Poslanecká sněmovna

12.6.2007

Šťastný (ODS): Výjimek z poplatků u lékaře musí být co nejméně
Výjimek z placení poplatků u lékaře by mělo být podle zpravodaje zdravotnické expertní skupiny ODS Borise Šťastného co nejméně. Poslanec to novinářům řekl po jednání skupiny, která se v rámci ODS zabývá zdravotnickou částí vládní reformy veřejných financí.
Lidovci žádají, aby byly od placení u lékaře osvobozeny děti mladší patnácti let. Šťastný a někteří jeho straničtí kolegové však míní, že výjimek je v navržených poplatcích už teď příliš. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka navíc hovoří o tom, že platit by neměly děti do osmnácti let, a chce, aby byla celá zdravotnická část z reformy vyňata. "Ne ne, v žádném případě. Ta zdravotnická část reformy je velice důležitá," komentoval tento požadavek Šťastný.
Lidem, kterým by poplatky působily problémy, by podle něj měl pomoci sociální systém. Příliš mnoho výjimek by systému uškodilo, soudí. "Nikdo pak už nebude vědět za co se platí a za co se neplatí, takže můj názor je, že takový zákon by neměl mít výjimky žádné," dodal poslanec ODS.
Přesto Šťastný věří, že v příštích dnech se podaří najít v rámci koalice, tedy i s KDU-ČSL, dohodu, a vládní blok tak bude vystupovat "jako jeden muž a jedna žena". Poslanci ODS, kteří na jednání vnitrostranické expertní skupiny přišli, podle Šťastného zdravotnickou část reformy a záměry ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) podpořili.
S Julínkem se sešel i Hovorka, podle obou aktérů je zatím na závěry brzo. "Vysvětlil jsem mu záměry ministerstva zdravotnictví a vyslechl jeho námitky. Důležité je bavit se dál," komentoval jednání ministr. Julínkův úřad poskytne lidoveckému poslanci zákony, které chystá: "Aby uvěřil, že příští rok přijdou opravdové reformní zákony, které budou měnit pozici českého pacienta," řekl novinářům Julínek. Hovorku vnímá jako politika, který má silné sociální cítění a chce ujištění, že reforma nejsou jen poplatky. Věří, že během dalších vyjednávání ho přesvědčí. "Jeho argumenty jsou vážné, ale nestačí to na to, aby mě přesvědčil," prohlásil Hovorka.
Pacienti by podle vlády měli od příštího roku platit 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost, a to do výše 5000 korun ročně. Poplatkům se mají vyhnout děti do tří let, děti umístěné v dětských domovech a polepšovnách, lidé v hmotné nouzi, odsouzení lidé se soudně nařízenou ochrannou léčbou a pacienti povinně léčení kvůli infekčnímu onemocnění. Úkony spojené s těhotenstvím budou zdarma i pro nastávající maminky.
Kromě zdravotnické části má vládní reforma i části daňovou a sociální. I pro ně ODS zřídila expertní skupiny. V rámci ODS bude asi nejsložitější najít kompromis v daňové oblasti. Poslanec a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) totiž současnou podobu vládního návrhu daňových změn odmítá.
Vládní balík reforem v Poslanecké sněmovně přežil první kolo debaty, dolní komora by o něm měla definitivně rozhodnout v srpnu. Kabinet bude pro jeho schválení potřebovat nejen jednotu vlastních řad, ale i podporu či aspoň toleranci dvou bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Opozice vládní představu reforem odmítá, podle ČSSD a KSČM bude výhodná jen pro ty nejbohatší a slibovanou stabilizaci veřejných rozpočtů stejně nepřinese. Kabinet naopak tvrdí, že bez reformy čeká veřejné finance rozvrat.

Ministerstvo obrany připravuje aktualizovaný program boje proti korupci
Ministerstvo obrany dokončuje aktualizovanou verzi programu boje proti korupci. Poslance sněmovního branného výboru o tom informovala ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Podle ministryně opatření zahrnují například rozšíření působnosti vojenské policie. Parkanová zopakovala, že ministerstvo plánuje mimo jiné navázat spolupráci s nevládní organizací Transparency International.
Parkanová uvedla, že boj proti korupci patří k jejím prioritám. Podle ministryně však stejné úsilí vynakládali i její předchůdci. "Protikorupční program není něco, co se zrodilo teď. Teď je to aktualizovaná verze, nic víc, nic míň," řekla novinářům. Podle Parkanové je však program boje proti korupci zatím jen návrhem. "Bude se dopracovávat. Pravděpodobně do konce měsíce ho schválíme," uvedla.
K dlouhodobým prioritám Parkanové patří větší průhlednost veřejných soutěží. Nedávno Parkanová nařídila odboru interního auditu přezkoumat zakázku na poskytnutí služeb elektronických komunikací resortu v letech 2007 až 2011. Zakázku ve výši 800 milionů korun se Parkanová rozhodla přešetřit kvůli údajně netransparentnímu postupu při jejím zadávání.
V poslední době se v souvislosti s armádou objevilo několik sporných zakázek. Protikorupční policie v březnu například zahájila prošetřování podezření z trestné činnosti, které se údajně dopustila skupina podnikatelů a zaměstnanců ubytovacích a stavebních správ ministerstva obrany. Policie začala prověřovat zakázky z let 2002 až 2006, které celkově byly ve výši miliardy a devíti milionů korun.
Začátkem letošního března také navrhla policie obžalovat osm bývalých důstojníků z korupce a manipulace s veřejnými zakázkami na úpravy letišť a opravy letištní techniky. Obvinění v letech 1997 až 1999 údajně zmanipulovali zakázky asi za 482 milionů korun. Celkem policie navrhla obžalobu jedenácti lidí. Vyšetřování případu začalo už v roce 1999, postupně přibývali další obvinění. Letos v červnu pražský městský soud stíhání osmi bývalých důstojníků zastavil, podle soudkyně zanikla trestnost činu.

13.6.2007

Sněmovna odmítla zákon o rentách olympijským medailistům
Poslanecká sněmovna těsně zamítla návrh zákona, podle kterého měli někteří olympijští medailisté dostávat od státu příspěvek k penzi. Oponenti normy argumentovali hlavně tím, že zákon by olympioniky vyjmul jako jedinou skupinu z důchodového systému sdíleného všemi ostatními lidmi, včetně například bývalých politických vězňů.
Dolní komora nakonec normu zamítla hlasy koaličních poslanců, pro zamítnutí byli i tři komunisté. Zákon prosazovali zejména sociální demokraté.
Nárok na rentu měli mít ti olympijští medailisté, kteří jsou odkázáni na důchod a jejichž příjmy nedosahují průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Příspěvek, který měl příjem dorovnat do průměrného platu, měli dostávat pouze čeští občané, kteří od 28. října 1918 do konce roku 1992 získali olympijskou medaili v barvách bývalého Československa.
Kritici sporného návrhu míní, že podobné nároky jako sportovci by pak mohli mít třeba vědci či herci. Například vicepremiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že takový důchod, jaký by od státu měli někteří olympijští medailisté, by neměl žádný veterán z druhé světové války, žádný bývalý vězeň nacistických koncentračních táborů ani nikdo, koho věznili z politických důvodů komunisté. "Zákon je škodlivý a otevírá Pandořinu skříňku," přidal se k oponentům i ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Hlavní autor předlohy Karel Šplíchal (ČSSD) ale již dříve odmítl přirovnávání nároků sportovců k ostatním. Profesní život sportovců je podle něj kratší. Dodal, že někteří z těch, kteří republiku proslavili svými výkony po celém světě, dnes žijí v nedůstojných podmínkách a navíc jim vrcholový sport podlomil zdraví. Starobní či invalidní penze těchto lidí se podle něj pohybují v rozmezí od 5300 do 11.800 korun.
Argumentoval i příklady z jiných zemí. "V Maďarsku a v Polsku pobírají úspěšní olympionici celoživotní rentu již od 35 let, nikoliv až v důchodovém věku. Poláci mají asi 500 amerických dolarů (asi 10.600 korun) a Maďaři 1000 eur (asi 28.000 korun)," řekl již dříve. Upravená verze návrhu by podle Šplíchala stála rozpočet 14,5 milionu korun ročně a týkala by se 105 lidí.
Původně autoři zákona, Šplíchal a další dva poslanci, navrhovali, aby měl každý olympijský medailista nárok na měsíční příspěvek ve výši 20.000 korun, a to bez ohledu na jeho sociální situaci. Kritici tehdy upozorňovali, že příspěvek od státu by tak pobírali i finančně zajištění sportovci, jako je třeba hokejista Jaromír Jágr. Šplíchal proto původní návrh výrazně upravil.
Ani pozměněný text ale ve sněmovně neuspěl. Někteří poslanci upozorňovali mimo jiné na to, že není jasné, proč takto odměňovat jen medailisty z olympiády, a ne třeba i úspěch z mistrovství světa. Hlavně ale kritizovali princip zákona, který by podle nich ze sportovců učinil privilegovanou skupinu.
Jeden ze spoluautorů předlohy, poslanec ČSSD a olympijský medailista ve skoku na lyžích Pavel Ploc, novinářům řekl, že je výsledkem hlasování zklamán. Pokusí se prý prosadit, aby olympionikům pomohl nadační fond. Na nadační fond Českého olympijského výboru odkazovali i někteří kritici normy.

Poslanecká sněmovna schválila odklad nového systému úrazového pojištění
Spuštění nového systému úrazového pojištění, kdy má odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání převzít od dvou komerčních pojišťoven stát, čeká zřejmě odklad. Nyní platná norma počítá s tím, že stát se pojištění ujme již od ledna 2008, vláda chce ale změnu o dva roky odložit a znovu otevřít debatu o tom, jaký model úrazového pojištění zvolit. Vládní novelu, která s tímto odkladem počítá, Poslanecká sněmovna těsně schválila.
Opozice vládní návrh kritizuje. Například bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) již dříve uvedl, že za vlády ODS neudělalo ministerstvo téměř nic, aby nový systém připravilo, a teď žádá odklad a tvrdí, že novinku nelze spustit.
Poslankyně ODS Alena Páralová ale soudí, že pokud jde o tento zákon připravený ještě v dobách kabinetů pod vedením ČSSD, měl by Škromach raději mlčet, "zalézt někam pod postel a vůbec nevystrkovat hlavu".
Návrh na odklad nového systému pojištění zdůvodňuje kabinet mimo jiné tím, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má agendu převzít, potřebuje na přípravu víc času. ČSSZ už spravuje nemocenské a důchodové pojištění, a pokud má převzít i úrazové pojistné, potřebuje víc peněz a další zaměstnance, vyplývá z důvodové zprávy k novele.
Nyní zaměstnavatelé platí úrazové pojištění jedné ze dvou pojišťoven určených zákoníkem práce - Kooperativě nebo České pojišťovně. Situaci již dříve kritizovala Evropská unie, která navrhla dvě řešení - buď do systému zahrnout všechny pojišťovny, nebo převést pojištění na stát. Vláda připustila, že odklad nového systému prodlouží dobu, po kterou nebude české právo v souladu s legislativou EU. Jde však o dočasný stav, uvedla.
Nečas uvedl, že státem organizované úrazové pojištění je legitimní model, současný zákon ho ale podle něj určitě nezaručí. "Pokud ... bude v praxi aplikován od 1. ledna příštího roku, tak to bude znamenat výrazné problémy a výraznou diskreditaci systému úrazového pojištění," řekl již dříve.
Existují podle něj tři možnosti, jak pojištění upravit. Jednou z nich je zvolit státní model, ale připravit ho lépe. Další variantou je komerční model, ale liberalizovaný, to znamená pustit na trh víc než dvě pojišťovny. Třetí možností je podle Nečase pověřit provozováním úrazového pojištění zdravotní pojišťovny.
Sněmovna vládní návrh na odklad nového systému pojištění schválila velmi těsně, pro bylo 93 ze 180 přítomných poslanců. Novelu podpořili občanští demokraté, lidovci, zelení a dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka.

Posuzování vlivu menších staveb na prostředí má být jednodušší
Okruh staveb, které by měly podléhat složitému posuzování jejich vlivu na životní prostředí, se zřejmě zúží. Takzvané podlimitní záměry, tedy menší stavby, by krajští úředníci měli nově posuzovat jednodušší formou. Počítá s tím novela, kterou schválila sněmovna drtivou většinou hlasů. Normu, kterou předložil Středočeský kraj, nyní dostane k projednání Senát.
Novela je podle náměstka středočeského hejtmana Viléma Žáka reakcí na loňskou změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato úprava přinesla nárůst počtu posuzovaných záměrů a tím i zvýšené nároky na krajské rozpočty kvůli potřebě přijetí nových úředníků. Žák také uvedl, že podle platné novely musely být posuzovány i takové záměry, jako krbová vložka nebo dvě parkovací stání pro osobní vůz před rodinným domem. Proces posuzování podle náměstka mohl být dokonce dražší než vlastní záměr výstavby.
Středočeský hejtman Petr Bendl upozorňoval už minulý rok v prosinci na to, že kvůli platnému znění zákona bude muset kraj přijmout nejméně 20 úředníků, přičemž jeden úředník stojí úřad ročně téměř 600.000 korun. Podobně pražský magistrát varoval, že bude muset přijmout šest nových zaměstnanců.
Z hlediska vlivů na životní prostředí mají být podle novely nadále v souladu s evropskou směrnicí posuzovány všechny záměry včetně podlimitních. U těchto záměrů by ale úředníci postupovali v méně formálním, méně byrokratickém řízení. Vycházeli by z oznámení podlimitního záměru. Na jejich základě by pak určili, zda bude nutné u příslušné stavby provést další, složitější zjišťování negativních vlivů na ekologii.
Novela má také upravit současnou praxi, kdy jsou některé předkládané záměry zbytečně vraceny k přepracování dvakrát. Jednou z podnětu krajského úřadu a podruhé z iniciativy zpracovatele posudku. Předloha chce vracení dokumentace sjednotit a také upravit lhůty pro odevzdávání dokumentů tak, aby se posuzování zkrátilo.
Poslanci proti středočeské novele žádné věcné námitky neměli, uplatnili jen technické změny, například úpravy označení některých paragrafů. Pro schválení novely zvedlo ruku 156 ze 161 přítomných poslanců.

Návrh na stěhování sídla ČBÚ do Ostravy v prvním čtení prošel
Sídlem Českého báňského úřadu by mohla být v budoucnu místo Prahy Ostrava. Poslanci propustili do dalšího čtení vládní novelu zákona o hornické činnosti, která sídlo přesouvá. Neschválili návrh svého kolegy Václava Snopka (KSČM), který chtěl novelu vrátit vládě zpět k dopracování s tím, že zákon má řadu nedostatků a obsahuje protichůdná ustanovení. Návrh na změnu sídla úřadu se setkal s tvrdou kritikou opozice.
Například Lubomír Zaorálek (ČSSD) ho označil za almužnu, o kterou Ostrava prý nestojí. Stanislav Křeček (ČSSD) položil otázku, zda za snahou stěhovat úřad není spíše zájem o jeho pražskou budovou. Poslanec ODS a zároveň karvinský zastupitel Jaroslav Krupka však návrh hájil s tím, že náklady na provoz úřadu budou nižší než v Praze.
Zpravodaj k zákonu, poslanec Břetislav Petr (ČSSD) návrh na stěhování úřadu označil za nelogický, protože většina těžby se nyní uskutečňuje již v Čechách, zatímco na severu Moravy je v útlumu. Podle expertiz by stěhování stálo 30 až 50 milionů korun. Podle Petra nejde o nic jiného než jen o splnění předvolebního slibu ministra Martina Římana. ČBÚ by proto měl sídlit v centru, a ne na periferii, kterou nyní Ostrava z hlediska těžby je, zdůraznil. Říman se hájil mimo jiné tím, že bývalý sociálnědemokratický ministr dopravy Jaromír Schling přestěhoval sídlo Energetického regulačního úřadu do Jihlavy, přestože se tam nenachází žádná elektrárna.
Návrh obsahuje i jiné změny. Upravuje režim kontroly podzemních objektů, například tunelů nebo kolektorů a zpřísňuje nakládání s výbušninami v civilním sektoru. Jde například o dovoz, vývoz nebo tranzit výbušnin po území ČR.

Poslanci zřejmě zpřísní ekologické požadavky na výrobu spotřebičů
Výrobci různých spotřebičů budou možná muset při jejich konstrukci a výrobě splňovat přísnější požadavky na ochranu životního prostředí. Poslanci v prvním čtení podpořili novelu zákona o hospodaření energií, která kromě jiného nařizuje, aby byl spotřebitel informován o tom, kolik energie je zapotřebí nejen na provoz výrobku, ale na celý jeho životní cyklus, od výroby po likvidaci.
Podle předlohy zatím neexistuje v českém právu zákon, který by tyto požadavky, takzvaný ekodesign, obsahoval. Týkat se má nejen elektrických spotřebičů, ale i těch, které fungují například na fosilní paliva. Zpočátku by mělo jít hlavně o nejběžnější domácí spotřebiče, jako jsou pračky nebo ledničky. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) by se měla norma v prvních třech letech týkat 14 výrobků.
Seznam výrobků, kterých se bude ekodesign týkat v následujících třech letech, by měla zveřejnit Evropská komise do 6. července spolu s plánem přípravy prováděcích opatření. Pokud zákon projde sněmovnou, Senátem a podepíše ho prezident, měl by nabýt účinnosti od letošního 1. října.
V debatě o novele vystoupil stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban a oznámil, že ve druhém čtení podá pozměňovací návrh, který se ale bude týkat energetického zákona. Chce ho změnit tak, aby energetickou koncepci státu napříště schvalovala sněmovna a nikoli pouze vláda. Odmítl, že by šlo o takzvaný přílepek, tedy novelu nesouvisejícího zákona, protože energetický zákon je podle něj zákonu o hospodaření energií blízký.

Senát

15.6.2007

S kandidátem na prezidenta možná přijdou i senátoři - nestraníci
Senátorský Klub otevřené demokracie, v němž jsou nestraníci, bude možná znovu nominovat kandidáta na prezidenta. Rozhodnout se o tom má do konce června, řekla novinářům předsedkyně klubu Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost). Podmínkou je, že by se klub dohodl jednomyslně na jednom adeptovi.
"Jsou kandidáti, kteří by uvítali, kdyby je nominoval někdo, kdo je mimo politické strany," uvedla Paukrtová, konkrétní ale zatím být nechtěla. Uvedla jen, že se jedná například o kandidáty z liberálního spektra. Již dříve v této souvislosti zaznívala jména nynějšího ministra zahraničí Karla Schwarzenbergra (ODA) či profesora ekonomie Jana Švejnara.
Paukrtová řekla, že by měla své opodstatnění i jen politická deklarace podpory některého kandidáta. Připomněla totiž, že sedmičlenný klub by pro oficiální nominaci počátkem příštího roku musel získat nejméně další tři senátory.
Zatím jedinou politickou formací, která už přišla s prezidentským kandidátem, je ODS. Navrhuje znovuzvolení Václava Klause, a chtěla by proto pro něj získat podporu zejména svých koaličních partnerů. Zelení však chtějí jiného kandidáta a lidovci se rozhodnou až na podzim, podle předsedy strany Jiřího Čunka uvažují o pěti kandidátech. Sociální demokraté čekají na kandidáta lidovců, KSČM chce zvolit strategii tento měsíc.
Experti se shodují na tom, že v současné době bude velmi těžké najít kandidáta, který by měl proti Klausovi alespoň nějakou šanci. Klaus je podle nich politicky jasně čitelný a dlouhodobě se těší velké podpoře veřejnosti. Před čtyřmi lety měl nejvážnější soupeřku v loni zesnulé Jaroslavě Moserové (ODA) právě z Klubu otevřené demokracie.
Mezi případnými protikandidáty se objevovali bývalý disident a někdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, někdejší šéfka Akademie věd Helena Illnerová, bývalý premiér Vladimír Špidla. Mluvilo se také například o lidovecké ministryni obrany Vlastě Parkanové.

Zdroj:ČTK