlouvě žádný význam, pokud by se na ně nevázal zánik funkce jednatelů.
V projednávané věci byl, jak se uvádí shora, Ing. J. zvolen jednatelem dne 2.7.1993, jeho funkční období skončilo dnem 2.7.1995 a tímtéž dnem zanikla i jeho funkce. Na valné hromadě konané dne 12.7.1995 Ing. J. již jednatelem zvolen nebyl a jednateli byli zvoleni Ing. Ch., Ing. K.M. a Ing. D.M. Jejich funkční období tedy uplynulo dnem 12.7.1997.
Proto Nejvyšší soud zjišťoval, zda po tomto datu došlo k platné volbě jednatelů společnosti.
Z pozvánky na valnou hromadu, rozeslané společníkem, J.J.I., s odvoláním na ustanovení § 129 odst. 3 obch. zák., založené ve spisu, Nejvyšší soud zjistil, že uvedený společník svolal na 30.6.1997 valnou hromadu s tím, že pro případ, že valná hromada nebude usnášeníschopná ve smyslu ustanovení čl. VIII. odst. 1 písm. e) společenské smlouvy, svolává \"v návaznosti na shora citovaný článek společenské smlouvy další valnou hromadu F.M.I., s.r.o. na den 4.7.1997.\"
V čl. VIII. odst. 1 písm. e) společenské smlouvy společnosti se určuje, že \"valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomno nebo zastoupeno alespoň 70% základního jmění. Není-li tento předpoklad splněn, musí se do tří týdnů sejít další valná hromada, která je potom usnášeníschopná bez ohledu na výši přítomného nebo zastoupeného jmění. Na tento právní následek je při druhém pozvání nutno upozornit.
V notářském zápisu z valné hromady, konané dne 4.7.1997 se konstatuje, že valná hromada svolaná na den 30.6.1997 nebyla usnášeníschopná, proto se sešla valná hromada náhradní, která je schopná usnášení. Tato valná hromada rozhodovala hlasy jediného přítomného společníka, jehož podíl na obchodní společnosti, jak shora uvedeno, představuje 49% hlasů, též o volbě jednatelů společnosti. Nejvyšší soud však konstatuje, že \"náhradní valná hromada\" konaná dne 4.7.1997 nebyla platně svolána, neboť nebyla, jak určuje čl. VIII., odst. 1 písm. e) společenské smlouvy, svolána \"druhým pozváním\", ale jedinou pozvánkou; spolu s valnou hromadou řádnou. Kromě toho nebyli společníci v pozvánce řádně upozorněni na to, že náhradní valná hromada je usnášeníschopná \"bez ohledu na výši přítomného nebo zastoupeného jmění\", jak to požaduje společenská smlouva. Vzhledem k závažnosti důsledků neúčasti na valné hromadě a výslovnému požadavku společenské smlouvy nelze za takové upozornění považovat pouhý odkaz na příslušný článek společenské smlouvy obsažený v pozvánce. Náhradní valná hromada tedy nebyla řádně svolána a proto nemohla platně zvolit nové statutární orgány společnosti.
Uvedeného důsledku si zřejmě byli vědomi i svolavatelé, neboť na 30.10.1997 svolali další náhradní valnou hromadu. V notářském zápisu o jejím průběhu se konstatuje, že \"tato náhradní valná hromada byla svolána z toho důvodu, že není mezi společníky konsens o tom, že valná hromada, která proběhla dne 4.7.1997, byla svolána řádně.\"
Nejvyšší soud konstatuje, že valnou hromadu, konanou dne 30.10.1997, nelze považovat za náhradní valnou hromadu, neboť se nekonala, jak určuje společenská smlouva, do tří týdnů ode dne konání valné hromady, kterou nahrazuje. K její usnášeníschopnosti byla proto potřebná účast společníků s nejméně 70% hlasů. Vzhledem k tomu, že na této valné hromadě byl přítomen jediný společník, J.J.I., který nedisponuje potřebným 70% podílem na hlasovacích právech, nebyla valná hromada usnášeníschopná, a nemohla tedy platně přijmout usnesení o volbě orgánů společnosti. Jiná valná hromada se dle dokladů založených ve spisu do dne podání dovolání a jeho zpětvzetí již nekonala.
Z uvedeného vyplývá, že Ing. J., na základě jehož zmocnění vzal JUDr. J.B. zpět dovolání, nebyl v době, kdy toto zmocnění udělil, oprávněn je udělit, neboť nebyl jednatelem společnosti. Společnost však neměla jednatele ani dne 8.9.1997, kdy Ing. Ch. udělil plnou moc JUDr. I.O k podání dovolání.
Z uvedeného nelze než dovodit, že osoby, které podepsaly plnou moc advokáta k podání dovolání v projednávané věci, nebyly řádně ustaveny jednateli dovolatelky, a tedy ani nebyly oprávněny takovou plnou moc udělit. Jak shora dovodil dovolací soud, neexistuje v současné době osoba oprávněná udělit jménem dovolatelky plnou moc k podání dovolání. Při podání dovolání tedy nebyla splněna jedna ze základních podmínek řízení o dovolání, totiž zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 o.s.ř.). Tento nedostatek je obecně odstranitelným nedostatkem podmínky řízení a soud jej odstraňuje výzvou k předložení řádné plné moci.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
