Poslanecká sněmovna

23.10.2007

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh rozpočtu na příští rok
Poslanecká sněmovna  po několikahodinové debatě schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát tak bude hospodařit se schodkem téměř 71 miliard korun, výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. O konečné podobě a osudu rozpočtu by měli poslanci hlasovat začátkem prosince. Navržené příjmy rozpočtu poprvé překročily jeden bilion korun.
Pro návrh hlasovalo 101 poslanců včetně bývalých sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Ti ho podpořili, podobně jako když v srpnu podpořili reformu veřejných financí.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) uvedl, že vláda se tímto rozpočtem pokusila zastavit a otočit trend zvyšování schodků. To je podle něj to hlavní sdělení, které chtěla veřejnosti rozpočtem říct. "Končí doba vršení dluhů," prohlásil.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek naopak řekl, že vládou připravený rozpočet je "asociálního charakteru". Reforma veřejných financí a rozpočet jsou spojené nádoby, které podle něj představují útok na peněženky 90. procent občanů.
Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka Topolánkovo tvrzení o zastavení růstu dluhů odmítl. Podle něj se vláda v příštím roce podepíše pod dalších 94 miliard veřejného dluhu a za jejího vládnutí se veřejný dluh dostane na rekordní úroveň 1,3 bilionu korun.
Ministr financí Miroslav Kalousek se vlády zastal. Opozici vytkl, že nemůže vládu současně kritizovat za to, že daně snižuje, a zároveň jí vytýkat, že daně zvyšuje. "Měníme trendy zadlužování veřejných rozpočtů, snižujeme tempo zadlužování a snižujeme daně, byť méně, než bychom si přáli," řekl.
Poslanci začali rozpočet projednávat předminulou středu. Jednání ale přerušili a vrátili se k němu až v současné době. Návrh vychází ze schválené reformy veřejných financí, která měla jako jeden z hlavních cílů zastavit nárůst mandatorních výdajů. I ta stejně jako rozpočet musela při projednávání ve sněmovně i Senátu čelit kritice opozice a dokonce i některých vládních poslanců. Schodek veřejných financí by měl díky rozpočtu klesnout v příštím roce na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií, tedy podmínek nutných pro přijetí eura. Návrh vychází z předpokladu, že ekonomika poroste reálně o pět procent a průměrná míra inflace se zvýší na 3,8 procenta.
V dalším čtení, které se uskuteční od 28. listopadu, pak přicházejí na řadu pozměňovací návrhy, kterými se přesouvají peníze mezi kapitolami. Konečné schvalování státního rozpočtu přijde na řadu na schůzi v úterý 4. prosince. Pokud rozpočet projde, nezamíří do Senátu, ale rovnou k podpisu prezidentovi. Senát se schvalováním státního rozpočtu nezabývá.

24.10.2007

Stát pravděpodobně za rodiče dlužné alimenty hradit nebude
Stát za rodiče dlužné výživné na děti hradit nebude. S tím, že některým neúplným rodinám by alimenty vyplácel, počítala předloha ČSSD, která neuspěla v závěrečném hlasování dolní komory. Proti byli koaliční poslanci.
Koalice se s opozicí shodla jen na tom, že situace osamělých živitelů dítěte, na které druhý rodič neplatí, je mnohdy velmi obtížná. Pravicoví zákonodárci však míní, že to, co navrhla ČSSD, je ve svém důsledku asociální, znevýhodňující sociálně slabší úplné rodiny, nespravedlivé k rodičům, kteří své závazky plní, ale naopak velmi vstřícné k těm, kteří na děti neplatí. Levicoví zastánci normy argumentovali hlavně tím, že jde především o to pomoci dětem, které na neshodách a selháních svých rodičů nenesou žádnou vinu.
Proti schválení zákona o náhradním výživném se postavil například i lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj rozšířil řady těch, kteří v kontaktu s různými úřady denně "předstírají totální insolventnost", byl by to prý předpis mimořádně zneužitelný. Sociální demokrat Stanislav Křeček ale poznamenal, že jsou rodiče, kteří peníze na alimenty opravdu nemají. Poslanci ČSSD také uváděli, že domoci se u soudu toho, aby druhý rodič výživné platil, může být třeba pro osamělou ženu s dítětem úkol časově i finančně nad její síly. "Od toho se daně platí, aby (stát) pomáhal těm slabším, aby pomáhal těm nejslabším, tedy dětem, které se nemohou bránit," řekl Rath.
V závěrečném vyrovnaném hlasování nastala situace, kdy nejprve neuspěl návrh na zamítnutí zákona, současně ale nebylo dost hlasů pro jeho schválení. Dolní komora ho tedy neschválila, což má stejné důsledky jako zamítnutí. Pro státní alimenty kromě sociálních demokratů a komunistů hlasoval i někdejší člen ČSSD Miloš Melčák. I s jeho podporou ale levici chyběl jeden hlas.
Podobný zákon prosadili zejména socialisté a komunisté již minulý rok. Krátce po červnových volbách ho ale prezident vetoval. Podle Václava Klause by podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, a proto ČSSD předložila novou verzi uvedené normy - opět ale neuspěla.
Rodičům dětí, jimž bývalý partner či partnerka výživné na potomka neplatí, měl podle návrhu ČSSD stát dávat 2625 až 3795 korun měsíčně, a to podle věku dítěte. U dětí mladších 15 let mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny výživného stanoveného soudem, u starších by bylo v jeho plné výši. Nárok měly mít ty neúplné rodiny, jejichž příjem nepřesahuje trojnásobek příslušného životního minima. "Prakticky všechny rodiny tuto výši splní," uvedla před hlasováním předsedkyně klubu zelených Kateřina Jacques, která návrh ČSSD také kritizovala.
Někteří koaliční poslanci také upozorňovali na jiný návrh, který podle nich diskutovaný problém řeší lépe. Jde o předlohu poslanců ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, která má podmínky pro neplatiče zpřísnit. Zatímco ale návrh ČSSD absolvoval již závěrečné hlasování, materiál koaličních poslanců za sebou nemá ještě ani první čtení.
O alimentech se již dříve hovořilo i v souvislosti s tím, že stát od ledna odpustí starší dlužné výživné právě těm rodičům, od nichž je nebyl do té doby schopen vymoci. Hlavní autorka zákona o náhradním výživném Anna Čurdová (ČSSD) soudí, že stát tak "pod vedením ODS" rezignuje na své funkce. Myslí si, že alimenty by stát dokázal vymáhat efektivněji než v současné době.

Návrh azylového zákona se parně zmírní, sporné body ale zůstávají
Novela cizineckého a azylového zákona zřejmě nezpřísní podmínky pro lidi žádající v Česku o mezinárodní ochranu tolik, jak vláda původně navrhovala. Poslanci vládní Strany zelených ve sněmovně předložili pozměňovací návrhy, které novelu v tomto ohledu zmírňují. Na úpravách se prý dohodli s ministrem vnitra Ivanem Langerem (ODS). Další sporné body, například prodloužení lhůty pro udělení trvalého pobytu cizincům, kteří se ožení či provdají za českého občana, ale v zákoně zřejmě zůstanou.
Sněmovna se novelou zabývala v druhém čtení. Hlasovat by o ní mohla příští týden. Kromě zelených navrhli změny v předloze i opoziční poslanci. Vládní návrh podle nich v řadě bodů cizince plošně kriminalizuje a zasahuje nepřípustně do jejich práv. Stínový ministr vnitra ČSSD František Bublan uvedl, že zamítnutí zákona nenavrhuje jen proto, že obsahuje i změny, které jsou podmínkou pro vstup ČR do schengenského bezhraničního prostoru.
Vládní novelu azylového a cizineckého zákona kritizovala řada nevládních organizací, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky i český ombudsman. Občanská sdružení varovala hlavně před tím, že novela zhorší postavení uprchlíků a smíšených manželství. Manželé či manželky českých občanek a občanů by nově nezískali povolení k trvalému pobytu hned, ale až po dvou letech života v Česku.
Dalším kritizovaným bodem bylo zpřísnění podmínek pro lidi, kteří požádají o mezinárodní ochranu v tranzitním prostoru ruzyňského letiště. Pozměňovací návrhy poslanců Strany zelených by podle Ondřeje Lišky (SZ) měly přesněji definovat podmínky, které musí policie při zacházení s uprchlíky dodržovat. Návrh také snižuje maximální dobu, po kterou může policie cizince zadržovat v detenčním zařízení z půl roku na 4 měsíce. Žadatelům o azyl dává také lepší možnosti při odvolání se proti rozhodnutí policie, tvrdí Liška. Úprava vládní novely by podle něj měla také zajistit nadstandardní ochranu lidem, kteří jsou ve velmi tíživé situaci, jako jsou například těhotné ženy prchající před násilím.
Ministerstvo vnitra obhajuje zpřísnění pravidel pro migranty mimo jiné tím, že Česko musí tvrdší pravidla zavést kvůli vstupu do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Cílem je mimo jiné sjednotit v EU pravidla pro uznávání statutu uprchlíka a zamezit nelegální migraci z ČR do "starých států" unie.

Řidiči budou mít šanci na umazání trestných bodů
Řidiči budou mít v budoucnu zřejmě šanci na umazávání trestných bodů za dopravní přestupky. Umožňuje to novela zákona, kterou přijala Poslanecká sněmovna. Návrh nyní zamíří do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Ze zákona ale na poslední chvíli vypadl návrh, který umožňoval soukromým firmám měřit rychlost na silnicích.
Řidičům, kteří nebudou mít víc než deset bodů a předloží osvědčení, že absolvovali kurz bezpečné jízdy, obecní úřad podle novely trestné body umaže. Tento způsob ale bude možné uplatnit jen jednou do roka a řidič přijde nanejvýš o tři trestní body. Nesmí však jít o přestupky trestané šesti a více body. Například za řízení s alkoholem v krvi, na které zákon pamatuje sedmi body, umazávání trestných bodů možné nebude. Poslanci současně umožnili vznik středisek bezpečné jízdy, kde se řidiči budou školit.
Návrh, který umožňoval soukromým firmám měřit rychlost na silnicích, jeho autor poslanec ODS Karel Sehoř stáhl. Klub ODS se podle něj připojil k názoru, že je možné tento postup zneužít. Návrh navíc neprošel debatou v hospodářském výboru.
Proti návrhu, aby rychlost mohly měřit soukromé firmy, se ostře postavil například poslanec KSČM Pavel Hojda, který ho označil za téměř privatizaci státní správy. Podle něj půjde soukromým firmám jen o zisk. Poslance vyzval, aby tento návrh nepodpořili. Sehoř svůj návrh vysvětloval mimo jiné tím, aby obce, které tuto možnost nemají, mohly zajistit bezpečnost hlavně na průjezdních komunikacích.
Bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) však Sehořovi poděkoval za to, že tento návrh předložil. Podle něj šlo o první pokus, jak se postavit proti násilí na silnicích. Řekl také, že kdyby se v jakékoli zahraniční vojenské misi vyskytlo tolik mrtvých, jako je na českých silnicích, nepřežila by to žádná vláda. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik však varoval, že by tento návrh otevřel prostor korupci a "buzeraci" řidičů.
Přijatá novela mění i požadavky na obsah vstupního školení řidičů z povolání. V rámci vstupního školení budou muset absolvovat výuku a výcvik v rozsahu 140 hodin. Osvojovat by si měli například znalosti o sociálně právním prostředí v silniční dopravě, hospodářském prostředí a organizaci dopravního trhu nebo o teorii pokročilého racionálního řízení. Sehoř již dříve uvedl, že jde o to, aby školení nebylo pouhou druhou autoškolou, ale aby se v něm profesionální řidiči seznamovali s věcmi, které v praxi řeší.

26.10.2007

Některým neziskovým organizacím zůstane jednoduché účetnictví
Řadě neziskových organizací zůstane i příští rok možnost účtovat v jednoduchém účetnictví. Podmínkou je, že jejich příjmy v předchozím roce nepřekročí tři miliony korun. Počítá s tím novela zákona o účetnictví, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Novelu jako celek podpořilo 140 poslanců ze všech stran s výjimkou zelených, ti hlasovali proti. Norma nyní zamíří do Senátu, a pokud ji schválí, tak i k prezidentovi republiky.
S novelou přišli hlavně sociálnědemokratičtí poslanci. Podle jejich předsedy Michala Haška nebylo na návrhu nic politického. Zahrnoval celý neziskový sektor, například organizace rybářů, zahrádkářů, dobrovolných hasičů, tělovýchovná sdružení a další. Rozhodnutí sněmovny přivítal. "Ti lidé nebudou muset kupovat drahý software, nebudou muset platit daňové poradce," řekl novinářům. "Myslím si, že je to vynikající zpráva pro neziskový sektor v České republice," dodal.
Naproti tomu ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) zopakoval, že není možné, aby tyto organizace účtovaly podle zákona, který již pět let neplatí. A měly pět let na to, aby přešly na novou, moderní formu. Zároveň varoval, že se úřady při kontrolách zaměří hlavně na ty z nich, které účtují právě v jednoduchém účetnictví.
"Je zřejmé, že při běžné kontrolní činnosti budeme chtít vědět, zda je dodržován alespoň ten zákon, který byl dnes prodloužen," řekl Kalousek novinářům. "Znovu zdůrazňuji, že v platném zákoně o účetnictví je paragraf devět, který umožňuje velmi zjednodušenou normou provádět neziskovým organizacím podvojné účetnictví," podotkl. Tento postup je podle něj dokonce ještě jednodušší než dřívější forma.

Novela zákoníku práce se nachází před konečným schvalováním
Před konečným schvalováním se ve sněmovně nachází vládní novela zákoníku práce, která má odstranit největší chyby nynější úpravy a napomoci liberalizaci pracovního trhu. Jejímu projednání ve vládě předcházela dohoda zaměstnavatelů s odbory. Sněmovní hospodářský výbor i výbor pro sociální politiku doporučují novelu schválit. Definitivně by o ní měli poslanci rozhodnout tento týden.
V novele se nakonec zřejmě neobjeví sporné téma, o němž uvažoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). V rámci předlohy chtěl prodloužit řádnou pracovní dobu lékařů, což mělo řešit problémy s přesčasy v nemocnicích a záchranných službách.
"Pokud by se tam objevil ten Julínkův návrh, ... tak by to zkomplikovalo přijetí této technické novely, čili předpokládám, že nakonec ani sama ODS nechtěla jít touto cestou a nechala to na někdy příště. Není to tam," řekl na dotaz novinářů místopředseda klubu ČSSD a bývalý ministr zdravotnictví David Rath. Proti uvedené úpravě zákoníku v minulých dnech důrazně protestovaly lékařské a zdravotnické odbory.
Přesto některé návrhy změn k původní vládní předloze zazněly. Poslancům KSČM se nelíbí, že by mladí lidé do 18 let mohli pracovat místo 30 až 40 hodin týdně. Chtějí, aby mladiství takto dlouho mohli pracovat jen dva měsíce v roce, například o prázdninách, zbývajících deset měsíců by platil třicetihodinový limit.
Nový zákoník minulý rok těsně před volbami prosadila i přes prezidentovo veto ČSSD spolu s komunisty. ODS usilovala o odklad. Představitelé zaměstnavatelů s kodexem nesouhlasili, odbory ho naopak vyžadovaly.

Senát

24.10.2007

Senát zřejmě podpoří státní záruku za další úvěr pro České dráhy
Senát zřejmě podpoří státní záruku za další úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. České dráhy chtějí tyto peníze použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě. Přijetí příslušného vládního návrhu beze změn horní komoře doporučil její hospodářský výbor. Senát o předloze rozhodne příští týden.
České dráhy chtějí za prostředky z úvěru nakoupit například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant od ČKD Vagónka Ostravy nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380, které jsou schopny jet až 200 kilometrů v hodině. Celkem dráhy v příštích letech počítají s nákupem 20 těchto lokomotiv. Dráhy budou z úvěru hradit 95 procent nákladů, zbylých pět procent pak z vlastních zdrojů.
Úvěr je splatný do roku 2017, státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Dráhy mají naopak splácet do státní kasy 150.000 eur (asi 4,1 milionu korun) jako odměnu za poskytnutí státní záruky.
Hospodaření Českých drah je podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Dráhy disponují záložním zdrojem pro investice, ve němž je každoročně vyčleňována částka až 1,5 miliardy korun, která může sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků z úvěrů, uvedl již dříve ministr dopravy Aleš Řebíček.
Parlament podobnou záruku drahám neschvaluje poprvé. Předminulý rok ručil za úvěr 45 milionů eur, minulý rok pak stejně jako letos za třicetimilionový úvěr. Státní záruka za úvěr bere v EU jako veřejná podpora, která vyžaduje souhlas Evropské komise. Ten vydala už v květnu.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku.

Senát pravděpodobně nebude bránit zpřesnění insolvenčního zákona
Novelu, která má sladit obsah nového insolvenčního zákona se stovkou dalších norem, Senát nejspíš schválí. Doporučil to jeho hospodářský výbor. Přijetí novely je potřebné kvůli spuštění insolvenčního rejstříku od ledna 2008, uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Lze očekávat, že Horní komora bude novelu schvalovat tento týden.
Nové úpadkové právo má umožnit věřitelům lépe chránit svůj majetek a urychlit konkurzní řízení. Novela má také odstranit některé nejasnosti platného zákona, mění i jeho terminologii. Například místo termínu správce konkurzní podstaty zavádí pojem insolvenční správce, konkurzní podstatu střídá majetková podstata a místo úpadce bude dlužník.
Dosavadní konkurzní právo se řídilo podle mnohokrát pozměňovaného zákona o konkurzu a vyrovnání. Zastaralý systém konkurzního řízení umožňoval podle tvůrců nového zákona spekulativní manipulace s majetkem úpadců, krácení práv věřitelů i neodpovídající délku řízení. Insolvenční zákon má kromě zrychlení konkurzů umožnit ozdravení problémových podniků. Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.
Podobnou novelu parlament projednával již minulý rok. Tehdy ale poslanci k vládní předloze přidali desítky dalších novel, což Senát odmítl. Sněmovna se s tím už v předvolebním období nestihla vyrovnat. Nyní se poslanci omezili pouze na několik úprav. Například elektronicky zaslaný návrh na úpadek by měl být od nového roku kvůli ochraně před zneužitím v konkurenčním boji opatřen úředně ověřeným podpisem nebo elektronickým podpisem. Firmy, které čelí návrhu na úpadek, by pak měly být z výběrových řízení vyloučeny až poté, co by soud uznal oprávněnost návrhu.

Zdroj:ČTK