Poslanecká sněmovna

13.2.2007

Vláda chce vydat dluhopisy za 86,5 mld. na krytí schodku státního rozpočtu
Uhradit schodek státního rozpočtu na letošní rok vydáním státních dluhopisů za 86,5 miliardy korun je cílem vládního návrhu zákona, který sněmovně předložil kabinet premiéra Mirka Topolánka. Schodek státního rozpočtu na letošní rok je plánován na 91,3 miliardy korun. Zbývající částku chce vláda uhradit dlouhodobými úvěry.
Zákon o státním rozpočtu na letošní rok schválila sněmovna 13. prosince loňského roku. Stát bude hospodařit s příjmy 949,5 miliardy a výdaji 1,0408 bilionu korun. Vláda sněmovně navrhuje, aby předlohu schválila rovnou v prvém čtení. Státní dluh by se tak měl k 31. prosinci letošního roku zvýšit na 898,9 miliardy korun.
Dluhopisy by měly být splaceny nejpozději za 35 let od nabytí účinnosti zákona, kterou vláda navrhuje dnem vyhlášení. "Navrhovaná doba splatnosti uplynutím 35 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je nutná z důvodu, aby nedošlo ke kumulaci již stanovených splatností u předchozích dluhopisových programů do jednoho časového období," tvrdí vláda v důvodové zprávě k předloze.
Sněmovna by se mohla předlohou zabývat na schůzi, která bude zahájena v úterý 13. března.

Komunistický návrh zákona o ztrátě mandátu má minimální šanci na úspěch
Jen minimální šanci na schválení má zřejmě komunistický návrh, který by Nejvyššímu správnímu soudu umožnil zbavit poslance či senátora za určitých okolností mandátu. KSČM chce, aby mohl zákonodárce o mandát přijít, pokud z nízkých pohnutek opustí svou stranu a zpronevěří se jejímu programu. Vzhledem k tomu, že jde o změnu ústavy, budou k jejímu schválení nutné hlasy nejméně 120 z 200 poslanců.Vyjádření zástupců koaličních klubů naznačují, že návrh takovou podporu nezíská.
Předseda ústavně-právního výboru dolní komory Marek Benda (ODS) 13.2. vyloučil, že by ODS mohla pro tuto novelu hlasovat. Už jen ODS se svými 81 poslanci přitom může schválení ústavního zákona zabránit. Předlohu KSČM navíc odmítly i předsedkyně klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová a předsedkyně poslanců Strany zelených Kateřina Jacques.
Návrh, který v těchto dnech skupina poslanců KSČM předložila, rozšiřuje ústavu o možnost ztráty mandátu z rozhodnutí Nejvyšší správního soudu. Proti němu by bylo možné odvolat se k Ústavnímu soudu. Nic dalšího ale tato ústavní novela neřeší. Kdo a za jakých okolností by se na Nejvyšší správní soud mohl obrátit, by upravovaly až další legislativní úpravy, které by komunisté předložili v případě úspěchu ústavní novely, oznámila to jedna z autorek Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).
Úvahy opozičních politiků o možné ztrátě poslaneckého mandátu se objevily poté, co poslanci Michal Pohanka a Miloš Melčák, kteří byli zvoleni za ČSSD, umožnili získat důvěru koaliční vládě. Představitelé ČSSD tvrdili, že tito poslanci byli zkorumpováni. Připomínali také, že i za první republiky mohl soud poslance zbavit mandátu, pokud stranu opustil z "pohnutek nízkých". Melčák i Pohanka ale veškerá obvinění na svou adresu opakovaně odmítli, země už podle nich vládu potřebovala.
S tím, že poslanec odejde a případně zamíří do jiné či nově vznikající strany, má od roku 1989 zkušenost většina parlamentních klubů. Nezdá se ale, že ve sněmovně převažují ti, kteří by kvůli tomu chtěli měnit ústavu.
Kritici například míní, že zrovna v tomto by si Česko nemělo první republiku brát za vzor. V meziválečném Československu byl podle nich vliv stranických sekretariátů na parlament příliš velký. "Už když se (česká ústava) psala, tak jsme velmi přesně věděli, že nechceme opakovat první republiku s vázanými mandáty," uvedl Marek Benda.
Komunisté argumentují tím, že "přeběhlictví" v podstatě mění volební výsledek. "Důvěru v politický systém a fungování ústavního systému České republiky vážně narušuje jak nestabilita samotných politických stran, tak zejména jejich poslaneckých klubů. Tím se oslabuje fungování parlamentní demokracie," uvedli mimo jiné v důvodové zprávě k novele.

