Pod zákonem požadovanou úroveň 0,3 procenta celkových výdajů klesla po zásazích poslanců při třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Rezerva, která slouží na pokrytí nepředvídatelných výdajů, způsobených například živelnými pohromami, nyní představuje 1,47 miliardy korun, neboli 0,21 procenta celkových výdajů. Vyplývá to ze seznamu schválených pozměňovacích návrhů. ČTK má tento seznam k dispozici. Vládní návrh státního rozpočtu počítal s rezervou 2,057 miliardy korun, což odpovídá 0,3 procenta celkových rozpočtových výdajů. Nová rozpočtová pravidla, podle nichž musí vládní rezerva dosáhnout uvedené výše, začínají platit od 1. ledna příštího roku. Vláda se tak v případě krizového stavu může dostat do finanční tísně, varují odborníci. "Je to tristní situace," uvedl Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt s tím, že by měla být po Novém roce napravena novelizací. Přírodní katastrofu, která je jednou za deset let, je možné řešit netradičním způsobem, jako je vydání povodňových dluhopisů. "Ale může nastat mnoho jiných a více pravděpodobných důvodů, proč bude vládní rozpočtová rezerva potřeba," řekl Sobíšek. Nechat celou věc v tomto stavu by tak bylo rizikem, nehledě na právní nesoulad. "V případě přírodních katastrof, jichž jsme v poslední době svědky poměrně často, mohou chybět rychle dostupné prostředky, což může snížit akceschopnost vlády," dodal David Marek z Patria Finance. Snížení těchto rezerv rovněž podle něj opticky snižuje plánovaný schodek rozpočtu. Kapitola vládní rozpočtové rezervy patří tradičně při třetích čteních rozpočtu, kdy poslanci jednají o přesunech peněz mezi jednotlivými kapitolami, k nejčastěji využívaným. Právě nová rozpočtová pravidla měla zabránit situaci, kdy se vláda může nedostatkem peněz v rozpočtové rezervě dostat do finanční tísně. Podobná situace nastala v roce 1997, kdy část země postihly katastrofální záplavy a vláda neměla dostatek volných finančních prostředků. Situaci sněmovna řešila vyhlášením stavu legislativní nouze, ve kterém projednala novelu zákona o čerpání financí z privatizačního účtu a vydáním povodňových dluhopisů. pmr nol (pokr.) Schválený rozpočet na příští rok počítá s příjmy 636,2 miliardy korun, výdaji 685,18 miliardy korun a schodkem 48,98 miliardy korun. Zákon, proti kterému hlasovali poslanci menších opozičních stran, musí ještě podepsat prezident republiky. Změnami, schválenými oproti původnímu vládnímu návrhu ve třetím čtení, získalo nejvíce dodatečných peněz, 421,25 miliónu korun, ministerstvo školství, dále 416,25 miliónu korun ministerstvo kultury a 108,8 miliónu korun ministerstvo dopravy a spojů. Naopak 301 miliónů korun poslanci ubrali z rozpočtu ministerstva zdravotnictví a 162 miliónů korun z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. Přehled největších přesunů peněz schválených mezi rozpočtovými kapitolami ve třetím čtení ----------------------------------------------------------------- Kapitola Vládní návrh Změny ve třetím čtení (v miliardách Kč) (v miliónech Kč) ----------------------------------------------------------------- Min. školství 80,037 421,25 Min. kultury 4,741 416,25 Min. dopravy a spojů 3,487 108,8 Min. pro místní rozvoj 6,333 104,9 Min. vnitra 35,633 71,6 Min. zdravotnictví 5,184 -301,5 Min. práce a soc. věcí 228,551 -162,1 -----------------------------------------------------------------

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz