Poslanecká sněmovna

11.9.2007

Podle ministerstva financí hrozí při výrobě biopaliv daňové úniky
Při nakládání s biopalivy existují za současného stavu legislativy rizika daňových úniků. Aby jim bylo možné předejít, nebo je omezit, bude nutné změnit několik zákonů a vyhlášek. Vyplývá to z analýzy ministerstva financí. Materiál si od ministerstva vyžádal kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, když projednával novelu zákona o ochraně ovzduší, která přimíchávání biopaliv řeší. Metylester řepkového oleje, tzv. MEŘO, se do nafty přidává povinně od 1. září. Přimíchávání biolihu do benzinu má začít od ledna nového roku.
MF například poukazuje na to, že se při výrobě lihu nepoužívají automatická měření teploty a množství lihu. Pokud provozovatel odečítá teplotu z teploměru a zapisuje ji do ručně vedené evidence, může ji úmyslně zkreslovat a tak snižovat základ daně.
Dalším rizikem je denaturace kvasného lihu pomocí benzinu. Pokud by výrobce přidal víc benzinu, než požaduje vyhláška, zůstalo by mu víc nedenaturovaného lihu. Zároveň by tím poškodil výrobce benzinu, který by prodal palivo s nižším podílem biolihu.
Materiál MF také upozorňuje, že existuje riziko fiktivního přimíchávání biosložek, zejména lihu, který by pak výrobce mohl použít k jinému účelu.
Ministerstvo navrhuje k nápravě řadu opatření. Chce například zavést do zákona povinnost uvádět na daňovém dokladu údaje o množství a druhu přidané biosložky. Navrhuje zpřísnit kontrolu vývozu lihu do ostatních členských zemí EU, protože není zaručeno, že líh deklarovaný na vývoz skutečně skončí v zahraničí.
Sněmovní kontrolní výbor při projednávání novely zákona v dubnu konstatoval, že riziko daňových úniků na spotřební dani existuje. Podle předsedy kontrolního výboru Vladimíra Koníčka (KSČM) se ukazuje, že přimíchávání biopaliv nebylo dobře legislativně připraveno. "Na doprovodných vyhláškách se pracuje ještě nyní," řekl předseda novinářům. Existenci rizik, o nichž zpráva hovoří, potvrdil. "Za současného stavu materiál MF přiznává možné daňové úniky," dodal.
Také ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se při schvalování ve sněmovně postavil proti dřívějšímu termínu přimíchávání MEŘO do nafty. Původní vládní návrh počítal s přimícháváním až od ledna. Kalousek mimo jiné varoval, že ministerstvo nebude připraveno na správu příslušných poplatků, a novelu proto nepodpořil.

Podle Zprávy má ČR mezery v dodržování práv dětí, seniorů a postižených
Česká republika má mezery v dodržování práv dětí, seniorů a postižených. Vyplývá to ze Zprávy o stavu lidských práv v ČR za loňský rok, kterou členům parlamentního petičního výboru představila ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Jako přínos naopak zpráva hodnotí opatření proti domácímu násilí, zavedení registrovaného partnerství a změny v sociálních službách.
Za málo kritickou označila letošní zprávu sociálně demokratická poslankyně Hana Orgoníková. Za ošizené považuje kapitoly věnující se soudnictví nebo sociálně vyloučeným lokalitám. Dopracovat by se podle ní měla i část týkající se seniorů, uprchlíků a dětí. "Zpráva obsahuje sto stran a je dvakrát silnější než loňská," oponovala kritice Stehlíková. Jednotlivé oblasti prý rozebírají specializované zprávy, například menšinám se věnuje Zpráva o stavu romských komunit.
Změnit se podle Stehlíkové musí ochrana týraných a zneužívaných dětí a praxe rozvodových pří o děti. "Situace není uspokojivá, Česku chybí sociální pracovnice a kompetence v ochraně dětí jsou roztříštěné mezi několik rezortů," uvedla. Zpráva o stavu lidských práv doporučuje, aby byli soudci a sociální pracovníci pravidelně proškolováni v problematice domácího násilí, a aby při rozvodových řízeních soud více dbal na názor dítěte.
Ministryně Stehlíková petičnímu výboru představila také Zprávu o situaci národnostních menšin za loňský rok, kterou má ještě projednat sněmovní podvýbor pro národnostní menšiny. Obě zprávy jsou k dispozici na webových stránkách vlády a brzy mají podle Stehlíkové vyjít v podobě brožury.

