Poslanecká sněmovna

23.4.2007

Vojíř prosazuje individuální platbu nemocenského pojištění
Předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) chce rozpoutat diskusi o změně systému nemocenského pojištění. Prosazuje model, kdy by si pojištění v nemoci občané platili sami u zdravotních pojišťoven a určili by si i výši odvodu. Snížilo by to výrazně byrokratickou zátěž státu, řekl Vojíř o návrhu, který by měl být alternativou ke způsobu financování v rámci připravované vládní reformy zdravotní péče.
Platba u zdravotních pojištěn by podle něj byla zárukou bezpečnosti při správě vybraných peněz. "Myslím si ale, že při současném bankovním dozoru už by nebyl problém ani v soukromé sféře. Pojistné by tak v budoucnu mohly vybírat a vyplácet nemocenskou i privátní finanční ústavy," uvedl.
Návrh změny systému počítá podle Vojíře se zavedením bonusů a malusů, podobně jako například u havarijního pojištění automobilů. "Stát by nenařizoval žádný minimální odvod nemocného pojištění, každý by se rozhodl sám. Podle výše pojistného by pak věděl, kolik dostane od pojišťovny v době nemoci. Ten, kdo by marodil méně, měl by i výhody, a naopak," doplnil.
Vojířova iniciativa by měla být protinávrhem vládou uvažované úpravy nemocenské, podle níž by lidé nedostávali v prvních třech dnech neschopnosti žádnou finanční kompenzaci. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chce zhruba za dva týdny představit komisi expertů a zástupců parlamentních stran, která by reformu financování jednotlivých druhů zdravotní péče připravila. Pokud by se politici na změnách shodli, mohly by platit od roku 2010.
Se zamýšlenou vládní úpravou nemocenské nesouhlasí opoziční ČSSD ani odboráři. Ti tvrdí, že by lidé mohli začít choroby přecházet, ohrožovali by své kolegy, klesla by jejich produktivita práce či by se zvedlo riziko pracovních úrazů. Vládní strany zase argumentují, že opatření sníží procento osob, jež systém nemocenského pojištění zneužívají.

24.4.2007

Sněmovna schválila novelu, která má zpřísnit regulaci bank
Poslanecká sněmovna opět schválila novelu, která má zpřísnit pravidla fungování bank a dalších finančních institucí. Poslanci ji přijali i s pozměňovacími návrhy Senátu. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že senátní změny vracejí novelu do původní vládní podoby, která zvyšuje ochranu klientů. Předlohu nyní posoudí ještě prezident.
Sněmovna o novele poprvé hlasovala již v únoru a tehdy se do textu dostaly úpravy, které podle Kalouska snižují kontrolu a zvyšují riziko pro zákazníky finančních institucí.
Novela zákona počítá s tím, že zpřísnění pravidel fungování finančních institucí by se mělo týkat zejména řízení rizik, tedy kapitálové přiměřenosti a kontrolních pravidel. Předloha souvisí především s přechodem finančních institucí na nová evropská pravidla kapitálové přiměřenosti s názvem Basel II.
Mění se například způsob měření rizik bankami a finančními institucemi. Dále se změní způsob, kterým finanční společnosti umisťují kapitál pro neočekávané škody. Změnou mají projít také informace bank a finančních institucí, mají se zvýšit požadavky na odbornost a aktuálnost informací.
Rozšířit se má i rozsah informací, které budou instituce požadovat od zákazníka žádajícího o úvěr. Například banky tak budou moci rozlišovat mezi méně a více rizikovými podnikovými klienty a těm méně rizikovým nabídnout lepší podmínky.

