Poslanecká sněmovna

13.3.2007

Opozice opět neuspěla ve snaze prosadit komisi ke Kubiceho zprávě
Sociální demokraté a komunisté opět neuspěli ve snaze prosadit ve sněmovně zřízení vyšetřovací komise, která by se zabývala okolnostmi vzniku takzvané Kubiceho zprávy. Koaliční poslanci při hlasování o programu schůze dolní komory zabránili tomu, aby se o ustavení komise jednalo. Návrh ČSSD nepodpořil ani bývalý člen této strany Miloš Melčák.
Socialisté dlouhodobě obviňují Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a jeho šéfa Jana Kubiceho z toho, že nahrává ODS a snaží se ČSSD před volbami poškodit. Hovoří o ÚOOZ jako o politické policii. Útvar nařčení odmítá a za nesmysl ho označuje i ODS. Kubice předložil krátce před loňskými červnovými volbami brannému výboru sněmovny zprávu, v níž uvedl, že organizovaný zločin už přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů. Část informací poté unikla do médií. Socialisté míní, že je to u voličů poškodilo, uvádějí také, že tvrzení z Kubiceho zprávy se neprokázala. Sociální demokracie se vznik komise neúspěšně pokoušela prosadit již v únoru.
Jednání o programu sněmovní schůze se protáhlo na zhruba tři hodiny a místy bylo velmi bouřlivé. "Je vidět, že vládní koalice má špatné svědomí a má v této věci asi co skrývat, když se bojí nezávislé vyšetřovací komise," prohlásil místopředseda poslaneckého klubu (ČSSD) David Rath.
Znovu kritizoval ministra vnitra a místopředsedu ODS Ivana Langera, který podle socialistů sehrál v případu Kubiceho zprávy jednu z klíčových rolí. "V řadách ODS byla vymyšlena a realizována policejní hra, které se skutečně dá říkat s jistou licencí 'Langergate'," uvedl. Langer pak podle něj "ze své pozice ministra vnitra pěkně zametl" stopy. "Čili leckomu toto chování může připadat jako svého druhu organizovaný zločin. Tedy v České republice je ministr, který možná organizoval a je hlavou organizovaného zločinu," dodal Rath.
Na začátku svého projevu se dostal do sporu se svým stranickým kolegou, předsedou sněmovny Miloslavem Vlčkem, který v tu chvíli schůzi řídil. Vlček uvedl, že Rath se nedrží jednacího řádu a vede rozpravu v době, kdy ji vést nemá. Rath ale jeho názor odmítl. Vlček Rathovi pohrozil odebráním slova.
Po Rathovi si vzal slovo premiér Mirek Topolánek (ODS) a řekl, že předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi vyčítá řadu věcí. "Nicméně věc, kterou mu vyčítám ze všech nejvíc, je, že přivedl do politiky a do sněmovny lidi typu Davida Ratha. Musím říci, že tím české demokracii neprospěl," prohlásil. Langer poznamenal, že někteří z poslanců v debatě o programu říkali "urážky hlouposti a nesmysly".

