Poslanecká sněmovna

19.2.2008

Vláda projedná návrh na zrušení daňové podpory stravenek
Návrhem skupiny poslanců na zrušení daňové podpory stravenek se bude na svém dnešním zasedání zabývat vláda. Návrh, pod kterým je spolu s řadou poslanců ODS podepsán i premiér Mirek Topolánek, ruší daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na stravenky. Podle předkládací zprávy by tento krok mohl znamenat pro státní rozpočet přínos mezi 600 miliony až miliardou korun. Navrhovaná účinnost je od 1. července.
Firmy si zatím mohly 55 procent z jejich nominální hodnoty odečíst z daňového základu. Konec daňového zvýhodnění stravenek má podle dosavadních informací ve sněmovně šanci na schválení. Zástupci poslaneckých klubů KDU-ČSL a Strany zelených již dříve řekli, že na daňové výhodě u stravenek netrvají a předpokládají jednotný postup koalice v této věci. Také nezařazení poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka dali najevo, že by mohli hlasovat pro zrušení. Opozice s návrhem nesouhlasí.
Proti zrušení daňových výhod u zaměstnaneckých stravenek jsou hostinští a restauratéři. Obávají se, že jim výrazně klesnou tržby, protože stravenky tvoří v některých podnicích i více než polovinu obratu.

Návrh na odebrání řidičských průkazů neplatičům alimentů bude předložen v dubnu
Sociálně demokratická poslankyně Lenka Mazuchová tvrdí, že odebrání řidičského průkazu člověku, který neplatí výživné na své děti, by bylo krajní možností namířenou na notorické neplatiče. Poslankyně, která nyní tento návrh připravuje, je přesvědčena, že by se opatření nedotklo lidí, kteří plní své povinnosti. Mazuchová uvedla, že sněmovnímu výboru pro sociální politiku návrh předloží zřejmě v dubnu tohoto roku. Politickou podporu pro něj údajně cítí napříč politickým spektrem.
Odebrání řidičských průkazů jako zbraň na neplatiče alimentů používají od června 2005 v sousedním Polsku. O odebrání i znovu nabytí průkazu tam rozhodují městské úřady na základě posudku sociálních pracovníků. Podle Mazuchové zákon funguje dobře. V roce 2006 sociální pracovníci v Polsku odebrali 7000 řidičských průkazů, zhruba 2500 dlužníků je dostalo zpět po splacení dluhu. Na počtu ale podle Mazuchové nezáleží. "Kdyby jen deset nebo 20 dětí díky tomu návrhu přišlo k penězům, které jim náleží, tak je to dobře,".
Přestože poslankyně věří v politickou podporu napříč spektrem, bude muset zřejmě přesvědčit i vlastní stranické kolegyně. Například poslankyně Anna Čurdová nepovažuje tento krok za příliš uvážený. V praxi by prý navodil mnoho otazníků. Například co s otci, kteří se živí jako řidiči.
Návrh ale jistou šanci má. Podle šéfa sociálního výboru Zdeňka Škromacha (ČSSD) je to věc k diskusi. Úpravu na minulém sněmovním sociálním výboru podpořila také poslankyně Alena Páralová (ODS).
Zákon, podle něhož by dlužné výživné platil stát, prosadila před volbami v roce 2006 ČSSD a KSČM. Prezident ho ovšem vetoval. Sněmovna pak podobnou normu minulý rok zamítla. Podle nynější předlohy koaličních poslanců by soudy měly spory o výživné vyřizovat přednostně. Mohly by si vyžádat údaje o dlužníkově majetku, kontech a financích. Výživné by mělo přednost před jinými pohledávkami. Promlčecí lhůta by se počítala do 18 let dítěte. Vymáhající by neplatili soudní poplatky.

20.2.2008

Ministerstvo předloží vládě pravidla pro testování chemikálií
Ministerstvo životního prostředí dnes předloží vládě návrh novely zákona o chemických látkách, která má zásadně změnit dosavadní praxi testování chemikálií. Do českého prostředí uvede pravidla, která po dlouhé diskusi s ekology a zástupci chemického průmyslu na konci roku 2006 přijal Evropský parlament. Evropská chemická legislativa známá pod zkratkou REACH má do budoucna zajistit používání bezpečnějších chemikálií ve výrobě.
REACH má za cíl shromáždit všechny dostupné informace o zhruba 30.000 chemických látkách, které jsou na evropském trhu. Kompletní databáze by se měla utvořit během následujících 11 let.
Nová evropská pravidla začala platit v polovině loňského roku, první termín pro registraci informací o chemických látkách je letošní červen. Další termíny jsou pak postupně rozloženy do roku 2018. Odhaduje se, že naplno začne celá legislativa působit až v roce 2022.
Pro chemický průmysl to znamená řadu povinností, i když výsledná podoba směrnice je výrazně mírnější, než požadovaly ekologické organizace. Změní se také úloha dozorových orgánů. V důvodové zprávě k novele, kterou má k dispozici ČTK, stojí, že nové kompetence dostane Česká inspekce životního prostředí. Chce proto posílit o 50 pracovníků. Mírně se také rozšíří úkoly celních úřadů.
Svou agendu bude podle návrhu muset rozšířit ministerstvo průmyslu a obchodu. Veškeré činnosti a náklady spojené se zajištěním chemické bezpečnosti totiž budou na průmyslových podnicích. Naopak méně práce bude mít s chemikáliemi ministerstvo zdravotnictví, protože registraci chemických látek bude provádět Evropská agentura pro chemické látky v Helsinkách. Ministerstvo životního prostředí se tak má stát kontaktním a poradenským místem.
Novela upravuje ustanovení zákona a prováděcích vyhlášek, které se týkají registrace nových chemických látek, jejich zkoušení a hodnocení jejich rizik. Na trhu má omezit množství přípravků a předmětů, které obsahují nebezpečné látky. Většina základních pojmů bude v zákonu zrušena, protože jsou definovány v evropském nařízení. V podstatě beze změny zůstanou ustanovení o klasifikaci, balení a označování chemických látek a přípravků a o správné laboratorní praxi. Nezmění se ani definice nebezpečných vlastností látek. Metody jejich stanovení budou obsaženy v následném nařízení Evropské komise.
O výši ekonomických dopadů změn na průmyslový sektor vznikly v Česku v letech 2003 až 2005 čtyři studie, další nechala vypracovat Evropská komise. České studie naznačují, že náklady chemického průmyslu se budou pohybovat v rozmezí dvě až 6,2 miliardy korun. Ministerstvo však dodává, že tyto náklady byly zpracovány s předpokladem, že pro každou látku bude nezbytné vykonat všechny příslušné testy, což nyní nutné nebude. Náklady ostatních odvětví budou podle ministerstva řádově shodné s chemickým průmyslem.

Vláda bude schvalovat privatizaci Škodaexportu
Vláda bude na svém dnešním zasedání schvalovat privatizaci Škodaexportu. Ve výběrovém řízení na prodej 100 procent akcií firmy Škodaexport vyhrála společnost ČEX, která za tento státní podíl nabídla 210 milionů korun. Výběrového řízení se zúčastnili čtyři zájemci; jediným kritériem byla výše nabídnuté kupní ceny. Škodaexport sjednává v zahraničí miliardové obchody pro české strojírenské a energetické firmy.
Společnost ČEX je ze 70 procent vlastněna společností ČKD Praha DIZ a 30 procent akcií drží firma ČKD Nové Energo. Kromě společnosti ČEX se výběrového řízení na privatizaci Škodaexportu zúčastnily firmy Flubio Consulting, Vítkovice a Škoda Holding. "Ze čtyř uchazečů, kteří postoupili do druhého kola výběrového řízení, podala nabídku ještě společnost Škoda Holding," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Od přelomu let 2002 a 2003 je hlavním akcionářem Škodaexportu ministerstvo financí, které nad společností převzalo se souhlasem akcionářů kontrolu poté, co se ocitla v tíživé hospodářské situaci. Za loňský rok Škodaexport utržil téměř 661 milionů korun a vykázal zisk přes deset milionů korun.
Škodaexport má zastoupení v Číně, Indii, Turecku, Spojených arabských emirátech, Egyptě, Argentině a na Kubě. K nejvýznamnějším zakázkám Škodaexportu patřila dodávka pro čínskou elektrárnu Šen-tchou, projekt Afšin Elbistan v Turecku, rekonstrukce a modernizace elektrárny Ennore v Indii, elektrárny Ajún Musá v Egyptě či předexportní financování dodávky elektrárny do Pákistánu.
V minulém roce Škodaexport v Pákistánu získal zakázku na stavbu elektrárny s kombinovaným cyklem o výkonu 210 megawattů. Hodnota tohoto projektu je 150 milionů dolarů (zhruba tři miliardy korun). Škodaexport je generálním dodavatelem, který zastřešuje několik firem z ČR i zahraničí. Dodávky pro elektrárnu Škodaexport zahájil letošní rok na jaře.
Škodaexport se v roce 2006 podílel i na dodávkách a montáži náhradních dílů pro dvě elektrárny v Bangladéši, rekonstrukci 14 bloků v tureckých elektrárnách či na opravě malé vodní elektrárny v Albánii. Škodaexport minulý rok dále dodal letecký simulátor do Kazachstánu.
Škodaexport buduje nebo chystá další energetické projekty například v africké Ugandě, Thajsku a Turecku. Letošní rok se firma zapojila do konkurzu v hodnotě 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun) na výstavbu elektrárny v argentinské provincii Santa Cruz.

