Poslanecká Sněmovna

13.8.2007

Vláda odsunula rozhodnutí o poplatcích za televizi v hotelech
Vláda přerušila jednání o novele autorského zákona, která by měla hoteliérům uložit placení autorských poplatků za sledování televize a poslouchání rádia v hotelových pokojích. Této povinnosti je před dvěma a půl lety zprostila novela autorského zákona.
Většina ministrů dle vyjádření vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka souhlasí s tím, aby byli hoteliéři od plateb osvobozeni, úpravu nicméně po státu vyžaduje Evropská unie. Vláda nyní bude hledat cestu, jak hoteliéry nepoškodit a zároveň vyhovět unijním požadavkům, dodal Čunek.
O tom, že dosavadní novela je v rozporu s právem Evropské unie, rozhodl například již letošní rok v březnu Krajský soud v Praze, který rozhodoval o žalobě Ochranného svazu autorského (OSA) na jednoho z hoteliérů, jenž mu tyto poplatky neplatil. Soud tehdy dal přednost evropským zákonům po vzoru Evropského soudního dvoru, který již dříve podobný spor mezi španělským kolektivním správcem autorských práv a provozovatelem hotelového řetězce vyřešil ve prospěch autorů.
Proti kontroverzní novele zákona protestovali již v době jejího přijetí jak OSA, tak i mnozí umělci a někteří zákonodárci; upozorňovali také na to, že ČR kvůli ní hrozí sankce. Přes odpor autorů a správců jejich práv však pro novelu tehdy hlasovala drtivá většina poslanců. Evropská komise české vládě závazek změnit autorský zákon důrazně připomněla letos v březnu. Další navrhovanou změnou autorského zákona má být vypuštění podmínky, aby žadatel o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy práv musel mít sídlo v Česku.
Návrh novely již projednala pracovní komise Legislativní rady vlády, jež navíc doporučila sněmovně, aby v tomto případě zkrátila projednání.

14.8.2007

Vlček trvá na tom aby volba prezidenta byla počátkem února
Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) trvá na tom, že svolá poslance a senátory k volbě příštího prezidenta 7., nejpozději 8. února 2008. Na tiskové konferenci uvedl, že to slíbil prezidentu Václavu Klausovi a nehodlá na tom nic měnit. "Dal jsem prezidentovi slovo, jsem čestný chlap," řekl novinářům Vlček.
Pokud by prezident republiky nebyl do 7. března zvolen nebo by ještě nesložil slib, jeho pravomoci by se po tomto datu podle ústavy rozdělily mezi premiéra a předsedu dolní komory - tedy mezi Mirka Topolánka (ODS) a Vlčka. Kdyby v té době byla sněmovna rozpuštěna, část pravomocí by přešla na předsedu Senátu jímž je Přemysl Sobotka z ODS.
V případě, že by se pravomoci rozdělily mezi Topolánka a Vlčka, předseda sněmovny by mimo jiné získal pravomoc jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, přijímat jejich demisi a odvolávat vládu a přijímat její demisi. Odborníci na ústavní právo, které novináři oslovili, ale upozornili na to, že by premiéra, ani ministry nemohl kabinet odvolat na základě vlastní vůle. Ale pouze na základě podmínek stanovených ústavou.
Ústavní právník Vladimír Balaš novinářům řekl, že pro odvolání vlády musí mít prezident důvody, které definuje ústava. "Že by si sám vzpomněl a odvolal (vládu a její členy), to asi prezident nemůže, natolik silný není," zhodnotil možnosti hlavy státu. Podobně reagoval i ústavní právník Vladimír Pavlíček, který novinářum řekl, že předseda sněmovny by vládu ani její členy nemohl odvolat na základě své libovůle.
Podle ústavy podává vláda demisi například tehdy, když sněmovna zamítne její žádost o vyslovení důvěry nebo jí vysloví nedůvěru. Hlava státu takovou demisi přijme. Ústava dále předpokládá, že prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne premiér. Prezident rovněž odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv byla povinna ji podat.
Pokud by se příští rok nepodařilo v termínu nového prezidenta zvolit nebo by v termínu nesložil slib, na premiéra by přešly mimo jiné prezidentské pravomoci zastupovat stát navenek a sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Premiér by se také stal vrchním velitelem ozbrojených sil, mohl by jmenovat soudce a udělovat amnestii.
Na předsedu sněmovny by přešly mimo jiné prezidentské pravomoci rozpouštět za podmínek stanovených ústavou dolní komoru, jmenovat soudce Ústavního soudu a členy Bankovní rady České národní banky.
Některé prezidentské pravomoci by nepřešly na nikoho - platí to mimo jiné o vyhlašování voleb do sněmovny a Senátu
Podobná situace nastala počátkem roku 2003, kdy vypršel mandát tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi, ale jeho nástupce ještě nebyl zvolen. O prezidentovy kompetence se tehdy podělili premiér Vladimír Špidla a šéf dolní komory Lubomír Zaorálek, oba členové ČSSD.
O znovuzvolení Klause usiluje ODS. Občanští demokraté zatím jako jediní oznámili, koho podpoří. Lidovci si dali čas zhruba do poloviny října. Rozhodnuti nejsou ani zelení a komunisté.
ČSSD se chce dohodnout s ostatními stranami na silné osobnosti, která bude schopná porazit nynějšího prezidenta. Nejčastěji se mluví o tom, že by Klausovým soupeřem mohl být exministr zahraničí Jiří Dienstbier. Strana SNK ED uvažuje o nominaci bývalého šéfa české diplomacie Josefa Zieleniece, který ovšem kandidaturu podmiňuje širší politickou podporou.

