Poslanecká sněmovna

22.1.2007

Plánované body schůze Poslanecké sněmovny 30. ledna 2007
Schvalování novely zákona o ochraně utajovaných skutečností a předlohy, která by měla umožnit volnější obchodování s akciemi, čeká na nadcházející schůzi Poslaneckou sněmovnu. První řádná schůze v letošním roce bude zahájena v úterý 30. ledna. Obsahuje více než 70 bodů. Plnou třetinu z nich jsou prvá čtení zákonů a jejich novel.
Hlavní pozornost bude zřejmě zaměřena na schvalování novely zákona o ochraně utajovaných skutečností, jíž chce vláda omezit okruh lidí, kteří budou mít i bez příslušné prověrky přístup ke strategickým dokumentům NATO a EU. Poslední novela zákona o utajovaných skutečnostech rozšířila počet výjimek na zhruba 5000 osob. České republice ale kvůli tomu hrozilo, že nebude z bruselské centrály NATO dostávat tajné údaje.
Podle dosud známých zpráv by bez prověrky k důležitým dokumentům NATO a EU měli mít i nadále přístup prezident, premiér, ministr zahraničí a šéfové obou komor parlamentu.Všichni ostatní by k práci s tajnými dokumenty NATO a EU potřebovali osvědčení Národního bezpečnostního úřadu.
Sledované bude i schvalování senátní novely obchodního zákoníku. Senátoři chtějí, aby prodej akcií na jméno podléhal volnějšímu režimu. Novela ukládá akciovým společnostem, aby ve svých stanovách přesněji vymezily důvody, kdy smí představenstvo společnosti bránit akcionářům v prodeji takových akcií.
Poslanci by měli na schůzi také volit zástupce veřejného ochránce práv a členy dozorčí rady České konsolidační agentury. Projednají rovněž zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za předloňský rok a vládní návrh na vyslání vojenské polní nemocnice do Afghánistánu.

24.1.2007

Občané zjistí příjmy politiků přes internet, z médií pravděpodobně ne
Majetková oznámení poslanců, ministrů a dalších funkcionářů si lidé budou moci prohlédnout přes internet. Novináři ale možná již nebudou moci informace o příjmech veřejných činitelů zveřejňovat. Kontrola funkcionářů se navíc zkomplikuje tím, že se jejich majetková oznámení z minulých let přesunou do archivu a nebudou veřejně přístupná. Vyplynulo to z vyjádření předsedy mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Kaly (ČSSD).
Poslanecká sněmovna v souvislosti s novým zákonem o střetu zájmů, který platí od začátku letošního roku, spustila elektronický registr majetkových oznámení. Lidem umožní nahlížet do přiznání přes internetovou stránku Poslanecké sněmovny www.psp.cz/rsz. Zájemci ale nejprve budou muset osobně navštívit sněmovní knihovnu, aby získali heslo a zřídili si uživatelský účet.
Nejasné je, zda nový zákon nezkomplikuje práci novinářům, kteří by chtěli o příjmech funkcionářů informovat. Norma totiž zakazuje zveřejňovat obsah oznámení k jinému účelu než ke "zjištění případného střetu zájmů" veřejného činitele. Zveřejněním údajů z oznámení se zároveň novinář nesmí "dotknout ochrany osobních údajů" funkcionáře. Nelze proto vyloučit, že se některý politik proti případnému zveřejnění údajů ze svého oznámení bude bránit žalobou.
"Nemohu než odkázat na znění zákona. Novináři si zřejmě budou muset hledat rovinu, co z toho zveřejnit lze a co nelze," řekl 24.1. novinářům Kala. Miloslav Kala dále uvedl, že podle jeho výkladu by žurnalisté neměli být trestáni za to, že upozorní na majetkové nesrovnalosti politiků. Nebudou ale moci například zveřejnit doslovnou kopii oznámení.
Kontrolu majetku politiků navíc ztíží to, že se majetková oznámení z minulých let stanou archiváliemi. V praxi to znamená, že k nim veřejnost ztratí přístup. Nová majetková přiznání se v registru navíc objeví většinou až příští rok. Veřejní činitelé je mají podávat do 30. června roku 2008. Kvůli zrušení starého zákona o střetu zájmů a odložení účinnosti nového bude zřejmě obtížné zjišťovat příjmy politiků za volební rok 2006, kdy funkcionáři své příjmy oznamovali jen dobrovolně.
Jedinými funkcionáři, kteří musí podle nového zákona oznámení podat před 30. červnem příštího roku, jsou ti, kteří do té doby ve funkci skončí. Oznámení mají poskytnout do 30 dnů. Platit to bude například pro členy první vlády Mirka Topolánka (ODS). Oznámení se ale bude týkat jen období od 1. ledna do 8. ledna letošního roku.

Poslanecká sněmovna na své schůzi rozhodne, zda zpřísní regulaci bank
Poslanecká sněmovna bude na nadcházející schůzi 30.ledna dále rozhodovat o tom, zda zpřísní pravidla fungování bank a dalších finančních institucí. Návrh, který má zřejmě podporu napříč politickým spektrem, počítá s tím, že zpřísnění by se mělo týkat zejména řízení rizik, tedy kapitálové přiměřenosti a kontrolních pravidel.
Návrh zákona, který sněmovna v prvém čtení projednala 29. listopadu, souvisí s přechodem finančních institucí na evropská pravidla kapitálové přiměřenosti s názvem Basel II ze současných Basel I. Cílem navrhovaného zákona je zajistit jednotnou aplikaci nového konceptu kapitálové přiměřenosti v rámci Evropské unie.
Basel II nahrazují postupně dosud platná pravidla Basel I. Nová pravidla například mění způsob měření rizik bankami a finančními institucemi. Dále se změní způsob, kterým finanční společnosti umisťují kapitál pro neočekávané škody. Změnou projdou také informace bank a finančních institucí, přičemž se zvětší požadavek na odbornost a aktuálnost informací.
Rozšíří se i rozsah informací, které budou instituce požadovat od zákazníka žádajícího o úvěr. Například banky tak budou moci rozlišovat mezi méně a více rizikovými podnikovými klienty a méně rizikovým nabídnout lepší podmínky pro financování.

26.1.2007

Levicoví poslanci navrhli odklad volitelné části nových maturit
Poslanci ČSSD a KSČM navrhli rozložit zavedení společných státních maturit do dvou kroků. Chtějí, aby z volitelného předmětu žáci podle nových pravidel maturovali až ve školním roce 2009/2010. Společná maturita z povinných předmětů, tedy z českého a z cizího jazyka, by ale podle nich měla do škol vstoupit podle plánu, tedy již ve školním roce 2007/2008.
Vyplývá to z novely, kterou skupina šesti levicových poslanců předložila Poslanecké sněmovně. Školský zákon prozatím počítá se zavedením jednotných maturit právě v roce 2007/2008. Vláda ale chce nové maturity odložit. Poslanci ODS a Strany zelených již dříve předložili dolní komoře návrh, který s odkladem státních maturit na rok 2009/2010 počítá. Na rozdíl od předlohy autorů z ČSSD a KSČM nerozlišuje mezi povinnými a volitelnými předměty a odkládá nové maturity jako celek. Nejsou dobře připraveny, míní kritici jejich brzkého spuštění.
Sociální demokraté a komunisté nyní přišli s kompromisní variantou - odložit jen část nových maturit. "Nová podoba maturitní zkoušky tak bude realizována po etapách, v souladu s osvědčenou praxí v zahraničí," uvedli ve své důvodové zprávě.
Maturity mají mít v budoucnu dvě části - společnou státní a školní. Obsah, formu i kritéria společné části stanoví stát, druhá část má být věcí školy. Zastánci této novinky si od ní slibují sblížení úrovně "zkoušky z dospělosti" na různých školách. Výsledek u maturity by pak prý mohl hrát větší roli při přijímání na vysokou školu.
Společná maturita se má týkat tří předmětů - českého a cizího jazyka a třetí předmět by byl "povinně-volitelný". Studenti si budou muset vybrat ze čtyř možností - matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ, nebo informačně technologický základ.
ODS již před loňskými volbami navrhovala státní maturity odložit, a to na rok 2010. Tehdy ale návrh neuspěl.

Senát

23.1.2007

Senátoři chtějí zlepšit dodržování ochrany soukromí
Zlepšit dodržování ochrany osobních údajů v Česku patří mezi cíle senátní komise pro ochranu soukromí. Chystá se kvůli tomu navrhnout změnu zákona o ochraně osobních dat, jak uvedl po jednání komise její předseda Josef Kalbáč (KDU-ČSL).
"Chceme pomoci vytvořit takové prostředí, aby se ochrana soukromí českého člověka dostala výhledově na úroveň, jaká je v Německu, Rakousku nebo v Kanadě," podle senátora.
Zamýšlené zákonné úpravy by měly například zabránit úniku informací o prověřovaných osobách. Měly by také přimět úřady, které pracují s osobními daty, aby více respektovaly ochranu soukromí. Komise ale podle svého předsedy nehodlá řešit konkrétní kauzy, což náleží ombudsmanovi, soudům nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Do agendy komise patří mimo jiné sledování obyvatel kamerovými systémy, nevyžádaná elektronická pošta (spamy), předávání osobních údajů lidí cestujících do zahraničí, zavádění a používání biometrických pasů nebo používání bezkontaktních čipů v dopravě. Komise se má zabývat rovněž provozem schengenského informačního systému, věnovat se oblasti odposlechů a jiného sledování osob a projednávat možnosti státu při ochraně soukromí občanů před protiprávními zásahy.
Šestičlenná komise, jejímž místopředsedou byl zvolen Tomáš Töpfer (za ODS), se zřejmě početně rozšíří o členy frakcí, které zatím v tomto orgánu nemají zastoupení. Jsou jimi klub SNK a Klub otevřené demokracie.

Části senátorů se nezamlouvá podoba zpravodajské relace ČT
Některým senátorům z mediální komise se nezamlouvá nová podoba hlavní zpravodajské relace České televize. Pozastavovali se mimo jiné nad její délkou. Mnozí ji ale zatím nechtěli příliš hodnotit. Řadu senátorů naopak spojoval zájem na budování regionálních studií veřejnoprávní televize. Uvedli to při jednání se zástupci Rady ČT 23. ledna.
Hodinu trvající večerní zprávy na programu ČT1, rozdělené na tematické bloky, označil předseda kulturního výboru Václav Jehlička (za KDU-ČSL) za "velmi dlouhé a rozbředlé", Milan Bureš (ODS) označil prodloužení relace za celkem nešťastnou změnu. Také předsedovi komise Jiřímu Oberfalzerovi (ODS) by větší "hutnost" zpravodajské relace nevadila. Milan Špaček (KDU-ČSL) naopak ČT pochválil za kvalitní zpravodajství.
Generální ředitel ČT Jiří Janeček slíbil, že se bude snažit, aby se v hlavních zprávách úplně neopakovaly identické příspěvky z podvečerních regionálních zpráv. Podle něj ve všech regionech působí v podstatě dva zpravodajské štáby, ČT postupuje v budování regionálních studií. Mezi tématy, kterými se chce komise spolu s ČT dále zabývat, patří přechod na digitální vysílání a jeho financování.
Senátoři hovořili se členy Rady Českého rozhlasu mimo jiné o možnosti přenosu radiovysílání včetně textu a obrazu zejména kvůli sluchově postiženým, což by ovšem nenahrazovalo televizi. Věnovali se také vysílání analyticko-publicistické stanici Český rozhlas 6, která byla dříve spojena s českým vysíláním Rádia Svobodná Evropa. Podle předsedy rady Jiřího Floriana se uvažuje o využití pásma dlouhých vln, kde by se program ČRo6 střídal s programem Rádia Česko.

26.1.2007

Zahraniční výbor Senátu povede pravděpodobně Sequens
Senátní zahraniční výbor povede pravděpodobně místopředseda Klubu otevřené demokracie Richard Sequens (za US-DEU). Nastoupil by po Karlu Schwarzenbergovi (US-DEU/ODA), který se stal na návrh Strany zelených šéfem české diplomacie. Sequens je dosud místopředsedou evropského výboru horní komory. V tomto výboru by klub po senátorově odchodu už neměl zastoupení. Oznámila to předsedkyně klubu Soňa Paukrtová (za SOS).
Sequensovo přeřazení by mohlo být na pořadu schůze horní komory, která se má konat přespříští týden. Paukrtová uvedla, že už o to požádala předsedu Senátu Přemysla Sobotku.
Podobný problém nyní řeší senátoři KDU-ČSL vzhledem k tomu, že také senátní kulturní výbor bude po jmenování Václava Jehličky (KDU-ČSL) ministrem kultury bez předsedy. Nový šéf výboru by mohl být znám už příští týden po jednání klubu lidoveckých senátorů. Jejich místopředseda Josef Vaculík uvedl, že jméno Jehličkova nástupce je už předmětem konzultací. Vaculík míní, že klub by si měl ponechat právo obsadit předsedu tohoto výboru v souladu s povolebními dohodami.
Jehlička byl jediným zástupcem KDU-ČSL v senátním výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Pokud by předsednictví ve výboru zůstalo KDU-ČSL, nahradit by ho musel lidovecký senátor z jiného výboru. Do zvolení předsedy bude výbor řídit některý z jeho čtyř místopředsedů.
Lidovečtí senátoři hledají také zástupce do ústavně-právního výboru Senátu, jehož členem byl do jmenování vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

27.1.2007

Senát bude hledat řešení problémů smíšeného modelu veřejné správy
Popsat problémy smíšeného modelu veřejné správy a nabídnout jejich řešení je cílem konference, která se bude konat příští týden v Senátu. Horní komora ji pořádá společně s Kanceláří veřejného ochránce práv. Obsah konference s názvem Postavení obcí a krajů ve smíšeném modelu veřejné správy byl inspirován podněty, které ombudsman dostal.
Obce a kraje mají podle pořadatelů konference problémy při výkonu samostatné a přenesené působnosti obcemi a kraji. Tyto potíže mohou být mnohdy nechtěným produktem smíšeného modelu veřejné správy, kdy kraje a větší obce plní i některé úkoly státní správy.
Především zástupci obcí si většinou stěžují na to, že stát jim neposkytuje dostatek peněz na úkoly, které jim vyhláškami ukládá. Kritizovali také množství těchto vyhlášek a nařízení, uvítali by větší koordinaci. Podle nich centrální orgány výkon přenesených kompetencí plně nehradí, a proto si také mnohdy neuvědomují dopad svých rozhodnutí.
Konference se uskuteční v úterý 30. ledna. Vedle předsedy Senátu Přemysla Sobotky a ombudsmana Otakara Motejla se jednání zúčastní senátoři, zástupci ministerstev, hejtmani, ředitelé krajských úřadů a starostové.

Zdroj:ČTK