Poslanecká sněmovna

22.4.2008

Poslanecká sněmovna schválila zákon o předcházení ekologické újmě
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o předcházení ekologické újmě, podle kterého by někteří původci znečištění měli platit za škody způsobené na životním prostředí. Opoziční kritici soudí, že zákon je napsán nesrozumitelně.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených) poslancům řekl, že pokud normu v nějaké podobě nepřijmou, Evropská komise republiku zažaluje u Evropského soudního dvora. Návrh, který sněmovna schválila, nyní posoudí prezident.
Senát se návrhem již zabýval a vrátil ho poslancům s několika změnami. Dolní komora je přijala, a schválila tedy zákon v senátní verzi. Povinnost zajistit zaplacení nápravy ekologické újmy mají mít podle senátní varianty státní, nikoli jen soukromé firmy. Řízení o preventivních či nápravných opatření by pak mohli vyvolat ti, kterých by se ekologická újma přímo týkala, ne tedy jakákoli nestátní neziskové organizace. Senát dále navrhl rozšířit okruh provinění, za něž by hrozila až pětimilionová sankce. Podle předlohy by tento postih hrozil firmám i jejich šéfům, kteří by neudělali nezbytná preventivní nebo nápravná opatření.
V únoru, když byla norma ve sněmovně poprvé, pro ni někteří poslanci ODS odmítli napoprvé zvednout ruku. Bursík to tehdy označil za porušení koaličních dohod. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek poté své kolegy přesvědčil, aby předlohu podpořili. Drtivá většina občanských demokratů hlasovala pro zákon hned napoprvé.
Evropská směrnice, kterou zákon kopíruje, byla schválena jako reakce na velké ekologické katastrofy, mezi něž patřilo například znečištění francouzského pobřeží po havárii tankeru Erika v roce 1999. Původci znečištění mají podle směrnice platit za nápravu škod. Týká se to škod na vodních zdrojích, zvířatech i rostlinách stejně jako velkého znečištění půdy, které způsobí újmy na zdraví lidí.
Norma stejně jako evropská směrnice předpokládá, že po roce 2010 začnou evropské banky nabízet speciální programy pro ekologické pojištění firem. Pro české podniky zákon počítá s povinností pojistit se do začátku roku 2013. Finanční zajištění by si podle vlády nemuseli pořizovat například ti, kteří prokazatelně nemohou způsobit škodu vyšší než 20 milionů korun, nebo ti, kteří vlastní ekologické certifikace.

Zákon o střetu zájmů se změní, i přes odpor Senátu
Poslanecká sněmovna navzdory senátnímu vetu znovu schválila změny v novém zákoně o střetu zájmů. Novela, jejíž původní znění připravili poslanci ČSSD, má mimo jiné usnadnit přístup veřejnosti k majetkovým oznámením politiků. Mění dále způsob, kterým mají být funkcionáři za porušení zákona o střetu zájmů trestáni. Povinnosti podávat majetková přiznání zbavuje soudce a státní zástupce. Rozšiřuje ji naopak například na řídící pracovníky státních nebo obcemi zřízených institucí. Návrh nyní čeká pouze na podpis prezidenta.
Nový zákon o střetu zájmů začal platit na začátku roku, většina funkcionářů, kterých se týká, podle něj ale má začít podávat majetková oznámení až od konce června. Sněmovna se rozhodla některé problematické části zákona upravit ještě předtím, než v praxi začal fungovat.
Povinnost podávat od letošního června majetková přiznání nebudou mít podle nového znění zákona soudci a státní zástupci. Poslanci tak reagovali mimo jiné na obavy soudců z možného zastrašování či vydírání. Senátorům ale vadilo, že by se povinnost oznamovat majetek naopak rozšířila na řídící pracovníky státních nebo obcemi zřízených institucí, například škol. "Novela zákona sice z jeho působnosti vyjímá asi 3000 soudců, ale naopak tam přibylo 10.500 ředitelů mateřských a základních škol," řekl ve sněmovně senátor Jaromír Volný (ODS).
Zjednodušit by se měl přístup občanů k majetkovým oznámením politiků. Zájemci, kteří do nich chtějí nahlédnout, nyní musí kvůli získání hesla k registru příjmů přijet do pražského sídla sněmovny či Senátu nebo osobně navštívit jiné úřady, které mají registry zřídit. Podle novely by mohli o heslo požádat například e-mailem a dostali by ho v dopise s doručenkou.
Poslanci změnili také způsob, kterým mají být funkcionáři za porušení zákona o střetu zájmů trestáni. O těchto případech nebudou rozhodovat správní soudy, ale budou brány jako přestupek. Nejvyšší pokuta v přestupkovém řízení je 50.000 korun.
Novela má také zajistit, že novináři budou moci údaje z majetkových oznámení politiků publikovat. Výklad současného zákona totiž v tomto ohledu nebyl úplně jasný, protože zákon obsahuje paragraf zakazující zveřejnění.
Sněmovna rozhodla také o tom, že povinnost podávat majetková přiznání se bude vztahovat i na některé policisty. Jde například o policisty, kteří rozhodují o veřejných zakázkách, použití financí nebo se podílejí na správním či trestním řízení. Povinnost vést elektronické registry majetkových oznámení místních funkcionářů budou mít obce a kraje.
Podle senátora Volného ale novela obsahuje řadu nejasností. Není podle něj například zřejmé, zda se mají zákonem řídit i funkcionáři v armádě a resortu obrany.

