Poslanecká sněmovna

15.10.2007

Poslanci plánují urychlit výstavbu dálnic, pozmění zákon
Skupina poslanců ODS a ČSSD plánuje zrychlit výstavbu veřejně prospěšných staveb, hlavně dálnic. Navrhují proto změnit zákon o vyvlastnění. Nově by z něj mělo zmizet ustanovení, podle kterého má žaloba vyvlastňované osoby na vyvlastňovací rozhodnutí odkladný účinek. O odkladném účinku žaloby bude však moci nadále rozhodnout dotyčný soud.
Zákon by měl nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Pokud někdo, komu soud nařídil vyvlastnění pozemku, již toto rozhodnutí zažaloval, pak odklad zanikne dnem nabytí účinnosti novely. Navrhovatelé argumentují tím, že může trvat několik let, než se strany dočkají konečného rozhodnutí soudu. Protože do okamžiku nabytí právní moci nelze podat žádost o stavební povolení, může se stavba protáhnout proti plánu i o několik let.
"Vycházíme zejména z toho, že o vyvlastnění je rozhodnuto už v procesu územního plánování. To vyvlastňovací řízení, které se vede v rámci stavebního řízení, tak je de facto jen spor o peníze, o úhradu a její výši," řekl novinářům jeden z předkladatelů, jihočeský poslanec ODS a táborský zastupitel František Dědič.
Pod návrhem jsou podepsáni čtyři jihočeští poslanci, jeden středočeský a jeden pražský. Někteří z nich jsou členy Sdružení pro výstavbu dálnice D3 a rychlostní silnice R4. "Spojuje nás aktivní přístup k budování dálnice D3," potvrdil Dědič. Dálnice D3 má v budoucnosti spojit Prahu s Českými Budějovicemi, rychlostní R4 spojuje Prahu s hraničním přechodem Strážný.
Stejné problémy podle Dědiče existují i na ostatních úsecích silnic a dálnic. "Nechceme v žádném případě nikoho více omezovat v právech, ale na druhou stranu také nechceme, aby případně bylo možné na druhou stranu vlastnické právo zneužívat," uvedl Dědič.
Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková řekla, že návrh novely ještě nemá k dispozici. Podle ní nelze říct, že by tento samotný návrh byl prospěšný pro ŘSD, protože případný odkladný účinek by závisel na rozhodnutí soudu. Skutečný dopad zákona podle ní ukáže až praxe.
Návrh zákona o vyvlastnění předložila do sněmovny v červnu 2005 bývalá sociálnědemokratická vláda Jiřího Paroubka. Věcný záměr zákona schválil kabinet již v roce 2002. Sněmovna zákon přes odpor tehdy opoziční ODS a části lidovců schválila koncem roku 2005. Senát ho vetoval a prezident ho odmítl podepsat, poslanci však vrácení vždy přehlasovali.

16.10.2007

Výjimka v účtování pro neziskové organizace je před schválením
Poslanecká sněmovna propustila do závěrečného čtení sociálnědemokratickou novelu zákona o účetnictví. Ta má umožnit neziskovým organizacím vést až do roku 2013 jednoduché účetnictví. Jeden z předkladatelů zákona, předseda poslanců ČSSD Michal Hašek, v Poslanecké sněmovně zopakoval, že na tomto návrhu není nic politického.
Podle Haška návrh novely zahrnuje celý neziskový sektor, včetně organizací typu rybářů, zahrádkářů, dobrovolných hasičů nebo třeba tělovýchovy. Normou se předminulý týden zabýval sněmovní rozpočtový výbor, nepřijal k ní ale žádné stanovisko. Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas.
Ministerstvo financí s novelou podle ministra Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) nesouhlasí. Kalousek zdůraznil, že dotčené právnické osoby měly pět let na to, aby přešly na podvojné účetnictví. Poukázal také na to, že zákon o účetnictví již nyní umožňuje účtovat bez zbytečné administrativní zátěže.
Poslanec Vladislav Vilímec (ODS) přišel s pozměňovacím návrhem, podle kterého by mohly neziskové organizace účtovat v jednoduchém účetnictví, pokud by jejich příjmy za předchozí rok nepřekročily tři miliony korun. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka navrhl tuto hranici zvýšit na šest milionů.
Poslanec a daňový expert ODS Michal Doktor již v září v prvním čtení upozornil, že v České republice bylo v roce 2006 na 65.000 neziskových organizací, které dohromady odvedly státu na daních 386 milionů korun. Podle jeho odhadů vytvořily zisk přes deset miliard korun. Navrhl proto novelu zamítnout, ale jeho návrh neprošel.

17.10.2007

Poslanecká sněmovna odložila hlasování o státním rozpočtu nejméně do úterý
Poslanci se o základních parametrech státního rozpočtu na příští rok neshodli. O rozpočtu sice několik hodin debatovali, první čtení klíčového zákona ale nakonec přerušili. O tom, kdy ho dokončí, rozhodnou v úterý tento týden.
Na přerušení jednání o rozpočtu se dohodli šéfové poslaneckých klubů. Přerušení zdůvodnili  plánovaným jednáním sněmovních výborů a komisí. Poslanecká sněmovna se původně měla rozpočtem zabývat již od středečního rána. Předpokládaný program se ale o několik hodin zdržel kvůli debatě o neúspěšné kandidatuře ČR do Rady bezpečnosti OSN. Vpodvečer pak sněmovna jednání o rozpočtu přerušila.
Návrh Poslanecké sněmovně představil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a přiblížil jeho hlavní východiska a cíle. Kalousek poslance požádal, aby návrh podpořili a poslali do druhého čtení. Sněmovna v prvním kole projednávání schvaluje základní rámec rozpočtu, tedy jeho výdaje, příjmy a schodek. Stát má podle návrhu hospodařit se schodkem téměř 71 miliard korun, výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu.
Po Kalouskově vystoupení již převzala iniciativu opozice. Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil návrh za truchlivý. "(Sociální demokracie) nemůže podpořit rozpočet, který financuje investice na úkor dětských přídavků, školství, vědy a výzkumu. Sociální demokracie nemůže podpořit rozpočet, který je z dlouhodobého hlediska protirůstový, ohrožující budoucnost této země," prohlásil.
Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka mimo jiné varoval před nárůstem cen vyvolaným zvýšením dolní sazby DPH na devět procent. "Budeme mít nejvyšší tempo růstu cen za posledních sedm let. Sedm let jsme neměli takovou inflaci, jaká čeká Českou republiku v roce 2008," prohlásil. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš se připojil k varování před inflačním nebezpečím, které bude mít dopady na reálnou kupní sílu.
Poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová kritizovala navržené výdaje na školství. Podle ní by to znamenalo, že učitelům v regionálním školství reálně klesnou platy o tři procenta. Socialisté proto navrhnou zvýšit výdaje této kapitoly o téměř tři miliardy, z toho 2,4 miliardy navíc by měly mířit právě na mzdy. Ani to podle Bohdalové nezabezpečí růst reálných platů, ale zabrání to prý aspoň jejich poklesu.
Návrh rozpočtu vychází ze schválené reformy veřejných financí, která měla jako jeden z hlavních cílů zastavit nárůst mandatorních, tedy ze zákona povinných, výdajů. Právě to byl jeden z důvodů kritiky opozice. Schodek veřejných financí by měl díky rozpočtu klesnout v příštím roce na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura.

19.10.2007

Poslanecká sněmovna podpořila novelu stavebního zákona
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh novely stavebního zákona, která má napravit či odstranit některé chyby vzniklé v novém zákoně. Podle ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka, který návrh představil, jde jen o malou novelu a ministerstvo vypracuje do konce roku celkovou novelu zákona. Ta by podle Čunka měla odstranit všechny ostatní problémy.
Novela řeší mimo jiné povolování souboru staveb. Pokud například stavebník staví současně rodinný dům a vedle něj garáž, projedná to stavební úřad prostřednictvím jednoho povolení.
Předloha dále mění režim stavby plotů. Například všechny ploty vyšší než 1,8 metru hraničící s veřejným prostranství podle současného platného stavu vyžadují stavební povolení a nesmí být postaveny svépomocí. Stavebník musí předložit projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou. "Jsem přesvědčen, že současná právní úprava neodůvodněně zatěžuje stavebníky," podotkl Čunek.
Obce by také podle nové úpravy nahrazovaly zpracované územní plány nikoli v pětileté lhůtě, ale devítileté lhůtě. "To povede k úsporám prostředků obcí, rovnoměrnějšímu rozložení projektových kapacit a umožní to bezkonfliktní čerpání prostředků z Evropské unie v plánovacím období 2007 až 2013," uvedl ministr.
"Všechno, co novela zjednodušuje, vítáme," řekl novinářům tajemník Svazu podnikatelů ve stavebnictví Michael Smola. Návrh novely prošel připomínkovým řízením svazu. Smola připomněl, že bude ještě trvat alespoň 90 dní, než bude zákon schválen.
Čunek nevyloučil, že MMR vypracuje a ve druhém čtení podá návrh, který by umožnil stavět i v těch obcích, které nemají zpracovaný územní plán. Reagoval tak na vystoupení poslance Václava Grünera (ČSSD). Ten takové opatření v novele postrádá. "Stavební zákon doslova vytvořil stavební uzávěru ve všech obcích a městech, které nemají zpracovaný územní plán, a zastavil tak výstavbu bytů i rodinných domků. Lze říci, že územní plán má zpracovaný zhruba jen 25 procent obcí v této republice," míní Grüner.