14.2.2007

Seitlová složila slib a ujala se funkce zástupkyně ombudsmana
Složením slibu do rukou předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) se Jitka Seitlová ujala na šest let funkce zástupkyně ombudsmana. Současně přestala být senátorkou, ráno podala předsedovi Senátu svou rezignaci. Obě pozice jsou ze zákona neslučitelné. Na Přerovsku se tedy do tří měsíců musí konat doplňovací volby do horní komory.
Slavnostnímu slibu své zástupkyně ve sněmovně přihlížel i staronový ombudsman Otakar Motejl. Jeho dosavadní zástupkyně Anna Šabatová již nekandidovala. Seitlová novinářům řekla, že s úřadem veřejného ochránce práv několikrát spolupracovala již v době působení v Senátu. "A mnohokrát mi pomohl," dodala.
V nové roli by se chtěla věnovat například oblasti sociální politiky. Připomněla, že začaly platit některé nové normy, jako je zákon o sociálních službách a zákon, který umožňuje účinnější boj s domácím násilím. S novými předpisy mohou přijít výkladové problémy a i tady vidí Seitlová prostor pro práci úřadu veřejného ochránce práv.
Úkolem úřadu ombudsmana je bezplatně hájit občany před byrokracií a bránit jejich práva. Ombudsman má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, není však oprávněn úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či sněmovnu, případně kauzu zveřejnit.
Kandidáty na ombudsmana i jeho zástupce navrhují Senát a prezident. Zatímco Motejla poslanci zvolili již loni v prosinci, Seitlovou až tento měsíc. Šabatové totiž funkční období skončilo 31. ledna.

Volby do krajů a Evropského parlamentu možná lidé více ovlivní preferenčními hlasy
Při volbách do Evropského parlamentu (EP) by voliči v budoucnu mohli dát více preferenčních hlasů kandidátům, které podporují. Zároveň by se měla posílit i možnost ovlivnit přednostními hlasy volby do krajských zastupitelstev. Změny, které mají sjednotit pravidla pro volby do Poslanecké sněmovny, krajů a EP, navrhli poslanci ČSSD Robin Böhnisch a Stanislav Křeček.
Poslanecká novela počítá s tím, že by voliči při volbách do EP mohli označit až čtyři kandidáty, kterým chtějí dát přednost. Nyní mohou preferovat nejvýše dva. Současně by se z deseti na pět procent snížilo množství přednostních hlasů, na jejichž základě může být kandidátovi přednostně přidělen mandát v krajském zastupitelstvu.
Poslanci ČSSD podobnou úpravu neúspěšně navrhovali již v roce 2005. Nyní by podle nich ale návrh mohl mít větší šance, protože z něj vypadly změny zákona o obecních volbách. Právě ty byly podle autorů předlohy hlavním důvodem, proč ji sněmovna před dvěma lety odmítla.
Podobně, jak předpokládá nynější návrh, se na podzim změnila pravidla pro volby do sněmovny. Zakroužkováním pořadového čísla kandidátů na hlasovacím lístku budou lidé v příštích volbách do sněmovny moci podpořit čtyři kandidáty. Dříve mohli preferenční hlasy dávat nejvíce dvěma adeptům. Uchazečům o poslanecký mandát nově stačí k postupu na kandidátce pět procent preferenčních hlasů.
Cílem nynější předlohy je podle autorů právě sjednotit pravidla voleb do sněmovny se způsobem výběru krajských zastupitelů a europoslanců, kteří se volí podobným systémem. Jednotná pravidla mají předejít mimo jiné tomu, aby se lidé pletli a hlasovali neplatně. Zároveň by se zvýšila šance ovlivnit pořadí kandidátů i ve volbách do EP a krajských zastupitelstev. Občany by to mělo motivovat k tomu, aby k těmto volbám více chodili.

15.2.2007

Komunisté předloží zákon o sjednávání nájemného
Komunisté předloží sněmovně do konce března zákon o sjednávání nájemného. Na dnešní tiskové konferenci to řekl expert KSČM na bytovou problematiku, bývalý poslanec František Beneš. Zákon bude podle něj založen na myšlence, že existuje výše oprávněného nájemného, na kterou je třeba se dostat ve dvou nebo třech letech.
Za tu dobu by v celé republice měla minimální výše nájemného dosáhnout 25 korun za metr čtvereční, uvedl Beneš. K této částce komunističtí experti dospěli šetřením u 40.000 družstevních bytů v republice. Podle jejich poznatků je možné za tyto peníze prokazatelně udržet dům s byty v dlouhodobě udržitelném dobrém stavu, řekl bývalý poslanec KSČM.
Beneš uvedl, že se stejná částka objevuje v platném zákoně o příspěvku na bydlení jako oprávněná výše nákladů na metr čtvereční. "Jestliže to už jednou poslanci odhlasovali, tak bychom se toho měli držet," zdůraznil.
Zákon by rovněž chránil nájemníky, kteří by chtěli ze sociálních důvodů směnit větší byt za menší. "Pokud by majitel domu nedal souhlas se směnou bytu, která by byla vyvolána finanční situací žadatele, tak by nemohl zvýšit nájemné nad úroveň, kdy byla žádost podaná," uzavřel Beneš.

Senát

12.2.2007

Primátorka Chomutova už nebude znovu kandidovat do Senátu
Chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS), která neuspěla ve druhém kole říjnových voleb do Senátu, už nebude znovu kandidovat. Vítěz voleb Petr Skála na konci ledna oznámil rezignaci na funkci senátora ze zdravotních důvodů, prezident stanovil termín doplňovacích voleb na Chomutovsku na 13. a 14. dubna.
V senátních volbách na Chomutovsku se loni v říjnu utkalo deset kandidátů. Ucházet se znovu o místo v horní komoře už nechce kromě Řápkové ani ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (Strana zelených), bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (za ČSSD), spíše odmítavě se k možné opakované kandidatuře staví i zpěvák Martin Maxa (za stranu Politika 21), který byl v říjnových volbách zapsán pod občanským jménem Ivan Varga.
Stehlíková, která se nedávno stala členkou druhé vlády Mirka Topolánka, se chce věnovat nové funkci.
Naopak zopakovat si volby neváhá zastupitel Klášterce nad Ohří na Chomutovsku Václav Homolka (KSČM). "V říjnu jsem skončil na třetím místě. I z toho důvodu myslím, že mám morální povinnost zúčastnit se i opakovaných voleb," uvedl. Zbylí čtyři kandidáti v říjnových senátních volbách na Chomutovsku získali od 1,13 do 4,88 procenta hlasů.
Padesátiletý lékař Skála byl senátorem zhruba tři měsíce. Byl členem senátorského Klubu otevřené demokracie a výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. V tiskovém prohlášení sdělil, že v posledních dvou měsících se u něj opět objevily srdeční arytmie a jeho zdravotní stav se následně zhoršil. Rozhodl se proto rezignovat.

13.2.2007

Novou šéfkou senátní komise pro krajany bude Jana Juřenčáková
Novou předsedkyní senátní komise pro krajany se má stát nová zlínská senátorka Jana Juřenčáková. Do funkce ji nominoval její senátorský klub SNK. Juřenčáková by ve funkci nahradila Jitku Seitlovou, která byla zvolena zástupkyní veřejného ochránce práv, a nemůže být proto nadále senátorkou.
Klub podle Novotného nominoval Juřenčákovou s vědomím, že se členkou horní komory stala teprve loni v říjnu, kdy uspěla na Zlínsku za hnutí Nezávislí starostové pro kraj.
"Jsme si vědomi toho, že je nová. Ale zbavila se všech ostatních funkcí a je připravena budovat staronový image té komise," uvedl Novotný. Senátorka má podle něj k problematice blízko, pochází z česko-slovenského pohraničí.
Seitlová se nové funkce zástupkyně ombudsmana ujme tuto středu složením slibu. V senátním výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí by ji měla nahradit Václava Domšová, předsedkyně senátní komise pro rozvoj venkova. Vedení této i krajanské komise náleží podle povolebních dohod klubu SNK.
Změny musí ještě potvrdit Senát jako celek na své příští schůzi. Před týdnem horní komora měnila předsedy svých dvou výborů kvůli senátorům, kteří se stali členy vlády.

Evropská Unie

12.2.2007

ÚOHS uložil strojírenským firmám téměř miliardovou pokutu
Devět mezinárodních strojírenských holdingů dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) téměř miliardovou pokutu za kartel na českém trhu. Sankce je nejvyšší v historii úřadu. Týká se třeba firem Alstom, Siemens a Toshiba, oznámil novinářům místopředseda ÚOHS Kamil Rudolecký. Za stejný kartel v rámci EU už letos firmy pokutovala Evropská komise (EK). Nyní se podniky mohou odvolat. Na kartel upozornil jeden z jeho účastníků, firma ABB. Díky tomu vyvázla bez sankce.
Nejvíc by podle rozhodnutí ÚOHS měly zaplatit čtyři firmy ze skupiny Siemens, a to zhruba 304 milionů z celkových 979 milionů korun. Společnost Siemens podle agentury Reuters uvedla, že se proti pokutě odvolá, protože je "nepřiměřeně vysoká". Česká ABB nemá s kartelem přímo nic společného, při zakázkách v Česku se řídila podmínkami, které stanovila mateřská firma ve Švýcarsku, uvedla mluvčí podniku Martina Herkusová.
Podniky se podle ÚOHS a Evropské komise 16 let pravidelně dohadovaly na nabídkových cenách v tendrech na takzvané plynem izolované spínací ústrojí, aby si vždy některá z nich zakázku zajistila. Ujednání platilo od roku 1988 téměř po celém světě. Členové kartelu se od roku 1988 scházeli každé dva týdny v různých letištních centrech a hotelích, jednou ročně se konala hlavní schůzka, kde si kartel potvrdili, uvedl Rudolecký.
Jednání firem podle antimonopolních úředníků vyloučilo hospodářskou soutěž a mohlo navyšovat cenu zařízení. "Ve finále tedy byli poškozeni všichni odběratelé," uvedl Rudolecký. Úřady se kartelem zabývaly od loňska, každý z nich zahájil samostatné řízení. Český antimonopolní úřad vycházel při vyměřování pokuty kvůli různým zákonným úpravám jen z let 2001 až 2004. Zakázky, jichž se pokutované firmy v této době účastnily, mají hodnotu zhruba 700 milionů. Jde například o rozvodny Mikulov, Kunovice, Kaplice, Strakonice a elektrifikaci trati Kadaň-Karlovy Vary.
Pokutu by měly zaplatit Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini.
Evropská komise firmám vyměřila pokutu 750,7 milionu eur (asi 21,06 miliardy Kč), firmy už se proti sankci odvolaly. Maďarský antimonopolní úřad některé z firem pokutoval zhruba 78 milionů korun.
ÚOHS dosud rozhodl o pokutách v celkové výši asi 3,5 miliardy korun. Část z nich ale snížil nebo úplně zrušil a část dosud není pravomocná. Týká se to i nejvyšší sankce pro jedinou firmu 370 milionů, kterou loni dostalo RWE Transgas za zneužití dominantního postavení a pokuty v souhrnné výši 484 milionů pro šestici stavebních spořitelen. Tuto sankci úřad postupně snížil až na nepravomocných 55 milionů korun. Zaplacené pokuty jsou součástí státního rozpočtu.

15.2.2007

Země EU se dohodly na povinném vydávání vězňů
Ministři spravedlnosti Evropské unie se dohodli na povinném vydávání vězňů v rámci unie do jejich domovských zemí. Oproti dříve navrhovanému širokému záběru, mohou být podle definitivního záměru vydáváni do domovských zemí jen vězni s jejich občanstvím, kteří tam také trvale žili. Prakticky může být například z Německa vydán do Česka jen vězeň - občan ČR, jenž tam opravdu také žil.
Záměr byl schválen poté, co Polsko přistoupilo na kompromis, který mu umožňuje o pět let realizaci plánu odložit. Podle českého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila neměla ČR námitek, které byly vyřešeny již při předcházejících jednáních. Schválené opatření se nevztahuje na nynější vězně, ale bude platit od doby zavedení. K vydání nebude potřeba jejich souhlasu, stejně jako souhlasu domovské země.
Opatření má přispět k lepší integraci odsouzeného do společnosti. Experti míní, že pro vězně je lepší a výchovnější, když si odpykávají trest v zemi, kde znají místní prostředí a jazyk.
Podle médií však některé "staré" členské země naléhaly na povinné vydávání vězňů, neboť chtěly ulehčit svým přeplněným věznicím. Tento argument prý platí především pro Británii.

Evropský parlament je proti masivní likvidaci vinic, chce podporovat kvalitu
Evropští poslanci se postavili proti návrhu na masivní dotovanou likvidaci vinic, kterou chtěla Evropská komise přispět k zásadní reformě přebytkového evropského trhu s vínem. Podle názoru parlamentu by nutná reforma měla jít spíše cestou podpory kvalitních a konkurenceschopných vín. Proto je podle poslanců nutné zavést přísná pravidla pro označování vín a pro tradiční výrobní postupy.
Především kvůli stále rostoucímu dovozu vína ze zemí mimo EU trpí evropský trh nadprodukcí. Každý rok vyrobí vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie dotuje desítkami milionů eur ročně, a právě od omezení plochy vinic si slibuje výrazné úspory.
Likvidace neboli klučení vinic by se podle komise mělo týkat 400.000 ze současných 3,4 milionu hektarů evropských vinohradů. Zpráva, kterou připravila řecká europoslankyně Katerina Batzeliová ze socialistické frakce parlamentu, ale komisi oponuje a tvrdí, že řešit takovým způsobem problémy trhu s vínem je nevhodné. Chce, aby jednotlivé státy měly právo plochu rušených vinic omezit podle svého uvážení.
Rušení vinohradů je velice sporným bodem návrhu i pro ministry zemědělství EU, kteří o konkrétní podobě reformy vinařství stále diskutují a na její konečné podobě se ještě neshodli. S masivním klučením nesouhlasí ani většina producentů a vinařských asociací, v nichž jsou zastoupeni i Češi.
Česká republika nemá s nadprodukcí vína problém, a klučení by se jí tedy nemělo příliš týkat. Hlasitě ale protestovala proti návrhu komise zakázat doslazování vína řepným cukrem. Evropský parlament je s postojem Česka a dalších zemí, kde je někdy kvůli špatným klimatickým podmínkám nutné víno doslazovat, zajedno.
"Obohacování (cukrem) musí být povoleno v každé vinařské oblasti, kde se tradičně používalo a kde neexistují žádné strukturální přebytky," píše se ve zprávě.
Dotovanou destilaci vinných přebytků by podle poslanců sice bylo dobré omezit, ale ne zrušit. Postupně by se měla liberalizovat i nová výsadba vinic. Po určitém období by pak mohly dotace spíše než na destilaci směřovat na propagaci kvalitního vína, marketing a osvětu spotřebitelů.
Čeští zástupci v evropském parlamentu zprávu vesměs vítají, mnohým z nich se ale nelíbí zachování dotací na destilaci vinných přebytků. „Kdyby unie přestala mrhat prostředky na destilaci nadbytečného vína, mohla by ušetřené peníze použít na podporu konkurenceschopnosti evropských vín," uvedla Zuzana Roithová, místopředsedkyně parlamentního výboru pro vnitřní trh.
EU produkuje asi tři pětiny vína na světě a stejný podíl spotřebovává. Vinařství přímo živí 1,5 milionu lidí. Evropská unie je největším vývozcem i dovozcem vína na světě.

Zdroj: ČTK