15.8.2007

Liberecký kraj plánuje Poslanecké sněmovně předložit návrh novely o soudech
Liberecký kraj plánuje v nejbližší době předložit Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o soudech a soudcích, která by měla umožnit vznik krajských soudů v regionech, kde dosud chybí. Mimo Libereckého kraje nemají vlastní krajské soudy také kraje Karlovarský, Pardubický, Vysočina, Olomoucký a Zlínský. Liberecký kraj předložil podobný návrh již předminulý rok, vláda ale tehdy záměr zamítla. Liberecký hejtman Petr Skokan doufá, že nynější návrh bude úspěšnější.
Dosavadní zákon počítá pouze s osmi krajskými soudy v sídlech původních krajů, a další kraje tak nejsou plnohodnotnými. "Stát před lety zahájil veřejnou reformu, a měl by ji tedy dokončit, zatím proběhla jen na úrovni samospráv," řekl novinářům Skokan. Ministerstvo vnitra sice vytvořilo krajské hasičské sbory, policie a další instituce na krajské úrovni ale zatím podle hejtmana chybí. Občanům i firmám v Libereckém kraji to značně komplikuje život, některé případy se totiž soudí v Ústí nad Labem, jiné v Hradci Králové a ani sami soudci a advokáti v tom často nemají jasno.
Liberecký kraj usiluje o vznik vlastního krajského soudu od svého vzniku. Podle hejtmana je pro to vše připraveno: už přes pět let má kraj moderní justiční areál, jehož součástí je soudní budova, nový objekt státního zastupitelství a také modernizovaná věznice. Vybudování areálu přišlo na více než půl miliardy korun. Přesto je v Liberci stále jen pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem. "Vytvoření samostatného krajského soudu v Liberci je přitom vlastně jen otázkou výměny cedulí," poznamenal Skokan.
Liberecká pobočka krajského soudu řeší případy z okresů Liberec, Jablonec a Česká Lípa a také ze sousedního Děčínska, které ale spadá do kraje Ústeckého. Naopak obyvatelé Semilska, které je součástí Libereckého kraje, musí ke Krajskému soudu do Hradce Králové. Podobně nedořešena je ale například i struktura policie, která rovněž zachovává původní rozdělení do osmi krajů. I když od 1. ledna bude semilská policie začleněna pod krajskou policejní správu Severočeského kraje.

