Proti byli zelení a komunisté. Ministr financí Vlastimil Tlustý se hlasování zdržel. Stejný postoj zaujal i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) a poslanci ODS Jaroslav Plachý, Eva Dundáčková a Miroslava Němcová.

Poslanecká sněmovna

12.11.2006

Otakar Motejl zvolen veřejným ochráncem práv
Veřejným ochráncem práv bude i dalších šest let Otakar Motejl. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, která v tajných volbách schválila jeho nominaci. Otakar Motejl získal v tajných volbách 99 hlasů ze 188 poslanců. Znovuzvolení navrhl Senát, kandidáti prezidenta Václava Klause neuspěli. Prezident republiky nominoval bývalého rektora ČVUT Jiřího Witzanyho a předsedu Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun Johna Boka, horní komora pak senátorku Jitku Seitlovou (za hnutí Nezávislí). John Bok získal 35 hlasů, Witzany devět a Seitlová pouze šest hlasů.
Ombudsman má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, není však oprávněn úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či sněmovnu, případně může kauzu zveřejnit. Někdejší předseda Nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Otakar Motejl se funkce na další období v čele úřadu ombudsmana ujme složením slibu do rukou předsedy sněmovny. Nynější mandát Otakara Motejla, který se stal v roce 2000 vůbec prvním českým ombudsmanem, skončí v pondělí 18. prosince.
Motejl při nominaci v Senátu uvedl, že není příznivcem opakovaných funkčních období. Institut ombudsmana se podle něj ale stále ještě vyvíjí a potřebuje určitou kontinuitu. V dalším období se chce podílet mimo jiné na tom, jak úřady budou aplikovat nový správní řád a stavební zákon. Volbu zástupce ombudsmana poslanci odložili na konec ledna příštího roku. Nynější zástupkyni ombudsmana Anně Šabatové totiž končí její funkční období až 31. ledna, neboť před šesti lety byla do úřadu zvolena později než Motejl. Anna Šabatová na svou funkci už znovu nekandidovala. Jejího nástupce bude sněmovna vybírat mezi Seitlovou, poradcem pro otevřenost veřejné správy a někdejším poslancem ODA Oldřichem Kužílkem a předsedou Rady vlády pro lidská práva a bývalým poslancem ODS Janem Litomiským. Na nominaci Jana Litomiského se Senát a prezident shodli, proto má tento kandidát velkou šanci na úspěch.

Zvolení předsedů kontrolních komisí
Poslanecká sněmovna zvolila předsedy svých kontrolních komisí, které sledují práci Bezpečnostní informační služby (BIS), Vojenského zpravodajství a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Svého předsedu má po dnešku také komise pro sledování procesu zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Předsedy komisí jsou Jeroným Tejc (ČSSD), Pavel Severa (KDU-ČSL), Jan Klas (ODS) a Tomáš Kladívko (ODS).
Členy kontrolní komise BIS jsou Zdeněk Boháč, Zdeněk Mach a Juraj Raninec (všichni ODS), Jan Hamáček (ČSSD), Kateřina Jacques (SZ), Zdeněk Maršíček (KSČM) a Jeroným Tejc (ČSSD). V komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství zasedají Michael Hrbata, Tomáš Kladívko a Jan Vidím (všichni ODS), Pavol Kubuš, Antonín Seďa a Miroslav Svoboda z ČSSD a lidovec Pavel Severa. Národní bezpečnostní úřad kontrolují Radim Fiala, Tomáš Kladívko a Jan Klas (všichni ODS), Vladimír Koníček (KSČM), Pavel Severa (KDU-ČSL) a Miloslav Soušek a Karel Šplíchal z ČSSD. V komisi pro sledování svazků StB jsou Jan Klas (ODS), Jiří Krátký (ČSSD), Milan Šimonovský (KDU-ČSL) a Pavel Vanoušek (ČSSD). Řízení práce komise či delegace je mezi poslanci spojeno s určitou prestiží. Z titulu předsedy tohoto orgánu mohou například požadovat informace od různých státních orgánů.

Sněmovna schválila zákon o vydání dluhopisů za 133 miliard korun
Poslanecká sněmovna hladce schválila předlohu, která státu umožní vydat dluhopisy za téměř 133 miliard korun. Penězi chce kabinet uhradit jistiny státního dluhu, které bude muset Česká republika zaplatit v letech 2007 a 2008. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Účelem zákona je podle kabinetu získat povolení k úhradě splatných jistin státního dluhu z výnosu nových emisí. Kabinet plánuje, že dluhopisy za 133 miliard vydá celkem ve čtyřech emisích. V roce 2007 bude splacena jistina státního dluhopisu vydaného ve výši 20 miliard korun a jistina státního dluhopisu vydaného v objemu 23 miliard korun. V roce 2008 bude splacena jistina státního dluhopisu v objemu 41 miliard korun a jistina státního dluhopisu vydaného v objemu 49 miliard korun. Navrhovaná splatnost nových dluhopisů je 55 let. Dolní parlamentní komora dnes hladce schválila také předlohu, podle které by měl schodek státního rozpočtu vzrůst o devět miliard korun. Peníze potřebuje vláda kvůli tomu, že ve druhé polovině prosince budou chybět v rozpočtu peníze na výplaty důchodů. Schodek rozpočtu tak z původních 74 miliard naroste na téměř 84 miliard korun. Novelu zákona o rozpočtu musí ještě podepsat prezident republiky.

Nemocenskou bude stát vyplácet pravděpodobně ještě v příštím roce
Nemocenskou bude lidem vyplácet stát místo firem pravděpodobně ještě v příštím roce. Nový systém, podle něhož by po první dva týdny nemoci vyplácely pracovníkům náhradu mzdy jejich zaměstnavatelé, by se měl spustit až v roce 2008. Roční odklad, na němž se dohodly ODS a ČSSD, přináší senátní verze novely zákona. Sněmovna ji dnes schválila hlasy 141 ze 166 poslanců. Novelu dostane ještě k podpisu prezident Václav Klaus.
Odklad podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) umožní financovat od ledna nový zákon o sociálních službách, neboť z přebytku nemocenského pojištění bude možné přesunout chybějící tři miliardy korun na dotace rozdělované prostřednictvím krajů. Díky ročnímu odložení by podle Petra Nečase příjmy z nemocenského pojištění dosáhly v příštím roce 42,6 miliardy korun a výdaje zhruba 35 až 36 miliard korun, což by znamenalo přebytek ve výši zhruba sedmi miliard korun. Odklad podle ministra také umožní zaměstnavatelům i orgánům nemocenského pojištění lépe se připravit na nový systém.
Kdyby novela nebyla do konce roku přijata, firmy by od ledna vyplácely nemocenskou svým pracovníkům po první dva týdny jejich choroby. Za to by jim klesly odvody státu, který by tak ale přišel v příštím roce o 4,1 miliardy korun, uvedl Nečas. Sněmovna proto počátkem listopadu schválila novelu, podle níž podniky měly dávky vyplácet, ale odvody by zůstaly na nynějších 3,3 procenta a stát by pak firmám výdaje vrátil. Procento odvodů by se postupně snižovalo v letech 2008 a 2009 a spolu s ním by klesaly i náhrady nákladů od státu. Poslanci tehdy odmítli roční odklad na zavedení změn, který prosazovala ODS.
Nečas a jeho předchůdce Zdeněk Škromach (ČSSD) se však poté dohodli na tom, že postupné změny v systému nemocenské by začaly platit až od roku 2008, což následně schválil Senát. V roce 2008 tak mají odvody klesnout z nynějších 3,3 procenta na 2,3 procenta a stát má firmám vracet polovinu výdajů na nemocenskou. O rok později se mají odvody snížit na 1,4 procenta a stát by již nevracel podnikům nic. Proti senátní verzi protestovali komunisté, podle nichž by třímiliardovou dotaci krajům zajistilo i přijetí původní sněmovní verze novely. Václav Exner neúspěšně navrhoval projednávání senátní verze odložit kvůli posouzení oprav v textu předlohy.

13.11.2006

Poslanecká sněmovna ani ve druhém kole nezvolila dozorčí radu ČKA
Poslanecká sněmovna v úterý ani ve druhém volebním kole nezvolila nikoho z kandidátů na tři uvolněná místa v dozorčí radě České konsolidační agentury (ČKA). V obou volebních kolech kandidovali Michal Doktor, Libor Ježek a Ladislav Libý (všichni ODS), Marie Rusová (KSČM) a Antonín Sýkora (ČSSD). Další volba se uskuteční zřejmě až v lednu.
Pětileté volební období skončilo v červenci třem členům dozorčí rady, a to poslancům Michalu Doktorovi (ODS), Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) a bývalému poslanci Josefu Hojdarovi. 31. října skončilo volební období i bývalému poslanci KDU-ČSL Pavlu Tollnerovi. Tollnera ale sněmovna zvolila zpět do rady koncem listopadu.
Poslanci volili nové složení dozorčí rady i v březnu letošního roku poté, co sněmovna odvolala členy za ODS - poslance Vlastimila Tlustého a bývalého poslance Vladimíra Doležala.
Do dozorčí rady tehdy dolní komora zvolila poslankyni KSČM Zuzku Rujbrovou a tehdejšího poslance ČSSD Jiřího Václavka. Za ČSSD jsou v radě ještě poslanci Miloslav Kala a Alfréd Michalík. Členem je také bývalý poslanec US-DEU Pavel Pešek.
ČKA je právnickou osobou, která hospodaří s majetkem státu. Hlavním posláním agentury je správa a prodej problematických aktiv, jež byly do tehdejší Konsolidační banky převedeny z bank a ostatních institucí. Statutárním orgánem agentury je představenstvo, které má pět členů. Předsedu a ostatní členy představenstva jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra financí. Předseda představenstva je zároveň generálním ředitelem agentury.

Zemědělci dostanou v roce 2007 maximální úroveň přímých plateb
Přímé platby zemědělcům bude možné v příštím roce dorovnat na nejvyšší možnou úroveň, to znamená na 70 procent úrovně původních členských zemí Evropské unie. Záměr přidat na přímé platby chybějících 1,9 miliardy korun dnes při schvalování státního rozpočtu schválila Poslanecká sněmovna. Celkově by přímé platby měly příští rok vzrůst zhruba na 20 miliard korun. Zemědělci v příštím roce dostanou z EU 40. procentní přímé platby proti kolegům ve starých členských zemích. Stát je může dorovnat na 70 procent, k čemuž ale Ministerstvu zemědělství v rozpočtu schváleném vládou část peněz dosud chyběla. Na plné dorovnání upozornili zemědělci, kteří kvůli tomu hrozili velkou demonstrací v Praze. Po návrhu zemědělského výboru sněmovny na posílení zdrojů od těchto protestů ustoupili.
"Úspěšného výsledku, o který jsme velmi usilovali, se podařilo dosáhnout díky vyjednávání. Vyhrožovat protesty bylo opravdu zbytečné," podotkla ministryně zemědělství Milena Vicenová. Přímé platby jsou formou jednotné platby na hektar vypláceny ve většině nových členských zemích EU. Poprvé budou domácím zemědělcům tyto klíčové dotace dorovnány na maximální výši letos, kdy budou činit 65 procent úrovně v původní evropské patnáctce.

Schválení státního rozpočtu na rok 2007
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Stát bude hospodařit se schodkem 91,3 miliardy korun při příjmech 949,5 miliardy a výdajích 1,0408 bilionu korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Pro rozpočet zvedlo ruku 149 ze 184 přítomných poslanců. Proti jich bylo 30. Ke schválení rozpočtu bylo zapotřebí 93 hlasů. Rozpočet podpořili poslanci ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Proti byli zelení a komunisté. Ministr financí Vlastimil Tlustý se hlasování zdržel. Stejný postoj zaujal i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) a poslanci ODS Jaroslav Plachý, Eva Dundáčková a Miroslava Němcová. Ministr financí svým stanoviskem vyjádřil nesouhlas s navýšením deficitu rozpočtu o 6,4 miliardy korun, které navrhl rozpočtový výbor a sněmovna ho dnes potvrdila. "Já takový rozpočet nepodpořím," řekl Tlustý s tím, že odpovědnost za změny v rozpočtu a jeho osud nese předseda sněmovního rozpočtového výboru a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Právě Sobotka podle něj pro další navyšování schodku rozpočtu získal rozpočtový výbor i další poslance.
Tlustý upozornil, že tento skrytý schodek vyplave na veřejnost v příštím roce, kdy vláda bude muset stejně jako v roce letošním měnit schválený schodek rozpočtu. Sněmovna totiž na žádost vlády v těchto dnech schválila navýšení schodku rozpočtu letošního roku o devět miliard korun. Ve druhé polovině prosince by se totiž bez této novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok nedostávaly finance na výplatu důchodů.
Poslanci rezervu ve výši 6,4 miliardy korun rozpustili na jednotlivé regionální projekty. Peníze vzali z podpory stavebního spoření, systému důchodů, zdravotního pojištění a financování státního dluhu. Prostřednictvím zhruba osmi stovek schválených návrhů pak poslanci finance poslali mimo jiné na stavby a rekonstrukce sportovních zařízení, školy, školky, nemocnice, domovy důchodců, opravy obecních staveb, chodníků a kanalizací.

Komentář odborníků na schválený státní rozpočet
Komentář odborníků na schválený státní rozpočet
Podle analytiků oslovených ČTK poslanci dnešním schválením rozpočtu ukázali, že nemají zájem na reformách veřejných financí. Především tzv. poslanecké pomníčky, na které půjdou peníze určené na povinné výdaje státu, jsou důkazem neúcty poslanců k rozpočtovému zákonu, říkají ekonomové. Skutečný schodek rozpočtu tak podle nich bude vyšší než schválených 91,3 miliardy korun. „Přidělení peněz na poslanecké pomníčky současným snížením prostředků mandatorní výdaje vnímám jako hlubokou neúctu k zákonu ze strany poslanců," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Závažnější je ovšem podle něj to, že objem takto „zneužívaných" peněz z kapes daňových poplatníků roste a že poslanci uvolili vzít prostředky z kapitol, kde se nedá ušetřit. „Kdyby se takto choval management soukromé firmy, bude mu hrozit stíhání za porušování povinností při správě cizího majetku. Rozpočtový výbor sněmovny, který tuto praxi dopustil, tím popřel smysl své existence a měl by se rozpustit," doplnil.
Podle analytika Patria Finance Davida Marka by se rozpočet na příští rok dal charakterizovat slovy „naleštěná bída". "Naprosto nesoudné požadavky při „porcování medvěda“ ve 2. čtení návrhu zákona o rozpočtu bylo už jen komickou vsuvkou v tragédii českých veřejných financí," uvedl. Recepty na snížení a dlouhodobou stabilizaci státního rozpočtu a deficity veřejných rozpočtů jsou podle něj známé již několik let. „Hroší kůže, nebo ignorance politiků dosahuje těžko uvěřitelných parametrů," doplnil s tím, že řada reforem přitom ani není tak politicky citlivých. „Znovu se prokázalo, že ochota k úsporám je mezi poslanci velká nula," řekl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Proto podle něj nezbývá nic jiného, než zvýšit odhad deficitu veřejných financí letos na 3,5 procenta HDP a příští rok na 3,7 procenta HDP.
Samotné ministerstvo financí počítá příští rok s deficitem až čtyři procenta HDP. „Když ale vidím vývoj HDP a jak rostou daňové příjmy, bylo možné úsporami stlačit deficit pod tři procenta HDP," uvedl Michl. Tříprocentní deficit vyžaduje EU jako jedno z kritérií pro přijetí eura. Budou-li poslanci podle Michla pokračovat v tempu zvyšování výdajů jako letos, do dvou let budou muset zvýšit daně. 
Výše schváleného schodku podle analytika České spořitelny Davida Navrátila zřejmě nebude dodržena. „Můj odhad je spíše 130 miliard korun," uvedl. Vedle poslaneckých pomníčků, které zhoršují hospodaření, jsou nejisté i privatizační příjmy. Vláda počítá s privatizací části akcií ČEZ, až do výše 31 miliard korun. „Částečnou záplatou by mohly být vyšší dividendy z ČEZ díky vyšším cenám elektřiny, což lze považovat za skryté zdanění," doplnil.
Na rok 2007 lze očekávat příznivý vývoj ekonomiky, ale zároveň nejvyšší schodek státního rozpočtu, uvedl již dříve analytik ČSOB Petr Dufek. Státní výdaje zahlcují náklady na sociální systém a stát si na provoz už dlouhodobě půjčuje peníze. „Nic na tom nemění ani snaha látat díry v rozpočtu privatizačními příjmy, protože v optice EU se privatizace nezohledňují," poukázal.Výše deficitu v mezinárodní metodice neumožní splnit konvergenční kritéria pro přijetí eura, varoval také dříve Sobíšek. „Příjmová strana rozpočtu zahrnuje výnosy z privatizace ČEZu, počítá tedy s porcováním medvěda, který ještě běhá po lese," dodal. Deficit státního rozpočtu v letošním roce podle odhadu ministra Tlustého zřejmě mírně přesáhne 100 miliard korun.

14.11.2006

Václav Klaus podepsal zákon, který umožní zeleným vytvořit vlastní klub
Strana zelených bude moci vytvořit v dolní parlamentní komoře vlastní poslanecký klub. Příslušnou novelu jednacího řádu sněmovny dnes podepsal prezident Václav Klaus. Novela počítá s tím, že ke vzniku poslanecké frakce budou nově stačit tři poslanci, podle původních pravidel jich bylo zapotřebí nejméně deset. Strana zelených má v současné době 6 poslanců.
Zelení dlouhodobě upozorňovali na skutečnost, že podle současného systému voleb do sněmovny se do dolní komory může dostat strana s méně než deseti mandáty. Zelení tvrdí, že je tento nesoulad mezi volebním zákonem a jednacím řádem poškozuje, neboť jim neumožňuje plnohodnotné zastoupení ve sněmovně jako jiným frakcím. Zelení jsou podle poslankyně Kateřiny Jacques za současného stavu závislí na jiných klubech například při nominacích svých kandidátů na sněmovní funkce.
Existence vlastního klubu nepřináší jen materiální výhody v podobě sněmovního zázemí pro stranu, ale také větší vliv na chod dolní komory. Předseda klubu má právo kdykoli vystoupit v rozpravě, může požádat o přestávku na jednání frakce. Klub má automaticky zastoupení v organizačním výboru sněmovny, má i nárok na služební auto a dostává za své členy peníze na činnost.
V rámci změn v jednacím řádu se také na dvojnásobek prodlužuje doba na ústní interpelace. Nově mají být každý čtvrtek od 14:30 do 18:00. Interpelace předsedy vlády by v budoucnu měly trvat hodinu a půl. Nyní na ně poslanci mají tři čtvrtě hodiny. Ostatní ministři budou poslaneckým otázkám čelit dvě hodiny místo nynějších šedesáti minut. Parlament přitom před dvěma lety dobu konání interpelací zkrátil a určil lhůtu, kterou mají ministři na odpovědi. Cílem úpravy bylo, aby interpelace nebyly zdlouhavé, nepřitažlivé a časově neefektivní.
Novela se stane účinnou dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, zřejmě tedy ještě před koncem roku.

Zdroj: ČTK