Tímto zvláštním právním předpisem je buď zákon č. 1/1992 Sb. , o mzdě nebo zák. č. 143/1992 Sb. , o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, popř. další obecně závazné právní předpisy, upravující některé pracovní profese. Ve smyslu zákona o mzdě pak musí být mzda sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší.

Mzda se sjednává především v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě (např. v tzv. manažerské smlouvě)  nebo v kolektivní smlouvě.  Mzda  přísluší nejméně ve výši  a za podmínek stanovených zákonem o mzdě a zákoníkem práce, popř. ve smyslu dalších obecně závazných právních předpisů. Mzda nesmí  být nižší než minimální mzda.

Výše mzdy může být  změněna pouze dohodou zaměstnavatele a zaměstnance, jenž změní obsah dosavadního smluvního ujednání mezi těmito subjekty, nikoliv jen jednostranným úkonem ze strany zaměstnavatele. Výjimku z tohoto obecného pravidla tvoří tzv. srážky ze mzdy taxativně uvedené v §  121 zákoníku práce. Všechny ostatní srážky ze mzdy lze provést jen opět na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Výše mzdy může být nicméně upravena v pracovní smlouvě případně tak, že bude specifikováno, co je základní složka mzdy a za jakých podmínek má zaměstnanec právo na případná další plnění.