12.9.2007

Viceprezident NKÚ Dušan Tešnar rezignoval na funkci
Viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Dušan Tešnar rezignoval z osobních důvodů na funkci. Na jednání kontrolního výboru Poslanecké sněmovny to řekl prezident NKÚ František Dohnal. "Ty důvody, které pana viceprezidenta k rezignaci vedly, mi vysvětloval. Jsou spíše rodinné a osobní," řekl Dohnal. Nového viceprezidenta musí podle zákona vybrat Poslanecká sněmovna a jmenuje ho prezident republiky.
"On sám mne ujišťoval, že nešlo o žádný politický ani o žádný jiný tlak," dodal s tím, že viceprezident se k tomuto kroku chystal již delší dobu. Nyní jednašedesátiletý bývalý poslanec ČSSD se stal viceprezidentem úřadu v lednu 2003, kdy jej jmenoval tehdejší prezident republiky Václav Havel. Od června 2003, kdy zemřel bývalý prezident NKÚ Lubomír Voleník, úřad dočasně vedl až do listopadu 2005, kdy v čele úřadu stanul Dohnal.
Podle webových stránek NKÚ vystudoval Tešnar strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně. Pracoval například jako programátor číslicových strojů a v letech 1990 až 1996 působil jako zástupce starosty obvodu Ostrava-Jih.
Dohnal také informoval poslance, že jeho případné zastupování zákon řeší i pro případ, že funkce viceprezidenta obsazena není. "Chod úřadu není nijak ovlivněn," podotkl.
Kontrolní výbor by se měl v budoucnu zabývat také tím, zda je nutné funkci viceprezidenta NKÚ zachovat. Člen kontrolního výboru Libor Ježek (ODS) upozornil na to, že v Evropě existují dva modely, kdy kontrolní úřad řídí buď nejvyšší úředník, nebo kolegium, zatímco český NKÚ má obojí. Podle něj se to nejeví jako šťastné řešení a úřad by si zasloužil diskusi o restrukturalizaci, aby se přiblížil některému z modelů obvyklých v Evropě.
Podle Dohnala není tato funkce v kontrolních institucích obvyklá a její případné zrušení by si vyžádalo změnu zákona. Dohnal dodal, že to chápe jako legitimní politickou diskusi ve sněmovně. "Já k tomu můžu přispět jenom v diskusi tím, že je (poslance) seznámím s praktickým uspořádáním, ale jinak to chápu jako legitimní polickou diskusi ve sněmovně a nemůžu předjímat její výsledek," řekl novinářům.
Ježek se obává, že výběr nového viceprezidenta bude trvat možná stejně dlouho, jako trval výběr prezidenta NKÚ. "Při současném rozložení politických sil to bude stejná anabáze nedůstojná tohoto úřadu," dodal na závěr.

