Poslanecká Sněmovna

21.8.2007

Poslanecká sněmovna schválila návrh reformy financí, vláda zůstává
Poslanecká sněmovna schválila návrh reformy veřejných financí, která má od příštího roku mimo jiné změnit daně, zavést poplatky do zdravotnictví a škrtat v některých sociálních dávkách. Vláda tak nakonec prosadila nejdůležitější balík zákonů od doby, kdy se ujala úřadu.
Koaliční politici tvrdí, že reforma je nezbytná, aby se zastavilo zadlužování země. Socialisté a komunisté tvrdí opak - jde o nekoncepční zdražování a škrty. Podle opozice na tom vydělají jen ti nejbohatší a slibovaná stabilizace financí stejně nepřijde. Levice již ohlásila, že se kvůli reformě obrátí i na Ústavní soud. Socialisté navíc prohlašují, že až se vrátí do vlády, budou usilovat o její revizi. "Zrušíme, co půjde," řekl Jiří Paroubek, předseda největší opoziční strany.
Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek byl naopak spokojen. "Udělali jsme dnes první krok k tomu, abychom nejenom veřejné finance, ale celou řadu problematických bodů života českých lidí těmi dalšími návrhy, které budou následovat, zlepšili," uvedl.
Podle světových agentur bylo schválení reformy klíčovým testem vlády. Ekonomičtí analytici a zástupci podniků její přijetí vítají, míní ale, že měla být důraznější. Změny podle nich příliš neřeší zadlužení země. Někteří slovenští ekonomové a tvůrci slovenských reforem z časů vlády Mikuláše Dzurindy se ale shodli, že Česká republika učinila přijetím balíku reforem krok správným směrem.
Ostře proti reformě jsou české odbory. "Jde jinudy, než by měla jít. Dále bude zhoršovat stav veřejných rozpočtů a výrazně dopadne na sociálně slabší a zejména důchodce, kterým se zvednou výdaje bez daňových kompenzací," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
Koalice ODS, lidovců a zelených sice reformu po několika zvratech v jednání nakonec prosadila, do poslední chvíle si tím ale nemohla být jista. Vzhledem k tomu, že ve dvousetčlenné dolní komoře má jen 100 vlastních poslanců, nemohla si dovolit početnější skupinu vnitrokoaličních rebelů.
Skupina občanských demokratů kolem exministra financí Vlastimila Tlustého slíbila podporu reformě až den před hlasováním. A to jen výměnou za závazek koalice, že příští rok se změní slevy na dani tak, aby daňové zatížení v roce 2009 meziročně nevzrostlo. Lidovce Ludvíka Hovorku, kterému vadily hlavně poplatky dětí za návštěvu u lékaře a změny v kategorizaci léčiv, argumenty zastánců reformy nepřesvědčily. Tento křesťanský demokrat tedy hlasoval proti ní. Vládě však opět pomohli dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří hlasovali pro. Bez nich by reforma neuspěla.
Příští rok by podle schváleného návrhu reformy měla pro fyzické osoby platit jednotná sazba daně z příjmu ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy (23,1 procenta reálného zdanění). Nyní existují čtyři daňová pásma ve výši 12, 19, 25 a 32 procent. Snížit by se podle návrhu měly také firemní daně - z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010. Novinkou je také zavedení ekologické daně a zvýšení spotřební daně u tabáku ze současných 27 na 28 procent. Snížená sazba DPH, v níž jsou i potraviny, vzroste z pěti na devět procent.
Ve zdravotnictví počítá reforma s některými poplatky. Pacienti mají platit 30 korun za návštěvu lékaře a za položku na receptu. Úhrady za návštěvu u lékaře a za recept jsou ale omezeny ročním limitem 5000 korun. Šedesát korun má pacienty stát den v nemocnici a 90 korun by se hradilo za návštěvu pohotovosti. Poplatky se nevztahují na pacienty s chronickým onemocněním a preventivní péči. Poplatky mají sice hradit všechny děti, kompenzovat je ale bude daňová sleva na děti ve výši 240 korun. Ve zdravotnictví se podstatně mění i systém stanovení cen léků a jejich úhrad ze zdravotního pojištění.
Reforma také ruší automatické zvyšování životního minima a sociálních dávek, pravidelně se budou zvyšovat jen důchody. Vláda chce zavést také "třírychlostní" rodičovskou dovolenou. Rodiče budou moci zvolit buď dvouletou dovolenou s příspěvkem 11.400 korun měsíčně, tříletou s příspěvkem 7600 korun měsíčně, nebo čtyřletou s příspěvkem 7600 do 21 měsíců věku dítěte a pak 3800 korun měsíčně. Porodné by nově mělo být 13.000 korun za každé dítě, což je o necelých 5000 méně než v současnosti. Změnit se má i systém nemocenské. V prvních třech dnech nemoci se přitom dávky vyplácet nebudou.