Sněmovna vykročila ke schválení návrhů na podporu digitalizace
Poslanecká sněmovna učinila první krok ke schválení novel několika mediálních zákonů, které mají podle autorů odblokovat nástup digitálního zemského televizního vysílání. Dolní komora tuto vládní předlohu postoupila k projednání svým výborům. Schvalovat by ji měla asi koncem září, takže účinnosti by mohla nabýt 1. ledna příštího roku.
Evropská komise doporučuje členům EU vypnout poslední analogový vysílač do roku 2012, Český telekomunikační úřad a nyní i vláda navrhují pro Českou republiku říjen 2010.
Mezi hlavní body vládní novely patří mimo jiné otevření televizního trhu všem zájemcům o vysílání poté, co bude vypnut poslední analogový vysílač. Licenci bude moci získat každý, kdo o ni požádá, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic. TV Nova a Prima mají dostat jednu kompenzační licenci navíc za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů, na které mají práva do let 2017 a 2018. Bez uvolnění jejich analogových kmitočtů totiž nevznikne prostor pro další digitální stanice.
Novela má také dát dočasnou kompenzační licenci šesti TV stanicím, které loni po rok a půl dlouhém výběrovém řízení získaly licenci pro nastupující digitální vysílání a které o ně na podzim vinou soudních sporů přišly. Jde o Febio TV, TV Barrandov, TV Pohoda, Óčko, Z1 a RTA. Licence bude platit do doby vypnutí analogového vysílání, poté stát otevře trh všem a také těchto šest stanic bude moci požádat o licenci na další dobu.
Vládní návrh mění i pravidla vysílání reklamy v České televizi (ČT). Podle současného zákona od 1. ledna nebude moci ČT vysílat až na výjimky reklamu; nynější návrh počítá s tím, že by ČT mohla dočasně do doby vypnutí analogového vysílání věnovat reklamě půl procenta svého vysílacího času na každém ze svých současných čtyř programů, ale bez možnosti přesouvat reklamu z jednoho programu na jiný.
Výnosy ČT z reklamy v odhadované výši 450 milionů korun ročně by podle novely směřovaly na výstavbu vysílačů pro digitální vysílání, na jeho propagaci, zhruba 150 milionů by dostával fond kinematografie na podporu českých filmů. O konečné podobě novel a případných úpravách původního vládního návrhu rozhodne až parlament. Někteří poslanci avizovali pozměňovací návrhy.
Z vyjádření ministra vnitra Ivana Langra (ODS) ve sněmovně vyplynulo, že by si přál projednat zákon tak, aby mohl platit od ledna 2008. Dolní komora ale nezkrátila příslušné legislativní lhůty pro jednání svých výborů. Na posouzení novely tak mají obvyklých 60 dnů. Podle Langra však existuje mezi poslanci vůle jednání urychlit tak, aby sněmovna o novelách rozhodla již na své zářijové schůzi. Umožnilo by to podle něj stihnout lednový termín. "A pokud platí, že chceme mít garanci účinnosti 1. 1. 2008, bude nezbytné se pokusit nejenom o hledání shody na obsahu (novely), ale i na té proceduře," dodal ministr.

16.8.2007

Brno prosazuje změnu školského zákona
Brno, kde žijí početné komunity Romů, spolupracuje s odborníky ministerstva školství na změně školského zákona. Nový předpis by měl usnadnit vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit, mimo jiné i Romů. Podle návrhu brněnských odborníků by například děti, jejichž rodiče požádají o odklad školní docházky, měly povinně docházet do přípravné třídy. Uvedla to brněnská zastupitelka Kateřina Dubská (SZ).
Podle Dubské mají přípravné třídy prokazatelně dobrý vliv na budoucí prospěch dětí, část rodičů je však do tříd nechce dávat. "Mají pocit, že je okrádají o dětství," podotkla. Podle zastupitelky Evy Slavíkové (SZ) se tak stává, že se do přípravné třídy přihlásí 15 dětí a pravidelně pak docházejí tři. I to by měl nový předpis změnit; předškolní docházka by pro určitou skupinu dětí měla být povinná.
Přípravné třídy fungují v Brně 13 let. Letos otevře jednu základní škola v Křenové ulici a druhou škola na náměstí 28. října. Podle Tomáše Jilčíka z magistrátního odboru školství je nejčastěji navštěvují Romové. Že by však měli v docházce mezery, se nedomnívá. "Ředitelé tvrdí, že absence občas jsou, ale v celku jsou třídy využívané," uvedl.
Kromě přípravných tříd se Brňané snaží do školských předpisů dostat další novinku. Chtějí, aby ve třídách, které navštěvují děti ze sociálně vyloučených lokalit a hlavně Romové, mohlo být méně dětí. Učitelé se podle nich těmto dětem musejí více věnovat, aby látku zvládli, což v početných kolektivech není možné. Školy se však malým třídám dnes brání kvůli nedostatku peněz.
Podle Dubské už kvůli tomu na ministerstvu školství vznikla skupina, která hledá definici sociálně handicapovaného dítěte. Nynější předpisy školám, které Romy vzdělávají, nedávají žádné úlevy. Nadstandardní příspěvky školy dostávají například na děti postižené, školáky s poruchami učení nebo na cizince. Ani do jedné skupiny Romové nepatří, hlásí se většinou k české národnosti.
Podle komunitního plánu sociálních služeb, který nedávno zveřejnil brněnský magistrát, žije v Brně asi 15.000 až 17.000 Romů. "Jde o nesourodou skupinu obyvatel sestávající z původních moravských, slovenských, maďarských, olašských a německých romských komunit, mezi kterými neexistuje jednotící prvek," uvádí se v dokumentu. Z celkového počtu brněnských Romů jich asi 8000 až 10.000 žije v sociálně vyloučených lokalitách. V Brně jsou tyto lokality celkem čtyři.

17.8.2007

Novela soudního řádu plánuje odstranit problémy s doručováním obsílek
Časté problémy s doručováním soudních obsílek se chystá odstranit novela občanského soudního řádu. Návrh zavádí povinnost určit doručovací adresu, která může být i elektronická. Dosud se zásilka, kterou adresát nepřevezme, vrací k soudu a jednání se protahuje. Novela má ale doručovateli umožnit nevyzvednutou poštu po deseti dnech vhodit do poštovní schránky dotyčného nebo vyvěsit na úřední desku a obsílku označit za doručenou. Pokud soud nebude mít k dispozici e-mailovou adresu a dotyčný nesdělí ani místo, kam mu má být pošta doručena, soud zašle obsílku na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.
Soudní zásilky také mohou být v budoucnu doručovány adresátovi přímo během soudního jednání, popřípadě účastníkem jednání nebo jeho zástupcem.
Nový zákon počítá i s možností, kdy se účastník jednání nebude moci se zásilkou seznámit z omluvitelného důvodu. V případech, kdy je například adresát dlouhodobě nemocný, zásilka nebude vedena jako doručená. Účastníkovi bude následně sice doručen výsledek soudu, do jednoho roku ale může podat návrh na neúčinnost soudního řízení. Ministr reaguje na stav, kdy je v Česku doručování soudních obsílek velmi komplikované a na první pokus je jich doručeno pouze asi 30 procent. Lidé si je totiž často nevyzvedávají a vyhýbají se trestnímu řízení. Novela zákona podle Pospíšila přejímá osvědčený model z Německa, kde je řád údajně ještě tvrdší a obsílka putuje rovnou do schránky adresáta.
Stejně jako v Německu má nový soudní řád podle Pospíšila přispět k výraznému zkrácení soudních procesů. "Předpokládám, že v České republice lze očekávat, že by právní úprava mohla vést ke zkrácení soudních řízení v řádech měsíců," uvedl ministr.
Vedle časové úspory má nová úprava ušetřit i peníze ministerstva. "Počítáme s výraznou úsporou peněz, protože dnes ministerstvo spravedlnosti platí v řádech desítek či dokonce stovek milionů korun ze svého rozpočtu pro doručování," řekl Pospíšil.
Úpravy občanského soudního řádu má podle Pospíšila na podzim projednat vláda a parlament. Platit by tak prý mohly od poloviny příštího roku.

Novela silničního zákona zmírní postihy řidičů
Ve středu začne platit dílčí novela silničního zákona, která zmírní postihy řidičů za některé prohřešky. Ruší například sankci pro řidiče či cyklistu, který při nehodě zraní jen sám sebe. Novináře o tom informoval tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Tvůrci novely se zaměřili i na boj proti řidičům, jejichž poznávací značka je zakrytá nebo nečitelná. Tento čin budou nově policisté hodnotit jako přestupek. "Motorkáři si s oblibou zadní značku ohýbají nebo ji zakrývají. Nyní bude tento čin přísně trestán odebráním řidičského oprávnění a pokutou až 10.000 korun," uvedl Hanzelka.
Zákon také zruší odebrání řidičského průkazu za neoprávněně zastavení čí stání na místě pro invalidy, trestem zůstane pokuta ve výši do 10.000 korun. "Odebrání řidičského oprávnění na půl roku nám připadalo až příliš tvrdé," vysvětlil Hanzelka.
V případě stání v obytné a pěší zóně mohou být řidiči do středy potrestáni odebráním jednoho bodu a pokutou, od středy bude nově ukládána pouze finanční sankce.
Norma ruší i výjimku ze zákazu zastavení a stání na zákonem vymezených místech pro řidiče vozidel rozvážejících poštu. Tuto výjimku podle předkladatelů řidiči těchto vozidel často mylně chápali tak, že si mohou zastavit, kde chtějí. Podle Hanzelky je "technická" novela pouze začátkem úprav řešících nepřesnosti zákona o silničním provozu, který platí od loňského července. "Je to taková první vlaštovka a nepochybně nás čeká další novelizace. Po prázdninách chystáme podrobné zhodnocení roční účinnosti bodového systému a během podzimu by mohlo být jasno, co se zákonem dál," řekl Hanzelka.
Výrazné změny silničního zákona připravuje v současnosti spolu s odborníky i poslanec David Šeich (ODS).
Možnosti dalšího postupu v úpravách silničního zákona jsou podle Hanzelky tři. "Buď bude velká komplexní novela, nebo menší novela na úrovni přestupkového zákona, která by upravila například přísnost trestů nebo průtahy při řešení přestupků," doplnil Hanzelka. Nejméně pravděpodobná je prý varianta, že zákon bude nadále platit v nezměněné podobě a analýza se provede později.
Nynější zákon, který zavedl bodový systém, měl přispět ke snížení počtu úmrtí na silnicích. V prvních třech měsících se situace skutečně zlepšila, potom se ale začala vracet do starých kolejí. Podle některých odborníků ke stavu přispívá i to, že jsou policisté na silnicích málo vidět.

17.8.2007

Sociální demokraté nepodpoří případné znovuotevření reformy
Sociální demokraté ve sněmovně nepodpoří případné znovuotevření pozměňovacích návrhů k vládní  reformě veřejných financí. O změně v návrhu, který koalice prosadila s velkými obtížemi v úterý, se chce vrátit exministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Tvrdí, že změny v roce 2009 budou znamenat pro občany vyšší odvody do státní pokladny. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) Tlustý o dopadech návrhu věděl několik týdnů.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že na to, jaký dopad budou mít změny, opoziční poslanci upozorňovali při úterní diskusi. Koalice ale výhrady nevzala v potaz, zavrhla i návrh ČSSD, aby se sněmovna předlohou zabývala až na konci září. Do té doby by podle sociální demokracie mohli odborníci návrhy propočítat. "Ať si snědí, co si navařili," doplnil Paroubka předseda poslaneckého klubu největší opoziční strany Michal Hašek. K návrhu se nechce vracet i kvůli tomu, že by koaliční poslanci mohli přijít ještě s dalšími nápady.
Reformu financí navrženou ODS, lidovci a zelenými sociální demokraté odmítají, tvrdí, že bude znamenat zhoršení životního standardu pro drtivou většinu občanů Česka a zároveň nepřinese úlevu veřejným rozpočtům. Styl, jakým koalice reformu prosazuje, označuje Paroubek za amatérismus a neschopnost. "Špičky vládní koalice neznají, co obhajují," tvrdí s tím, že Tlustého požadavek znamená měnit pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu pozměňovacího návrhu.
Zatím není jasné, jak se premiér Mirek Topolánek (ODS) s Tlustého návrhy vypořádá. Podle místopředsedy sněmovny Jana Kasala (KDU-ČSL) by při schvalování vládního návrhu reformy a Topolánkova pozměňovacího komplexního návrhu a Tlustého výhrad nemuselo opakovat druhé čtení. Ve čtvrtek uvedl, že při schvalování by se o návrzích hlasovalo po částech, takže by bylo možné odmítnou pozměňovací návrhy týkající se snížení daní a slev na dani, tím by se do hry dostal původní koaliční kompromis a o něm by se hlasovalo.

Senát

13.8.2007

Když reforma uspěje v Poslanecké sněmovně, v Senátu pravděpodobně nenarazí
Poslanecká Sněmovna sice není jedinou zastávkou na legislativní cestě vládního návrhu reformy financí, platí ale, že rozhodující hlasování se s největší pravděpodobností odehraje právě tam. V Senátu mají totiž koaliční strany na rozdíl od dolní komory nad opozicí velkou početní převahu. Pokud tedy koalice dokáže reformu navzdory odporu opozice a výhradám některých vládních poslanců prosadit ve sněmovně, horní komora ji zřejmě podpoří, i kdyby k ní měla dílčí připomínky.
Lze očekávat, že senátoři nebudou chtít riskovat, že by balík vraceli poslancům k novému hlasování s nejistým výsledkem. Stejně tak se neočekává, že by reformu případně vetoval prezident. Václav Klaus sice již dříve uvedl, že mohla přijít dřív a měla být razantnější, i vládní verze reformy je ale podle něj krok správným směrem.
Pokud vláda reformu ve sněmovně prosadí, zamíří balík daňových, sociálních a zdravotních zákonů do Senátu. Horní komora by pak měla 30 dnů na to, aby ho projednala. Senátoři mohou reformu zamítnout, případně ji vrátit sněmovně s návrhem, jaké v ní udělat změny. Obě varianty by schválení reformy přinejmenším zdržely, navíc by tu zřejmě bylo riziko pro vládu, že poslanci už podruhé reformu neschválí.
V případě, že ji Senát vracet nebude, ale schválí ji, poputuje reforma ještě na Hrad, kde by ji měl během patnácti dnů posoudit prezident. Hlava státu může reformu odmítnout a v tom případě by se opět vracela do sněmovny k novému hlasování. Kdyby ale prezident reformu podepsal, nic už by nebránilo tomu, aby vyšla ve Sbírce zákonů. Dosavadní vládní návrh počítá s tím, že jednotlivé reformní změny budou nabývat účinnosti postupně od ledna 2008.

Zdroj:ČTK