Souhrn významných legislativních událostí 21.5.-27.5.2007
Nový azylový zákon je podle poslanců nutný, sporné ale zůstává, zda připravená novela není příliš přísná. O novém znění právní úpravy jednali členové výboru pro bezpečnost, ministr vnitra Ivan Langer a ombudsman Otakar Motejl. Nejspornějším je bod, podle kterého může cizinec, který se ožení nebo provdá za českého občana, čekat na povolení k trvalému pobytu až dva roky. Dosud získal právo žít trvale v České republice téměř okamžitě.
Poslanecká sněmovna
21.5.2007
Poslanci navrhli ulevit občanským sdružením od administrativy
Poslanci chtějí ulevit občanským sdružením od administrativy, kterou na ně klade novela zákona o sdružování. Podle ní musí mít sdružení ve svém názvu označení "občanské sdružení", případně zkratku "o.s.". Většina ze současných asi 66.000 sdružení ale tuto podmínku nesplňuje. Doplnění názvu, na které mají čas do července 2009, je spojeno se změnou stanov a jejich registrací u ministerstva vnitra. Další náklady by si vyžádala změna hlavičkového papíru, webových stránek a vizitek.
Zástupci všech pěti sněmovních klubů proto nyní navrhli jinou novelu, která uvedenou povinnost opět ruší. Autoři upozornili na to, že tak zbaví zbytečné administrativy nejen občanská sdružení, ale i veřejnou správu. Poslanci ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených podepsaní pod nynější novelou chtějí, aby ji dolní komora projednala ve zrychleném režimu.
Sněmovna posoudí novelu, která má podpořit sdružení pro mládež
Podpořit sdružení, která pracují s dětmi a mládeží, má novela, jejíž návrh předložila skupina 12 poslanců ze všech sněmovních stran. Novela zařazuje sdružení dětí a mládeže mezi organizace, jimž může veřejná správa poskytnout státní nemovitost k bezúplatnému užívání a nemusí po nich chtít běžný komerční nájem. Dolní komora se předlohou začne zabývat na některé z příštích schůzí, ještě předtím ji posoudí vláda.
Zákon již teď vyjmenovává řadu subjektů, které mohou budovy vlastněné státem využívat zdarma, sdružení dětí a mládeže tam ale zatím výslovně uvedena nejsou. Dosud legislativa takovou výhodu přiznává organizacím, které působí na poli sociálním či humanitárním, hasičům, záchranářům, případně organizacím vzdělávacím, vědeckým, kulturním, sportovním a také subjektům, které se věnují ochraně přírody a péči o životní prostředí.
"Není jediný argument, který by ospravedlňoval uplatňování odlišného režimu vůči sdružením dětí a mládeže," míní autoři návrhu novely zákona o majetku České republiky.
22.5.2007
Zemědělský svaz chce daňově zvýhodnit nákup zemědělské půdy
Zemědělský svaz chce daňově zvýhodnit rolníky, kteří si nakoupí od soukromých osob zemědělskou půdu. Pokud dodrží stanovené podmínky, budou si moci odečíst od základu daně celou částku, kterou zaplatili za koupi pozemku. Návrh představil na semináři ČSSD k novele devizového zákona v Poslanecké sněmovně předseda svazu Miroslav Jirovský.
Muselo by jít o poplatníka, který se zabývá převážně zemědělskou výrobou v tuzemsku. Odečitatelnou položku by nemohl použít, pokud by do pěti let od koupě přestal na pozemku provozovat zemědělskou výrobu. Zvýhodnění by se netýkalo nákupu půdy od Pozemkového fondu, kde mohou zemědělci využít možnosti až třicetiletých splátek.
Návrh má umožnit zemědělcům, kteří v tuzemsku hospodaří z více než 90 procent na pronajaté půdě, aby si ji koupili ještě před uplynutím dojednaného přechodného období v roce 2011. Jirovský předal svůj návrh stínovému ministru zemědělství ČSSD Michalu Haškovi. "My se budeme o tom návrhu dál bavit, já se s ním musím podrobněji seznámit," řekl Hašek novinářům. Poradit se chce ještě s daňovými odborníky a kolegy ze zemědělské komise ČSSD. Nevyloučil, že se tento návrh může objevit v některém návrhu novely daňových předpisů.
Seminář se týkal novely devizového zákona, která ulehčuje podmínky, za kterých mohou občané zemí EU nabývat v tuzemsku zemědělskou půdu. Ta je nyní ve sněmovně, kde prošla prvním čtením. Mezi účastníky semináře byli prezident Agrární komory Jan Veleba, místopředseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD), předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek i řada zemědělců.
Většina z nich tuto novelu odmítla a kritizovala. Veleba poukázal na to, že podle některých údajů vlastní zahraniční vlastníci jen v severozápadních části Čech přes 30 procent půdy. Podle odhadů Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů získali cizinci nákupem od vlastníků a Pozemkového fondu kolem 70.000 až 90.000 hektarů zemědělské půdy a dalších asi 400.000 hektarů pozemků mají pronajato od státu i vlastníků.
Vláda návrh hájí tím, že je nutné sladit českou legislativu s právem EU a pokud ČR novelu nepřijme, hrozí jí soudní postihy i žaloby. Cizincům by mělo podle předlohy stačit, aby se zaregistrovali jako zemědělští podnikatelé. Odpadla by jim hlavně podmínka tříletého pobytu v tuzemsku.
23.5.2007
Poslanci se zatím neshodli, jak přísný bude nový azylový zákon
Nový azylový zákon je podle poslanců nutný, sporné ale zůstává, zda připravená novela není příliš přísná. O novém znění právní úpravy jednali členové výboru pro bezpečnost, ministr vnitra Ivan Langer a ombudsman Otakar Motejl. Nejspornějším je bod, podle kterého může cizinec, který se ožení nebo provdá za českého občana, čekat na povolení k trvalému pobytu až dva roky. Dosud získal právo žít trvale v České republice téměř okamžitě.
Vedení ministerstva tento návrh odůvodnilo především častým zneužíváním tohoto postupu, kdy se povolení získává za peníze. Podle ředitele odboru azylové a migrační politiky Tomáše Haišmana v poslední době prudce roste počet případů, kdy si cizinci berou Češky, nebo se prohlašují za otce českých dětí jen kvůli získání trvalého pobytu. Mezi lety 2005 a 2006 prý jejich počet vzrostl o 80 procent. Ve většině případů jde o muže z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu nebo Nigérie.
Na námitky zástupců občanských sdružení, kterým se tento bod zdá až příliš přísný, Haišman uvedl, že směrnice EU dovolují stanovit lhůtu mezi "vstupem do české rodiny" a získáním povolení až na pět let. Ministerstvo potřebu nového zákona obhajuje právě požadavky EU.
Další často kritizovanou částí novely je pasáž o nesdělování důvodů v případě neudělení víza. Podle Haišmana je jedním z důvodů také ochrana pracovníků vízových oddělení českých velvyslanectví. Ti se totiž k žadateli vyjadřují už v zemích, odkud pocházejí, a podle vnitra by se neúspěšný žadatel o jejich zprávách dozvěděl.
Langer zdůraznil, že z ochrany hranic se v poslední době stává ústřední téma vnitřní bezpečnosti všech států EU. Pro Česko je aktuální jednak tím, že se ČR mění z tranzitní země na cílovou a také blížícím se vstupem země do schengenského prostoru. "Sice rušíme hranice, ale musíme garantovat bezpečnost ostatním zemím schengenského prostoru," řekl Langer. Zároveň ale ujišťoval, že v žádném případě nejde o uzavírání republiky před cizinci. "Migrace je prostě fakt, se kterým nic neuděláme," konstatoval ministr. Zákon by ale prý měl odlišit cizince s čestnými úmysly od těch, kteří chtějí jen zneužívat sociální systém.
Návrh také například zpřísňuje zacházení s cizinci, kteří projeví zájem o mezinárodní ochranu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a upravuje pravidla pro umisťování cizinců v azylových zařízeních. Poslanci se shodli, že o novele uspořádají seminář, kterého se zúčastní i zástupci občanských sdružení, jež se věnují cizincům.
O azyl v Česku letos v dubnu požádalo 130 cizinců, což je nejméně od roku 1999. Nejvíce žadatelů pocházelo z Ukrajiny, Vietnamu, Mongolska a Gruzie. Počet žadatelů o azyl se v posledních letech výrazně snižuje. Za první čtyři měsíce se letos o získání útočiště v ČR začalo ucházet 594 lidí. Ve stejnou dobu loni jich bylo 978 a v roce 2004 pak 2731.
České úřady letos zatím udělily azyl 81 cizincům. Od července 1990 o něj požádalo bezmála 85.000 lidí. Útočiště v ČR našlo 3166 z nich. Na konci dubna mělo v ČR platný azyl 1954 osob. Občanství totiž již získalo 764 azylantů. Zbývajícím azyl zanikl a v 212 dalších případech byl odebrán.
Poslanci také s ministrem jednali o připravované reformě policie. Podle nových pravidel by měla policie začít fungovat od roku 2009. Reforma například počítá se sloučením celorepublikových útvarů a operačních středisek jednotlivých krajských správ. Změny by se měly dotknout také cizinecké a pohraniční policie. Nově by měla fungovat i kontrola policistů. Inspekce ministra vnitra by měla podléhat buď ministerstvu spravedlnosti nebo fungovat samostatně, pod parlamentní kontrolou.
Členové výboru se také zmínili o připravovaném zákoně o vnitřní bezpečnosti, který v Česku chybí. Podle náměstka ministra vnitra Jaroslava Salivara by měl být nový zákon co nejobecnější a odkazovat na další zákony upravující například pravomoci policie, obcí nebo krajů. I tyto zákony se budou muset upravit a přesně stanovovat, jak se mají stát, lidé, obce nebo firmy chovat třeba v případě teroristického útoku nebo živelní katastrofy
Rozpočtový výbor požaduje od vlády novelu o rozpočtovém určení daní
Sněmovní rozpočtový výbor požádá vládu, aby urychleně předložila novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Návrh z ministerstva financí by se tak projednával současně s poslaneckým a navazoval by na reformu veřejných financí. Poslanci, zástupci Svazu měst a obcí (SMO), Asociace krajů ČR a ministerstva financí se v Plzni shodli na tom, že novela, která musí být rychle přijata, by neměla být rozsáhlá, ale pouze kompenzační, aby nahradila obcím propady v daňových příjmech. Na miliardové výpadky, které obcím údajně přinese reforma, nedávno poukazovali starostové ze Zlínska.
"Poté, co proběhne v prvním čtení reforma veřejných financí, bude vládou předložen návrh rozpočtového určení daní, aby mohlo ministerstvo spočítat jeho dopady," řekl poslanec zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS).
"V dané chvíli jsou oba návrhy dílčí. Nenaplňují zásadní princip, že by územní rozpočty měly dýchat se státním rozpočtem, což se tady za 17 let nepodařilo," dodal Vilímec. To je podle něj zásadní pro komplexní novelu rozpočtového určení daní, která bude následovat. Podíl územních rozpočtů za poslední dva roky snížil ve vztahu k celkovému objemu vybíraných daní o jedno procento, což by měli reflektovat vláda, ministerstvo i poslanci.
Vilímec dodal, že se do novely zřejmě nepodaří zahrnout mezi sdílené daně, tady k dani z příjmu a DPH, ještě spotřební daň, tak jak požaduje návrh poslance Radko Martínka (ČSSD). Výhledově je ale podle Vilímce zcela nemožné, aby stát navýšil spotřební daň a zlepšil svou bilanci a zároveň zavedl společné zdanění manželů, které ubere obcím.
"Nedovedu si vůbec představit, že by se rozpočtové určení daní nezměnilo," řekl náměstek ministra financí Eduard Janota. Podle něj by se mohla vláda návrhem novely zabývat do 14 dnů. Ministerský návrh, který byl projednán s SMO, kraji, poslanci i senátory, nebyl ještě ministerstvem schválen. Jeho dodatečný nárok na státní rozpočet bude 2,5 miliardy Kč.
Hlavním plusem podle Janoty je, že odstraňuje spekulativní nárůsty počtu obyvatel měst, která se přesunem do vyšší kategorie dostávala k výrazně větším penězům od státu. Olomouc tak například inkasovala o desítky milionů korun více než zhruba stejně velký Liberec. "Návrh odstraňuje tuto skokovost a řeší problémy malých obcí," řekl Janota. Zavádí totiž jako kritérium s tříprocentní vahou rozlohu obcí. Stejnou váhu má mít počet obyvatel a 94 procent velikostní koeficienty obcí, jejich počet by se snížil ze 14 na čtyři. Podíl obcí na spotřební dani zatím ministerský návrh neuvažuje, ale Janota to nevyloučil. SMO s návrhem ministerstva souhlasí. "Chceme, aby příjmy do obecních rozpočtů, které nyní stagnují, stoupaly tak, jak se zvyšuje výběr daní. Aby obce mohly investovat a kofinancovat dotace z EU," řekl předseda finanční komise SMO Ivan Černý.
Nový parametr rozlohy obce pomůže hlavně malým obcím, z nichž řada má velkou rozlohu. SMO požaduje navíc k návrhu ministerstva ještě příspěvek na žáka. Svaz chce aby se RUD neschvalovalo zvlášť, ale v rámci reformy veřejných financí.
Poslanecký návrh od Radko Martínka nepočítá s řešením skokových příjmů ale předpokládá zahrnout do systému rozpočtového určení daní tři procenta z vybrané spotřební daně. Podle Janoty má však vyšší nároky na státní kasu, až 8,2 miliardy korun, což by z poloviny získala velká města.
"Měla by to být pouze malá novela, která by kompenzovala dopady reformy veřejných financí. Současně by byly zadány práce na větší novele, která by obsahovala hlavně obsahovou stránku věci, tedy co konkrétně vykonávají obce a co kraje," uvedl předseda Asociace krajů Evžen Tošenovský.
K protestu starostů ze Zlínska, podle nichž vládní reforma neodstraňuje diskriminaci při rozdělování peněz, poslanci uvedli, že navržená novela bude spravedlivější a přinese více peněz malým obcím.
Výbor dále schválil plnění příjmů státního rozpočtu za první čtvrtletí, které dosáhlo 25,5 procenta celoročního plánu. "Trend plnění je menší než loni," řekl Janota. Problém vidí v propadu daně z příjmu právnických osob, spotřební daně a další ztrátu, výrazně vyšší než loni, zaviní společné zdanění manželů. Výdaje jsou zatím plněny na 22,21 procenta, za loňské první čtvrtletí to bylo 23 procent.
Senát
22.5.2007
Senátoři ODS vyzvali poslance ke schválení první etapy reformy
Senátoři ODS vyzvali všechny své kolegy ze sněmovny, aby pomohli schválit vládní zákon o stabilizaci veřejných financí. Třemi balíky změn v daňové, sociální a zdravotnické oblasti chce kabinet zahájit reformu veřejných financí. Zatímco někteří poslanci ODS stále mají k vládní podobě reformy výhrady, senátorský klub nejsilnější strany první proreformní krok kabinetu podpořil. Oznámil to předseda klubu a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Sami senátoři ODS tvoří v horní komoře nadpoloviční většinu, osud reformy tak bude záležet na hlasech poslanců vládní koalice. Uvnitř ODS je hlavním kritikem vládních představ o reformě exministr financí Vlastimil Tlustý, který trvá na daňových úpravách. Tlustého postoj k reformě bude asi důležitý i pro rozhodování dalších poslanců ODS, bez jejichž hlasů vláda reformu v dolní komoře neprosadí.
Senátoři KDU-ČSL se kvůli reformě chtějí sejít s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Jejich předseda Adolf Jílek řekl, že reformnímu balíku říká spíš "záchranná brzda". Lidovci mají výhrady k platbám pacientů u lékaře; požadují, aby od této povinnosti byly osvobozeny těhotné ženy a děti do 15 let.
Koalice plánuje sjednotit daň z příjmů na 15 procent, počítala by se ovšem z takzvané superhrubé mzdy zahrnující i sociální a zdravotní pojištění. Firmy by měly do roku 2010 podle vládních plánů platit z příjmů daň ve výši 19 procent místo nynějších 24 procent.
V sociální oblasti by se podle vlády měla zastavit automatická valorizace sociálních dávek vyjma penzí. Zrušit by se mělo takzvané pastelkovné pro rodiče prvňáčků, až na výjimky pohřebné, změn má doznat systém nemocenské či rodičovské dovolené. V plánu je i zavedení regulačních poplatků u lékaře, které mají zastavit plýtvání.
Senátorský klub ODS také vyzval vládu, "aby zvýšila intenzitu vysvětlování tohoto projektu veřejnosti". Proti reformě se hlasitě postavili odboráři, kterým se nelíbí, že vláda nezohlednila jejich připomínky. Na 23. června kvůli tomu svolali do Prahy demonstraci.
26.5.2007
Diskuse o vládní reformě se přenese i do Senátu
Diskuse o podobě vládní reformy veřejných financí se tento týden přenesou i do Senátu. Členové horní komory si pozvali zástupce vlády v čele s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS), aby jim přiblížili plánované reformní kroky až do roku 2010. Debata by tak mohla ovlivnit rozhodování senátorů o první části reforem v oblasti daní, sociálních dávek či poplatků ve zdravotnictví.
Vláda bude mít v Senátu s prosazením reforem podle dosavadních reakcí snazší práci než ve sněmovně, kde mají proti navrhovaným záměrům vážné výhrady i zástupci koaličních stran včetně ODS. Senátorský klub této strany, která má v horní komoře přesně nadpoloviční většinu, naopak vládní zákon o stabilizaci veřejných financí podpořil. Ke stejnému postoji vyzval i poslance z řad občanských demokratů. Pokud by sněmovna vládní plány schválila, Senát by je podle dostupných informací projednával patrně v druhé polovině srpna.
Lidovečtí senátoři si chtějí naopak svůj postoj k reformě ujasnit. Podle jejich předsedy Adolfa Jílka se o úpravách reformy například ve zdravotnické oblasti bude mluvit hlavně ve sněmovně, "aby se to posunulo do té rozumné míry, která bude pro lidi snesitelná". Lidovci požadovali, aby od plateb u lékaře byly osvobozeny těhotné ženy a děti do 15 let. Vláda na to ale nekývla, poplatkům se vyhnou děti v zásadě jen do tří let věku.
Na seminář Reforma veřejných financí 2007 - 2010 byli pozváni kromě Topolánka také ministři Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Petr Nečas a Tomáš Julínek, středočeský hejtman Petr Bendl (všichni ODS) a guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Zdroj:ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz