Poslanecká sněmovna

20.11.2007

Pražští radní nesouhlasí s novelou zákona o hlavním městě
Pražští radní nesouhlasí s návrhem novely zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Novela má sjednotit jejich právní úpravy. Návrh ale podle náměstka primátora Rudolfa Blažka nerespektuje to, že Praha je zároveň obcí i krajem. Změny podle něj ochromí fungování orgánů hlavního města.
"Legislativní změna naprosto neřeší otázku abnormálního nárůstu administrativy, který bude její aplikací vyvolán, a výrazně snižuje již nyní velmi omezené mantinely akceschopnosti a flexibility orgánů města zejména při správě majetku," řekl Blažek.
Novela nově rozděluje pravomoci zastupitelstva a rady. Zastupitelstvo by podle návrhu bylo místo rady zřizovatelem příspěvkových organizací, určovalo počet členů výboru, rozhodovalo místo rady jako jediného akcionáře a společníka nebo přidělovalo veškeré dotace. Zastupitelstvo ale bude moci nové pravomoci svěřit radě nebo primátorovi.
Návrh dále rozšiřuje práva občanů vyjadřovat se na jednání zastupitelstva nebo nahlížet do zpráv o výsledku hospodaření. Zastupitel by také mohl předkládat návrhy radě a výborům, požadovat informace od primátora a o správních řízeních, kterých se město účastní. Zastupitelstvo by také nově rozhodovalo o pronájmu nemovitostí. Městu návrh ukládá povinně informovat o doručených nabídkách a o důvodu, proč vybralo konkrétní nabídku. Návrh obsahuje dvě části. První, takzvaně antikorupční, zpřesňuje podmínky při nakládání s majetkem a finančními prostředky kraje. Druhá, technická sjednocuje právní úpravy tam, kde je to možné. Zákon je nyní ve stadiu mezirezortního připomínkového řízení. Rada dálé kritizuje to, že nedošlo k předchozímu politickému jednání. Pověřila proto primátora Pavla Béma, aby stanovisko hlavního města projednal s příslušnými představiteli vlády a parlamentu a požádal o stažení zákona z legislativního procesu.

21.11.2007

Vláda souhlasila s vypovězením dohody o sociálním zabezpečení s Ruskem
Vláda souhlasila s tím, aby Česká republika vypověděla dohodu s Ruskem o vzájemném sociálním zabezpečení občanů. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) novinářům řekl, že smlouva byla pro Českou republiku dlouhodobě neudržitelná. Její vypovězení musí ještě potvrdit parlament, dodal.
Pokud se tak stane, Rusové trvale žijící v ČR by přišli o automatickou možnost získat český důchod, i když neplatili důchodové pojištění. Stejně by na tom byli i Češi žijící v Rusku.
Dohodu o sociálním zabezpečení podepsalo v roce 1959 tehdejší Československo se Sovětským svazem. Podle ní Rusům v Česku k získání české penze stačí to, že tu trvale žijí. Důchodové pojištění odvádět nemusí. Penze se stanoví podle aktuálního příjmu ruského žadatele o důchod. Stejně by měli důchod v Rusku získávat Češi, kteří tam trvale pobývají. Dohoda byla sjednána podle sovětského vzoru, že občan má být plně zabezpečen ve státě trvalého pobytu a pouze tímto státem.
Na konci září v Česku podle údajů cizinecké policie legálně pobývalo 22.093 Rusů. Povolení k trvalému pobytu mělo 10.443 z nich. Podle ministerstva práce a sociálních věcí asi tisícovka z osob, které v Česku trvale žijí, je starší 60 let. A podle Nečasova úřadu lze předpokládat, že již pobírají český důchod.
Po vypovězení smlouvy by nárok na českou penzi měli jen ti lidé, kteří si v ČR nejméně 15 let platili důchodové pojištění. Někteří Rusové v předdůchodovém věku tuto podmínku asi nesplní, protože do Česka přesídlili teprve před pár lety. Stát tyto osoby s trvalým pobytem pak bude nejspíš muset zajistit jinak. Získají například dávky v hmotné nouzi.
Někteří lidé podle ministerstva na vypovězení smlouvy doplatí. Do nároku na penzi se jim totiž po určitou dobu, než bude podepsána dohoda nová, nebude zahrnovat odpracovaný čas ve druhém státě. Jejich důchod by tak byl nižší.
Česko se v minulosti snažilo dohodu podle Nečase několikrát změnit. Poprvé se o to pokusilo v roce 1989. Nástupnická Ruská federace po rozpadu SSSR platnost dokumentu uznala a chtěla v praxi pokračovat. Další pokus o změnu podnikli čeští diplomaté po vzniku samostatné ČR. V roce 1994 pak začala další jednání o nové smlouvě. Text byl připraven v roce 2001 a česká vláda ho schválila. Ruská strana ho ale nepodepsala kvůli reformě ruského důchodového systému.
V roce 2003 se jednání obnovila. Text měl být podepsán při letošní dubnové návštěvě prezidenta Václava Klause v Moskvě. "Z důvodu opětovné nepřipravenosti ruské strany však smlouva ani tentokrát podepsána nebyla a neexistují naprosto žádné signály, že by se tato situace mohla změnit," uvedl už dříve mluvčí ministerstva práce Jiří Sezemský.

Poslanci podpořili dvě miliardy na dotace
Sněmovní rozpočtový výbor hlasy koaličních poslanců a dvou poslanců KSČM podpořil balík zhruba 400 žádostí o dotace ze státního rozpočtu v celkovém objemu téměř dvě miliardy korun. Neznamená to ale, že jsou již schváleny, protože konečné slovo bude mít celá Poslanecká sněmovna. Výbor naopak nepodpořil miliardy navíc pro školství. Přijal usnesení, kterým sněmovně doporučuje, aby rozpočet přijala v navržené podobě spolu s přijatými pozměňovacími návrhy.
Opozici ve výboru chyběl hlas nepřítomného sociálního demokrata Miroslava Svobody. Zatímco loni přesouvali poslanci víc než šest miliard korun, letos měli k dispozici zhruba třikrát méně. Peníze na dotace získali z kapitol Státní dluh a Ostatní finanční aktiva.
Výbor nepodpořil žádné žádosti ostatních sněmovních výborů na přesuny peněz. Neprošel tak například požadavek školského výboru na tři miliardy navíc pro školství. Jak ale novinářům řekl předseda výboru a stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka, sociální demokracie se tento návrh pokusí prosadit znovu a přednese jej spolu s jinými na schůzi sněmovny.
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka má stávka předběžně stanovená na 4. prosince reálnější obrysy. Odbory však podle něj nevzdávají jednání. "Určitě budeme dál vyjednávat," řekl Dobšík novinářům. Uvedl, že už se sešel s lidoveckým ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL). Ministr podle něho řekl, že navýšení rozpočtu školství v objemu tří miliard je reálné, musí se však jednoznačně říci, odkud se vezmou, tvrdí Dobšík.
Výbor nepodpořil pět milionů navíc pro organizace Integrovaného záchranného systému, ani 25 milionů dopravní policii na zařízení pro detekci drog. Nepodpořil ani řadu přesunů peněz na kulturu. S těmito návrhy nesouhlasil ani přítomný náměstek ministra financí Eduard Janota.
Neprošel také návrh poslance KDU-ČSL Ladislava Šustra, aby ministerstvo obrany přesunulo ze svého rozpočtu dva miliony korun. Z nich by 1,2 milionu šlo na Československou obec legionářskou a 800.000 korun na činnost Svazu pomocných technických praporů.
Výbor měl k dispozici 1568 podnětů na financování, tedy žádostí o dotace z rozpočtu. Koaliční poslanci z nich vyňali zhruba čtyři stovky, které prosadili formou komplexního pozměňovacího návrhu. Ostatní prohlásili za nehlasovatelné.
Sociální demokraté se zdrželi hlasování. Jak ještě předem upozornil Sobotka, sociální demokracie návrh rozpočtu nepodpoří, a proto nebude hlasovat ani o těchto podnětech. Kritizoval praktiky známé pod přezdívkou porcování medvěda a o některých návrzích z minulosti prohlásil, že snížily prestiž nejen rozpočtového výboru, ale i celé sněmovny.
Místopředseda výboru Pavel Hrnčíř (ODS) však odpověděl, že v minulosti nebývaly podněty veřejnosti ke státnímu rozpočtu zvykem. Podle něj se rozmohly až po roce 2002. "V době vlády sociální demokracie, kdy jsme si zvykli na rozpočtové deficity ve výši 100 miliard a více," uvedl.
Ze schváleného pozměňovacího návrhu například vyplývá, že na šest milionů korun na fotbalové hřiště s umělým povrchem se může těšit TJ Dynamo Horšovský Týn. Občanské sdružení Tenis Velešín na Českokrumlovsku může očekávat osm milionů na krytou tenisovou halu. Pokud ovšem tento návrh projde třetím čtením. Řada žádostí o dotace směřuje také na opravy a rekonstrukce škol, komunikací nebo opravy památek.
Rozpočtem se Poslanecká sněmovna bude zabývat na schůzi, která začne v úterý. Nejprve ve druhém čtení shromáždí a projedná pozměňovací návrhy. O týden později o nich pak bude ve třetím čtení hlasovat. Na závěr přijde hlasování o rozpočtu jako o celku. Základní parametry rozpočtu sněmovna schválila již koncem října. Stát má v příštím roce hospodařit se schodkem téměř 71 miliard, výdaji 1,107 bilionu a příjmy 1,037 bilionu.

