9. 4. 2002
ID: 16375upozornění pro uživatele
Smlouva o sdružení (konsorcium)
Smlouva o sdružení (konsorcium), (§829 OZ) je sdružení bez právní subjektivity, založené za účelem dosažení sjednaného účelu. Povinností každého účastníka sdružení je vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným smlouvou a současně se zdržet jakékoli činnosti, jež by mohla dosažení tohoto účelu ztížit nebo znemožnit. Typickým rysem sdružení je rovněž povinnost jeho jednotlivých účastníků, poskytnout určité majetkové hodnoty (peníze nebo jiné věci), a to buď v době stanovené smlouvou, nebo bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.
Smlouva o sdružení (konsorcium), (§829 OZ) je sdružení bez právní subjektivity, založené za účelem dosažení sjednaného účelu. Povinností každého účastníka sdružení je vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným smlouvou a současně se zdržet jakékoli činnosti, jež by mohla dosažení tohoto účelu ztížit nebo znemožnit. Typickým rysem sdružení je rovněž povinnost jeho jednotlivých účastníků, poskytnout určité majetkové hodnoty (peníze nebo jiné věci), a to buď v době stanovené smlouvou, nebo bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Pokud nebyl pověřen některý z účastníků správou vložených věcí, je oprávněn s nimi nakládat ten účastník, který je poskytl. Je ovšem povinen je oddělit od ostatního svého majetku dohodnutým způsobem nebo způsobem, který sdělí ostatním účastníkům. Peníze nebo jiné věci určené podle druhu, jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků v poměru k jejich výši, a to od okamžiku sdělení o jejich oddělení od ostatního majetku účastníka nebo jejich předáním pověřenému účastníku. Věci jednotlivě určené jsou přitom v bezplatném užívání všech účastníků. Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků, přičemž podíly účastníků jsou stejné (pokud smlouva nestanoví jinak). Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně. Při rozhodování o společných věcech rozhodují účastníci jednomyslně, nebo (stanoví-li tak smlouva), většinou hlasů. Každému z účastníků náleží jeden hlas, přičemž velikost podílu nerozhoduje. Každému účastníkovi náleží právo přesvědčit se o hospodářském stavu sdružení. Toto právo mu nemůže být platně ve smlouvě odepřeno. K zániku členství ve sdružení může dojít na základě vystoupení či vyloučení účastníka nebo rozpuštěním sdružení. Vystoupit však účastník nemůže (s vyjímkou vážných důvodů) v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků sdružení. Vyloučit účastníka lze pouze jednomyslným usnesením ostatních účastníků sdružení (pokud smlouva nestanoví jinak). Při vystoupení a vyloučení ze sdružení má účastník nárok na vrácení vložené věci a na podíl z majetku podle stavu, jaký byl v den vystoupení nebo vyloučení. Podíl majetku se mu vyplatí v penězích. I po vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení platí, že se nezprošťuje odpovědnosti za závazky z činnosti sdružení, které vznikly do dne vystoupení nebo vyloučení. Dojede-li k rozpuštění sdružení, mají účastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k účelu sdružení. Účastníci se vypořádají mezi sebou o majetek získaný výkonem společné činnosti sdružení způsobem stanoveným ve smlouvě. V případě, že smlouva v této otázce mlčí, dojde k vypořádání rovným dílem.© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