Ministerstvo už má část seznamu "vhodných prostředí" pro děti
Soudci z každého kraje budou mít možnost vybrat si ze tří až čtyř zařízení, kam umístit dítě při komplikovaných rozvodových sporech. Takzvaná vhodná prostředí definuje novela občanského soudního řádu, kterou odsouhlasil sociální výbor Poslanecké sněmovny. Částečný seznam vhodných prostředí sestavený ministerstvem práce a sociálních věcí poslancům přiblížil náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Ministerstvo předpokládá, že by novela mohla platit už od července tohoto roku.
Seznam ještě doplní ministerstvo zdravotnictví, vyjádří se k němu resort školství a resort ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové. "Tento seznam bude pro rozhodování soudce vodítkem, do jakého prostředí by měl dítě svěřit a jaký minimální standard poskytovaných služeb by vhodné prostředí mělo zajišťovat," sdělil Korbel.
Půjde o státní příspěvkové organizace i nestátní sdružení, které poskytnou dětem zdravotní a psychologickou pomoc. Podle Korbela se naopak nebude jednat o Klokánky nebo dětské domovy, spíše o stacionáře a různé typy krizových center. Seznam obsahuje například Krizové centrum pro děti a rodinu nebo sdružení Arkáda, obě v Jihočeském kraji.
V seznamu figuruje i Olivova léčebna ve Středočeském kraji, kde našla minulý rok v létě útočiště tehdy desetiletá Terezka. Dívka tam kvůli sporům rodičů strávila asi dva měsíce. Předtím ji ale soud poslal, přestože byla zdravá, na psychiatrii motolské nemocnice. Právě tomu, aby soud posílal děti do nevhodných prostředí, má podle ministerstva spravedlnosti novela zabránit. "Tyto situace však nelze nikdy úplně vyloučit, a to ani v případech, kdy je právní úprava dokonalá," dodal Korbel.
Návrh upravuje i předběžná opatření. Soud bude moci nařídit alternativní metody řešení sporů mezi rodiči, například mediaci nebo rodinnou terapii. Ministerstvo spravedlnosti chce docílit toho, aby alespoň první mediační řízení bylo pro rodiče zdarma. Hodina mediace stojí okolo dvou až tří set korun.
Norma rovněž umožňuje soudu na návrh účastníků přerušit řízení, aby se mohla uskutečnit mimosoudní jednání. Návrh zavádí i zvláštní řízení při řešení mezinárodních únosů dětí. Cílem je urychlit vydání dítěte do domovského státu. Soud má v těchto případech dodržet šestitýdenní lhůtu pro rozhodnutí. Mezinárodní únosy dětí má podle návrhu v budoucnu řešit zvláštní soudní senát v Brně.

Rusové pravděpodobně nedostanou penzi v ČR automaticky, výbor souhlasil
Rusové, kteří trvale žijí v ČR a neplatili zde důchodové pojištění, by od příštího roku již nemuseli automaticky dostávat českou penzi. Zatím jim to umožňuje bezmála půl století stará dohoda s Ruskem o vzájemném sociálním zabezpečení. Sněmovní sociální výbor zákonodárcům doporučil, aby schválili její vypovězení. Minulý rok s ním souhlasila vláda. Dokument přestane od ledna platit, pokud Česko ruské straně výpověď doručí do konce června.
Dohodu podepsalo v roce 1959 tehdejší Československo se Sovětským svazem. Podle ní Rusům v Česku k získání české penze stačí to, že tu trvale žijí. Důchodové pojištění odvádět nemusí. Penze se jim stanoví podle aktuálního příjmu. Stejně by měli důchod v Rusku získávat Češi, kteří tam trvale pobývají. "Tento typ dokumentů postrádá jakýkoliv ekonomický či jiný základ. Nelze vyloučit - a my v to doufáme, že vypovězení přiměje ruskou stranu k přípravě nové smlouvy," řekl náměstek ministra práce Marián Hošek (KDU-ČSL).
Také podle komunistické poslankyně Ivany Levé je dohoda překonaný dokument. Míní, že k urychlenému jednání s Ruskem by mohlo přispět jedině vypovězení. Podle místopředsedkyně sociálního výboru Lenky Mazuchové (ČSSD) je současný stav neudržitelný.
Podle údajů cizinecké policie mělo na konci loňského roku povolení k trvalému pobytu 10.899 občanů Ruska. Podle informací ministerstva práce asi tisícovka Rusů, kteří v ČR trvale žijí, je starší 60 let. Český důchod nejspíš již mají. Další tisícovce lidí je přes 50 let. V Rusku se dohoda týká údajně asi pěti desítek Čechů.
Po vypovězení smlouvy by nárok na českou penzi měli jen lidé, kterým bylo 65 let a v ČR si nejméně 15 let platili důchodové pojištění. Někteří Rusové tak tuto podmínku nejspíš nesplní, protože do Česka přesídlili teprve před pár lety. Je by stát podle Hoška musel zajistit jinak. Nejspíš by dostali dávky v hmotné nouzi.
Česko se v minulosti snažilo dohodu několikrát změnit. Poprvé se o to pokusilo v roce 1989. Nástupnická Ruská federace po rozpadu SSSR platnost dokumentu uznala a chtěla v praxi pokračovat. Další pokus o změnu podnikli čeští diplomaté po vzniku samostatné ČR. V roce 1994 pak začala další jednání o nové smlouvě. Text byl připraven v roce 2001 a česká vláda ho schválila. Ruská strana ho ale nepodepsala kvůli reformě ruského důchodového systému. V roce 2003 se jednání obnovila. Text měl být podepsán při loňské návštěvě prezidenta Václava Klause v Moskvě, akt se ale opět neuskutečnil.
V ostatních postsovětských republikách dohoda neplatí. Novou smlouvu o zabezpečení Česko uzavřelo zatím s Ukrajinou. Pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko jako členy EU platí unijní pravidla. Ministerstvo práce požádalo minulý rok ministerstvo zahraničí, aby zbývající státy kontaktovalo. Zájem o novou dohodu projevilo zatím jen Moldavsko. První kolo jednání má začít v dubnu.

21.2.2008

Poslanci předložili zákon omezující sílu obchodních řetězců
Pokud obchodní řetězce zneužijí svého výsadního postavení na trhu, mohly by v budoucnu zaplatit pokutu až do výše deseti milionů korun či deseti procent svého ročního obratu. Počítá s tím návrh zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který do Poslanecké sněmovny předložila skupina poslanců v čele s Michalem Haškem (ČSSD). Na tvorbě zákona se podílela Potravinářská komora. Obchodní řetězce s návrhem nesouhlasí a tvrdí, že vztahy mezi obchodníky a dodavateli dostatečně řeší stávající legislativa. S další regulací obchodních řetězců nesouhlasí ani ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).
"Není možné obchodním řetězcům s ohledem na hospodářskou soutěž nařizovat, kolik má stát mléko nebo máslo, ale dovedu si představit, že budou vztahy mezi řetězci a jejich dodavateli pod veřejnou kontrolou," sdělil novinářům Hašek. Podle návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex vůči svým dodavatelům, který budou muset dodržovat. Pokud obchodní řetězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, bude jim podle Haška hrozit pokuta v rozmezí od 100.000 korun až po deset milionů korun, případně sankce do deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Potravináři i zemědělci již delší dobu žádají, aby stát zákonnou úpravou zasáhl do chování řetězců vůči dodavatelům. Maloobchodní sítě podle nich mnohdy příliš stlačují ceny výrobků, mívají dlouhé splatnosti a od dodavatelů vyžadují různé poplatky, třeba za vystavení zboží na výhodném místě, tzv. regálné. Například v závěru loňského roku podle šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana některé obchodní řetězce při jednáních o dodávkách na letošní rok své dodavatele nutily snížit ceny o pět či deset procent, jinak od nich přestanou odebírat. "Musíme si uvědomit, že nízká cena a maximální zisk pro řetězce znamená neúnosný tlak pro dodavatele," podotkl Hašek.
Ministr Gandalovič ale upozornil, že návrh zákona, který má omezit zneužívání tržní síly obchodních řetězců vůči odběratelům, může v konečném důsledku mít dopad na ceny a poškodit menší výrobce potravin. "V atmosféře zvyšování cen potravin je třeba brát nechtěné efekty při zavádění nových zákonů v potaz," prohlásil Gandalovič. Místo přijímání nových zákonů je podle něj třeba lépe využívat platné normy, například obchodní zákoník.
Podle jednatele obchodního řetězce Globus Petra Vyhnálka je zákon zbytečný a postavení a chování subjektů na trhu řeší již současná legislativa a antimonopolní úřad. Doplnil, že některé řetězce, včetně Globusu, již přijaly etický kodex, podle kterého se ve vztahu k odběratelům řídí. Poukázal také na fakt, že u některých komodit, jako jsou například tavené sýry nebo balené vody, jsou v dominantním postavení s podílem 70, respektive 60 procent někteří dodavatelé, zatímco největší obchodník má pouze devět procent trhu.
Deseti největším obchodním řetězcům v roce 2007 podle předběžných výsledků vzrostly tržby meziročně o 31,3 miliardy korun na rekordních 289,1 miliardy korun. Desítka největších obchodníků minulý rok posílila podíl na domácím trhu, který se v rychloobrátkovém zboží zvýšil z 63 procent v roce 2006 na 66 procent.
Chování obchodních řetězců se nelíbí Evropskému parlamentu. Po Evropské komisi chce, aby vyšetřila, jaké důsledky s sebou nese koncentrace supermarketů v Evropské unii pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a aby posoudila veškeré případy zneužívaní kupní síly, které mohou z této koncentrace vyplývat. Zákonodárci výkonný orgán unie rovněž požádali, aby připravil vhodnou legislativu, která by ochránila nejen dodavatele a zaměstnance, ale i spotřebitele.

Senát

19.2.2008

Nový trestní řád by mohl pomoci zkrátit trestní řízení u soudů
Připravovaný trestní řád by měl podle ministerstva spravedlnosti pomoci zrychlit trestní řízení. Novinkami v něm by měly být možnost dohody o vině a trestu, možnost zajistit svědka, který se odmítá dostavovat k soudu, nebo zjednodušení administrativy a přesunutí administrativních povinností soudců na vyšší soudní úředníky a asistenty soudců.
Uvedl to náměstek ministra spravedlnosti František Korbel na veřejném slyšení, které v sídle horní komory uspořádal její výbor pro lidská práva. Cílem slyšení bylo přispět k nalezení takové úpravy, která by vedla k odstranění nepřiměřené délky trestního řízení.
Průměrná délka tohoto řízení se podle náměstka v posledních letech zkracovala. "V roce 2000 činila 247 dnů, předminulý rok 233 dnů, v první polovině minulého roku dokonce pouhých 196 dnů," uvedl Korbel. Ke zkrácení by podle něj mohlo pomoci i přenesení těžiště dokazování před soud, aby se odstranilo opakování výslechů svědků policií, státním zástupcem a u soudu.
Předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra upozornil na to, že statistiky ovlivňují některé vlekoucí se kauzy, které mají přesah do ciziny. "Doručovat do Nigérie, to je lahůdka. Předpokládat, že se vám doručenka vrátí do roka, je ryze absurdní," prohlásil. Podle Vávry se naopak na zkrácení průměrné délky procesů významně podílelo zjednodušené soudní řízení.
Viceprezident Unie státních zástupců ČR Martin Omelka upozornil s poukazem na případy z 50. let minulého století na to, že rychlost řízení není jedinou podmínkou spravedlivého procesu. Pokud je trestní spis nutné přivézt k soudu "menším náklaďáčkem", je třeba vyslechnout tisícovky svědků a zajistit tlumočníky, dva roky na projednání případu není nepřiměřená lhůta, uvedl. Odmítl proto, že trestní řízení je zdlouhavé. "Celkem 85 procent všech věcí je na státním zastupitelství vyřízeno do šesti měsíců," uvedl Omelka. Od zamýšlené dohody o vině a trestu výrazné zrychlení neočekává
"České soudnictví je stále stejně efektivní, jako bylo v roce 1897 po přijetí zákona o organizaci soudní," uvedl předseda Obvodního soudu pro Prahu 10 Jan Vyklický, čestný prezident Soudcovské unie. Podle něj neexistuje žádná jednoduchá metoda, která by vedla ke zlepšení stavu.
Jiří Jelínek z katedry trestního práva Právnické fakulta UK nepokládá za důvodné rozšiřování apelačního principu, kdy odvolací soud může případ rozhodnout bez jeho vrácení soudu nižší instance. Podle Jelínka by prvoinstanční soudy alibisticky spoléhaly na to, že "odvolací soud si koneckonců ten skutkový stav nějak doplní a rozhodne". "K urychlení trestního řízení je třeba důsledně dbát na to, aby věc byla zjištěna a rozhodnuta u soudu prvního stupně," dodal.

21.2.2008

Předseda Senátu chystá kulatý stůl k přímé volbě prezidenta
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) chystá na jaře kulatý stůl k přímé volbě prezidenta. Pozvat k němu chce nejen představitele parlamentních stran, ale také experty na ústavu a politology.
"Pro mě přichází v úvahu datum někdy v květnu. Já bych strašně nerad, abychom teď v té emoci, která je, přistoupili ke změně ústavy. Na to musí ty hlavy všech hodně, hodně vychladnout," uvedl Sobotka.
Volání po tom, aby hlavu státu mohli vybírat všichni voliči, zesílilo kvůli průtahům s parlamentní volbou prezidenta. Lidovci chtějí koaliční jednání vedoucí k tomu, aby se přechod na přímou volbu uzákonil co nejdříve. Kromě KDU-ČSL prosazují přímou volbu i vládní Strana zelených a opoziční ČSSD. Komunisté se k ní staví opatrně, spíše rezervovaná byla dosud ODS. Právě na jejím postoji bude schválení příslušné ústavní změny záležet, neboť tato strana má vzhledem k počtu svých zákonodárců sílu zablokovat jakékoliv úpravy ústavy v obou komorách parlamentu.
"Chceme politickou diskusi bez emocí a samozřejmě diskusi odbornou. Jde o složité téma, kterým je třeba zabývat se vážně, nikoli se vézt na vlně aktuálních nálad," uvedl předseda Senátu.
Chystaná akce by měla do jisté míry navázat na podzimní konferenci v Senátu, při které své názory na přímou volbu hlavy státu představili předsedové pěti hlavních parlamentních stran. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek tehdy uvedl, že občanští demokraté nemají v této věci jednotný názor. Osobně nevidí důvod, proč měnit dosavadní vybírání hlavy státu parlamentem.
Občanští demokraté, lidovci a zelení se v koaliční smlouvě zavázali zahájit diskusi o přímé volbě hlavy státu. Konkrétní návrh ale poté předložila do sněmovny jen opoziční ČSSD.

Zdroj:ČTK