Za řízení před soudy České republiky se za podmínek dle zákona o soudních poplatcích (zákon č. 549/1991 Sb. ) vybírají soudní poplatky. Není-li proto osoba podávající žalobu o zaplacení dlužné částky (tzv. žalobce) od soudního poplatku osvobozena, vzniká jí podáním žaloby k soudu povinnost soudní poplatek zaplatit. 

K zodpovězení tohoto dotazu je důležité si ujasnit, čeho se žalobce v žalobě domáhá, tj. co z hlediska zákona o soudních poplatcích tvoří tzv. předmět soudního řízení. Zjednodušeně řečeno pokud mi dlužník dluží 10.000,- Kč a já proti němu podám k soudu žalobu o zaplacení této částky, bude předmětem řízení právě částka 10.000,- Kč.

Nyní je možné přikročit k samotnému výkladu zákona o soudních poplatcích.

Jak plyne z ustanovení § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, soudní poplatek se z hodnoty úroku z prodlení platí pouze v případě, tvoří-li úrok z prodlení samostatný předmět soudního řízení (tzn. je-li právo na zaplacení úroku z prodlení uplatněno samostatnou žalobou).

Z předchozího odstavce proto plyne následující závěr – pokud se bude tazatel v žalobě domáhat zaplacení jak samotné dlužné částky, tak i úroku z prodlení z ní plynoucího, netvoří úrok z prodlení samostatný předmět řízení. Výše soudního poplatku se proto stanoví pouze z hodnoty dlužné jistiny pohledávky. K hodnotě úroku z prodlení se pro účely stanovení soudního poplatku nebude přihlížet a soudní poplatek se proto z úroku z prodlení neplatí.

Situace by se ale změnila ve chvíli, pokud by se tazatel v žalobě domáhal pouze zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (tzn. nepožadoval by zaplacení samotné dlužné jistiny pohledávky). V takovém případě by byl úrok z prodlení samostatným předmětem řízení a jeho hodnota by přímo ovlivňovala výpočet výše soudního poplatku. Soudní poplatek by se tak platil z úroku z prodlení.