Podle Parkanové bude v armádě omezen především počet civilistů
Propouštění na ministerstvu obrany by se mělo týkat především občanských zaměstnanců, nikoli vojáků. Ministryně Vlasta Parkanová to řekla členům sněmovního branného výboru, kde spolu s náčelníkem generálního štábu Vlastimilem Pickem představovala plánovanou transformaci armády. Reformu předloží Parkanová vládě do konce září.
Změny, které souvisejí se snižujícím se rozpočtem vojska, by se měly týkat pozemních a vzdušných sil i velení armády.
Početní stavy zaměstnanců resortu by měl ještě prověřit audit, který ministerstvo připravuje. Podle dřívějších informací chce ministerstvo v letech 2008 až 2010 v rámci transformace armády každý rok snížit počet zaměstnanců až o 1200.
Podle Picka by armáda v roce 2018, kdy se plánuje ukončení hlavní části transformace, měla mít asi 26.000 vojáků a 8800 občanských zaměstnanců. V armádě podle loňských údajů působí asi 25.000 profesionálních vojáků a 20.000 občanských zaměstnanců.
Parkanová doplnila, že změny by se mohly dotknout také dalších organizací, které pod ministerstvo patří. Jsou to například vojenské ubytovací a stavební správy nebo armádní sportovní oddíl Dukla. "Já si myslím, že s přechodem armády na profesionální a s přechodem vůbec na to, že sport je komercionalizován, tak je Dukla už trochu svým způsobem přežitek," uvedla ministryně. Podle Parkanové se sportovci hájící barvy Dukly v současnosti ani příliš často k armádě nehlásí.
Picek řekl, že armáda chce v rámci transformace zvýšit procento jednotek, které mohou působit v zahraničních misích. Vojáci tak mimo jiné reagují na doporučení NATO.
Změny by se měly týkat i vojenských záchranných praporů. Generál uvedl, že schopnost armády pomáhat při řešení krizových situací by jejich transformací neměla být ohrožena. Podle Picka totiž může vláda při řešení například živelních pohrom nasadit i jednotky, které nejsou součástí integrovaného záchranného systému. "Vláda má právo použít na odstraňovaní následků (živelních pohrom) či dalších věcí kterýkoli jiný útvar armády," uvedl Picek.
Ministerstvo obrany chce z šesti záchranných praporů zachovat v nynější podobě jen dva. Zůstat by měly v Rakovníku a Olomouci. Prapor v Kutné Hoře by měl být zrušen, ostatní tři by měly dostat jinou funkci. Současných šest záchranných praporů stojí armádu ročně údajně asi miliardu korun.

13.9.2007

Langer poukázal na nejzávažnější problémy vnitřní bezpečnosti České republiky
Mezi nejzávažnější problémy vnitřní bezpečnosti České republiky, na které se chce v budoucnu zaměřit, před poslanci sněmovního bezpečnostního výboru ministr Ivana Langer označil korupci, krádeže aut a trestnou činnost policistů. Vyplynulo to ze zprávy o situaci ve veřejném pořádku a vnitřní bezpečnosti za rok 2006, kterou vzal výbor na vědomí.
Langer dále zdůraznil, že dalšími vážnými riziky jsou například organizovaný zločin a jeho prorůstání do státní správy nebo obecná kriminalita.
V souvislosti s krádežemi aut se někteří poslanci pozastavili nad informacemi, že část elitního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) by se měla zabývat právě touto problematikou. Langer ale oponoval tvrzením že zloději aut a starožitností patří k nejlépe organizovaným skupinám zločinců.
Komunistický poslanec Zdeněk Maršíček se zajímal o podíl cizinců na trestné činnosti spáchané v České republice loňském roce. Podle ministra Langra spáchali cizinci asi šest procent z celkové počtu více než 336.000 trestných činů. Policie stíhala kolem 3000 Slováků, 1400 Ukrajinců a asi 700 Vietnamců.
Zprávu o vnitřní bezpečnosti předkládají ministři vnitra poslancům pravidelně od roku 1993. V posledních letech má kromě obecné části také dvě speciální, které se věnují organizovanému zločinu a bezpečnostní situaci ve střední Evropě.

Bezpečnostní výbor schválil vládní návrh azylového zákona
Bezpečnostní sněmovní výbor schválil základní body vládní novely cizineckého a azylového zákona, o kterém bude na podzim jednat Poslanecká sněmovna. Podle ministra vnitra Ivana Langra, který návrh před poslanci téměř tři hodiny obhajoval, jde o normu, která bude chránit české občany a zároveň zaručovat bezpečnost českým partnerův v schengenském prostoru, do kterého má republika vstoupit od začátku nového roku.
Nejspornějším bodem zákona je ustanovení, podle kterého může cizinec, který se ožení nebo provdá za českého občana, čekat na povolení k trvalému pobytu až dva roky. Dosud získal právo žít trvale v Česku téměř okamžitě.
Jedním z hlavních důvodů ke změně zákona je podle Langra především časté zneužívání tohoto postupu, kdy se povolení získává za peníze. Podle ředitele odboru azylové a migrační politiky Tomáše Haišmana v poslední době prudce roste počet případů, kdy si cizinci berou Češky, nebo se prohlašují za otce českých dětí jen kvůli získání trvalého pobytu. Mezi lety 2005 a 2006 prý jejich počet vzrostl o 80 procent. Ve většině případů jde o muže z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu nebo Nigérie.
Ministr se ohradil proti kritikům chystané úpravy. Naznačil, že autoři některých pozměňovacích návrhů jsou ve střetu zájmů, jelikož jsou zároveň žadateli o státní dotace na práci s cizinci.
Na námitky zástupců občanských sdružení, kterým se tento bod zdá až příliš přísný, ministerstvo uvádí, že směrnice EU dovolují stanovit lhůtu mezi "vstupem do české rodiny" a získáním povolení až na pět let. Řada zemí EU je tak prý ještě přísnější, než je návrh zákona.
Podle ministerstva se z ochrany hranic stává ústřední téma vnitřní bezpečnosti všech států EU. Pro Česko je aktuální jednak tím, že se ČR mění z tranzitní země na cílovou a také blížícím se vstupem země do schengenského prostoru.
Návrh také například zpřísňuje zacházení s cizinci, kteří projeví zájem o mezinárodní ochranu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a upravuje pravidla pro umisťování cizinců v azylových zařízeních.

Senát

12.9.2007

Senátní výbory podpořily zákon o stabilizaci rozpočtů beze změn
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů je v Senátu na nejlepší cestě ke schválení. Výbor pro veřejnou správu i výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, které se předlohou zabývaly, doporučily její schválení beze změn. Horní komora má zákon, který mění daňový systém, zavádí poplatky ve zdravotnictví a škrtá v některých sociálních dávkách, schvalovat ve středu tento týden.
Senátorka ODS Daniela Filipiová novinářům řekla, že na adresu zákona ve zdravotnickém výboru zaznívaly spíše obecnější připomínky, "jako že ten zákon jaksi ožebračí sociálně slabé". Senátorka ale pravdivost těchto výhrad na základě prostudování zákona popřela. "V podstatě můžu ručit za to, že k žádnému ožebračení tam skutečně nedojde," uvedla.
Zákon kritizují zejména senátoři za opoziční ČSSD. Rozsáhlý soubor novel podle nich zbrzdí přechod od koruny k euru a na daňové změny doplatí důchodci a ženy na mateřské dovolené. Výhrady mají i senátoři - nestraníci, kterým vadí, že do souboru novel byla doplněna změna zákona o kategorizaci léčiv bez standardního projednání.
Vládní koalice, která má v Senátu většinu, naopak reformu hájí jako první krok, který má pomoci zastavit zadlužování státu. Zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy má přinést lidem vyšší příjmy. Více však zaplatí například kvůli zvýšení DPH či na nových poplatcích u lékaře. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) již dříve popřel námitky ČSSD, že reforma poškodí důchodce, kterým nebude zvýšení cen kompenzováno snížením daní; důchody se ale mají valorizovat.
Normu bude ve čtvrtek projednávat výbor pro hospodářství zemědělství a dopravu jako výbor garanční, vyhradil si na to prakticky celý den.