Sněmovna odložila možné dokončení restitucí obecního majetku
Případné dokončení restitucí obecního majetku se odkládá. Sněmovna rozhodla o tom, že bude nejdříve na příští schůzi schvalovat příslušnou senátní novelu. Předloha by měla umožnit obcím získat od státu zpět zbývající pozemky, o které přišly kvůli vyvlastnění a následnému zestátnění k 31. prosinci 1949. Jde o pozemky, na nichž hospodařilo někdejší federální ministerstvo obrany.
Odklad navrhl poslanec KDU-ČSL Tomáš Kvapil z výboru pro veřejnou správu. Podotkl, že výbor sice doporučil novelu zamítnout. "Nicméně po dohodě s ministrem financí (Miroslavem) Kalouskem chceme vytvořit ještě nějaký prostor pro jednání," uvedl Kvapil.
V souladu s postojem vlády uvedl, že předloha nepamatuje na řešení případů, kdy obec neprojeví o převzetí a správu majetku zájem proto, že hospodaření s takovým majetkem by bylo pro obec značnou zátěží. Novela podle vlády neřeší ani situaci, kdy dotčený majetek byl již z vlastnictví ČR převeden do majetku jiného subjektu a následně do majetku státu získán zpět na základě kupní smlouvy.
Novela se týká zejména lesní a zemědělské půdy, přičemž vrácení se má vztahovat na pozemky mimo území vojenských újezdů. Pozemky v těchto újezdech mohou být pouze v majetku státu a obce by je mohly získat jedině v případě, pokud by se újezdy rušily nebo jejich území zmenšovalo.
Obce podle tvůrců předlohy získaly zákonem o převodu státního majetku z roku 1991 svůj historický majetek, který vlastnila Česká republika. Na vydání majetku ve federální péči se zákon nevztahoval. Situaci zcela nevyřešila ani novela zákona z roku 2000 - obcím přiřkla pouze ten historický majetek, který před 31. prosincem 1949 získaly přidělením.

Zpřísnění podmínek pro investiční pobídky míří ke schválení
Novela, podle níž by investiční pobídky měly do budoucnu dostávat pouze technologicky náročné provozy, míří ve sněmovně ke schválení. Zamítnutí normy ve sněmovně nikdo z poslanců nenavrhl. Sněmovní výbory však navrhly k vládní předloze úpravy, které mají snížit hranici minimální investice do regionů s velkou nezaměstnaností. Sněmovna o tom bude rozhodovat příští týden.
Novela má zpřísnit podmínky pro stáří strojního vybavení a zároveň snížit objem pro minimální investici z 200 na 100 milionů korun. To má podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana přiblížit pobídky i středním firmám, které na ně dosud dosahovaly jen obtížně. Návrh snižuje objem minimální investice kryté vlastním kapitálem na 50 milionů korun. Minimální podíl strojního zařízení na celkové hodnotě investice naopak zvyšuje na 60 procent, tato zařízení však nesmějí být starší pěti let.
Hospodářský výbor doporučil technologie v nových výrobách, které by mohly získat investiční pobídky, ještě omladit, a to z pěti na dva roky. Druhou změnou bylo snížení minimální investice ze 100 milionů na 50 milionů korun v regionech, které jsou významně postižené nezaměstnaností. Ta musí být v období jednoho předchozího roku o 50 procent vyšší, než je celorepublikový průměr. Výbor pro veřejnou správu navrhuje v místech s nezaměstnaností vyšší o 25 procent proti průměru snížení minimální investice na 60 milionů korun.
Poslanec ČSSD Miloslav Kala se mimo jiné postavil proti zkrácení lhůty, v níž by mohl zájemce požádat ministerstvo o příslib investičních pobídek. Tato dosud šestiměsíční lhůta má být novelou zkrácena na polovinu. Podle Kaly by to mohlo žadatelům poměrně výrazně zkomplikovat i čerpání pobídky, byť se podle ministerského stanoviska celý proces zrychluje.
Říman již dříve podpořil návrhy hospodářského výboru. "Pokud projdou ty změny, které hospodářský výbor schválil, bude to znamenat poměrně velký posun v této oblasti směrem od montoven do sofistikovanějších výrob," prohlásil.