Poslanecká sněmovna sladila zákaz tabákové reklamy s EU, i tak hrozí pokuta
Poslanecká sněmovna ve zrychleném režimu schválila novelu zákona o regulaci reklamy, která má sladit českou úpravu zákazu tabákové reklamy s evropskou legislativou. Z dnešního vyjádření ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) ale vyplynulo, že republice i tak hrozí pokuta za to, že její právo není v této oblasti v souladu s příslušnou směrnicí.
Evropská komise se podle něj bude případem zabývat 21. března. "S vysokou pravděpodobností navrhne předat tuto kauzu Evropskému soudnímu dvoru, což už je poměrně vážná věc," uvedl ministr. Dodal, že pokuta může být "relativně vysoká". Poslanec ODS Petr Bratský předtím hovořil o hrozbě sankce ve výši "několika desítek milionů eur". Také on si myslí, že bleskové přijetí novely může případnou pokutu aspoň zmírnit.
Předlohu, kterou Poslanecká sněmovna schválila hlasy 154 ze 182 přítomných, nyní musí posoudit ještě Senát a prezident.
Novela bude mimo jiné znamenat, že závod mistrovství světa silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně se bude muset obejít bez tabákové reklamy. Majoritní vlastník Masarykova okruhu Karel Abraham ale již v únoru oznámil, že pořadatelé se s tabákovým koncernem dohodli na ukončení sponzorování velké ceny. "Měli jsme sice povolenou výjimku, Evropská unie už ale nechce další tabákovou reklamu respektovat," řekl tehdy.
Tabáková reklama je už nyní v České republice výrazně omezena. Výjimku pro brněnský motocyklový závod poslanci schválili koncem roku 2005. Někteří zákonodárci tehdy uvedli, že závod v Brně by byl bez této reklamy ohrožen.

14.3.2007
 
KSČM ve sněmovně se zákonem o obecném referendu neuspěla
Komunisté ve sněmovně neuspěli s návrhem na uzákonění obecného celostátního referenda. Lidem mělo umožnit rozhodovat například i o umístění americké radarové základny v ČR. Dolní komora návrh odmítla hlasy vládní koalice již v prvním kole projednávání.
Sněmovna návrh zamítla nejtěsnější většinou. Kromě poslanců KSČM ho podpořili sociální demokraté i bývalí členové poslaneckého klubu ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Odmítla ho ale celá vládní koalice včetně Strany zelených, která myšlenku obecného referenda prosazuje.
Komunistická předloha podle zelených neměla šanci uspět u poslanců ODS, bez jejichž hlasů se tato ústavní změna v parlamentu neobejde. Zelení proto připravili vlastní verzi zákona o obecném referendu, pro kterou chtějí vyjednat podporu v rámci koalice.
Občanští demokraté a lidovci se v dnešní debatě vyslovili proti obecnému referendu. Lidové hlasování by podle nich mělo rozhodovat pouze o předem definovaných, konkrétních otázkách, které souvisí například se svrchovaností státu.

Insolvenční zákon zřejmě vstoupí v platnost až v lednu 2008
Platnost nového insolvenčního zákona, který má mimo jiné zrychlit konkurzy a zlepšit postavení věřitelů, se posune o půl roku na 1. ledna 2008. Odložení účinnosti zákona ve zrychleném režimu schválila Poslanecká sněmovna. Návrh posoudí ještě Senát a prezident Václav Klaus.
Důvodem odkladu je podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) zpoždění legislativních a technických prací na vzniku takzvaného insolvenčního rejstříku, který je nedílnou součástí zákona. Do elektronického rejstříku mají být zapisovány veškeré údaje o jednotlivých fázích konkurzu. Teprve okamžikem záznamu budou rozhodnutí soudů právně účinná, vysvětlil Jiří Pospíšil.
Přípravu rejstříku podle ministra nelze stihnout do 1. července, kdy měl zákon původně začít platit. Ministerstvo spravedlnosti totiž musí ve výběrovém řízení najít firmu, která bude odpovídat za provoz rejstříku a vyškolit lidi, kteří budou schopni s ním pracovat. Spustit zákon bez dobře připraveného insolvenčního rejstříku by podle Pospíšila znamenalo kolaps celé reformy konkurzního práva a ohrožení plánované elektronizace justice.
Insolvenční zákon nahrazuje nevyhovující a nesčetněkrát novelizovaný zákon o konkurzu a vyrovnání. Kromě zrychlení konkurzů má umožnit také ozdravení problémových podniků. Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.
Odklad nevadí ani zástupcům podnikatelů. Generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška již dříve uvedl, že je lepší, aby zákon bezchybně fungoval hned od začátku, než aby se objevily problémy těsně před jeho spuštěním.

Cizinci budou mít zřejmě snazší přístup k půdě v ČR
Cizinci ze zemí EU budou mít zřejmě snazší přístup k nákupu zemědělské půdy v České republice. Počítá s tím vládní návrh novely devizového zákona, který Poslanecká sněmovna po bouřlivé debatě propustila do další fáze projednávání. Znamená to, že v příštích týdnech se budou předlohou zabývat rozpočtový a zemědělský výbor sněmovny. Dolní komora o novele rozhodne na některé z příštích schůzí.
Cizincům by mělo podle předlohy stačit, aby se zaregistrovali jako zemědělští podnikatelé. Odpadla by jim hlavně podmínka tříletého pobytu v tuzemsku. Předkládající ministři financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a zemědělství Petr Gandalovič (ODS) návrh obhajovali, zástupci ČSSD i KSČM byli podle očekávání proti. Koaliční poslanci nakonec ale při hlasování novelu uhájili, a ta tedy odolala návrhu na zamítnutí.
Kalousek i Gandalovič opakovaně zdůrazňovali, že se vládní návrh nesnaží prolomit přechodné období pro nákup zemědělské půdy, které ČR s EU vyjednala do roku 2011. Stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek ale varoval, že čeští zemědělci budou vystaveni náporu kapitálově silnější konkurence ze zahraničí. Podobně se vyjadřovali další představitelé opozice.
V diskusi vystoupil hlasitě i premiér Mirek Topolánek (ODS). Prohlásil mimo jiné, že debata připomíná "verbální vyměšování". Dodal, že ještě ve sněmovně nezažil takovou míru nacionalismu, xenofobie a antievropanství jako při projednávání devizového zákona. Na jeho vystoupení reagoval předseda klubu poslanců KSČM Pavel Kováčik slovy: "Pane premiére, neřvěte na nás!". Předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek komentoval Topolánkův projev slovy, že to, co předvedl, je "skutečná ostuda".

Děti do deseti let zřejmě nebudou potřebovat vlastní cestovní pas
Děti do deseti let už pravděpodobně nebudou muset mít pro cesty do zahraničí vlastní cestovní pas, bude totiž možné je zapsat do pasů rodičů. Počítá s tím novela zákona, kterou ve zrychleném řízení schválila Poslanecká sněmovna. Vládní předlohu podpořili i zástupci opozice, ze 155 poslanců kladně hlasovalo 143, nikdo nebyl proti. Normu nyní dostane k projednání Senát.
"Podstatou této novely je vrátit se zpět k praxi, kdy byla možnost zapisovat děti, a to do deseti let (věku), do pasu rodičů," uvedl ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Rodiče by tak nemuseli vyřizovat dětem v předškolním věku nový pas každý rok. Starší děti by pak mohly dostat vlastní pas na dobu pěti let, pokud by je rodiče nechtěli mít zapsány jen ve svých pasech, uvedl ministr.
Kvůli dodržení bezpečnostních pravidel EU bude podle ministra zápis dítěte do rodičova pasu vlepen na samolepícím štítku. Štítek má být opatřen prvky, které jej ochrání proti padělání a pozměňování. Náklady na realizaci novely by podle ministra neměly převýšit pět milionů korun.
Od 1. září 2006 vydávají české úřady nové biometrické pasy, do nichž rodiče údaje o dětech zapisovat nesmějí. Pro malé děti vyžaduje zákon vlastní cestovní doklad s fotografií. Kvůli rychlé změně podoby malých dětí platí jen jeden rok. Podle evropských předpisů navíc pasy bez biometrických prvků nelze vydat na delší než roční dobu.
Nynější pravidla zavedl Langrův předchůdce v čele ministerstva František Bublan. Doklady s fotografií mají děti chránit před mezinárodními obchodníky s lidmi a únosy do zahraničí. Exministr dříve uvedl, že Langrův postup považuje za rezignaci na bezpečnostní problematiku a nepodpoří ho. František Bublan patřil k poslancům, kteří se hlasování zdrželi. Zamezení možnosti nekontrolovaného mezistátního pohybu dětí se podle nynější vlády ale dá s ohledem na existenci zelené hranice zabránit jen stěží.
Dětské pasy stojí 50 korun, neobsahují biometrické údaje, pouze fotografii. Nyní je pro získání dětského pasu kvůli ověření národnosti nutné předložit také osvědčení o státním občanství. To vyřizují krajské úřady, žádost lze ale podat na každé matrice.
Děti ve věku od pěti do 15 let již dostávají pasy s biometrickými údaji a platností pět let. Vydání takového dokladu stojí 100 korun. Zápis dítěte do pasu rodiče by měl stát 200 korun, respektive 50 korun v případě zápisu do vydaného dokladu. Pro rodiče, kteří měli své děti zapsány v pasech před loňským 1. zářím, se nic nezmění.
Norma by podle Langera mohla v případě rychlého přijetí usnadnit život rodičům už pro období letních prázdnin. "Naší snahou a ambicí je stihnout v uvozovkách letní turistickou sezonu," uvedl ministr. Ve vládním návrhu je nicméně napsáno, že novela má nabýt účinnosti deset měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů. "Doba mezi nabytím platnosti a účinnosti novely zákona bude využita zejména ke zpracování přesné technické specifikace, k vyhlášení obchodní veřejné soutěže, k vypracování grafického a textového provedení štítků," uvedla vláda v důvodové zprávě.

15.3.2007

Zákon o úpravě registru znečišťujících látek se odkládá
Schvalování vládního návrhu zákona o úpravě registru znečišťujících látek, o jejichž vypouštění do životního prostředí musí podniky informovat pravidelně veřejnost, se odkládá. Poslanecká sněmovna vyhověla žádosti ministra životního prostředí Martina Bursíka (Strana zelených), podle něhož by zákon v navrhované podobě snížil dostupnost informací.
"Tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snažím prosazovat," uvedl ministr s tím, že vládní předloha byla přijata ještě za jeho předchůdce. Bursík uvedl, že po dohodě s premiérem Mirkem Topolánkem a jednání s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem (oba ODS) chce normu upravit a změny ještě jednou projednat ve vládě.
Zákon má od příštího roku rozšířit seznam vypouštěných látek ze 72 na 93 položek. Ministr potvrdil oprávněnost výhrad ekologického sdružení Arnika. Podle něj by zákon omezil okruh podniků, které mají do registru nahlašovat množství vypuštěného znečištění. Registr by tak byl o třetinu dat ochuzen. Povinnost hlásit množství uniklých látek by odpadla podle Arniky třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. Zůstali by jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.
Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů celkem 977 podniků. V případě přijetí zákona v navrhované podobě by byly k dispozici informace jen od 696 firem, uvedla Arnika.
Zákon připravilo ministerstvo životního prostředí ještě pod vedením lidovce Libora Ambrozka, první Topolánkova vláda normu přijala za ministra Jana Kalaše. Odmítla tehdy návrh ministerstva životního prostředí, aby informace o znečištění v odpadech v registru zůstaly. Norma má nahradit část současného zákona o integrované prevenci a zjednodušit komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.
Zákon souvisí se sjednocením systému nahlašování znečištění v celé Evropské unii. Od 1. ledna roku 2008 by měl vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly, zahrne základních 91 látek. Česko tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.

