Poslanecká sněmovna

3.4.2007

Tlustý kritizoval reformu, podle Kalouska byli poslanci vůči návrhu vstřícní
Vládní plán reformy veřejných financí přijali podle ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) koaliční poslanci v drtivé většině s pochopením. Kalousek to novinářům řekl po více než dvouhodinovém společném zasedání sněmovních klubů ODS, KDU-ČSL a zelených. U některých poslanců ODS, ale návrh nadšení nevzbudil. Nejostřeji ho kritizoval bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý.
Vládní plán je podle něj pouze torzem daňové reformy, kterou ODS původně připravovala. O tom, zda pro něj zvedne ruku, se rozhodne až poté, co se s návrhem detailně seznámí a propočte si jeho dopady, řekl novinářům po jednání.
Šéf poslanců ODS Petr Tluchoř i předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených Kateřina Jacques věří, že koalice nakonec vládní reformu podpoří. Oba zdůraznili, že vládní koncept je výsledkem kompromisu v rámci koalice. Všechny vládní strany proto podle nich musely udělat ústupky. Také předseda KDU-ČSL Jiří Čunek novinářům ve sněmovně řekl, že lidoveckým poslancům doporučí, aby pro reformu hlasovali.
Vládní koalice bude k prosazení klíčového balíčku reformních zákonů potřebovat hlasy všech svých poslanců a podporu "odpadlíků" z ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky. S hlasy opozice totiž zřejmě počítat nemůže. Podle Tluchoře ale koalice chce ještě s ČSSD a KSČM o plánu reforem jednat.
Tlustý podle některých koaličních poslanců na společném zasedání vystoupil se "zdrcující kritikou" vládní předlohy. Novinářům po jednání řekl, že chystané změny nejsou skutečnou reformou, ale pouze "maketou reformy". "Ono to vypadá jako reforma ODS, ale žádná reforma ODS to není," prohlásil.
Tlustý byl hlavním autorem daňové reformy, kterou ODS nabízela voličům před loňskými sněmovními volbami. Své představy ale nemohl realizovat, protože ho premiér Mirek Topolánek nepovolal do svého druhého kabinetu.
Vládnímu konceptu mimo jiné vytkl, že nepovede ke zjednodušení daňového základu ani ke zjednodušení daňového přiznání. Změny v daních prý navíc nejsou navázány na sociální systém a důchodovou reformu.
Přesná čísla, se kterými návrh počítá, se poslanci podle Tlustého dozvěděli teprve nedávno. V příštích dvou až třech týdnech prý spolu se slovenskými experty propočte dopady reformy na jednotlivé příjmové skupiny a veřejné finance. S výsledky analýzy pak chce seznámit poslanecký klub ODS. Teprve podle konkrétních propočtů se také prý bude rozhodovat, zda plán reforem, se kterým vláda spojuje svůj osud, podpoří.
Vládní plán daňové reformy nevzbudil nadšení ani u dalšího ekonomického experta ODS Michala Doktora. "Představený materiál je velmi vzdálen tezím ODS," uvedl po jednání poslanců koaličních stran. Zdanění v oblasti příjmů fyzických i právnických osob podle něj zůstane z pohledu odpočitatelných položek a dalších úlev nepřehledné. Vláda dle jeho názoru  sice používá symbol patnácti procent, skutečné zjednodušení daní ale nepřipravila. Přes tyto a další výhrady ale Doktor zatím nepočítá s tím, že by návrh ve sněmovním finále "potopil".

ČSSD opět prosazuje vznik vyšetřovací komise ke Kubiceho zprávě
ČSSD opět prosazuje vytvoření sněmovní vyšetřovací komise, která by se zabývala okolnostmi kolem vzniku a úniku informací z takzvané Kubiceho zprávy. Komise by se mohla podle místopředsedy poslanců ČSSD Davida Ratha věnovat i zprávě inspekce ministerstva vnitra podle níž byli mezi odposlouchávanými v této kauze i advokáti a děti.
Ministr vnitra Ivan Langer ve čtvrtek 29.3. oznámil, že inspekce kvůli Kubiceho zprávě odposlouchávala 46 telefonních čísel nejen politiků, ale i lidí, kteří s případem neměli nic společného. Odpovědnost za to prý mají jeho předchůdce František Bublan a expremiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ti to ale odmítají.
"Máme vážné obavy, že celé ty jeho (Langrovy) tance okolo toho směřují k zametení stop a celé věci pod koberec," uvedl Rath. Sociální demokraté pokládají Langra za hlavního podezřelého v úniku informací ze zprávy šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho krátce před parlamentními volbami. Podle ní se prý někteří politici z dříve vládní ČSSD snažili zmařit vyšetřování některých případů. ČSSD míní, že ji tyto neprokázané zprávy u voličů poškodily.
Postupem inspekce se má podle předsedy poslanců ČSSD Michala Haška zabývat sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů. V návaznosti na to se sejde bezpečnostní výbor, jehož závěry by mohly pomoci přesvědčit odpůrce komise ke změně postoje, míní Hašek. Sněmovna by tak komisi mohla ustavit na nejbližší schůzi koncem dubna. Vznik komise se zatím socialistům nikdy nepodařilo prosadit.

Návrh, aby dlužné výživné hradil stát, udělal další krok ke schválení
Návrh, aby dlužné výživné na děti hradil v některých případech stát udělal dílčí krok ke schválení. Sněmovní petiční výbor dolní komoře doporučil, aby tuto normu schválila, uvedla to hlavní autorka sporné předlohy Anna Čurdová (ČSSD). Členové výboru podle ní navrhli posunout účinnost zákona z 1. července až na začátek roku 2008. Sněmovna o něm rozhodne na některé z příštích schůzí.
Návrh skupiny poslanců ČSSD předpokládá, že finanční pomoc by se týkala neúplných rodin ze sociálně slabších vrstev. Rodičům dětí, jimž jejich bývalý partner či partnerka výživné neplatí, by měl dávat stát měsíčně 2625 až 3795 korun podle věku dítěte.
U dětí mladších 15 let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny alimentů stanovených soudem, u starších by bylo v plné výši. Nárok by měli jen sociálně slabší živitelé dítěte - příspěvek je vázán na příjem do trojnásobku životního minima. O peníze by rodiče mohli žádat v případě, že by nejméně dva měsíce po sobě nedostali soudem určené výživné.
Kritici návrhu mimo jiné tvrdí, že jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Návrh prý navíc neřeší vymáhání výživného od neplatičů.
Podobný zákon prosadili zejména socialisté a komunisté již loni. Krátce po loňských červnových volbách ho ale prezident vetoval. Podle Václava Klause by norma podporovala nezodpovědnost rodičů.

4.4.2007

Zemědělský výbor přerušil projednávání prodeje půdy cizincům
Sněmovní zemědělský výbor přerušil projednávání novely devizového zákona, která má změkčit podmínky pro prodej zemědělské půdy cizincům. Někteří jeho členové chtějí nejprve svolat seminář, kde by se řešily záležitosti hlavně kolem prodeje státní půdy. Uskutečnit by se mohl zřejmě v květnu a zemědělský výbor by se k projednávání návrhu vrátil až poté. Oznámil to předseda výboru Jiří Papež (ODS). Návrh novely je nyní v druhém čtení, kdy ho projednávají poslanecké výbory.
"Nás tíží hlavně ta část týkající se zákona o prodeji státní zemědělské půdy," uvedl Papež. Stát chce ještě prostřednictvím Pozemkového fondu ČR prodat zhruba 260.000 hektarů státní zemědělské půdy. "A já bych byl rád, aby se na té státní zemědělské půdě stabilizovaly především české zemědělské subjekty," dodal.
Pokud chce nyní zahraniční podnikatel koupit od státu zemědělskou půdu, musí podle platných podmínek podstoupit stejnou proceduru jako jeho tuzemský protějšek, ale musí navíc splňovat podmínku tříletého trvalého pobytu. Návrh novely tuto podmínku ruší. Podle Papeže jde nyní hlavně o to, aby si v maximální možné míře mohli nakoupit půdu ti, kteří na ní nyní hospodaří.
Náměstek ministra financí Tomáš Zídek, který návrh poslancům představoval, upozornil, že pokud by ČR podmínky pro prodej půdy neuvolnila, hrozily by jí za to sankce a žaloby jednotlivců, kteří by si půdu nemohli koupit. Nynější úprava je podle ministerstva financí v rozporu s primárním právem EU. Papež se však nedomnívá, že by Česku nějaké sankce hrozily. Stejný názor zastávají i někteří jiní členové výboru.
S návrhem svolat seminář vystoupil na jednání výboru poslanec Pavel Kováčik (KSČM). Zúčastnit by se ho měli nejen poslanci, ale i zástupci ministerstev a nevládních organizací, například Agrární komory a dalších.