Sněmovna možná přidá nestátním zařízením pro ohrožené děti
Poslanecká sněmovna zřejmě rozhodne o poslanecké novele, která má mimo jiné zvýšit příspěvek zařízením typu Klokánek, jež slouží ohroženým dětem. Dolní komora předlohu propustila do závěrečné fáze projednávání.
Autoři novely z klubů KDU-ČSL, ODS a ČSSD navrhli, aby státní dotace uvedeným zařízením činila 292.000 korun na dítě a rok. Loni byla asi 176.000 korun. K různým státním ústavům, jako jsou dětské domovy a kojenecké ústavy, je přitom stát podle předkladatelů štědřejší - už teď jim dává od 274.000 do půl milionu korun.
"Existuje tedy naprostý nesoulad mezi deklarovanou snahou o podporu všech forem náhradní rodinné péče a situací v praxi," uvedli v důvodové zprávě. Připomněli, že počet dětí v ústavní péči je v tuzemsku vysoký. "Republika je dlouhodobě kritizována mezinárodními institucemi za nadměrný počet dětí v zařízeních ústavní výchovy," dodali.
Poslanci předložili k novele několik pozměňovacích návrhů a také o nich sněmovna rozhodne až příští týden. Je tedy otázka, v jaké podobě nakonec parlament úpravu schválí.
Novela tak, jak ji autoři předložili, by si podle důvodové zprávy vyžádala náklady ve výši zhruba 34 milionů korun v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstva školství a zdravotnictví by ale prý mohla naopak ušetřit. Děti, které by jinak byly například v dětským domovech či kojeneckých ústavech, by mohly být právě v nestátních zařízeních, jako jsou Klokánky.

25.4.2007

Sněmovna podpořila jasnější definici podmínek placení pojistného
Sněmovna hladce schválila vládní novelu, která má odstranit legislativní nejasnosti kolem placení pojistného na sociální zabezpečení. Kabinet tak chce předejít případným komplikacím s pojistným. Předlohu nyní posoudí Senát.
Problémy by mohlo způsobit to, že od ledna chybí v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení definice vyměřovacího základu zaměstnavatele. Vláda uvedla, že je sice z legislativy zřejmé, že zaměstnavatelé pojistné platit musí a jasné je i to, že vyměřovacím základem zaměstnavatele by měl být úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Přesto by ale podle kabinetu mohly nastat problémy. "...což by vedlo k vážným výpadkům příjmů státního rozpočtu," uvedli autoři novely, která jednoznačnou definici vyměřovacího základu do normy vrací.

Sněmovna propustila přimíchávání biopaliv do třetího čtení
Návrh na dřívější přimíchávání biopaliv do motorové nafty je po dnešku v Poslanecké sněmovně před konečným hlasováním. Pro dřívější zavedení se vyslovil i ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). "Myslím si, že zkrácení toho termínu je věc přínosná a možná," řekl Bursík poslancům. Původní vládní návrh počítal s přimícháváním až od 1. ledna 2008. Do motorové nafty by se měla přidávat dvě objemová procenta metylesteru řepkového oleje (MEŘO).
Návrhem novely zákona o ochraně ovzduší se zabýval i kontrolní výbor sněmovny, který upozornil na to, že existuje riziko daňových úniků na spotřební dani. Požádal proto ministra financí Miroslava Kalouska, aby mu předložil analýzu možných rizik daňových úniků v souvislosti s biopalivy.
Výbor pro životní prostředí navrhl účinnost zákona k 1. září letošního roku, zemědělský výbor navrhl účinnost dnem vyhlášení. K návrhu výboru pro životní prostředí se přiklání i Bursík. Účinnost by podle něj měla nastat k prvnímu dni v měsíci.
Zemědělský výbor přijal pozměňovací návrh, podle kterého by se kontrolovalo přimíchávání biopaliv dvakrát do roka, zatímco původní návrh počítal s kontrolou jen jednou za rok. Podle Bursíka by toto zkrácení nepřineslo žádný efekt, nezlepšilo by to možnost kontroly, ale zvýšilo by to administrativní náročnost.
Poslanci také vznesli několik pozměňovacích návrhů. Petr Zgarba (ČSSD) mimo jiné navrhl přimíchávání až 4,5 procenta biopaliv již od počátku účinnosti zákona. Předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) navrhuje, aby dovozce pohonných hmot musel s předstihem sdělit celnímu úřadu místo a datum přijetí pohonných hmot, aby správce daně mohl odebrat vzorek ke kontrole.
Zgarba, který navrhl účinnost zákona od jeho vyhlášení, také podporuje, aby se přimíchávání biopaliv kontrolovalo za pololetí a nikoli jen jednou za rok. Tímto návrhem chce zabránit výrazným sezonním výkyvům v nákupech MEŘO. V létě by zájem rostl, zatímco v zimě by byl nízký. Jak vysvětlil, v tuzemskou jsou zatím jen omezené kapacity a v úvodních dvou letech by to vedlo k tomu, že by se spotřeba biopaliv musela zajišťovat dovozem.