Rozpočtový výbor schválil MPO 900 milionů na výstavbu závodu Hyundai v Nošovicích
Sněmovní rozpočtový výbor na svém zasedání schválil ministerstvu průmyslu a obchodu převod 900 milionů korun na podporu výstavby závodu jihokorejské automobilky Hyundai Motor v Nošovicích. Jde o součást investiční pobídky pro automobilku, kterou loni vyjednala sociálně demokratická vláda Jiřího Paroubka.
Na svém předchozím zasedání začátkem srpna však výbor toto rozpočtové opatření zamítl. Člen rozpočtového výboru za ČSSD Miroslav Svoboda tehdy novinářům řekl, že levicoví poslanci vládní návrh zamítli z formálních důvodů. Výbor podle něj urazilo, že nikdo z ministerstva nepřišel toto rozpočtové opatření obhájit. Ministr průmyslu Martin Říman poté varoval, že pokud by opozice na svém stanovisku trvala, mohla by být investice v Nošovicích ohrožena. Pokud by totiž stát peníze neuvolnil, dostal by se do rozporu se smlouvu s Hyundai.
V letošním státním rozpočtu má být podle loňského usnesení vlády na přímé dotace pro Hyundai 900 milionů korun, příští rok 600 milionů a v letech 2009 až 2013 dalších 915 milionů korun. Podle smlouvy, kterou loni v květnu schválila tehdejší vláda, má jihokorejská automobilka v letech 2007 až 2013 získat ze státního rozpočtu přímou dotaci až 2,415 miliardy korun na podporu výstavby nošovického závodu.

Rozpočtový výbor přijal harmonogram schvalování rozpočtu
Sněmovní rozpočtový výbor přijal návrh časového plánu, podle kterého by mělo postupovat schvalování státního rozpočtu na příští rok. Harmonogram však musí ještě schválit Poslanecká sněmovna. Podle plánu by měla vláda doručit návrh rozpočtu do sněmovny nejpozději do 30. září. Konečné hlasování o rozpočtu by se pak mělo konat od úterý 4. prosince.
Jakmile vláda předloží návrh rozpočtu sněmovně, její předseda Miloslav Vlček ho neprodleně předá rozpočtovému výboru a ten připraví podklady pro první čtení na plénu sněmovny. Prvé čtení by se mělo uskutečnit od středy 17. října. Poté dostanou návrh výbory. Druhé čtení by se mělo konat od 28. listopadu a závěrečné pak od úterý 4. prosince.
Státní rozpočet na příští rok by měl mít podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty schodek 76,3 miliardy korun proti letošním schváleným 91,3 miliardy korun. Bude zahrnovat opatření obsažená v reformě veřejných financí, kterou přijala sněmovna.
Předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že sociální demokracie rozpočet nepodpoří. Nehodlá podle něj podporovat rozpočet vycházející z reformy veřejných financí, kterou považuje za špatnou.

22.8.2007

Ministerstvo financí přidalo sněmovně 30 milionů korun, méně, než požadovala
Ministerstvo financí umožnilo navýšit letošní rozpočet Poslanecké sněmovny o 30 milionů korun. Je to o zhruba 12,5 milionu korun méně, než sněmovna požadovala. Ministerstvo sice žádosti vyhovělo, ale po jednání se rozhodlo k částce 30 milionů. Tu shledalo jako dostatečnou i s přihlédnutím k nynějším úsporným opatřením ve státní správě.
Sněmovní rozpočtový výbor schválil koncem června tři usnesení, která navyšovala rozpočet sněmovny o 42,5 milionu korun. Vyšší výdaje měly jít na vrub vládní rozpočtové rezervy a podmínkou byl souhlas ministerstva financí. Roman Žamboch z tiskového odboru kanceláře Poslanecké sněmovny novinářům řekl, že šlo o náklady navíc, které si vyžádaly změny v legislativě související s platy a náhradami poslanců. Na platy poslanců sněmovny a poslanců Evropského parlamentu, jejichž platy rovněž spadají do rozpočtu sněmovny, mělo jít podle usnesení výboru o 15,4 milionu korun víc. Šest milionů korun použila sněmovna na opravy v provozně účelovém zařízení v Harrachově.
"Kancelář sněmovny se s tím bude muset vyrovnat v rámci financí, které má od státu k dispozici," poznamenal Žamboch. "Osobně se domnívám, že alespoň část chybějících prostředků bude možné zajistit do konce roku úsporami v jiných výdajích sněmovny," sdělil předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Letošní schválený státní rozpočet počítal pro sněmovnu s částkou 1,114 miliardy korun. Navýšení tedy představuje zhruba 2,7 procenta.

Senát

20.8.2007

Senát není hlasovací mašina, řekl jeho předseda ke schvalování reformy
Senát podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) není hlasovací stroj, přesto ale asi pomůže vládě schválit její reformu veřejných financí s dohodnutými úpravami. Vzhledem k závažnosti změn však představitelé senátorských klubů vyloučili, že by horní komora mohla o reformě hlasovat dříve než v září. Na výslednou podobu reformy čeká ministerstvo financí kvůli sestavení státního rozpočtu, kterým by se sněmovna měla začít zabývat už koncem příštího měsíce.
Právě Senát by měl reformu upravit podle dohody, kterou v neděli uzavřel premiér Mirek Topolánek s kritiky reformních úprav z ODS, aby získal jejich hlasy ve sněmovně. Novinářům to potvrdil jeden z poslanců ODS s odkazem na své informace o dohodě. Sněmovna má o reformě rozhodovat v úterý a poslanci se to nechystají odkládat kvůli navržení dodatečných změn.
Senátoři se podle předsedy horní komory Přemysla Sobotky (ODS) rozhodnou podle znění reformního balíku, které schválí sněmovna. "Senát není žádná slepá hlasovací mašina," prohlásil Sobotka. Nesouhlasí s tím, aby horní komora posoudila reformu během jediného týdne. Připomněl, že Senát má z ústavy na projednání návrhů zákonů třicetidenní lhůtu. Začátek nejbližší schůze horní komory je naplánován na 19. září. Pokud by sněmovna reformní zákony v úterý schválila, do Senátu by podle Sobotkova předpokladu dorazily až příští týden. Senátoři by i tak normy projednávali v kratším termínu, podotkl Sobotka.
Místopředseda senátorů KDU-ČSL a senátního hospodářského výboru Josef Vaculík by se kvůli návaznosti reformních změn na sestavování rozpočtu nebránil jejich rychlejšímu projednávání. I on ale vyloučil, že by Senát mohl reformu posoudit ještě v srpnu. Podle něj by to mohlo být do poloviny září.
Ani předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová nepokládá za rozumné takto závažné materiály "probírat ve fofru". "Není to věc, která by se dala projednat za týden," uvedla předsedkyně frakce, kterou tvoří hlavně nestraníci včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Žádný z představitelů senátorských frakcí zatím nezná dohodu, kterou v neděli uzavřeli předseda vlády a ODS Mirek Topolánek s vnitrostranickými kritiky reformy. Podle dostupných informací se má týkat zvýšení slev na daních pro rok 2009. Skupina poslanců ODS kolem exministra financí Vlastimila Tlustého tím podmínila svůj souhlas s reformou.

22.8.2007

Senátoři se chystají zmírnit omezení imunity
Senátoři se chystají navrhnout o něco mírnější omezení imunity zákonodárců než to, se kterým před prázdninami neuspěli ve sněmovně. Stále ale chtějí, aby trestní stíhání členů parlamentu už nezáleželo na souhlasu sněmovny či Senátu. Nově by také chtěli chránit i zastupitele před postihem za jejich hlasování a projevy. Původní návrh ústavní novely, podle níž se trestní imunita zákonodárců měla týkat jen jejich projevů v parlamentu, ale zcela opustili.
Parlament by měl do budoucna podle senátorů z ústavně-právního výboru rozhodovat jen o vazebním stíhání svých členů. O tom, zda by poslanec či senátor mohl být trestně stíhán, by už ale jejich kolegové nehlasovali. Navrhl to předseda mandátového a imunitního výboru Jiří Pospíšil (ODS) s odkazem na zkušenosti z Evropského parlamentu.
"Už by se sice nehlasovalo o vydání, ale hlasovalo by se o tom, jestli stíhání má nebo nemá probíhat na svobodě," uvedl Pospíšil. Pouze vazební stíhání by mohlo zmařit účast zákonodárce na hlasování, řekl senátor k námitkám poslanců vůči rozsáhlejšímu omezování imunity. Novela by zákonodárce "zbavila té nesprávné a nechutné povinnosti rozhodovat o osudech svých vlastních kolegů". Podobný režim navrhl zavést i pro ústavní soudce. Zachována by podle senátora zůstala i možnost, aby zákonodárci své přestupky mohli projednat v imunitním výboru.
Předseda ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS) navrhl, aby krajští a místní zastupitelé nemohli být podobně jako členové parlamentu postihováni za hlasování a projevy v zastupitelstvu. Mohou být nyní kriminalizováni za jakékoli rozhodnutí o majetku města. Podle zastánců tohoto návrhu je stíhání některých zastupitelů za to, jak hlasovali, absurdním zásah do principu zastupitelské demokracie. Tento návrh už dříve kritizovala opoziční ČSSD. Předseda jejích poslanců Michal Hašek uvedl, že ODS s návrhem přichází v době, kdy její politici obsadili 13 ze 14 hejtmanství a i většinu radnic.
Původní návrh poslanci vrátili k dopracování, což je mírnější forma zamítnutí, na popud Marka Bendy z ODS. Argumentoval tím, že trestní imunita je v evropských parlamentech běžná, chrání volené zástupce lidu před výkonnou mocí a zrušit ji by byl omyl. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno.

24.8.2007

Předsedové stran se sejdou k debatě o přímé volbě prezidenta
Předsedové pěti hlavních parlamentních stran se sejdou k debatě o případném zavedení přímé volby prezidenta v Česku. Zúčastní se konference s názvem "Přímá volba prezidenta?", která se za měsíc uskuteční v Senátu. Mluvit se má také o tom, jaké pravomoci by měla hlava státu mít, pokud by ji už nevolily tak jako nyní obě komory parlamentu.
Na konferenci jsou pozváni také bývalí kancléři někdejších prezidentů Francie a Slovenska Françoise Mitterranda a Rudolfa Schustera, řekl novinářům vedoucí sdružení eStat.cz Edvard Kožušník. Podotkl, že v obou zemích mohou prezidenta volit všichni občané, avšak kompetence hlavy francouzského státu jsou mnohem silnější než prezidenta Slovenské republiky.
Lidé se do debaty na konferenci mohou zapojit už v současné době vyplněním dotazníku na internetových stránkách www.primavolba.cz, na které upozorňují i billboardy. Odpovědět v něm mohou na jednoduché otázky, zda si přejí přímou volbu a jak silné pravomoci by měl takto volený prezident mít. Dotazník už vyplnilo asi 300 lidí, uvedl vedoucí sdružení, které se na projektu podílí.
Možnost zavedení přímé volby hlavy českého státu bude aktuální až pro rok 2013. Počátkem příštího roku budou o osobě budoucího prezidenta znovu rozhodovat poslanci a senátoři. Zatím jediným oficiálně hlášeným kandidátem je současný prezident Václav Klaus, kterého hodlá navrhnout ODS. Ostatní strany chtějí o svých případných kandidátech jednat na podzim.
Podobná konference za účasti šéfů hlavních stran se v Senátu uskuteční už podruhé. Začátkem února se předsedové ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených sešli ve Slavnostním sále horní komory k debatě o roli České republiky v rámci Evropské unie.

Zdroj:ČTK