Z pohledu zefektivnění vynakládání veřejných prostředků a možnosti kontroly je nutné považovat za podstatnou změnu, kterou novela přináší, snížení finančních limitů veřejných zakázek malého rozsahu, resp. podlimitních veřejných zakázek. Od 1.4.2012 jsou za zakázky malého rozsahu, které není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách, považovány veřejné zakázky na služby a dodávky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 mil. Kč a veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne 3 mil. Kč. Novela nicméně již počítá i s další úpravou finančního limitu pro veřejné zakázky na stavební práce, když od 1.1.2014 bude jednotný finanční limit pro zakázky malého rozsahu 1 mil. Kč bez ohledu na předmět plnění.

Novelou zavedené snížení finančních limitů tedy rozšiřuje od 1.4.2012 povinnost zadavatelů postupovat podle zákona o veřejných zakázkách rovněž při zadávání veřejných zakázek na služby a dodávky s předpokládanou hodnotou od 1 do 2 mil. Kč a při zadávání veřejných zakázek na stavební práce s předpokládanou hodnotou od 3 do 6 mil. Kč. Zároveň zákonodárce tímto krokem umožňuje dodavatelům bránit se proti postupu zadavatele v zadávacích řízeních na tyto veřejné zakázky námitkami dle § 110 a násl. zákona o veřejných zakázkách.

Co se týče zamýšleného posílení kontroly vynakládání veřejných prostředků, je nutné uvést, že již před snížením finančních limitů zde existovala možnost přezkumu postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vzhledem k absenci jednoznačné legislativy bylo sice dříve sporné, zda existuje oprávnění Úřadu přezkoumávat postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Soudní praxe se nicméně ustálila na názoru, že toto oprávnění je dáno Úřadu i u tzv. zakázek malého rozsahu. Úřad měl tedy kontrolní pravomoci k těmto tzv. zakázkám malého rozsahu a byl oprávněn přezkoumat postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek s předpokládanými hodnotami pod dosavadní limity, a to z pohledu dodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.[1] Ačkoliv tedy dodavatelé neměli před nabytím účinnosti novely možnost bránit se postupu zadavatele u zakázky, jejíž předpokládaná hodnota byla např. 1,2 mil. Kč, námitkami, jako je tomu u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkumu postupu zadavatele měli.

Pokud jde o zvýšení transparentnosti, jistě platí, že zásadní změnou, kterou snížení finančních limitů veřejných zakázek malého rozsahu přináší, je povinnost uveřejňování informací o veřejných zakázkách v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Tímto postupem je tak zajištěna široká informovanost o zadávaných veřejných zakázkách. Ani tato změna není nicméně zcela revoluční. Naopak, velká část zadavatelů již před novelou zadává veřejné zakázky malého rozsahu tak, že je tento postup možné považovat za dostatečně transparentní (elektronická tržiště, uveřejňování výběrových řízení na webové stránce, která je současně profilem zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách apod.). Uveřejnění v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách tedy informovanost dodavatelů v takových případech dramaticky nezvyšuje. Naopak o podstatné zvýšení transparentnosti půjde u těch zadavatelů, kteří výzvy k podávání nabídek dosud nezveřejňovali.

Vladislav Jirka, Ph.D.,
advokát

Mgr. Ján Gajdoš, LL.M.,
advokát
 

MSB Legal, v.o.s.

Radlická 28/663
150 00  Praha 5

Tel.: +420 251 566 005
Fax: +420 251 566 006
e-mail: praha@msblegal.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Takto např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 2 Afs 132/2009 ze dne 26.1.2011.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz