Poslanecká sněmovna

16.4.2008

Vláda schválila změnu pravomocí mezi ČNB a MF
Návrhy zákonů ohledně přípravy přechodu na euro a platebního styku bude do budoucna vládě předkládat na rozdíl od České národní banky ministerstvo financí. Dosud zákony překládala centrální banka, která bude nadále v této oblasti s MF spolupracovat. Vláda na svém zasedání schválila návrh novely zákona o zřízení ministerstev a návrh novely zákona o ČNB.
Cílem změny je dokončit integraci dozoru nad finančním trhem a sjednotit legislativu s EU. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.
"Návrhy zákonných úprav v oblasti měny, peněžního oběhu, peněžního trhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost ČNB s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz, bude ČNB nově připravovat a předkládat vládě společně s ministerstvem financí," uvedlo ministerstvo financí, které návrh předložilo.
MF by se po přijetí návrhu měl stát nově primárním výlučným regulátorem v oblastech platebního styku a dohledu nad finančním trhem.
Schválením návrhu dojde podle ministerstva k dokončení procesu integrace dohledu nad finančním trhem, který započal již v roce 2006. Navíc by se tak mělo rozdělení pravomocí mezi centrální bankou a ministerstvem financí přiblížit podobným modelům obvyklým v EU.
Na základě stanoviska předsedy Legislativní rady vlády bude návrh ministerstva financí sloučen do jednoho návrhu společně s návrhem ministerstva vnitra. Ten vytváří zákonné podmínky k provozování informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi státními orgány a vláda jej na svém zasedání rovněž schválila.

Vláda schválila snazší čerpání dotací na zalesňování
Vláda schválila návrh ministra zemědělství Petra Gandaloviče, který usnadní čerpání dotací na zalesnění a péči o les. Podávání žádostí o dotace bude pravděpodobně jednodušší. Novela dále snižuje sankce za porušení podmínek pro udělení dotace.
Návrh novelizuje nařízení vlády ze srpna 2007, podle kterého půjde do roku 2013 na dotace na zalesňování zemědělské půdy okolo 1,9 miliardy korun. Dotace financuje z 80 procent EU a z 20 procent Česká republika. Prostředky mají sloužit k zalesnění zhruba 12.600 hektarů pozemků méně vhodných pro zemědělskou výrobu. Podpora je součástí programu rozvoje venkova. Opatření má zabránit tomu, aby zemědělská půda zůstala bez využití. "Pro ekologickou rovnováhu krajiny je vhodnější plochu, kterou farmáři neobdělávají, nebo je obtížné ji obdělávat, zalesnit, než nechat ji ladem," uvedlo ministerstvo zemědělství.
V rámci podpor zalesňování zemědělské půdy se poskytují tři druhy dotací - na založení lesního porostu, na péči o tento porost po dobu pěti let a dále náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku po dobu 15 let.
V České republice je podle MZe registrováno 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy, z toho je 2,5 milionu hektarů orné půdy, což je asi 70 procent.

Vláda schválila návrh na podporu bývalých pěstitelů cukrovky
Vláda schválila návrh ministra zemědělství na podporu bývalých pěstitelů cukrové řepy, kteří byli dodavateli společnosti Eastern Sugar, jež svou kvótu cukru odevzdala Evropské komisi. Uvedení pěstitelé by měli dostat více než 11 milionů eur na nákup nových zemědělských strojů.
Nařízení má motivovat pěstitele k přechodu na pěstování cukrovky pro technické účely a alternativních plodin. Celková částka se rozdělí mezi zhruba 140 pěstitelů řepy, kteří měli smlouvy na dodávky řepy do cukrovarnického podniku Eastern Sugar. Pěstitelé dostanou přibližně 17 euro za tunu cukrovky, kterou měli podle smlouvy dodat. Podporu bude rozdělovat Státní zemědělský intervenční fond.
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče bude mít nařízení příznivý dopad na životní prostředí, protože nové stroje budou ve srovnání s původními šetrnější k přírodě.
Společnost Eastern Sugar ČR minulý rok na podzim oznámila uzavření tří cukrovarů v ČR a vrátila svou kvótu na produkci cukru Evropské unii. Česká republika tak přišla o pětinu své celkové kvóty, která činila ročně 454.000 tun.
Základem reformy cukerného pořádku EU je pokles zaručených cen cukru v EU během čtyř let do roku 2010 skoro o 40 procent a obdobné výrazné zlevnění cukrovky. To má vést k odchodu nekonkurenceschopných výrobců z trhu. Produkce cukru v unii tak má během čtyř let klesnout asi o 25 procent, tedy asi o šest milionů tun.

Vláda odmítla návrh, který sledoval zamezení privatizace nemocnic
S negativním stanoviskem vlády míří do sněmovny návrh stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD), který chce dílčí novelou bránit případné snaze ministerstva zdravotnictví privatizovat fakultní nemocnice.
Rath se neúspěšně snažil takovou právní úpravu prosadit již v březnu, tehdy formou pozměňovacího návrhu k nesouvisejícímu zákonu. Nyní kvůli tomu předložil samostatnou novelu privatizačního zákona.
Dolní komora sice minulý měsíc Rathův předchozí návrh neschválila, to ale neznamená, že vládní tábor je ve věci plánované zdravotní reformy zcela zajedno.
Obavy z prodeje fakultních nemocnic dává najevo nejen opozice, ale například i někteří lidovci, kteří žádají od ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) záruky, že tyto nemocnice po plánované přeměně na akciové univerzitní nemocnice privatizovat nebude.
Rathův návrh má znemožnit, aby ministerstvo využilo privatizačního zákona k převádění fakultních nemocnic a dalších zdravotnických zařízení na obchodní akciové společnosti. Julínek však opakovaně prohlásil, že fakultní nemocnice privatizovat nehodlá. Až z nich vzniknou univerzitní nemocnice, měly by v nich podle něj akcie držet stát a některá z univerzit.

Vláda schválila 147 milionů pro policii - kvůli předsednictví v Evropské unii
Vláda uvolnila 147 milionů korun, které využije policie na zajištění bezpečnosti při akcích během nadcházejícího českého předsednictví v Evropské unii. Uvedl to vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL), který schůzi kabinetu řídil místo nepřítomného premiéra Mirka Topolánka (ODS). Předseda vlády dopoledne vypovídal před Ústavním soudem v Brně, který posuzuje ústavnost poplatků ve zdravotnictví, zatím ale nerozhodl.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) hodlá mimořádné finanční prostředky využít na nákup speciální výzbroje a techniky pro policisty. Česko, které bude v prvním pololetí příštího roku řídit chod EU, bude na svém území hostit řadu akcí za účasti vrcholných politiků sedmadvacítky. Langer avizoval, že příští rok už žádné peníze nad rámec svého rozpočtu chtít nebude.
Postupné nahrazování policejní výzbroje začalo již v roce 2001, ale ministr současné vybavení označuje za morálně zastaralé a značně fyzicky opotřebené. Varuje, že zločinci jsou vyzbrojeni lépe než policisté.
Langer na zasedání vlády předložil i novelu zákona o zbraních a střelivu, která upravuje jejich likvidaci. Normu ale kabinet odložil, stejně jako materiál o tom, jak zlepšit objasňování krádeží aut.

18.4.2008

Ministerstvo financí navrhuje vládě snížit sociální pojištění a zachovat daň 15%
Ministerstvo financí navrhuje v novele zákona o dani z příjmu zaslané vládě snížit sociální pojištění o jeden procentní bod. Zároveň ponechává sazbu daně z příjmu fyzických osob na 15 procentech proti 12,5 procenta schválených v prvním reformním balíčků. Návrh novel několika zákonů již prošel připomínkovým řízením. Podle MF by lidem měly stoupnut čisté příjmy o stovky korun měsíčně.
Vláda by měla zákony o dani z příjmu, daní z nemovitostí a daní darovací a dědické projednat na jednom z nejbližších zasedání. Novela by měla platit od příštího roku.
Snížením sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,6 procentního bodu a snížením příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 0,4 procentního bodu se podle MF zvýší čistý příjem zaměstnance o 100 korun z každých 10.000 korun vyměřovacího základu. Například zaměstnanci s platem 20.000 Kč by se tak čistý příjem zvýšil o 200 korun.
MF dále navrhuje zrušit osvobození od daně u novostaveb, a to od roku 2010. Osvobození v současnosti platí na 15 let pro všechny novostavby. Zrušeno má být také osvobození od daně u domů, které jejich vlastníci zateplí. U firem by měl být zrušen limit pro daňovou uznatelnost nákladů na úroků z úvěrů; nově se mají tyto limity vztahovat pouze na spřízněné osoby. Úřad rovněž navrhuje zrušit osvobození příjmů spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank.
Úroky z úvěrů na bydlení si nově budou moci zaměstnanci podle návrhu odečíst z daní nejen u staveb se stavebním povolením, ale i na základě pouze ohlášené stavby. MF také navrhuje rozšířit poskytování darů s možností jejich odečtu od základu daně do členských států EU a Evropského hospodářského prostoru.
Novela rovněž zvyšuje slevy na daní na poplatníka i jednoho z manželů z původně plánovaných 16.560 korun na 24.840 korun.
Zlepšit by se měla situace rodin s dětmi, kde si žena nebo muž na rodičovské přivydělává. Rodič na mateřské a rodičovské si bude moci vydělat 68.000 místo současných 38.040 aniž by je stát zdanil. Dosud se sice peněžitá pomoc v mateřství nezdaňovala, ale do příjmu manželky se započítávala a velmi často překročila platných 38.040 korun. Druhý z manželů si tak nemohl zažádat o slevu na dani na druhého partnera.
Odboráři i někteří poslanci za ODS včetně Vlastimila Tlustého návrh na snížení odvodů sociálního pojištění odmítají. Premiér Mirek Topolánek však nedávno uvedl, že vláda bude prosazovat spíš snížení sociálního zabezpečení než snížení daně z příjmu z 15 na 12,5 procenta.
Důvodem pro snížení sociálního zabezpečení je podle premiéra snaha zabezpečit příjmy pro kraje a obce, závazek snížit schodek veřejných financí a zajistit, aby nepoklesly příští rok příjmy lidem s platy od 10.000 do 40.0000 korun.
Tento argument uvádí v předkládací zprávě i ministerstvo financí s tím, že zachování sazby na úrovni 12,5 procenta není při splnění výše uvedených cílů možné. "Tento krok ani není nutný, protože hlavním smyslem požadavku na sazbu 12,5 procenta bylo to, aby se nezvýšilo daňové zatížení poplatníků, což je návrhem splněno kombinací zvýšených slev na dani a snížení sazby pro výběr pojistného na sociální pojištění o jeden procentní bod," uvádí MF.
Zachování daně ve výši 15 procent by podle materiálu mělo státnímu rozpočtu přinést přibližně deset miliard korun. Změna zákona o dani z nemovitosti může rozpočtu přinést v roce 2010 60 milionů a v následujících letech 20 milionů korun. Naopak snížením pojistného stát přijde podle ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2009 o 11,7 miliardy korun, v roce 2010 o 12,4 miliardy a v roce 2011 o 13 miliard korun.

Senát

16.4.2008

Pravidla pro povolování policejních odposlechů se zřejmě zpřísní
Pravidla pro povolování policejních odposlechů se zřejmě zpřísní. Lidé by se navíc mohli dozvědět, zda je policie odposlouchávala, a její postup by mohl přezkoumat soud. Počítá s tím novela trestního řádu, jejíž schválení Senátu doporučil jeho ústavně-právní výbor. Horní komora bude novelu schvalovat tento týden.
Soudce bude muset na základě novely zvažovat, zda policie nemůže důkazy získat jinak než odposlechem, což ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil označil za razantní zásah do soukromí. Zatímco doposud musí příkaz obsahovat jen údaje o účastnické stanici, v budoucnu bude muset uvádět i totožnost konkrétní osoby nebo skutkové okolnosti případu.
Pokud by odposlech nebyl použit jako důkaz, státní zástupce nebo soudce by podle novely museli příslušného člověka informovat o tom, že byl odposloucháván, na čí příkaz a jak dlouho. Odposlouchávaný by pak měl půl roku na to, aby požádal Nejvyšší soud o přezkoumání zákonnosti odposlechu.
Odposlechy by nově povoloval okresní soud, ale o jejich prodloužení by rozhodoval krajský soud. Maximální lhůtu trvání nařízeného odposlechu novela zkracuje ze šesti na čtyři měsíce. Novela upravuje také pravidla pro používání takzvaných dobrovolných odposlechů, se kterými lidé dají předem souhlas například při vyšetřování únosu, obchodování s dětmi, vydírání nebo omezování osobní svobody. Policie takto může například zachytit hovor únosce, který zavolá rodičům uneseného dítěte.
Vláda návrh na zpřísnění režimu odposlechů zdůvodnila mimo jiné tím, že chce zamezit jejich nadbytečnému užívání. Policie minulý rok nasadila zhruba 5500 odposlechů, o rok dříve přes 7800, v roce 2004 bylo odposlechů 10.000.

17.4.2008

Senát pravděpodobně schválí možnost vyvlastnit pozemky kvůli záplavám
Senát pravděpodobně umožní v krajním případě vyvlastnit soukromé pozemky kvůli výstavbě protipovodňových opatření, například hrází. S tím počítá novela vodního zákona, jejíž přijetí Senátu doporučil jeho zemědělský výbor.
Norma je podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) velmi potřebná kvůli tomu, že Česko sice má dostatek peněz pro stavbu protipovodňových opatření, ale řadu projektů brzdí obtížná vyjednávání s vlastníky pozemků podél řek. "Do roku 2012 máme na protipovodňová opatření připraveno přes 14 miliard korun," uvedl již dříve ministr.
Problém byl v novele "velice elegantně vyřešen", řekl novinářům místopředseda výboru Josef Vaculík (KDU-ČSL). Norma podle něj umožní vyplatit zemědělcům náhrady za plodiny pěstované na pozemcích, které by byly zaplaveny. Novela umožní rychle stavět poldry na plochách, kam by se při povodni rozlévala voda. Majitelé pozemků, zejména zemědělci, by na nich mohli nadále hospodařit, v případě zaplavení jim stát škody nahradí. Návrh také obsahuje takzvaný institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V těchto místech nebudou smět být umísťovány stavby nebo provozovány činnosti, které by ztížily využití lokalit pro stavbu suchých poldrů.
Ke schválení v Senátu míří také další novela vodního zákona, která prodlužuje platnost původních povolení pro čerpání vod nebo vypouštění odpadních vod. Bude se to ale týkat jen těch, kdo si o nová povolení požádali včas před koncem loňského roku. K 1. lednu totiž platnost původních povolení skončila. Novela vznikla kvůli případům, kdy například obce nebo firmy do konce loňského roku řádně požádaly o nové povolení, ale úřad jim jej kvůli návalu žádostí nestačil včas vyřídit.

Zdroj:ČTK