5.4.2007

Sněmovna bude daňovou reformu pravděpodobně schvalovat na mimořádné letní schůzi
Sněmovna by měla vládní návrh reformy začít projednávat v červnu a schvalovat by ho mohla na mimořádné schůzi během letních prázdnin. Oznámil to mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Vláda chce, aby reformní změny platily od 1. ledna 2008.
Kabinet je hodlá poslat do parlamentu jako jeden balík zákonů. V závěrečném hlasování by tak poslanci rozhodovali nejen o reformě, ale vlastně i o vládě, protože ta s ní spojuje svůj osud. Reforma bude mít rozhodující vliv i na podobu státního rozpočtu na rok 2008, protože od ní se odvine to, s jakými příjmy a výdaji může státní pokladna příští rok počítat.
Kabinet nemá ve dvousetčlenné dolní komoře spolehlivou většinu, ODS, KDU-ČSL a zelení mají dohromady jen 100 poslanců. I v táboře koaličních zákonodárců se navíc objevují kritici reformy. Pokud chce vláda pomýšlet na úspěch, bude je muset přesvědčit. Kromě toho bude ale zřejmě opět potřebovat i hlasy Miloše Melčáka a Michala Pohanky, dvou bývalých členů ČSSD, kteří již dříve umožnili vládě získat důvěru. Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek v Radiožurnálu potvrdil, že kabinet na ně bude muset spoléhat. "Bohužel, určitě ano," uvedl.
Melčák s Pohankou se ale zatím nerozhodli a hovořit s nimi chtějí i socialisté. Ti by je naopak rádi získali na stranu opozice, která plán reformy odmítá.
Ještě předtím, než se reformou začne zabývat parlament, schválí vláda její paragrafované znění, kdy dosavadní koncept dostane podobu novel konkrétních zákonů. Kabinet to udělá nejpozději v květnu, uvedl Jakob. Reforma podstupuje zkrácené připomínkové řízení.
První kolo sněmovní debaty, takzvané první čtení, ji čeká asi na červnové schůzi. Poslanci by v této fázi měli vést obecnou diskusi a v jejím závěru rozhodnout o tom, jestli vládní předlohu postoupí k projednání parlamentním výborům, nebo ji zamítnou, případně vrátí k dopracování.
Pokud reforma první čtení "přežije", budou mít výbory na její posouzení 60 dnů. Tuto lhůtu lze ale zkrátit, nebo naopak prodloužit, záleží na sněmovně.
Ve výborech by měli poslanci debatovat o podrobnostech reformy a přednášet k vládnímu plánu návrhy změn. Premiér Mirek Topolánek (ODS) sice na zákonodárce apeluje, aby reformní balík "nerozebrali" desítkami dílčích úprav, poslancům ale v předkládání pozměňovacích návrhů bránit nemůže. Přinejmenším opozice této možnosti jistě využije.
Poté, co výbory svou práci ukončí, vrátí se reforma na pořad schůze sněmovny. Jednotlivé výbory přitom dolní komoře doporučí, zda reformu zamítnout, či schválit, případně navrhnou, jaké změny do ní zapracovat. Na schůzi sněmovny pak následuje druhé čtení, v němž mohou z pléna zaznít desítky i stovky dalších pozměňovacích návrhů nad rámec toho, co už navrhly výbory.
Obvykle několik dnů po této fázi přichází sněmovní finále - třetí čtení. V něm by měli poslanci hlasovat nejprve o jednotlivých navržených změnách a nakonec o reformě jako celku.
Když ji schválí, zamíří reformní balík do Senátu, který ho může vrátit sněmovně k novému hlasování. Lze ale předpokládat, že pokud koaliční kabinet reformu "protlačí" sněmovnou, horní komora ji také schválí. V Senátu mají totiž vládní strany na rozdíl od sněmovny pohodlnou většinu.
Pokud i horní komora návrh reforem podpoří, posoudí ho ještě prezident. Rovněž hlava státu by mohla reformu vrátit poslancům k novému hlasování. Jestliže ji ale Václav Klaus podepíše, může vyjít ve Sbírce zákonů.