Poslanecká sněmovna podpořila novelu zákona o vodách
Poslanci propustili do závěrečného čtení novelu zákona o vodách, se kterou na jaře do Poslanecké sněmovny přišli zástupci Zlínského kraje. Navrhují, aby malé obce do 2000 obyvatel s kanalizací ale bez čističek získaly tříletý odklad na povinnost čistit odpadní vody. Návrh doporučily zamítnout tři výbory, nesouhlasí s ním i vláda. Náměstek hejtmana Zlínského kraje Vojtěch Jurčík před poslanci opět poukázal na to, že výstavba čističek stojí spoustu peněz, které obce nemají. Připomněl, že existuje metodický pokyn ministerstva životního prostředí, který umožňuje udělit výjimku obcím za podmínky, že mají alespoň zpracovanou projektovou dokumentaci. Chce však, aby toto doporučení mělo vhodnější formu, než jen publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí.

Poslanecká sněmovna podpořila novelu zákona o hornické činnosti
Závěrečné hlasování má před sebou novela zákona o hornické činnosti. Vláda v ní mimo jiné navrhla přestěhovat sídlo Českého báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Norma upravuje i pravidla státního odborného dozoru při provozování některých podzemních staveb, jako jsou tunely, štoly nebo kolektory. V řadě případů do nich není dostatečně zajištěný vstup, a proto v nich hrozí nebezpeční úrazu. S tím také souvisí zřízení báňské záchranné služby, která by případné nehody řešila, uvedlo ministerstvo průmyslu, které s návrhem přišlo.
V části novely týkající se režimu zacházení z výbušninami dorazilo hospodářskému výboru podle poslance Břetislava Petra (ČSSD) více než 100 pozměňovacích návrhů. "Je vidět, že byť je to záležitost, které rozumí celkem malý počet lidí v naší republice, je to asi atraktivní oblast, když přišlo tolik pozměňovacích návrhů," dodal Petra.

Sněmovna pravděpodobně umožní rychlejší vyřizování ochranných známek původu
Zrychlit a zjednodušit vyřizování evropské ochrany označení původu nebo zeměpisného označení výrobků či potravin má vládní novela, kterou Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného schvalování. O osudu předlohy by poslanci měli rozhodnout ještě na říjnové schůzi, žádné námitky vůči vládní předloze nevznesli.
Novela podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) upravuje postup žadatelů o získání ochrany původu a zeměpisného označení. Těžiště řízení o zápis do příslušného rejstříku přesouvá na členské státy EU. Žadatelé se v souladu s evropským právem mají obrátit na Úřad průmyslového vlastnictví, který bude žádosti projednávat na národní úrovni předtím, než je postoupí orgánům EU.
Norma má dále upravit postup při podávání námitek českých občanů nebo firem proti komunitárnímu zápisu označení u zemědělských výrobků a potravin, které nemají svůj původ na území České republiky. Za Českou republiku bude v takových případech jednat Úřad průmyslového vlastnictví společně s ministerstvem zemědělství.
Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.
ČR má zatím nejvíce ochranných známek z nováčků EU, naposledy je letos v srpnu získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou. Několik dalších výrobků, třeba pardubický perník nebo mariánskolázeňské oplatky, na zisk ochranné známky aspiruje. Nejvíc ochranných známek mají středomořské země - Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko.
Chráněné zeměpisné označení (protected geographical indication; PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (traditional speciality guaranteed; TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu (protected designation of origin - PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Tuto známku získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.

Senát

16.10.2007

Kalousek varoval před změnami vládního kompromisu rozdělení daní
Případné zásahy do vládní novely o rozpočtovém určení daní, díky níž mají menší obce získat více peněz, by pravděpodobně zablokovaly její schválení. Uvedl to v Senátu ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) na veřejném slyšení k petici proti daňové diskriminaci obyvatel venkova. Připomněl, že vládní novela zvýší daňové příjmy obcí o 4,6 miliardy korun, přičemž největší nárůst se bude týkat nejmenších venkovských obcí.
Vládou navrhované změny jsou podle ministra maximem možného a křehkým koaličním kompromisem. Snahy o úpravy vládní novely by proto vedly k tomu, "že to spadne a nebude nic", podotkl Kalousek. Jako ministra financí by ho to mohlo těšit, protože by měl vyšší příjmy státního rozpočtu. "Ale venkovský prostor přijde o ten dvojnásobný nárůstek a to by mně přišlo jako škoda, neboť nebydlím na Václaváku a můj pes pravidelně zakusuje slepice mým sousedům," podotkl ministr z jihočeské Bechyně.
Novela má zvýšit podíl obcí a měst na sdílených daních z 20,6 na 21,4 procenta. Polepší si téměř všechny obce s výjimkou Olomouce a dalších 20 větších měst, u nich však na rozdíl od středomoravského města nebude snížení příjmů tak markantní. Čtyři největší města - Plzeň, Ostrava, Brno a Praha - zůstanou podle ministra na svém. Kalousek počítá pro Olomouc, která bude mít kvůli novele výpadek větší než deset procent předpokládaných příjmů, s individuálním přechodným řešením do přijetí nového zákona o rozpočtovém určení daní.
Kalousek v této souvislosti nevyloučil diskusi o posílení finanční autonomie obcí z hlediska rozhodovacích pravomocí. Ministr by zastupitelstvům svěřil pravomoc při stanovování daně z nemovitostí rozlišovat domy pro trvalé bydlení, rekreační bydlení nebo podnikatelské objekty.
Autoři petice proti daňové diskriminaci obyvatel venkova požadovali zejména změnu v rozpočtovém určení daní kvůli tomu, že podle dosavadních pravidel se rozpočty menších obcí navyšují pomaleji než v případě velkých měst. Stát totiž nyní rozděluje vybrané daně mezi obce podle počtu obyvatel. Nezohledňuje ale například velikost katastrů. Malé obce se přitom v přepočtu na obyvatele starají o mnohonásobně větší území, než jaké připadá na obyvatele velkých měst.
Příjmy z vybraných daní si mezi sebou rozdělují obce, kraje a stát. Jsou rozděleny podle určitého zákonem daného poměru. Využívají se k tomu příjmy z daní z příjmu právnických osob, fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Mezi sdílené daně nepatří daně spotřební a nově mezi sdílené daně nemá patřit ani daň ekologická. Pokud daň není sdílená, je celý její výnos příjmem státu.

Senátní komise doporučila přijmout novelu mediálních zákonů
Senátní komise pro sdělovací prostředky doporučila přijetí novely několika mediálních zákonů týkajících se digitalizace ke schválení beze změn, a to ve zkráceném řízení. Členové komise se shodli na tom, že novela, kterou koncem září schválila Poslanecká sněmovna, přináší řešení pro český trh a pro rozjezd nového typu vysílání.
"Bylo dosaženo asi možného, co se dalo udělat," zhodnotil výslednou podobu novely předseda komise Jiří Oberfalzer (ODS). Domnívá se nicméně, že pozměňovací návrhy, s nimiž Poslanecká sněmovna novelu přijala, jí celkově na kvalitě nepřidaly.
Oberfalzer měl výhrady zejména k tomu, že peníze, které Česká televize v budoucnu vybere za reklamu, budou muset být použity na příliš mnoho účelů. Mají jít do fondu na podporu digitalizace archivu ČT, na výstavbu veřejnoprávní vysílací sítě a do Státního fondu na podporu kinematografie. Oberfalzer by uvítal, kdyby se z těchto peněz financovala především výstavba veřejnoprávní vysílací sítě.
"Cítím, že ten zákon nesmí jít zpátky do sněmovny," prohlásil senátor Adolf Jílek (KDU-ČSL) a podotkl, že by se v Poslanecké sněmovně opět stal předmětem nátlaku nejrůznějších skupin.
Senát bude novelu schvalovat zřejmě koncem tohoto měsíce či začátkem listopadu. Pokud ji přijme a podepíše ji prezident, vstoupí v platnost od začátku příštího roku.
Podle novely by letité analogové vysílání v České republice mělo skončit k 10. říjnu 2010. Nicméně předseda Českého telekomunikačního úřadu v pondělí uvedl, že tento termín považuje kvůli zpoždění při schvalování novely mediálních zákonů za nereálný a navrhne, aby analogové vysílání skončilo 11. listopadu 2011. Evropská komise doporučuje členům EU vypnout poslední analogový vysílač do roku 2012.
Digitální zemské vysílání má lidem přinést až několik desítek volně přístupných programů. Nutností pro sledování digitálního vysílání je zapojení převaděče signálu, označovaného jako set-top box, anebo zakoupení dražšího televizoru s již zabudovaným digitálním tunerem.

Zdroj:ČTK