23.4.2008

Poslanecká sněmovna podpořila návrh na vyšší odškodnění klientů záložen
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh skupiny poslanců ČSSD a KSČM na vyšší odškodnění klientů zkrachovalých kampeliček. Navrhovatelé chtějí zmírnit nerovnost mezi odškodněním klientů zkrachovalých družstevních záložen a bank. Předloha čelila kritice ODS, která poukazovala například na to, že vyšší odškodnění zároveň zvýší státní dluh. Návrh na zamítnutí předlohy ale nezískal dodatečnou podporu.
Opoziční návrh však podpořil bývalý ministr financí ODS Vlastimil Tlustý. Při hlasování o návrhu na zamítnutí se sice zdržel, ve svém předchozím projevu ale řekl, že nepovažuje za férové zamítnout návrh jen proto, že pochází z opozičních lavic.
Návrh na zamítnutí vznesl ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Tlumočil stanovisko vlády, která konstatuje, že návrh je retroaktivní, nesystémový a je v rozporu s ústavním pořádkem. Předloha také stírá rozdíl mezi klienty bank a členy družstevních záložen.
Horní hranice odškodnění by se měla nově posunout na dva miliony korun a vyplácet by se mělo 100 procent vkladu. Předkladatelé poukazují na to, že vkladatelé dosud dostávali jen 90 procent vkladů, nejvýše ale 400.000 korun. Původně to bylo ještě méně.
Návrh také počítá s navýšením státního dluhopisového programu, ze kterého se financuje výpomoc Zajišťovacímu fondu družstevních záložen, o 1,85 miliardy korun na 3,85 miliardy.
Z tohoto důvodu je návrh nepřijatelný pro ODS, protože by zvýšil státní dluh. Nejsilnější vládní strana také poukazuje na to, že odškodnění klientů se za bývalého premiéra Miloše Zemana (ČSSD) navyšovalo již dvakrát. "Jinými slovy, ČR už odepsala osm miliard na příběhu kampeliček, které nikdy zaplaceny nebudou, zaplatí je daňoví poplatníci," prohlásil na adresu návrhu daňový expert ODS Michal Doktor. Dodatečné odškodnění nazval morálním hazardem.
Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech přijala sněmovna v dubnu 1995, platit začal od roku 1996. Vlna pádů kampeliček odstartovala na podzim o tři roky později. Aktivních bylo tehdy 70 kampeliček, sedm v likvidaci a osm nevyvíjelo činnost. Koncem 90. let bylo v kampeličkách podle některých informací rozkradeno osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.
Návrhem novely se nyní bude zabývat rozpočtový výbor. Poslanci by měli na nynější schůzi projednat také vládní návrh na zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen.

Poslanecká sněmovna schválila státní maturity, novela míří do Senátu
Sněmovna hladce schválila koncepci takzvaných státních maturit, poprvé by měli studenti podle nových pravidel maturovat v roce 2010 (školní rok 2009/2010). Povinné zkoušky by měly mít podle návrhu novely školského zákona dvě úrovně obtížnosti. Náročnější bude určena zejména zájemcům o vysokoškolské vzdělání. Dolní komora schválila novelu ve zrychleném režimu jednání, a to výraznou většinou hlasů. Nyní předlohu posoudí Senát.
V roce 2010 a 2011 mají studenti povinně maturovat z češtiny a k ní by si volili buď cizí jazyk, nebo matematiku. Kdo bude chtít, bude moci maturovat až ze tří nepovinných předmětů.
V roce 2012, tedy školním roce 2011/2012, chce stát spustit společné maturity naplno - maturanty by tak v roce 2012 poprvé čekala povinná zkouška z češtiny a cizího jazyka, třetí předmět by si zvolili z nabídky matematiky, občanského a společenskovědního základu nebo informatiky. Přibrat by si však mohli ještě další, nepovinné předměty.
Společné maturity měly podle původního plánu začít již ve školním roce 2007/2008, nakonec je ale parlament odložil. V zákonodárném sboru minulý rok převážil názor, že maturity nejsou dostatečně připraveny a jejich zavedení by způsobilo více škody než užitku.
Nynější návrh maturit počítá mimo jiné i s tím, že by ředitelé škol mohli od roku 2012 zasahovat do nabídky předmětů a nařídit třeba povinnou maturitu z matematiky. Ředitelé škol, které novináři již dříve oslovili, však řekli, že příliš neuvažují o tom, že by nechali studenty z matematiky maturovat povinně. Obvykle uváděli, že by studentům chtěli nechat určitou volbu podle jejich studijního zaměření.
Nové "zkoušky z dospělosti" by měly mít i takzvanou profilovou část, o její podobě by rozhodoval ve velké míře ředitel školy. Ministerstvo školství již nechalo vytisknout katalogy požadavků znalostí k maturitám.
Původní varianta státních maturit počítala s tím, že budou mít jednu úroveň. Nyní tedy vláda přišla s dvěma úrovněmi povinných zkoušek. Jde o reakci na to, že dříve navrhovaný model školám nevyhovoval, některým gymnáziím se zdálo, že jednotná maturita bude pro jejich studenty příliš lehká, pro některé školy mohla být zase příliš obtížná.

Poslanecká sněmovna podpořila novelu zákona o hnojivech
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o hnojivech. Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) poslancům řekl, že novela má za cíl především zjednodušit používanou terminologii. Do působnosti zákona také nově zařazuje i sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků. Novelou se nyní bude zabývat sněmovní zemědělský výbor.
Předloha má také umožnit zemědělcům využívat organické hnojivo vzniklé při výrobě bioplynu pouze tehdy, pokud bude zaregistrováno. Podle ministerstva zemědělství by se díky novele mělo snížit riziko kontaminace zemědělské půdy škodlivými látkami. Úprava zákona má také zmenšit problémy se zápachem, který se z tohoto hnojiva často line.
Zemědělci nyní mohou na vlastních pozemcích používat organické hnojivo vzniklé při výrobě bioplynu, tzv. digestát, bez registrace, takže nelze kontrolovat jeho složení. Podle ministerstva zemědělství však počet bioplynových stanic i objem digestátů narůstá a spolu s tím se zvyšuje i riziko kontaminace zemědělské půdy. Často se objevují také problémy se zápachem z tohoto hnojiva.
Požadavek na registraci organického hnojiva by se neměl týkat těch bioplynových stanic, které jako vstupní surovinu využívají pouze statková hnojiva. "Problémy totiž přináší zejména provozy, které zpracovávají odpady," jak uvedlo již dříve ministerstvo.

24.4.2008

Poslanecká sněmovna podpořila novelu, která zvyšuje poplatky za zápis do katastru
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh novely zákona o zápisech vlastnických práv k nemovitostem, která mimo jiné zvyšuje poplatek za zápis do katastru. Novela mění i způsob podávání žalob na rozhodnutí katastru a umožňuje očistit nemovitosti od některých starých práv tak, aby jimi vlastníci mohli třeba ručit za hypotéku.
Správní poplatek za zápis do katastru bude i nadále činit 500 korun, ale nemá se již platit za návrh jako celek, nýbrž za každou nemovitost a právo zvlášť. Základní sazba 500 korun se bude násobit počtem nemovitostí, ke kterým je zápis navrhován. Například za rodinný dům s pozemkem a zahradou by tak lidé zaplatili 1500 korun, za byt s podíly na pozemku 1000 korun. Maximální částka za jeden návrh je stanovena na 20.000 korun.
To se nelíbí například lidoveckému poslanci Ludvíku Hovorkovi, který toto navýšení považuje za "surové". Podle něj to zatíží nejen obyvatele venkova, ale třeba i obce, které převádějí řadu pozemků například pod komunikacemi. Naopak podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), který návrh před poslanci obhajoval, jde o poplatek "velmi snesitelný". Ministr řekl, že vláda usiluje o digitalizaci dat v katastrech, kterou by měli zaplatit hlavně jejich uživatelé. Ministerstvo zemědělství také argumentuje tím, že se pětisetkorunový poplatek nezvyšoval již od roku 1994.
Podle novely by se žaloby proti rozhodnutí katastrálního úřadu podávaly přímo u tohoto úřadu, a nikoli u soudu. Jak řekl Gandalovič, dosavadní právní úprava vážným ohrožuje kupující i všechny osoby na realitním trhu. Katastrální úřad totiž nemá přehled o případných podaných žalobách, takže může přijímat nové návrhy na vklad vlastnického práva, zatímco u soudu leží zastavovací žaloba. Nově by se měla zaznamenávat takzvaná poznámka spornosti, která by upozornila na možný problém týkající se nemovitosti.
Návrh také usnadňuje výmaz starých práv k nemovitosti, která často znemožňují jejich vlastníkům, aby například použili nemovitost jako zástavu za hypotéku. Nově by měli skládat do soudní úschovy určitou částku přepočtenou podle zvláštní normy. Podle Gandaloviče nejde o velké částky.
Poslanci také v prvním čtení podpořila návrh novely zákona o katastru nemovitostí. Ta v souvislosti s novým stavebním zákonem mění způsob zápisu vlastnických práv ke stavbám a řeší poskytování údajů z katastru. Jako vlastník nově zaevidované stavby se zapíše vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena. V jiných případech bude muset být vztah mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby upraven zvláštní listinou, podle které se do katastru posléze zapíše vlastnictví.

25.4.2008

Poslanecká sněmovna schválila vrácení daně zemědělcům
Zemědělci budou moci v budoucnu zřejmě stejně jako dříve dostávat zpět část spotřební daně z nafty, kterou spotřebovali při práci na poli. Umožňuje to novela zákona o spotřební dani, kterou v závěrečném čtení schválila Poslanecká sněmovna.
Současné platné znění zákona o spotřební dani vratku u takzvané zelené nafty neumožňovalo. Příčinou bylo povinné přimíchávání biosložky do nafty; zákon hovořil pouze o čisté motorové naftě a u čerpadel se prodává jen nafta s biosložkou. Zákon ukládá přimíchávat do motorové nafty dvě procenta metylesteru řepkového oleje nebo etylesteru řepkového oleje. Na tuto směs se ale vratka daně nevztahuje. Současná novela tuto chybu odstraňuje.

Senát

23.4.2008

Senát má výhrady k novele stavebního zákona, rozhodne až Poslanecká sněmovna
Senát má výhrady ke sněmovní verzi novely stavebního zákona. Novela má umožnit stavět i v nezastavěných částech obcí, které nemají územní plán, což podle platného zákona možné není. Senátoři proto záměr novely uvítali. Vadilo jim ale, že by norma měla výčtově určovat, co by bylo možné v těchto obcích stavět. Tento výčet proto navrhli zobecnit a zachovat povolování územním řízením. Senátními návrhy se tak bude muset znovu zabývat sněmovna, která má možnost postoj Senátu přehlasovat.
Novela by podle Senátu měla umožnit postavit třeba i zájezdní hostinec nebo penzion, což by zvýšilo zaměstnanost v obci, uvedl místopředseda senátního výboru pro územní rozvoj Pavel Eybert (ODS). "Kdo jiný než vlastník půdy by měl primárně rozhodovat o tom, kde bude bydlet, kde co bude postaveno, k čemu to bude používáno," dotázal se.
Sněmovní verze, o jejíž podobu se postarali poslanci Strany zelených, výčtově povoluje výstavbu domů pro bydlení a stavby občanské vybavenosti, které budou muset hraničit s pozemky v zastavěném území. Povoleny budou také zemědělské stavby pro trvalé bydlení s nejvýše třemi samostatnými byty.
Novela má pomoci výstavbě v 2700 menších obcích v Česku, které dosud nikdy neměly územní plán, a tisícovce dalších obcí a měst, kde by musely tři roky čekat na schválení nového územního plánu. Možnost stavět v jejich nezastavěných částech má platit až do roku 2015. Stavět takto bude ale možné jen se souhlasem zastupitelstva obce. Souhlas také bude moci obsahovat podmínky pro umístění stavby.
Novela má také zjednodušit povolování souboru staveb. Pokud například stavebník staví současně rodinný dům a vedle něj garáž, projedná to stavební úřad prostřednictvím jednoho povolení. Obce by také podle nové úpravy nahrazovaly zpracované územní plány nikoli v pětileté, ale devítileté lhůtě, což by mělo přinést úspory.
Norma má také usnadnit výstavbu plotů. Například na postavení všech plotů vyšších než 1,8 metru, které by hraničily s veřejným prostranstvím, je nyní třeba stavební povolení, přičemž tyto ploty nesměly být postaveny svépomocí. Nově už to nebude nutné. Podle senátorů by navíc povolení nemělo být třeba ani u oplocení mladých stromků v lese.

Senát schválil antidiskriminační zákon
Senát schválil beze změn tzv. antidiskriminační zákon. Přijetí zákona po České republice vyžaduje pod hrozbou sankcí Evropská unie. Smyslem zákona je zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám. A to bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor.Zákon nyní putuje k podpisu prezidentu republiky.
Odpůrci normy se obávají zneužívání těchto práv. Své výhrady formulovali alespoň do doprovodného usnesení. Senát se podle něj "neztotožňuje s charakterem normy, která umělým způsobem zasahuje do přirozeného vývoje společnosti, nerespektuje kulturní odlišnosti členských států (EU) a požadavek rovnosti ve výsledku povyšuje nad princip svobody volby". Senát také požádal vládu, aby přijímání podobných norem v EU zabránila.
Ke kritikům zákona patřili jen senátoři z vládní ODS, naopak zástupci opoziční ČSSD nebo senátoři z Klubu otevřené demokracie se postavili za schválení vládní normy. Stejně tak i ombudsman Otakar Motejl, který senátorům slíbil, že nepřipustí zneužívání zákona. Schválení zákona podpořilo 51 z 56 přítomných senátorů, proti byl jen Jaroslav Kubera (ODS). Usnesení pak podpořily kromě občanských demokratů tři senátorky z klubu SNK.
"Tento návrh zákona je v zásadě tím nejnutnějším, co Česká republika jako člen Evropské unie musí inkorporovat do svého právního řádu," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Česko mělo mít tento zákon již při svém vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky. Evropská komise již kvůli tomu vede podle ministra s Českem čtyři řízení. Pokud by zákon nyní přijat nebyl, ČR by musela platit stamilionovou pokutu do doby, než by postoj změnila.
Kvůli schválení zákona Senát nerozhodoval o přijetí Kuberova návrhu, který chtěl zrušit právo ústavních činitelů na bezplatnou hromadnou dopravu. Souběžně s tím by se jim ale mohly od příštího roku zvýšit platy. Podle kritiků návrhu se jednalo o změny tří nesouvisejících zákonů, které by si vyžádaly zásah do státního rozpočtu v řádech stovek milionů korun.
Zákon má umožnit lidem, kteří by se cítili být diskriminováni, aby se u soudu mohli domáhat zadostiučinění i ve formě peněžité náhrady. Na rozdíl od původního návrhu zákona nebude muset jen žalovaný dokazovat svou nevinu, důkazy o diskriminačním chování bude muset předložit i žalující. Nejedná se o přenos důkazního břemene na žalovaného, ale o sdílené důkazní břemeno, zdůraznila ministryně Džamila Stehlíková. První verzi tohoto zákona Senát před dvěma lety odmítl zejména hlasy ODS jako vágní a zavádějící pozitivní diskriminaci, sněmovna jeho veto v předvolebním období už nedokázala přehlasovat.
Zákon, který dostane k podpisu prezident republiky, má nabýt účinnosti do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

24.4.2008

Senát požádal Ústavní soud o přezkum reformní smlouvy EU
Lisabonskou smlouvou, která má dát nová pravidla budoucímu fungování EU, se bude zabývat Ústavní soud. Požádal jej o to Senát. Navrhl, aby ústavní soudci posoudili soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Ústavní přezkum iniciovala vládní ODS, podpořilo ji 48 ze 70 přítomných senátorů, tedy i část lidovců a členky klubu SNK. Zástupci opoziční ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů, ale neúspěšně. Senát se ke schvalování smlouvy vrátí až po verdiktu Ústavního soudu.
Ústavní soud se podle mluvčího Michala Spáčila začne návrhem zabývat bezprostředně poté, co jej obdrží. O souladu smlouvy s právním řádem rozhoduje podobně jako o rušení zákonů plénum, tedy sbor všech patnácti soudců, řekl novinářům mluvčí. Délku rozhodování nelze podle něj předjímat.
Senát konkrétně navrhl ústavní přezkum šesti oblastí smlouvy tak, jak to doporučil jeho evropský výbor. Například předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost měnit způsob rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový, čímž by členské státy ztratily právo veta, nebo způsob uznání Listiny základních práv EU a její právní závaznost pro Česko.
Listina sice není součástí smlouvy, ta ale listině přiznává stejnou právní sílu jako zakládajícím smlouvám EU. Právě tato pasáž patřila k nejvíce kritizovaným částem smlouvy. Podle vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS) se ale listina týká především institucí unie; na členské státy se má vztahovat pouze tehdy, když provádějí právo EU.

25.4.2008

Zákon o vztazích komor parlamentu může být připraven do léta tohoto roku
Návrh zákona o vztazích Poslanecké sněmovny a Senátu, jehož existenci již přes 15 let předpokládá ústava, by mohl být připraven do konce května tohoto roku. Podoba takzvaného stykového zákona ale ještě úplně jasná není. Diskutabilními body jsou stanovení pravidel společné parlamentní schůze a sestavování společných delegací do meziparlamentních orgánů.
Předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) nicméně novinářům řekla, že závažné připomínky při čtvrtečním jednání obou komisí nezaznamenala. "Zcela určitě jsme se shodli na tom, že stykového zákona je potřeba, to byl jednoznačný závěr," řekla novinářům. Její stranický kolega Jeroným Tejc ze sněmovní komise má ale o připravované podobě zákona pochybnosti. Určité rozpaky budí právě sestavování delegací nebo podrobná úprava společné schůze, uvedl Tejc.
 "Návrh reaguje na poslední volbu prezidenta a v podstatě podle mého osobního názoru nahrává Senátu v boji, který prohrál s Poslaneckou sněmovnou. Proto bude asi velmi složité shodnout se na tom, zda takovou úpravu přijmout, nebo ne," uvedl Tejc. Připomněl únorový spor poslanců a senátorů o způsob volby hlavy státu. Nakonec zákonodárci o prezidentovi rozhodovali veřejnou volbou, i když horní komora chtěla hlasovat tajně.
Rippelová k tomu uvedla, že některé podrobnosti by se mohly stát součástí volebního řádu k vybírání prezidenta, nikoli stykového zákona. Tento zákon by měl podle Rippelové preferovat tajnou volbu s tím, že pokud by se na ní komory neshodly, budou prezidenta vybírat veřejným hlasováním. "Ale bude to tam zcela jednoznačně řečeno," uvedla.
V případě sestavování delegací a volbě jejích vedoucích Rippelová věří, že se nějaký mechanismus podaří najít. "My jsme navrhovali, aby v případě, že vedoucí delegace bude poslanec, tak aby jeho zástupce byl senátor. O tom se ještě povede diskuse," dodala. Zatím na základě dohody sněmovny a Senátu zástupce horní komory vede jen jednu ze sedmi delegací.
Zákon by měl také upravovat schvalování ústavních zákonů, na jejichž znění se musejí shodnout obě komory parlamentu. Pokud nyní Senát takový zákon vrátí sněmovně s úpravami, poslanci nemají jinou možnost než senátní verzi schválit, chtějí-li dosáhnout přijetí normy. Senátoři proto navrhují pro tyto zákony možnost jejich opakovaného projednávání sněmovnou i Senátem nebo dohodovacího řízení o jejich obsahu.

Zdroj:ČTK