16.3.2007

Schvalování Ústavu paměti národa směřuje ve sněmovně do finále
Český Ústav paměti národa by se měl zřejmě zabývat nejen dokumenty z období komunismu, ale i z doby nacistické okupace někdejšího Československa. Materiály Státní bezpečnosti a dalších složek by měl na rozdíl od původního záměru spravovat podle pravidel archivního zákona zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který bude ústavu podřízen.
Počítá s tím kompromisní verze senátního návrhu zákona, který Poslanecká sněmovna po pětihodinové debatě posunula k závěrečnému schvalování. Pravděpodobně příští týden tak poslanci rozhodnou i o úpravách předlohy a komunistickém návrhu na její zamítnutí.
Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka například navrhl, aby vedoucími pracovníky a členy rady, kteří mají na chod ústavu dohlížet, mohli být i členové bývalé KSČ nebo bezpečnostních složek bývalého režimu. Navrhovaný zákon to totiž zapovídá. "Bylo by absurdní, aby v čele tohoto ústavu stál člověk, který má komunistickou minulost, aby tam byl dokonce bývalý důstojník StB," uvedl místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS).
Předseda KSČM Vojtěch Filip zase navrhl ke KSČ přiřadit i další strany socialistické Národní fronty včetně lidovců. Sobotka v případě neúspěchu svého návrhu doporučil, aby ve vedení ústavu nesměli být ani absolventi středních vojenských škol, k nimž patří premiér Mirek Topolánek (ODS).
Komunistka Kateřina Konečná zase navrhla umístit sídlo ústavu do Tábora místo do Prahy, pokud by nebyl zákon zamítnut. Ředitele i radu ústavu by podle ní měla volit místo Senátu sněmovna, přičemž ve vedení ústavu by měly být zastoupeny všechny strany. Kateřina Jacques (SZ) chce změnit název instituce na Ústav pro studium totalitních režimů; členy jeho rady by měli nominovat sněmovna, prezident a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.
Exministr vnitra František Bublan (ČSSD) zase chce rozšířit okruh archivních dokumentů, které by ústav nemohl získat. Na předání dokumentů by ministerstva a tajné služby měly mít dva roky. Předloha počítá s tím, že dokumenty ústav získá do poloviny letošního roku.
Podle pravicových poslanců je účelem opozičních návrhů znemožnit fungování ústavu, který má umožnit lepší prozkoumání a zpřístupnění dokumentů komunistických tajných služeb. Levicoví poslanci tvrdí, že ústav je nadbytečný a přinese jednostranné, zkreslené a možná i ideologicky zmanipulované zkoumání historie. Marek Benda (ODS) uvedl, že kompromisní verze je výsledkem debat s ministerstvem vnitra, historiky a archiváři, obsahuje i přijatelné návrhy opozice.

Senát

13.3.2007

Chomutovským senátorem bude moci být všech devět kandidátů
Voliči na Chomutovsku si budou v půlce dubna vybírat senátora ze všech devíti kandidátů, kteří se do souboje přihlásili. Všichni splnili zákonné požadavky pro svou kandidaturu, včetně zaplacení dvacetitisícové kauce.
"U nikoho se nevyskytly žádné problémy, všechny přihlášky byly řádně vyplněny. Ve čtvrtek tak kandidáty zaregistruji," oznámila pracovnice chomutovského magistrátu. Vítěz doplňovacích senátních voleb nahradí lékaře Petra Skálu, který na mandát po třech měsících rezignoval ze zdravotních důvodů.
O místo senátora usilují náměstek chomutovské primátorky Jan Řehák (ODS), ředitel střední integrované energetické školy v Chomutově Jan Mareš (ČSSD), zastupitel v Klášterci nad Ohří Václav Homolka (KSČM), učitel gymnázia Josef Märc (za Stranu zelených). Humanistická strana vyslala do boje o křeslo v senátu Zdeňka Jánského, Nezávislí Milana Berana. Svobodné bude reprezentovat František Lehotský. Nezávislými kandidáty, kteří by chtěli uspět tak jako Skála, jsou podnikatel Antonín Drbohlav a ředitel Milan Doležal.
Kromě Chomutovska se budou letos doplňovací volby konat také na Přerovsku, ale až na konci dubna. Do voleb se tam přihlásilo osm kandidátů, kteří mají na případnou nápravu nedostatků čas až do 28. března. Vítěz voleb nahradí Jitku Seitlovou, která se stala zástupkyní ombudsmana.

Zdroj:ČTK