Levice neprosadila zákaz souběhu funkce starosty a zákonodárce
Levice ve sněmovně neuspěla s návrhem, aby poslanci a senátoři nesměli být zároveň placenými členy místních a krajských zastupitelstev, tedy například starosty či radními. Dalšímu projednávání novely zákona o obcích zabránili už v prvním čtení zejména poslanci vládní koalice, podle nichž je předloha nepřijatelným zásahem do pravomocí obcí.
Podobnou novelu prosadili poslanci ČSSD a KSČM ve sněmovně loni v předvolebním období; definitivnímu přijetí novely ale nakonec zabránilo povolební veto prezidenta, které bývalá sněmovna nestihla přehlasovat.
Poslanec ČSSD Václav Votava návrh zdůvodnil tím, že funkce člena parlamentu a starosty či místostarosty nelze vykonávat souběžně na sto procent, "vždy musíte něco ošidit". "Pokud poslanec sedí tři týdny ve sněmovně, minimálně není přítomen na svém pracovišti (v obci)," uvedl Votava. Takoví zákonodárci by si pak podle něj nezasloužili plat starosty. Podle novely by mohli být neplacenými starosty.
Podle poslance ODS Jaroslava Krupky by o tom ale mělo rozhodnout zastupitelstvo. "Kdo jiný a kdo lépe by mohl posoudit, zdali příslušný poslanec či senátor vykonává úspěšně funkci starosty, než příslušné zastupitelstvo," uvedl Krupka. Upozornil, že novela měla nabýt účinnosti čtyři měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by znamenalo zásah do práce zastupitelstev či parlamentu během funkčního období. Za zamítnutí novely se postavil i poslanec KDU-ČSL Tomáš Kvapil (KDU-ČSL), který některé pasáže předlohy označil za absurdní.
Kromě prezidenta se proti novele loni postavil také Senát, podle něhož návrh omezuje ústavní právo voličů vybrat si své zástupce a také právo zastupitelů zvolit si své představitele. Závist vůči zákonodárcům, kteří pobírají ještě jiný plat, označil za hlavní motiv předložení novely senátor ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera. Podle něho jde jen o to, aby někteří zákonodárci neměli ještě další příjem za vedení města či obce. Předloha podle kritiků neřeší případy řady zákonodárců, kteří se kromě této funkce věnují i své původní profesi.
Novela měla také zrušit dosavadní možnost, podle níž členy kontrolních a finančních výborů obcí a krajů mohou být i radní těchto celků, tedy kontrolovaných orgánů. Dosavadní zákony zapovídají členství ve výborech jen starostům a místostarostům, v případě kraje pak hejtmanovi a jeho zástupcům. Senátoři se postavili proti tomu, aby novela dala kontrolním výborům pravomoc dohlížet i na činnost zastupitelstva. Tyto výbory jsou totiž podřízenými orgány zastupitelstva a plní jeho úkoly.