13.9.2007

Kandidátů do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů je již deset
Kandidátů na členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů je k dnešnímu dni už deset. Nejnovějšími adepty jsou ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, někdejší předseda Rady České televize Vladislav Kučík a knihkupec a nakladatel Šimon Ryšavý, jehož navrhly Československá obec legionářská a Český svaz bojovníků za svobodu z Brněnska. Novinářům to řekl předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS).
Právě horní komora bude sedmičlennou radu ústavu, který se má věnovat období komunismu a nacistické okupace, z doručených nominací vybírat. Podle Pavlaty je velmi pravděpodobné, že kandidáty bude možné navrhovat až do konce října vzhledem k tomu, že Senát zatím čeká na nominace ze sněmovny.
Předseda sněmovní volební komise Petr Tluchoř (ODS) novinářům řekl, že zatím žádné návrhy od poslaneckých klubů neobdržel. Kluby měly původně nabídnout kandidáty do tohoto pátku, lhůta ale byla podle Tluchoře prodloužena do 5. října. Sněmovna by tak měla své adepty vybrat na říjnové schůzi, Senát by členy rady volil na listopadovém zasedání.
Šéf Ústavu pro soudobé dějiny Tůma patří mezi ty kandidáty, kteří na vznik nové instituce pro zkoumání minulosti pohlíželi kriticky. Představu, že její zřízení pomůže k vyrovnání s minulostí, označil za směšnou. Vadil mu také politický dohled nad výběrem členů rady, která bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele.
Spisovatel Kučík byl nominován Nadačním fondem Ceny Jana Zajíce, jehož je čestným ředitelem. Týž fond ho letos nominoval opět do Rady České televize. Kučík také neúspěšně kandidoval na funkce ředitele Národního divadla či veřejného ochránce práv. Český svaz bojovníků za svobodu poslal Senátu už druhou nominaci, v srpnu navrhl zvolit do rady bývalou poslankyni za KSČM Jitku Gruntovou, která se také netajila kritikou ústavu.
Kandidáty do rady mohou navrhnout sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochranou lidských práv. Z návrhů těchto uskupení Senát vybere čtyři členy rady, další dva z kandidátů sněmovny a jednoho z prezidentských nominací. Václav Klaus už navrhl do rady zvolit předsedkyni Konfederace politických vězňůpře Naděždu Kavalírovou.

Zákonu o stabilizaci rozpočtů hrozí ústavní stížnost i ze Senátu
Kvůli zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů podají ústavní stížnost nejen zákonodárci ČSSD, ale možná i někteří senátoři z řad nestraníků. O jejím vypracování uvažuje předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. V hospodářském výboru totiž neuspěla se snahou odstranit z předlohy novely o kategorizaci léčiv a o účetnictví. Podle senátorky se jedná o takzvané přílepky, proti nimž úspěšně bojovala u Ústavního soudu v případě zákona o bankách. Výbor ale doporučil zákon schválit beze změn.
Paukrtová novinářům řekla, že novela, která řeší kategorizaci léků, byla k zákonu připojena pozměňovacím návrhem a nebyla tedy podrobena standardní věcné debatě. U zákona řešícího lékovou politiku, která ročně stojí v České republice 60 miliard korun, je to zapotřebí, míní senátorka. Podotkla, že novela byla původně předložena do vlády jako samostatná předloha.
Z podobných důvodů Paukrtová navrhovala ze zákona odstranit novelu zákona o účetnictví. Podle novely by nově nemuseli vést podvojné účetnictví podnikatelé, kteří nefigurují v obchodním rejstříku a jejichž roční obrat nepřesáhl 25 milionů korun. Nyní je tento limit o deset milionů korun nižší.
K ústavní stížnosti, kterou chystají sociální demokraté, se senátorka připojit nehodlá, bude zvažovat vlastní. Na rozdíl od nich si totiž nemyslí, že by v rozporu s ústavou byly platby u lékaře. Souhlasí ale s tím, že vybírání třicetikorunového poplatku za každou návštěvu bude lékaře velmi zatěžovat. "Ve vyspělejších zemích je to řešeno tak, že jednou za rok dostanete účet a zaplatíte všechny návštěvy u lékaře," uvedla.
Samostatné projednání by si podle Paukrtové zasloužilo i plánované zavedení ekologických daní. Senátorka nepokládá za rozumné kombinovat snahu o stabilizaci veřejných rozpočtů se snižováním daní. Podobný názor má i předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS), který by byl pro razantnější zásah do snížení výdajové části státního rozpočtu a daně řešil až poté. Podobu zákona ale pokládá za koaliční kompromis a podpořil ji. Za pozitivní označil například to, že zákon přesouvá podporu mladých rodin s dětmi z oblasti dávek do daňových odpočtů.
Zákon dále zavádí jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy, což má přinést lidem vyšší příjmy. Více však zaplatí například kvůli zvýšení DPH nebo zavedení ekologických daní. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) již dříve popřel námitky ČSSD, že reforma poškodí důchodce, kterým nebude zvýšení cen kompenzováno snížením daní; důchody se mají valorizovat. Senát bude reformní zákon schvalovat ve středu.

Zdroj:ČTK