22.11.2007

Prezident podepsal novelu o digitálním vysílání
Prezident republiky Václav Klaus podepsal novelu několika mediálních zákonů, která má umožnit rozjezd digitálního vysílání v České republice. Informoval o tiskový odbor Hradu.
Novela, která začne platit od začátku příštího roku, má přispět k rozšíření nabídky televizních programů, neboť otevírá televizní trh dalším zájemcům o vysílání.
Licenci pro digitální vysílání by měl podle novely po vypnutí analogového vysílání získat každý, kdo o ni požádá a splní určité podmínky, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic.
Novela má také dát dočasnou kompenzační licenci šesti TV stanicím, které minulý rok získaly licence pro nastupující digitální vysílání a později o ně vinou soudních sporů přišly. Jde o Febio TV, TV Barrandov, TV Pohoda, Óčko, Z1 a RTA, které se sdružily v Asociaci digitálních televizí.
Rovněž upravuje návrat reklamy na Českou televizi, která z ní podle nyní platného zákona měla od ledna až na výjimky zmizet.
Před Vánocemi by měl Český telekomunikační úřad předložit veřejnosti k připomínkám technický plán přechodu na pozemní digitální vysílání, který upraví termíny přepnutí z analogového vysílání.
Podle novely by letité analogové vysílání v České republice mělo skončit k 10. říjnu 2010. Evropská komise doporučuje členům EU vypnout poslední analogový vysílač do roku 2012.
Digitální zemské vysílání má lidem přinést až několik desítek volně přístupných programů. Nutností pro sledování digitálního vysílání je zapojení převaděče signálu, označovaného jako set-top box, anebo zakoupení dražšího televizoru s již zabudovaným digitálním tunerem.

23.11.2007

Podle ČNB insolvenční zákon přispěje ke stabilitě finančního trhu
Insolvenční zákon, který začne platit od příštího roku a upravuje mimo jiné takzvaný osobní bankrot, přispěje k větší stabilitě finančního trhu. Zákon totiž vytváří transparentnější prostředí a vztahy mezi dlužníky a věřiteli, uvedl na semináři občanského sdružení SPES Petr Jakubík z České národní banky.
Zákon podle něj zlepšuje vymahatelnost pohledávek a zprůhledňuje vztahy mezi dlužníkem a věřitelem. Zároveň zřejmě přispěje díky vylepšenému postavení dlužníků, kterým nehrozí absolutní ztráta majetku v případě nesplácení dluhů, k většímu zájmu o půjčky. "Zákon se ovšem týká pouze nezajištěných půjček," upozornil.
K větší stabilitě trhu přispěje podle Jakubíka i vznik insolvenčního rejstříku, díky kterému budou mít finanční instituce další nástroj na ověření svých zákazníků. Zatím podle něj ovšem nelze odhadnout počet insolvencí po nabytí účinnosti zákona.
"Zatímco podnikové insolvence v západní Evropě v posledních letech klesaly, osobní bankroty domácností v některých zemích výrazně rostou," uvedl k vývoji v zahraničí Jakubík. Průměrný roční nárůst osobních bankrotů činí v Evropě 30 procent. Nejvyšší je přitom ve Velké Británii (47,3 procenta) nebo Německu (22,5 procenta). Naopak pokles počtu bankrotů zaznamenali například v Nizozemsku, a to o 2,5 procenta.
Tento trend podtrhují i další statistiky. Na 10.000 obyvatel je ve Velké Británii 20 případů insolvence, tedy případů předlužení domácností řešených bankrotem. V Německu je to 15 a například v Rakousku devět. V Nizozemsku takto evidují čtyři případy na 10.000 obyvatel a ve Švédsku dokonce jen 0,4 případu.
Insolvenční zákon nově zavádí možnost oddlužení domácností, a to dvěma způsoby. Prodáním současného majetku, pokud pokryje minimálně 30 procent všech pohledávek, je zbytek dluhu prominut. Druhým způsobem je odevzdání všech příjmů nad životní minimum po dobu pěti let. Opět přitom musí být pokryto minimálně 30 procent všech pohledávek. O způsobu oddlužení budou přitom v soudním rozhodnutí rozhodovat věřitelé.
"Zákon je dobrý především pro ty domácnosti, které se dostaly do dluhové pasti a svou situaci opravdu chtějí aktivně řešit," uvedla předsedkyně sdružení SPES Andrea Běhálková.
Zákon ovšem může podle Jakubíka vnést na finanční trh i nová rizika. "Teoreticky může zvyšovat morální hazard ze strany dlužníků. A navíc zákon musí být nastaven tak, aby nebyl zneužitelný," uvedl. Pozitivní prvky ovšem podle něj převažují.
V ČR zatím podle ČNB domácnosti jako celek předlužené nejsou a takové nebezpečí jim ani zatím nehrozí. Roste ovšem zadlužení lidí s nízkými příjmy a první pětina nejchudších domácností vychází s penězi s největšími obtížemi. Často nejsou schopni splácet své úvěry, berou si proto další půjčky, a dostávají se tak do dluhové pasti.
Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU zůstává míra zadlužení českých domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba třetinová. Zatímco půjčky v poměru k HDP tvoří v ČR 20 procent, v západní Evropě je to 60 procent.
"Tempo zadlužování domácností je od roku 2002 stabilní a roste o 30 procent každoročně. To je trojnásobně proti vyspělým zemím," uvedl Jakubík.
Celkově mají Češi u bank i ostatních finančních společností podle Jakubíka rozpůjčováno kolem 800 miliard korun. Bankám české domácnosti podle údajů ČNB dlužily ke konci září 661,7 miliardy korun.

Senát

21.11.2007

Senát bude do rady Ústavu pro studium totalitních režimů volit z pěti desítek kandidát
Odbojáři, disidenti, historici, pedagogové, politologové i politici figurují v seznamu kandidátů do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Sedmičlennou radu bude Senát volit za dva týdny a k dispozici má pět desítek adeptů. K nejnovějším patří předseda Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun John Bok. Novinářům to řekl předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS).
Horní komora bude členy rady vybírat podle zákonem stanoveného klíče. Jednoho člena vybere z nominací prezidenta republiky, dva z kandidátů sněmovny. Zbývající čtyři vzejdou z návrhů od spolků odbojářů a bývalých politických vězňů či občanských sdružení a společností, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochraně lidských práv.
Prezident Václav Klaus nominoval jedinou kandidátku - předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou. Její šance na zvolení jsou tak velmi vysoké. Poloviční naději mají kandidáty sněmovny - někdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal, historik, archivář a bývalý poslanec ČSSD Vladimír Cisár, rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala a děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík, kterého navrhlo i Národní muzeum.
Kandidáty začal Senát přijímat od 1. srpna. Lhůta předkládání nominací skončila v sobotu 24. listopadu o půlnoci. Původně oznámený termín se tak zkrátil o dva dny, aby horní komora mohla radu ústavu volit na schůzi, která začne 5. prosince.

Zdroj:ČTK