Sněmovna odmítla trestat přeběhlictví ztrátou mandátu
Sněmovna už v prvním čtení zamítla komunistický návrh, který měl umožnit trestat "přeběhlictví" poslanců či senátorů. Ústavní změnu navrhovali komunističtí poslanci. Podle nich by mohl Nejvyšší správní soud připravit o mandát zákonodárce, který by z nízkých pohnutek opustil svou stranu, nebo se zpronevěřil jejímu programu.
Návrh byl zejména podle zástupců vládních stran v rozporu s ústavou, neboť by z členů parlamentu učinil stranické loutky. Vládní poslanci připomínali, že poslanec a senátor slibuje podle ústavy vykonávat svůj mandát podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a není přitom vázán žádnými příkazy. "Návrh je od začátku až do konce bezesmyslný a v hlubokém rozporu s ústavní tradicí pojetí mandátu," uvedl na adresu komunistické novely Marek Benda (ODS).
Ministr a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) podotkl, že "nikomu nemůže být činěna újma pro jeho politické postoje". Komunistický návrh je podle něj motivován rozhodnutím poslanců Michala Pohanky a Miloše Melčáka, kteří byli zvoleni za opoziční ČSSD, ale umožnili získat důvěru koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. "Ta motivace je čistě účelová, je to motivace z jednoho příběhu, tudíž to nemůže být motivace pro zásadní změnu naší ústavy a koncepce, která je v té ústavě založena," uvedl ministr.
Předseda KSČM Vojtěch Filip takovou motivaci odmítl. Podotkl, že komunisté podobnou novelu neúspěšně navrhovali už v roce 1999. Záměrem předlohy byla podle něj možnost připravit o mandát poslance, kteří by se třeba za úplatu zřekli volebního programu strany, za kterou byli zvoleni, a začali hlasovat v rozporu s tím, co před volbami slibovali občanům. Nejvyšší správní soud by podle Filipa rozhodoval o zbavení mandátu na návrh strany, za kterou byl sankcionovaný zákonodárce zvolen.
Vládní poslanci kritizovali i tento záměr. Připojil se k nim také poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský, podle něhož "správní soud nemůže prověřovat politické procesy uvnitř té nebo oné strany a soudit je ve vztahu k platnosti mandátu". Poslankyně Kateřina Jacques (Strana zelených) uvedla, že soud by neměl vůbec o čem rozhodovat, neboť komunisté přímo v novele nijak nevymezili bližší podmínky ztráty mandátu. Benda ve shodě s poslankyní dodal, že po přijetí návrhu by stačilo, kdyby se ve sněmovně scházeli jen šéfové parlamentních stran jako akcionáři na valné hromadě a hlasovali podle množství hlasů od voličů.
Zamítnutí novely už v prvním čtení podpořilo 83 ze 152 přítomných poslanců. Pro odmítnutí byli všichni zástupci vládních stran spolu s Melčákem a Pohankou a tři poslanci ČSSD.
Komunistickou předlohu již dříve odmítl Nejvyšší správní soud. Podle soudců popírá podstatu zastupitelské demokracie a odvolává se k dávno překonané prvorepublikové praxi.
S tím, že poslanec odejde a případně zamíří do jiné či nově vznikající strany, má od roku 1989 zkušenost většina parlamentních klubů. Komunisté argumentovali tím, že "přeběhlictví" v podstatě mění volební výsledek, čímž se podle nich se oslabuje fungování parlamentní demokracie.

26.4.2007

Sněmovna schválila právní změny nutné pro vstup do Schengenu
Poslanecká sněmovna schválila legislativní změny nutné pro zapojení České republiky do schengenského systému bez hraničních kontrol. Novelu, která kvůli vstupu do Schengenu hromadně mění 14 právních norem, dolní komora hladce přijala ve zrychleném režimu.
Vstupem do Schengenu se zruší kontroly na vnitřních hranicích mezi starými a novými členskými státy EU a mezi novými členskými státy navzájem. Česká republika a další země by do schengenského prostoru měly vstoupit letos v prosinci.
Schengenský informační systém (SIS) má být spuštěn ještě před odstraněním kontrol na vnitřních hranicích, zřejmě v září. Právě kvůli přípravě SIS bylo nutné upravit například zákon o policii, celní zákon, zákon o pobytu cizinců a další předlohy.
Novela například dává české policii odpovědnost za provoz systému a možnost využívat informace, které SIS obsahuje, v trestním řízení. Policie by také měla mít možnost ověřovat služební a diplomatické pasy.
SIS je speciální informační systém, který obsahuje údaje o hledaných a pohřešovaných osobách, lidech, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států, hledaných autech, střelných zbraních, odcizených nebo ztracených dokladech. K údajům vedeným v systému má přístup policie, celní a justiční orgány, úřady odpovědné za ochranu hranic a v omezené míře také například úřady vydávající víza.

27.4.2007

Sněmovna navrhla pozastavení a zrušení některých stran a hnutí
Sněmovna žádá vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla zrušení některých politických stran nebo pozastavení jejich činnosti. Jde o ty strany a hnutí, které řádně a včas nepředložily výroční zprávy o svém loňském hospodaření. Příslušné usnesení kontrolního výboru, který má tuto agendu ve sněmovně na starosti, poslanci schválili. Pozastavení činnosti za neúplnou zprávu hrozí například Politice 21, České straně národně socialistické či Nezávislé iniciativě.
Strany a hnutí musí podle zákona každoročně předkládat sněmovně výroční finanční zprávy do 1. dubna. Na základě schválených zpráv dostávají od státu příspěvek na činnost. Ten činí například 900.000 korun za každý mandát senátora či poslance. Na krajského zastupitele stát vyplácí 250.000 korun. Pokud ji nepředloží nebo ji dodá neúplnou, požádá sněmovna vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavit činnost takové strany či ji rozpustit.
Úplné zprávy předložilo celkem 40 stran a hnutí, mezi nimi jsou všechny strany zastoupené v dolní komoře. Pět stran odevzdalo své zprávy s požadovaným obsahem, ale po termínu.
Pozastavení činnosti za neúplnou a navíc pozdě odevzdanou zprávu hrozí například Balbínově poetické straně, Straně demokratického socialismu. Stejný trest hrozí i stranám, které zprávu nepředložily vůbec, jde například o Československou stranu socialistickou, Národní sjednocení nebo Republikány Miroslava Sládka. Stranám nebo hnutím, které neodevzdaly zprávu a mají již pozastavenou činnost, hrozí zrušení. Týká se to mimo jiné Pravé alternativy, Strany občanského porozumění nebo Strany podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky.
Kontrolní výbor chce, aby se vláda této věci věnovala nejpozději do letošního 30. září. Kabinet se totiž dříve těmito návrhy zabýval i rok poté, co je projednala sněmovna. Výbor o výročních zprávách jednal již dříve a některé chyby shledal i v materiálech parlamentních stran. Ty již ale nedostatky odstranily.

Senát

24.4.2007

Podpis dohody o vzniku parlamentní skupiny k Temelínu se odkládá
Podpis dohody o české části česko-rakouské parlamentní skupiny, která má dohlížet na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín, se odkládá. Dokument měli podepsat předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Vedení sněmovny se ale dopoledne shodlo na tom, že k tomuto kroku přistoupí až po projednání vzniku komise na schůzi dolní komory.
Novinářům to oznámil mluvčí předsedy sněmovny Martin Opatrný. Sněmovna se má vytvořením a obsazením komise zabývat na začínající schůzi. Senát tak už učinil minulý týden. Horní komora do skupiny vybrala tři zástupce, sněmovna jich má mít deset. Podobné složení by měla mít i rakouská část komise. Skupina by mohla začít pracovat v červnu. Do konce května totiž mají kancléři obou komor národních parlamentů dojednat v Praze technické podmínky práce skupiny. V české metropoli by také mělo být první pracovní jednání poslanců a senátorů. Následující schůzka by měla být v jihočeské jaderné elektrárně, další ve Vídni.
Na vzniku skupiny se koncem února shodl premiér Mirek Topolánek s rakouským kancléřem Alfredem Gusenbauerem. Tato komise by podle Topolánka měla mimo jiné přispět k tomu, aby Rakousko ratifikovalo informační dohodu o Temelínu, a formálně tak uzavřelo spor o elektrárnu. Rakouští odpůrci jaderné elektrárny nicméně ustavení komise označili za "zdržovací manévr", který jednání pouze zpolitizuje.

ČSSD nepodá návrh na neplatnost senátních voleb na Chomutovsku
Sociální demokraté nepodají k soudu návrh na neplatnost doplňovacích senátních voleb v Chomutově, v nichž v sobotu zvítězil kandidát KSČM Václav Homolka. Původně chtěli požádat o přepočítání hlasů po prvním kole voleb, kdy kandidát ČSSD Jan Mareš zaostal za druhým Homolkou jen o 19 hlasů. V prvním kole zvítězil Jan Řehák (ODS), v rozhodujícím druhém kole dali voliči přednost Homolkovi.
"V tuto chvíli ztrácí návrh na neplatnost voleb smysl. My jsme jej chtěli podat a dosáhnout přepočítání hlasů mezi oběma volebními koly. To však zákon podle rozboru našich právníků neumožňuje. Protože nechceme zpochybnit průběh voleb, považujeme je za regulérní, nebudeme se nikam odvolávat," oznámil šéf ústecké krajské organizace ČSSD Petr Benda.
Dvaapadesátiletý Homolka, který pracuje jako ředitel kulturního domu v Klášterci nad Ohří, získal ve druhém kole doplňovacích senátních voleb 55,32 procenta hlasů. Náměstkovi chomutovské primátorky Řehákovi odevzdalo hlas 44,68 procenta voličů. Volebního finále se zúčastnilo 9,73 procenta lidí starších 18 let, nejméně v dosavadní historii senátních voleb.
Nový senátor nahradí Petra Skálu (nezávislý), který po tříměsíčním působení v horní komoře parlamentu na mandát rezignoval ze zdravotních důvodů. ODS má bez ohledu na dnešní výsledek dál nadpoloviční většinu senátorů, tedy 41. Počet komunistů v Senátu se zvýší ze dvou na tři.
Ve druhém kole senátních voleb Homolka dostal 5373 hlasů. Jeho soupeři pak dalo hlas 4338 voličů. Celkem přišlo k volebním urnám 9744 lidí z celkového počtu 100.147 oprávněných voličů. Volební účast byla ještě nižší než v kole prvním, kdy k volbám dorazilo 10,92 procenta voličů.

28.4.2007

Senátní volby na Přerovsku voliče příliš nelákaly
Ne příliš velký zájem voličů vzbudily doplňovací senátní volby na Přerovsku. Podle odhadů členů volebních komisí, přišla odevzdat svůj hlas některému z osmi kandidátů nejvýše zhruba pětina voličů. Lidé ve volbách vybírali nástupce Jitky Seitlové, která předminulý měsíc vyměnila křeslo v Senátu za funkci zástupkyně ombudsmana. Policisté ani úředníci nezaznamenali žádné problémy. Volební místnosti se uzavřely ve 14:00. "Udělali jsme 25 kontrol, v těchto místech se volební účast pohybovala od čtyř do 15 procent," uvedla Marie Mazánková z krajského úřadu.
Zástupci volebních komisí se shodli na tom, že více lidí přišlo k volebním urnám v pátek. "Dnes už se lidé jen trousili, bylo jich málo. Celkem máme účast přes deset procent," uvedl předseda komise v ZŠ Hranická v Lipníku nad Bečvou Jan Bartoš. Vyšší volební účast zaznamenali například v Přerově. Do okrsku číslo 13 v budově Obchodní akademie přišlo 21 procent voličů. Jen o zhruba tři procenta nižší byla volební účast v Základní škole Za Mlýnem. "Přišlo 18 procent voličů. V okrsku máme penzion pro důchodce a tam volí téměř všichni," uvedla zapisovatelka Eva Přikrylová. Zhruba pětina voličů odevzdala svůj hlas i v obci Veselíčko.
Podle zástupců přerovského magistrátu může kandidáty v tomto volebním senátním obvodě volit celkem 108.500 voličů. O jejich hlasy usilují mimo jiné tři představitelé přerovské radnice. ODS reprezentuje náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková, sociální demokraté vyslali do voleb primátora Jiřího Lajtocha a lidovci tajemníka radnice Jiřího Bakalíka. Lidé mohou také volit podnikatele Josefa Nekla (KSČM), bývalého starostu Hranic Vladimíra Juračku (Strana pro otevřenou společnost), Moniku Holečkovou za Stranu zdravého rozumu, Jaroslava Suchánka za SNK Evropští demokraté a Jiřího Kleina za Nezávislé.
Pokud voliči nerozhodnou o budoucím senátorovi již v prvním kole, půjdou k volebním urnám za týden znovu. Při minulých senátních volbách na Přerovsku v roce 2002 byla v prvním kole volební účast 22,61 procenta, ve druhém pak zhruba o deset procent vyšší. Seitlová tehdy porazila komunistu Nekla. Senátní volby se minulý týden uskutečnily také na Chomutovsku. Vyhrál je komunista Václav Homolka. Volebního finále se zúčastnilo 9,73 procenta voličů, nejméně v dosavadní historii senátních voleb.

Zdroj:ČTK