Senát

3.4.2007

Senátoři navrhují zrušit blokaci bývalých církevních pozemků
Ústavní soud zřejmě zanedlouho dostane návrh na zrušení části zákona o vlastnických vztazích k půdě, která blokuje nakládání s bývalými církevními pozemky. Příslušnou ústavní stížnost začali podepisovat senátoři, uvedla to předsedkyně senátní komise pro obnovu venkova Václava Domšová (za SNK ED).
Stížnost má podle ní pomoci začít řešit dlouho odkládaný problém, který komplikuje život církvím i stovkám obcí. Obce totiž s pozemky nemohou počítat v územních plánech a přicházejí tak o prostředky z evropských fondů pro svůj rozvoj.
Blokační paragraf obsahuje zákon z roku 1991. Podle něj "majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku". Majetkoprávní vyrovnání státu a církví ale zatím provedeno nebylo. Pozemkový fond ČR tak spravuje celkem 28.664 hektarů zablokovaných církevních pozemků.
Ústavní stížnost má podpořit veřejné slyšení o restitucích církevního majetku, které se příští úterý uskuteční v Senátu. Tyto tlaky mají přispět k tomu, aby stát začal věc řešit. "Tady se přešlapuje na místě a obcím a zřejmě i církvím se způsobují problémy, protože nikdo neřeší jejich nároky“, uvedla Domšová.
Veřejné slyšení bude věnováno informacím o rozsahu a struktuře blokovaného majetku, problémům spojeným s jeho správou nebo ochraně blokovaného církevního majetku a dosavadním snahám o majetkové vypořádání. Organizátoři na slyšení pozvali také zástupce vlády, ministerstev a hlavních parlamentních stran.
Téma restitucí církevního majetku oživil v polovině února Nejvyšší soud, když zrušil vydání katedrály svatého Víta katolické církvi. Církev totiž podle něj na stát podala určovací, nikoli restituční žalobu. Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba. Pro navrácení majetku církvím je podle únorového průzkumu agentury STEM méně než polovina Čechů. Počet lidí, kteří si přejí vrácení majetku církvím, nicméně od roku 2002 mírně vzrostl.

5.4.2007

Přísnější zákaz tabákové reklamy kvůli EU míří v Senátu k přijetí
Výjimky ze zákazu tabákové reklamy při sportovních akcích zřejmě zanedlouho přestanou v Česku platit. Novelu zákona o regulaci reklamy, která má tuto oblast dát do souladu s evropským právem, podpořil senátní hospodářský výbor. Horní komora jako celek bude normu schvalovat tento týden.
Evropská komise už loni v říjnu pohrozila Česku tím, že celou záležitost předá Evropskému soudnímu dvoru. Učinila tak již v případě Itálie. Pokud Česká republika nezjedná nápravu, hrozí jí sankce ve výši desítek milionů eur (zhruba 280 milionů korun).
Novela bude mimo jiné znamenat, že závod mistrovství světa silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně se bude muset obejít bez tabákové reklamy. Majoritní vlastník Masarykova okruhu Karel Abraham ale již v únoru oznámil, že pořadatelé se s tabákovým koncernem dohodli na ukončení sponzorování velké ceny. "Měli jsme sice povolenou výjimku, Evropská unie už ale nechce další tabákovou reklamu respektovat," uvedl tehdy.
Tabáková reklama je už nyní v České republice výrazně omezena. Výjimku pro brněnský motocyklový závod poslanci schválili koncem roku 2005. Někteří zákonodárci tehdy uvedli, že závod v Brně by byl bez této reklamy ohrožen.

Senátoři chtějí přímo od vlády informace o radaru USA v Česku
Senátoři chtějí přímo od zástupců vlády slyšet informace o zamýšleném umístění radarové části americké protiraketové základny na českém území. Na příští středu kvůli tomu svolali společnou schůzi svých dvou výborů. Podobné debaty už delší dobu zaměstnávají poslance.
Senátní slyšení by mělo být jakousi přípravou na budoucí rozhodování horní komory o základně, oznámil to místopředseda výboru pro zahraničí a obranu Tomáš Jirsa (ODS). Mělo by podle něj také "vyjasnit dosud známé skutečnosti", které se základny týkají. Odpůrci radaru se obávají důsledků jeho umístění, zastánci naopak argumentují posílením bezpečnosti Česka.
Jirsa má za to, že český parlament by se neměl zabývat potřebností základny kvůli hrozbě íránských a severokorejských raket. Podle něj je to především věc USA, stejně jako ruské protesty vůči umístění základny ve střední Evropě.
Místopředseda senátního ústavně právního výboru Ladislav Macák (ČSSD) si příliš mnoho nových informací od slyšení neslibuje. "Velmi rád bych byl, kdybychom se tam dozvěděli nějaké nové informace, ale obávám se, že se je nedozvíme," uvedl. Podle něj by bylo třeba vyjasnit, jaký vliv by činnost radaru měla na zdraví lidí a jak by se k základně postavilo NATO.
Většina opoziční ČSSD umístění základny v Česku odmítá, stejně jako KSČM požaduje kvůli tomu vypsat referendum. Podle průzkumů většina lidí radarovou stanici USA v Česku nechce, lidé jsou ale pro to, aby se s Američany o základně jednalo. Opozice také tvrdí, že prý vláda v čele s ODS neposkytuje parlamentu o radaru dostatek informací, ministři to odmítají.
Senátní debata se uskuteční poté, co vláda minulý týden souhlasila se zahájením jednání o radaru. USA v lednu požádaly o umístění radaru dalekého dosahu v Česku a sila s desítkou protiraketových střel v Polsku. Čeští zákonodárci si příští neděli pojedou radar prohlédnout na Marshallovy ostrovy.

Insolvenční zákon má platit od ledna 2008, senátoři ho podpoří
Nový insolvenční zákon, který má mimo jiné zrychlit konkurzy a zlepšit postavení věřitelů, začne pravděpodobně platit až od 1. ledna 2008. Půlroční odložení účinnosti podpořil senátní hospodářský výbor. Senát jako celek bude příslušnou novelu schvalovat tento týden.
Důvodem odkladu je podle ministerstva spravedlnosti zpoždění prací na vzniku elektronického insolvenčního rejstříku, do kterého mají být zapisovány veškeré údaje o jednotlivých fázích konkurzu. Teprve okamžikem záznamu mají být rozhodnutí soudů právně účinná.
Přípravu rejstříku se ale nepodaří stihnout do 1. července, kdy měl zákon podle původního záměru začít platit. Ministerstvo totiž musí ve výběrovém řízení najít firmu, která bude odpovídat za provoz rejstříku a vyškolit lidi, kteří budou schopni s ním pracovat. Spustit zákon bez dobře připraveného insolvenčního rejstříku by znamenalo kolaps celé reformy konkurzního práva a ohrožení plánované elektronizace justice, uvedl již dříve ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Odklad nevadí ani zástupcům podnikatelů. Generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška již dříve uvedl, že je lepší, aby zákon bezchybně fungoval hned od začátku, než aby se objevily problémy těsně před jeho spuštěním. Senátoři upozorňovali také na to, že nový zákon bude třeba uvést do souladu s asi 80 dalšími normami. Takovou rozsáhlou novelu už projednala Legislativní rada vlády.
Insolvenční zákon nahradí nevyhovující a nesčetněkrát novelizovaný zákon o konkurzu a vyrovnání. Kromě zrychlení konkurzů má umožnit také ozdravení problémových podniků. Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.

Zdroj:ČTK